Přeskočit na obsah

Hejčín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hejčín
Kostel svatých Cyrila a Metoděje – pohled od západu
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
ObecOlomouc
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 856 (2021)[1]
Katastrální územíHejčín (1,56 km²)
PSČ779 00
Počet domů392 (2021)[2]
Hejčín na mapě
Hejčín
Hejčín
Další údaje
Webwww.hejcin.cz
Kód části obce110612
Kód k. ú.710644
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hejčín (hanácky Héčén; německy Hatschein, Hejcin) je historická obec, městská čtvrť a katastrální území, část statutárního města Olomouc ve stejnojmenném okrese v Olomouckém kraji. Leží severozápadně od centra Olomouce.

Jméno vesnice původně znělo Hajčín a bylo odvozeno od osobního jména Hajka utvořeného od obecného háj (nejstarší doklad z 1078 ukazuje ještě stav před hláskovou změnou g > h). Význam místního jména byl "Hajkův majetek". Německé jméno se vyvinulo z českého.[3]

První písemná zmínka o Hejčíně pochází už z roku 1078 (Gaychin), kdy byl olomouckým knížetem Otou darován nově založenému klášteru Hradisko. Tomu patřil až do zrušení kláštera roku 1784, místní hospodářský dvůr byl ale v roce 1635 prodán jezuitské koleji. Šlo o malou vesnici převážně českého charakteru, jejíž náves v místě dnešního Mrštíkova náměstí, kde byla roku 1821 postavena kaple svatého Jana, původně obtékalo jedno z ramen Moravy. Obyvatelé se zřejmě živili především rybářstvím, fungoval zde také dlouhá léta mlýn. V roce 1850 se Hejčín stal samostatnou obcí, ovšem v roce 1919 se začlenil do Velké Olomouce jako její městská část.[4][5]

Výstavba olomoucké pevnosti v polovině 18. století se Hejčína nedotkla, ale v roce 1851 zde bratři A. a H. Mayovi zakoupili rozsáhlé pozemky, na nichž vybudovali cukrovar zahrnující také lihovar a drožďárnu (vyvlastněn v roce 1939). Roku 1911 byla také na místě mlýna vyhořelého o dva roky dříve postavena hydroelektrárna, dodávající elektřinu do širšího okolí. Hospodářskému rozvoji napomohla i železnice Olomouc-Čelechovice, procházející s nádražím Olomouc-Hejčín katastrem obce, takže počet obyvatel se během druhé poloviny 19. století zečtyřnásobil. Rozšiřovala se i její zástavba a Hejčín se tak postupně stavebně propojil jak s Řepčínem na severu, tak s Neředínem a Novou Ulicí na západě a jihu. Nejužší kontakty, včetně působení řady spolků (Sokol, DTJ, Orel a další), měl ovšem vždy s Řepčínem.[6]

Roku 1919 zde byl založen sportovní klub FK Hejčín, dnes SK Sigma Olomouc, a slavným se stalo i loutkové divadlo Kašpárkova říše. V letech 1929 až 1935 byl na hejčínském katastru postaven kostel svatého Cyrila a Metoděje s věží vysokou 65,7 metru, který se v roce 1942 stal centrem nové římskokatolické farnosti zahrnující také Řepčín, Neředín a část Nové Ulice. Původní česká škola (dnes č. p. 169), založená roku 1871, byla i přes další budovu č. p. 56 z roku 1912, v níž byla po roce 1920 otevřena také měšťanka, dlouho nevyhovující, ovšem až v roce 1956 bylo založeno Gymnázium Olomouc-Hejčín.[7]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 645 1 020 1 241 1 715 2 059 1 945 2 620 2 547 3 069 2 662 2 517 2 122 2 003 2 570 2 856
Počet domů 69 79 88 103 118 128 234 305 305 321 323 326 338 372 392
  • František Schön (1882–1976), malíř a cestovatel
  • Božena Mrštíková-Pacasová (1876–1958), spisovatelka, autorka divadelních her, překladatelka
  • brigádní generál, JUDr. František Dastich (1895–1964), legionář, český důstojník a vojenský diplomat
  • Ing. František Čech (1898–1951), ochotnický loutkář, autor mnoha loutkových her, herec, režisér a organizátor loutkářkého hnutí, zakladatel Kašpárkovy říše
  • Růžena Kamarádová (Sedláčková, * 1924), účastnice odboje a odporu proti komunismu
  • Václav Schön (1850–1932), poslední starosta Hejčína, úředník místního cukrovaru a hejčínský patriot
  • Jan Spáčil (1913–1998), malíř, scénograf, režisér, loutkář (pamětní deska z r. 2013 na rodném domě č. p. 76)
  • Václav Dusil (1884–1960), podplukovník Československé armády, novinář
  • Josef Šlechta (1925–2018), výtvarný umělec a malíř, člen Unie výtvarných umělců, držitel Ceny města Olomouce v oblasti výtvarné umění za rok 2007
  • Bedřich Janíček (1937–2015), malíř, výtvarník, projektant
  • Antonín Pinka (1889–1942), ochotnický divadelník a herec

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 247.
  4. TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 78–80. Dále jen „Tichák (2000)“.
  5. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 135.
  6. Tichák (2000), str. 80–82.
  7. Tichák (2000), str. 79, 82.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Hejčín. Vybrané kapitoly z místopisu vydané ke stému výročí narození Jana Spáčila. Olomouc: Statutární město Olomouc, 2013, 23 s. ISBN 978-80-87602-22-5

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]