Bělidla
| Bělidla | |
|---|---|
 Jedinou památkou, která je na Bělidlech v seznamu kulturních památek, je zvonička a mariánský sloup na Libušině ulici. | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Obec | Olomouc |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°35′56″ s. š., 17°17′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 834 (2021)[1] |
| Katastrální území | Bělidla (0,46 km²) |
| PSČ | 779 00 |
| Počet domů | 208 (2011)[2] |
 | |
  Bělidla | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 413780 |
| Kód k. ú. | 710881 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bělidla (německy Bleich[3]) je historická obec, městská čtvrť a katastrální území, část statutárního města Olomouc východně od centra Olomouce. Žije zde necelých tisíc obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Území zvaná Bělidla jsou vlastně v Olomouci dvě. První Bělidla (německy Pilten) byla stará osada tkalců v místech dnešní ulice Sokolská, která vznikla na severu těsně za městskými hradbami a až v polovině 16. století se po vybudování nových hradeb stala součástí Olomouce. To bylo také poslední rozšíření města před vznikem Velké Olomouce v roce 1919. Zdejší osídlení se v sevření hradeb roztáhlo do šíře a když už ani to nestačilo, část zdejších obyvatel počátkem 17. století odešla na pozemky statku „Šenkovství markrabské“ na východ od města u řeky Bystřice, dnes zastavěné železničním kolejištěm, kde založili nová Bělidla.[4]
Tato osada ale musela po roce 1746 ustoupit výstavbě olomoucké pevnosti, domy byly zbořeny a jejich obyvatelé se převážně přestěhovali do nově vzniklé osady Pavlovičky. Až roku 1790 po rozparcelování místního městského hospodářského dvora svá Bělidla (německy Bleich) ještě o něco východněji od dřívějších obnovili. Patřila opět Olomouci, ale od roku 1850 už šlo o samostatnou katastrální a politickou obec. Její rozvoj značně ovlivňovala železnice, kromě toho zde byla založena Brachova sladovna, Zornův potravinářský závod Merkur nebo pily knížete Lichtenštejna a Číhalova. Obyvatelstvo Bělidel bylo převážně české, farností i školou příslušné do Chválkovic, až roku 1893 zde byla postavena škola vlastní. Škola má jméno Speciální škola Z. Matějčka a je pojmenovaná po dětském psychologovi Zdeňkovi Matějčkovi. Spolková činnost se odehrávala převážně v sousedních Hodolanech, se kterými zdejší občané měli úzké vztahy. V roce 1909 zde ale v hostinci Na Blajchu vznikl Sokol. V roce 1919 se Bělidla stala jako další předměstí součástí Olomouce.[4]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatel | 633 | 788 | 964 | 1113 | 1502 | 1782 | 1811[p 1] |
| Domů | 33 | 61 | 78 | 94 | 140 | 169 | 198 |
| Rok | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
| Obyvatel | 1357 | 1802 | 1146 | 842 | 754 | 763 | 779 |
| Domů | 208 | ? | 196 | 182 | 185 | 183 | 208 |
- ↑ Z toho 1596 osob národnosti československé, 181 německé a 34 ostatních.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 476.
- ↑ a b TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 45–48.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 504. Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 85.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělidla na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Bělidla na webu ČÚZK
- Komise městské části č. 24 Staré Hodolany a Bělidla Archivováno 10. 2. 2018 na Wayback Machine.
- Bělidla v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
