Černovír (Olomouc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Černovír
Kaplička Černovír
Kaplička Černovír
Lokalita
Charakter městská čtvrť
Obec Olomouc
Okres Olomouc
Kraj Olomoucký kraj
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 943 (2011)[1]
Katastrální území Černovír (5,52 km²)
PSČ 779 00
Počet domů 267 (2011)[1]
Černovír na mapě
Černovír
Černovír
Další údaje
Kód části obce 110574
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černovír (německy Tschernowir[2]) je bývalá obec, dnes městská čtvrť venkovského charakteru a katastrální území na severu statutárního města Olomouce. Vedle místního hřbitova se nachází známý vojenský hřbitov. V roce 1997 postihla čtvrť katastrofální povodeň.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1249 (Crinivir). Původně byla zřejmě v majetku drobné šlechy, k roku 1429 je však již doloženo vlastnictví kláštera Hradisko, kterému patřila až do jeho zrušení v roce 1784. Život vesnice byl vždy ovlivňován tokem řeky Moravy, jenž přinášela pravidelné záplavy a která zde byla proto ve 20. století regulována. Obyvatelé měli už od 13. století také povinnost starat se o přítok vody k mlýnu u Rohelské brány. Ačkoli se Černovíra výstavba olomoucké pevnosti přímo nedotkla, byly na jeho území vybudovány dva předsunuté forty, č. I a XXII. Byla zde také zřízena vojenská střelnice a hřbitov, na němž je pochováno mnoho vojáků různých národností zemřelých v době první světové války v blízké vojenské nemocnici. Od roku 1850 se Černovír stal samostatnou katastrální a politickou obcí, pod níž spadaly osady Klášterní Hradisko a do roku 1884 také Lazce. Samostatnost Černovíra skončila roku 1919 v souvislosti s vyhlášením tzv. Velké Olomouce, kdy byl spolu se svou osadou Klášterní Hradisko sloučen s městem Olomouc.[3]

Vždy šlo o českou obec, v roce 1876 zde byla postavena česká škola, v níž byl dlouholetým řídícím učitelem Eduard Peřina, vznikl čtenářsko-pěvecký spolek a další. Ačkoli byl Černovír vesnicí převážně zemědělskou, velmi silné postavení zde mělo dělnické a antiklerikální hnutí. Kromě Sokola tak zde působila též Dělnická tělocvičná jednota (Černovír byl sídlem jejího 22. okresu), která si vybudovala vlastní Dělnický dům s tělocvičnou, a po vzniku republiky většina místních obyvatel (58 %) vystoupila z římskokatolické církve a vstoupila do nově založené Církve československé. Ta zde pak měla vlastní náboženskou obec pro Černovír, Lazce a Klášterní Hradisko, která si na náměstí v letech 1938–1940 postavila husitský kostel – Sbor Prokopa Holého.[3]

Dne 10. září 1991 bylo založeno ženské fotbalové družstvo Slovanu Černovír. V červenci 1997 byla čtvrť těžce poškozena povodní na řece Moravě, z 300 domů bylo 70 zcela zničeno.[4] O dva roky později byl na Heydukově ulici postaven most přes Moravu firmou DT výhybkárna a mostárna Prostějov (je 15 m široký a 10 m vysoký).

Vývoj Černovíra podle sčítání lidu[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Obyvatel 796 834 949 1163 1555 1553 1862[p 1]
Domů 86 100 111 128 147 166 231
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatel 1350 1637 1090 987 803 804 943
Domů 264 ? 252 257 255 234 267
  1. Z toho 1826 osob národnosti československé, 20 německé a 16 ostatních.[7]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. a b TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 66–69. 
  4. MAZALOVÁ, Blanka. 9. července vtrhla voda také do Olomouce. Český rozhlas [online]. 2007-07-04 [cit. 2011-07-31]. Dostupné online. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659. 
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 504. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 85. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jindřich Hovadík, Rudolf Hradečný. 750. výročí Černovíra (1249–1999). Olomouc: Komise městské části 1 Černovír-Hradisko, 2000, 35 s. ISBN 80-238-6264-2

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]