Přeskočit na obsah

Čelechovice na Hané

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o je obci na Prostějovsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Čelechovice (rozcestník).
Čelechovice na Hané
Kaple Obětování Panny Marie na návsi
Kaple Obětování Panny Marie na návsi
Znak obce Čelechovice na HanéVlajka obce Čelechovice na Hané
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecProstějov
Obec s rozšířenou působnostíProstějov
(správní obvod)
OkresProstějov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°30′59″ s. š., 17°5′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 329 (2025)[1]
Rozloha7,27 km²[2]
Nadmořská výška234 m n. m.
PSČ798 16
Počet domů444 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduHlavní 9
798 16 Čelechovice na Hané
obec@celechovice-na-hane.cz
StarostkaJarmila Stawaritschová
Oficiální webwww.celechovice-na-hane.cz
Čelechovice na Hané
Čelechovice na Hané
Další údaje
Kód obce589403
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čelechovice na Hané jsou obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Nachází se zhruba pět kilometrů severně od Prostějova v Hornomoravského úvalu, na rozhraní se Zábřežskou vrchovinou. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. Obec se skládá ze 3 částí: Čelechovice na Hané, Kaple, která se k Čelechovicím na Hané připojila v roce 1850, a Studence, který se připojil v roce 1951.[4]

Název

[editovat | editovat zdroj]

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Čelechovici, které bylo odvozeno od osobního jména Čelech (domácké podoby jména Čělub) a jehož význam byl "Čelechovi lidé". Přívlastek na Hané byl připojen v roce 1924 na odlišení od blízkých Čelechovic mezi Olomoucí a Přerovem.[5]

V období Protektorátu v letech 1939-1945 zněl jeho název v němčině Tschelechowitz in der Hanna.[6]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Čelechovicích pochází z roku 1315, kdy zeměpanskou državu dal král Jan Lucemburský do zástavy Bedřichu z Linavy. Avšak již roku 1321 měl tento majetek v zástavě Vok z Kravař. Od druhé poloviny 14. století byla část panství v držení místních vladyků z Čelechovic.[7][8]

Roku 1381 obdržel Ješek z Čelechovic od Vlčka z Opatovic část vsi i s tvrzí, roku 1446 zase místní svobodný dvůr připsal Jiří z Kravař a Strážnice Jakubu z Dřínova a Uhřic, roku 1464 se po Čelechovicích píše Čeněk z Pulic, který si vzal za manželku Kateřinu, která pocházela z původního místního vladyckého rodu z Čelechovic. Jejich syn Jakub je zmiňovaný ještě roku 1480, dcery Anna a Dorota roku 1499, kdy dvůr i zbývající majetek prodaly Jiřímu Noskovi z Hostěrádek, který část Čelechovic vlastnil od roku 1473 a roku 1490 získal do držení druhý alodní dvůr, patřící původně Kravařům. Ten celou ves i se svobodným dvorem roku 1500 (popř. 1512) daroval klášteru klarisek v Olomouci.[7][9][10][11]

Po třicetileté válce se panství nacházelo v překvapivě dobrém stavu, kdy roku 1676 při druhé lánové vizitaci byly pusté jen 4 usedlosti z 35. Roku 1782 byl výnosem císaře Josefa II. klášter zrušen a přešel do státem řízené instituce s názvem Náboženská matice. Roku 1825 Čelechovice odkoupil hrabě Filip Ludvík Saint-Genois. Ten roku 1839 v Čelechovicích postavil cukrovar.[7][8][12]

Místopis

[editovat | editovat zdroj]

Školní budova byla postavena roku 1873, původně jednotřídní, ale od roku 1891 třítřídní. Jelikož školní budova neodpovídala požadovaným kapacitám, v letech 1909-1911 byla vystavěna nová škola, po druhé světové válce rozšířena i školu měšťanskou.[7][13][6]

Cukrovar v Čelechovicích patřil vůbec k nejstarším na Hané. Vznikl přebudováním pivovaru ze 17. století. Jeho majiteli, hraběti Filipu Ludvíkovi Saint-Genois, patřil do roku 1888, po té byl od roku 1901 přeměněn na akciovou společnost. V provozu byl i po znárodnění po roce 1948, avšak roku 1982 přestal plnit svůj účel a provoz byl zastaven. Postupně chátrající budova byla roku 2015 podrobena demolici, jako symbol zůstal jen 45 m vysoký cukrovarský komín.[6][14][15][16]

V období první republiky zde fungovala výroba olomouckých tvarůžků a lihovar.[6]

Z řady založených spolků lze jmenovat čtenářský spolek Rostislav, který vznikl roku 1874, roku 1919 tělovýchovný spolek Sokol, kdy si jeho členové roku 1931 postavili sokolovnu, a roku 1923 spolek Domovina a sbor dobrovolných hasičů.[7]

Železniční připojení pro cukrovarskou vlečku na Olomouc bylo zavedeno roku 1883, roku 1887 byla dráha zestátněna a napojena na trať Moravské západní dráhy vedoucí z Třebechovic v Čechách do Prostějova, která byla zprovozněna roku 1889.[7][16]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Struktura

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[17][18]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 026 1 287 1 426 1 549 1 714 1 805 1 808 1 593 1 692 1 542 1 382 1 141 1 180 1 246 1 287
Počet domů 161 192 216 246 278 307 346 377 382 381 364 407 409 425 444

Počet obyvatel v jádrové části obce Čelechovice na Hané:

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[19][20]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 675 879 1 015 1 106 1 208 1 294 1 315 1 183 1 240 1 116 1 028 858 878 947 1 004
Počet domů 107 130 151 173 196 221 250 268 382 267 262 293 294 308 328

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Místní části

[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. června 2001.[21]

Dopravní infrastruktura

[editovat | editovat zdroj]

Čelechovicemi na Hané vede železniční trať Olomouc – Senice na Hané – Kostelec na Hané – Prostějov. Má v obci dvě železniční stanice, a to v samotných Čelechovicích a dále v místní části Kaple.

Silnice III/44930 tvoří páteřní cestu obce, kdy ta se na jedné straně napojuje na silnici III/44926 a na druhé na silnici II/449. Ta vede i přes místní část Kapli a je k ní připojena i silnice III/44928, která prochází přes místní část Studenec a končí v Olšanech u Prostějova.

Obcí prochází dálková cyklistická trasa 5 zvaná Jantarová cesta, na ni se od severu napojuje cyklotrasa 5028 vedoucí z Čech pod Kosířem. Cyklotrasa 5039 vede do Kostelce ne Hané.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Prostějov.

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ NĚMCOVÁ, Romana, et al. Čelechovice na Hané 1315-2015. Čelechovice na Hané: [s.n.], 2015. 256 s. ISBN 978-80-260-8834-9.
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 157.
  6. 1 2 3 4 BARTOŠ, Josef. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, Svazek V. Okresy: Prostějov, Boskovice, Mor. Třebová. Ostrava: Profil, 1976. 330 s. dostupné online po přihlášení. S. 56.
  7. 1 2 3 4 5 6 JANOUŠEK, Vojtěch. Vlastivěda moravská, Prostějovský okres II, Sv. 60. Místopis. Olomoucký kraj. Dějiny Prostějova. Brno: Musejní spolek, 1938. 390 s. dostupné online po přihlášení. S. 317–322.
  8. 1 2 FAKTOR, František. Popis okresního hejtmanství Prostějovského. Praha: nákladem vlastním, 1898. 173 s. Dostupné online. S. 61–62.
  9. ↑ PILNÁČEK, Josef. Staromoravští rodové. Vídeň: nákladem vlastním, 1930. 634 s. Dostupné online. S. 266,241.
  10. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. dostupné online po přihlášení. ISBN 80-200-1225-7. S. 497.
  11. ↑ Pohledy do minulosti Čelechovic na Hané, Historie Čelechovic. Obec Čelechovice na Hané. Dostupné online [cit. 2026-01-23].
  12. ↑ Philipp Ludwig Saint Genois d'Anneaucourt - Oficiální stránky Města Český Těšín [online]. [cit. 2019-01-21]. Dostupné online.
  13. ↑ Historie školy ZŠ a MŠ Čelechovice na Hané. ZŠ a MŠ Čelechovice na Hané. Dostupné online [cit. 2026-01-23].
  14. ↑ Cukrovar v Čelechovicích na Hané. Hrady.cz. Dostupné online [cit. 2026-01-23].
  15. ↑ Cukrovar. Kafélanka. Dostupné online [cit. 2026-01-23].
  16. 1 2 SKOPAL, Martin. Čelechovický cukrovar je dnes již minulostí. vlaky.net. Dostupné online [cit. 2026-01-23].
  17. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  18. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  19. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  20. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  21. ↑ Udělené symboly – Čelechovice na Hané [online]. 2001-06-27 [cit. 2026-02-03]. Dostupné online.
  22. ↑ ROZEHNAL, Ivo. Pravoslavný chrám Svaté Trojice. Hrady.cz. Dostupné online [cit. 2026-01-23].

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čelechovice_na_Hané&oldid=25808617“