Obědkovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Obědkovice
Zvonice na návsi

Zvonice na návsi

znak obce Obědkovicevlajka obce Obědkoviceznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0713 589799
kraj (NUTS 3): Olomoucký (CZ071)
okres (LAU 1): Prostějov (CZ0713)
obec s rozšířenou působností: Prostějov
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální území: Obědkovice
katastrální výměra: 2,58 km²
počet obyvatel: 281 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 212 m n. m.
PSČ: 798 23
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Obědkovice 79
79823 Klenovice na Hané
starosta / starostka: Rostislav Němec
Oficiální web: www.obedkovice.cz
E-mail: obecobedkovice@volny.cz

Obědkovice
Red pog.svg
Obědkovice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Obědkovice se nachází v okrese Prostějov, kraj Olomoucký.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Název Obědkovic pochází od jejího zakladatele, který se snad mohl jmenovat Obědek nebo Obidek.[2]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1078, kdy byla vesnice zmíněna v zakládací listině kláštera Hradisko. Obec zůstala majetkem kláštera až do r. 1784, kdy byl klášter zrušen.[3]

V roce 1583 postihl obec velký požár. Na pomoci obci se podílel i tehdejší olomoucký biskup, který napomínal opata hradišťského kláštera, aby Obědkovicím také pomohl. Po třicetileté válce byly Obědkovice téměř vylidněny (v roce 1667 zde hospodařil pouze jediný hospodář, o deset let později bylo osídleno 17 domů).[4]

Od r. 1789 spadají Obědkovice do vřesovického panství, které vlastnil stát. V r. 1825 šlo celé vřesovické panství do dražby a jeho novým majitelem se stal rakouský politik Klemens Wenzel von Metternich.[5]

V r. 1904 byla založena obecní knihovna, která v obci funguje dodnes.[6] V roce 1948 byl vybudován obecní hřbitov, o čtyři roky později byla postavena hasičská zbrojnice.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[7]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Obědkovice 355 340 375 373 396 431 471 358 343 326 290 266 267 268
Počet domů část Obědkovice 68 77 79 80 89 90 102 100 98 91 88 94 91 95

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple sv. Gottharda
  • Kamenný kříž z roku 1810 [pozn. 1]
  • Kříž u zvonice z roku 1895
  • Obecního úřad z r. 1899 [pozn. 2]
  • Pomník padlých vojáků z roku 1920
  • Sokolovna z r. 1947

Spolky[editovat | editovat zdroj]

V obci působí Sbor dobrovolných hasičů (od r. 1937), Sokol (od r. 1913) a Myslivecké sdružení.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Na kříži je napsáno "Postavit nechala OBECZ Obiedkowska ke cti ukřižovanému Pánu Kristu". Kříž sloužil jako místo posledního rozloučení s mrtvými, před tím než byli pohřbeni na klenovickém hřbitově.
  2. Budova původně sloužila jako škola. V současnosti docházejí obědkovští žáci do základní školy v Klenovicích.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. KOPEČNÝ, František. Jména obcí a osad prostějovského okresu. Prostějov : Muzeum Prostějovska, 1985. S. 30-31.  
  3. JIŘIČNÝ, František; KUBANÍK, Stanislav. Obědkovice 1078-1972. Obědkovice : MNV Obědkovice, 1972. S. 10.  
  4. PEŘINKA, František Václav. Vlastivěda moravská. Okres kojetský. Brno : [s.n.], 1930. S. 112–113.  
  5. JIŘIČNÝ, František; KUBANÍK, Stanislav. Obědkovice 1078-1972. Obědkovice : MNV Obědkovice, 1972. S. 11.  
  6. Obecní knihovna Obědkovice. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  
  7. Obědkovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JIŘIČNÝ, František – KUBANÍK, Stanislav: Obědkovice 1078–1972. Obědkovice 1972.
  • PEŘINKA, František Václav: Vlastivěda moravská. Okres kojetský. Brno 1930, s. 112–113.
  • SCHWOY, Franz Josef: Topographie vom Markgrafthum Mähren – Band 1, Olmützer Kreis. Wien 1793, s. 366–367.
  • WOLNY, Gregor: Die Markgraftschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert – V. Band, Olmützer Kreis. Brünn 1839, s. 510.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]