Pivín
| Pivín | |
|---|---|
Pivínský kostel sv. Jiří je dílem Jana Blažeje Santiniho | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Prostějov |
| Obec s rozšířenou působností | Prostějov (správní obvod) |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°23′5″ s. š., 17°11′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 756 (2025)[1] |
| Rozloha | 6,93 km²[2] |
| Katastrální území | Pivín |
| Nadmořská výška | 219 m n. m. |
| PSČ | 798 24 |
| Počet domů | 243 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Pivín č. 220 798 24 Pivín obec@pivin.cz |
| Starosta | Kamil Štětař |
| Oficiální web | www |
Pivín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 589888 |
| Kód části obce | 121169 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pivín je obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Leží jedenáct kilometrů jihovýchodně od Prostějova. Žije zde 756[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice byl odvozen od osobního jména Piva, což byla domácká zkratka jmen Pivek nebo Pivoň (odvozených od obecného pivo). Význam místního jména byl "Pivův majetek". Ze 17. století je doložen přívlastek Černý, jehož původ je neznámý (zřejmě podle jména některé významné budovy).[4][5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1321, kdy český král Jan Lucemburský zastavil Tovačov a Pivín (Pywin) s přilehlými osadami Jindřichu z Lipé. V blíže neurčené době v 16. a 17. století byl Pivín, zvaný též Černý Pivín, městečkem, později opět upadl na ves. Farní kostel svatého Jiří se připomíná k roku 1358, nynější stavba je z let 1712 až 1718.[6]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Pivín leží v Prostějovské pahorkatině, která je součástí Hornomoravského úvalu. Nachází se v kotlině, otevřené na severovýchod a jihovýchod. Na severu sousedí s obcí Čelčice, na severovýchodě s Klenovicemi na Hané, na jihozápadě s Dobromilicemi, severozápadně s lázeňskou obcí Skalka, jihovýchodně s Tvorovicemi a jižně s Němčicemi nad Hanou.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 638 | 675 | 700 | 736 | 746 | 823 | 915 | 807 | 821 | 742 | 726 | 674 | 680 | 703 | 695 |
| Počet domů | 136 | 152 | 159 | 162 | 164 | 172 | 196 | 212 | 209 | 210 | 205 | 219 | 220 | 229 | 243 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]V letech 1850–1877 k obci patřila Skalka.[9]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. listopadu 1998.[10]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Ignát Vrba (1835–1890), římskokatolický duchovní, zemský poslanec
- František Horák (1870–1935), římskokatolický kněz, vysvěcen 26. února 1893 v Olomouci, v letech 1910–1913 zemský poslanec, v letech 1911–1934 farář v Budišově nad Budišovkou. Od roku 1934 farář v Žešově.[11]
- Václav Švéda (1921–1955), člen skupiny bratří Mašínů
- Bohumil Zavadil (* 1940), jazykovědec, romanista, profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Celkový pohled
- Fara
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 250, 251.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 250–251.
- ↑ VYSLOUŽIL, Zdeněk. Jak se žije v Pivíně? Pojďte na návštěvu. Prostějovský deník. 2021-06-07. Dostupné online [cit. 2023-01-24].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 510.
- ↑ Udělené symboly – Pivín [online]. 1998-11-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Osobnost: František Horák | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2022-12-03]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pivín na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Pivín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Pivín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
