Žešov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Žešov
Kostel svatého Cyrila a Metoděje

Kostel svatého Cyrila a Metoděje

charakter sídla: vesnice
obyvatel: 325
domů: 140
PSČ: 796 01
součást obce: Prostějov
okres: Prostějov
historická země: Morava
katastrální území: Žešov (5,28 km²)
kód části obce: 196673
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce

Žešov je vesnice patřící k městu Prostějov. K  15. říjnu 2006 zde žilo 325 obyvatel.

Vesnice se rozprostírá v nevelkém údolí asi 4 km jižně od centra Prostějova. Její dominantou je katolický kostel. Vsí protéká potůček zvaný Maliňák. V blízkém okolí vede dálnice D46.

Největší událostí roku bývají slavnosti konané na počátku léta k výročí založení zdejší myslivecké honitby. V obci funguje jeden hostinec. V obci působí jeden spolek - místní jednota Sboru dobrovolných hasičů.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Název obce pochází od osobního jména Žech nebo Žeš a je zřejmě velmi starého původu, vesnice Žešov je ale zmiňována v pramenech až ve 14. století (první zmínka 1348). Vesnice velmi často měnila své majitele, až se roku 1527 stala součástí plumlovského panství, jehož součástí zůstala až do roku 1848. Žešov byl silně poškozen za třicetileté války. V roce 1728 byla u Žešova postavena císařská silnice, která pomohla k rozvoji obce. Místní obyvatelé si pak přivydělávali přepřaháním koní k povozům, které nemohly vyjet místní kopec, a kovářstvím. V roce 1790 byla v obci založena škola, aby místní děti nemusely docházet do školy do Určic. Na konci druhé světové války Němci přeměnili dva hostince na opravárenské dílny, ve kterých museli pracovat i místní občané. V posledních dnech války si na Žešovském kopci vybudovali Němci dělostřelecké postavení, které bylo pod neustálou palbou dělostřelectva Rudé armády a byl dokonce i bombardován. V prvních poválečných volbách zvítězila ČSL, následována ČSSD a ČSNS, komunisté v obci propadli. Od roku 1950 se komunisté pokoušeli o kolektivizaci zemědělství, k založení JZD ale došlo až v roce 1957. Poslední soukromý zemědělec hospodařil ještě v roce 1963. V roce 1973 byla zrušena dvoutřídní základní škola a děti ze Žešova začaly dojíždět do prostějovských škol. Mezi léty 1974–1986 byla na katastru obce stavěna dálnice Olomouc–Brno. V roce 1981 byl Žešov připojen k Prostějovu. [1]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[2]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Žešov 370 414 413 441 458 473 486 423 410 378 321 301 336 335
Počet domů část Žešov 73 76 77 77 80 86 94 107 106 107 98 105 106 115

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Boží muka - za vsí při silnici Žešov-Prostějov
  • Kříž - při silnici Žešov-Výšovice

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov : [s.n.], 2000. 279 s. ISBN 80-238-6241-3. S. 267-272.  
  2. Žešov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý sborník a almanach. Politický okres Prostějov. Olomouc 1932, s. 91–93.
  • FAKTOR, František: Popis okresního hejtmanství prostějovského. Prostějov 1898, s. 116–117.
  • JANOUŠEK, Vojtěch: Prostějovský okres. Brno 1933. s. 366–370.
  • Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov 2000, s. 267–272.
  • WOLNY, Gregor: Die Markgraftschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. V. Band. Olmützer Kreis. Brno 1839, s. 671.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]