Krasice
| Krasice | |
|---|---|
 Kostel sv. Josefa na bývalé návsi | |
| Lokalita | |
| Charakter | místní část |
| Obec | Prostějov |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°28′2″ s. š., 17°5′0″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 694 (2021)[1] |
| Katastrální území | Krasice a Čechovice u Prostějova |
| Nadmořská výška | 235 m n. m. |
| PSČ | 796 04 |
| Počet domů | 336 (2011)[2] |
  Krasice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 133698 |
| Kód k. ú. | 733695 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krasice jsou někdejší samostatnou vsí, dnes místní částí Prostějova. Leží na západ od středu města mezi Čechovicemi a městem. Krasice mají převážně městskou zástavbu s původním kostelem, rybníkem a hřbitovem. Při sčítání lidu roku 2001 měly Krasice 301 domů a 2046 obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel. To znělo pravděpodobně Krasějovici nebo Krasějici, základem bylo osobní jméno Krasěj, význam obyvatelského jména pak byl "Krasějovi lidé". Posléze došlo ke zkrácení jména na Krasice (podobné krácení je doloženo i u jiných místních jmen).[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Krasicích pochází z roku 1310. V roce 1391 daroval Petr z Kravař vesnici Krasice nově založenému augustiniánskému klášteru v Prostějově. Za hustských válek si vesnici znovu přivlastnili Kravařové. Později Krasice patřily až do roku 1848 k plumlovskému panství. Velmi silně poškozeny byly v době třicetileté války, výrazněji se začaly rozvíjet až v druhé polovině 18. století. Od konce 19. století získaly Krasice předměstský charakter. Kromě zemědělství se v této době část obyvatel věnovala krejčovství nebo pracovala v prostějovských továrnách. V roce 1898 byla založena továrna na obuv. Přes blízkost k Prostějovu byl ještě za první republiky v Krasicích bohatý spolkový život. Za druhé světové války se do Krasic přestěhovalo 17 rodin ze zrušených vesnic na Drahansku. 9. května 1945 byly Krasice osvobozeny rumunskou armádou, teprve po ní přišla i sovětská armáda. V prvních poválečných volbách zvítězili sociální demokraté, následováni ČSNS a KSČ. V roce 1945 byla znárodněna továrna na obuv, v roce 1949 k ní byly připojeny další podobné podniky a byla založena Gala. Mezi místními zemědělci panoval odpor ke kolektivizaci. JZD bylo založeno až v roce 1957. V roce 1947 chtěl Prostějov připojit Krasice, ale ty to odmítly. Mezi léty 1950–1954 byly připojeny, poté se opět osamostatnily. Definitivní součástí Prostějova se staly v roce 1963. [4]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[5]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Krasice | 417 | 404 | 403 | 430 | 608 | 549 | 604 | 831 | 779 | 652 | 725 | 1553 | 2046 | 2531 |
| Počet domů | část Krasice | 56 | 62 | 65 | 64 | 93 | 94 | 104 | 159 | 164 | 167 | 209 | 296 | 301 | 336 |
Průmysl[editovat | editovat zdroj]
Nejznámějším průmyslovým odvětvím tu je: kožedělný – Gala Krasice (výroba sportovních a medicinálních míčů, potřeb pro vodní, pěší a vysokohorskou turistiku)
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Josefa na původní návsi
- Stará hasičská zbrojnice
- Pomník padlým a zemřelým vojínům
- Původní hřbitov
Zaniklá kaple[editovat | editovat zdroj]
V Krasicích naproti rybníku stávala starobylá kaple. 28. března 1955 požádalo vedení Galy o souhlas k demolici památky, jelikož překážela vjezdu ke garážím. Historie a zasvěcení kaple není známo.[6]
Názvy ulic[editovat | editovat zdroj]
Elišky Krásnohorské, Gabriely Preissové, Hloučelní, J. V. Myslbeka, Karla Svolinského, Kosířská, Mathonova, Na Brachlavě, nám. J. V. Sládka, Na okraji, Na vyhlídce, Zahradní, Západní, Zlechovská, Třešňová, Moravská, Krasická (část), Moravská (část).
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel svatého Josefa -
Kříž před kostelem -
Socha před kostelem -
Hasičská zbrojnice -
Pomník obětem 1. světové války před hasičárnou -
Platan javorolistý na břehu krasického rybníka -
Boží muka – konec ulice Západní -
Památná deska závodníku Zdeňkovi Mrázovi na domě č. 62, ulice Západní
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 869; tíž: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 444.
- ↑ Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov: [s.n.], 2000. 279 s. ISBN 80-238-6241-3. S. 254–258.
- ↑ Krasice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.
- ↑ CIZEK, Jiri. kaple, Prostějov-Krasice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2017-04-08]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Československý sborník a almanach. Politický okres Prostějov. Olomouc 1932, s. 53–55.
- FAKTOR, František: Popis okresního hejtmanství prostějovského. Prostějov 1898, s. 87.
- JANOUŠEK, Vojtěch: Prostějovský okres. Brno 1933. s. 160–163.
- Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov 2000, s. 254–258.
- WOLNY, Gregor: Die Markgraftschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. V. Band. Olmützer Kreis. Brno 1839, s. 666.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krasice na Wikimedia Commons - http://www.gala.cz
