Krasice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krasice

Kostel sv. Josefa na bývalé návsi
Základní informace
Charakter sídla místní část
Počet obyvatel 2046 (SLDB 2001)
Domů 301 (SLDB 2001)
Nadmořská výška 235 m
Lokalita
PSČ 796 04
Součást obce Prostějov
Okres Prostějov
Historická země Morava
Katastrální území Krasice a Čechovice u Prostějova
Zeměpisné souřadnice 49°28′2″ s. š., 17°5′ v. d.
Krasice
Krasice
Další údaje
Kód části obce 133698
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krasice jsou někdejší samostatnou vsí, dnes místní částí Prostějova. Leží na západ od středu města mezi Čechovicemi a městem. Krasice mají převážně městskou zástavbu s původním kostelem, rybníkem a hřbitovem. Při sčítání lidu roku 2001 měly Krasice 301 domů a 2046 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Krasicích pochází z roku 1310. V roce 1391 daroval Petr z Kravař vesnici Krasice nově založenému augustiniánskému klášteru v Prostějově. Za hustských válek si vesnici znovu přivlastnili Kravařové. Později Krasice patřily až do roku 1848 k plumlovskému panství. Velmi silně poškozeny byly v době třicetileté války, výrazněji se začaly rozvíjet až v druhé polovině 18. století. Od konce 19. století získaly Krasice předměstský charakter. Kromě zemědělství se v této době část obyvatel věnovala krejčovství nebo pracovala v prostějovských továrnách. V roce 1898 byla založena továrna na obuv. Přes blízkost k Prostějovu byl ještě za první republiky v Krasicích bohatý spolkový život. Za druhé světové války se do Krasic přestěhovalo 17 rodin ze zrušených vesnic na Drahansku. 9. května 1945 byly Krasice osvobozeny rumunskou armádou, teprve po ní přišla i sovětská armáda. V prvních poválečných volbách zvítězili sociální demokraté, následováni ČSNS a KSČ. V roce 1945 byla znárodněna továrna na obuv, v roce 1949 k ní byly připojeny další podobné podniky a byla založena Gala. Mezi místními zemědělci panoval odpor ke kolektivizaci. JZD bylo založeno až v roce 1957. V roce 1947 chtěl Prostějov připojit Krasice, ale ty to odmítly. Mezi léty 1950–1954 byly připojeny, poté se opět osamostatnily. Definitivní součástí Prostějova se staly v roce 1963. [1]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[2]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Krasice 417 404 403 430 608 549 604 831 779 652 725 1553 2046 2531
Počet domů část Krasice 56 62 65 64 93 94 104 159 164 167 209 296 301 336

Průmysl a doprava[editovat | editovat zdroj]

Nejznámějším průmyslovým odvětvím tu je: kožedělný - Gala Krasice (výroba sportovních a medicinálních míčů, potřeb pro vodní, pěší a vysokohorskou turistiku)

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Josefa na původní návsi
  • Stará hasičská zbrojnice
  • Pomník padlým a zemřelým vojínům
  • Původní hřbitov

Zaniklá kaple[editovat | editovat zdroj]

V Krasicích na proti rybníku stávala starobylá kaple. 28. března 1955 požádalo vedení Galy o souhlas k demolici památky, jelikož překážela vjezdu ke garážím. Historie a zasvěcení kaple není známo. [3]

Názvy ulic[editovat | editovat zdroj]

Elišky Krásnohorské, Gabriely Preissové, Hloučelní, J. V. Myslbeka, Karla Svolinského, Kosířská, Mathonova, Na Brachlavě, nám. J. V. Sládka, Na okraji, Na vyhlídce, Zahradní, Západní, Zlechovská, Třešňová, Moravská

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov : [s.n.], 2000. 279 s. ISBN 80-238-6241-3. S. 254-258.  
  2. Krasice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.  
  3. CIZEK, Jiri. kaple, Prostějov-Krasice. www.hrady.cz [online].  [cit. 2017-04-08]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý sborník a almanach. Politický okres Prostějov. Olomouc 1932, s. 53–55.
  • FAKTOR, František: Popis okresního hejtmanství prostějovského. Prostějov 1898, s. 87.
  • JANOUŠEK, Vojtěch: Prostějovský okres. Brno 1933. s. 160–163.
  • Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov 2000, s. 254–258.
  • WOLNY, Gregor: Die Markgraftschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. V. Band. Olmützer Kreis. Brno 1839, s. 666.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]