Vrahovice

Vrahovice
Kostel svatého Bartoloměje
Základní informace
Charakter sídla	vesnice
Počet obyvatel	3330 (SLDB 2011)
Domů	798 (SLDB 2011)
Nadmořská výška	215 m
Lokalita
PSČ	798 11
Součást obce	Prostějov
Okres	Prostějov
Historická země	Morava
Katastrální území	Vrahovice (5,8709 km²)
Zeměpisné souřadnice	49°28′51″ s. š., 17°8′54″ v. d.
Vrahovice
Další údaje
Kód části obce	185230
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrahovice (německy: Wrahowitz) jsou místní část Prostějova, nacházející se v severovýchodní části města. Žije zde zhruba 3 300 obyvatel. Ve Vrahovicích se nachází soutok potoků Romže a Hloučela, které se spojují v říčku Valová. Na katastru se ještě nachází Vrbatecký kopec (též zvaný Vrbák), který má výšku 263,1 m n. m.

Nachází se zde kostel sv. Bartoloměje, dále pošta (PSČ 798 11), základní škola, několik hostinců, železniční zastávka a arboretum.

Poloha a geografické podmínky

Vrahovice jsou vesnicí podélného typu, která se rozkládá na obou březích říčky Romže. Na západě jsou ohraničeny říčkou Hloučela, která se spolu s Romží ve Vrahovicích stýká ve Valovou. Ze severu jsou Vrahovice lemovány železniční tratí z Prostějova do Olomouce. Asi kilometr na západ od Vrahovic se nachází dálnice D46.

Katastr sousedí s katastrálními územími Prostějov, Držovice, Dubany, Vrbátky, Kraličky a Čechůvky.

Název

František Kopečný uvádí, že název pochází od osobní jména Vrah. Slovo "vrah" původně znamenalo "nepřítel", současný význam slova převládl až v pozdější době.

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1337. První kostel je zmiňován v r. 1370. Tento kostel v r. 1586 při požáru obce vyhořel. Hned poté byl postaven nový, který byl používán až do r. 1831, kdy byl zbourán a nahrazen novým, který byl postaven v letech 1831–1836 z peněz Jana Josefa hraběte Seilerna, majitele kralického panství, ke kterému patřily i Vrahovice.

V těsné blízkosti Vrahovic stávala obec Trpenovice (dnešní Trpinky), která byla po r. 1466 připojena k Vrahovicím a dnes tvoří její nedílnou součást.

V minulosti patřily Vrahovice několika panským rodům. Posledními majiteli se stali Seilernové, když Jan Bedřich svobodný pán ze Seilernu koupil Vrahovice spolu s Kralicemi na Hané a několika vískami v roce 1725 za 117 000 zlatých.

Po zrušení panského zřízení se stal prvním starostou Jan Frébort. Největší rozvoj zažila obec Vrahovice v dobách první republiky a v prvních letech po druhé světové válce, v době kdy byl starostou Josef Stříž. Tehdy byly postavena silnice do Prostějova a do Vrbátek, postaveny mosty přes Hloučelu a Romži, vysazen obecní sad a vystavena radnice.

Za druhé světové války odešli tři občané Vrahovic bojovat v RAF: Alois Dvořák, Adolf Podivínský a František Vrbka. Nacisté postavili na Vrbateckém kopci nad Vrahovicemi pozorovatelnu, kterou používali k hlídání železniční trati Prostějov–Olomouc. Po válce byl ve Vrahovicích Okresním národním výborem v Prostějově zřízen internační tábor pro Němce, kteří měli být odsunuti z okresu Prostějov.

Dříve samostatná obec byla v roce 1950 připojena k Prostějovu a v roce 1954 se odtrhla. Roku 1960 se spojila se sousedními Čechůvkami, k Prostějovu byla definitivně připojena roku 1973. V průběhu 90. let 20. stol. se objevovaly hlasy pro odtržení od Prostějova, k tomu ale nikdy nedošlo.

9. prosince 2004 došlo ve Vrahovicích k železničnímu neštěstí, kdy se vojáci, vracející se z cvičení, srazili s projíždějícím vlakem na železničním přejezdu vedle stanice Vrahovice. Nehoda si vyžádala pět mrtvých, dalších osm lidí bylo zraněno. Vedle místa tragédie byl postaven malý pomník.

Vrahovice místní částí Prostějova

V době nacistické okupace Prostějov tlačil na připojení Vrahovic k Prostějovu. Tehdy si uhájily samostatnost. Další návrhy na připojení Vrahovic byly činěny v letech 1946–1947, ale představitelé obce s tím opět nesouhlasili a nepovažovali to za výhodné. K připojení došlo až po komunistickém převratu, kdy bylo možné rozhodovat shora bez souhlasu obcí. V roce 1950 rozhodl Okresní národní výbor Prostějov o připojení k Prostějovu. V roce 1954 byly Vrahovice rozhodnutím Krajského národního výboru opět osamostatněny. V roce 1973 byly Vrahovice znovu připojeny k Prostějovu. V 90. letech a po roce 2000 sílila nespokojenost obyvatel Vrahovic a sousedních Držovic. V obou městských částech se projevovala touha po znovuobnovení samostatnosti, byly kritizovány nedostatečné investice, přehlížení ze strany představitelů města a malá možnost ovlivnit dění. Představitelé města naopak argumentovali tím, že do těchto částí se má v budoucnu investovat. V roce 2006 se Držovice po referendu osamostatnily, ve Vrahovicích se referendum nekonalo a v současnosti zůstávají částí Prostějova.

Hospodářství

Budova OP Prostějov (v současnosti již nestojí)

Od přelomu 19.–20. století dochází k nástupu průmyslu. Prvním významnějším podnikem byla cihelna, která fungovala mezi léty 1901–1963. V 50. letech došlo k nucené kolektivizaci a bylo založeno JZD Vrahovice, které funguje dodnes jako ZD Vrahovice. V 60. letech 20. století byl na území Vrahovic postaven areál Oděvního průmyslu, ale později došlo ke změnám hranic katastrálního území a areál OP byl připsán k Prostějovu. V současnosti ve Vrahovicích působí několik průmyslových závodů.

Doprava

Vrahovice jsou napojeny na prostějovskou městskou hromadnou dopravu. Prochází tudy i několik dálkových autobusových linek. Vrahovice jsou napojeny i na vlakovou dopravu. Obcí prochází železniční trať Nezamyslice–Olomouc.

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Místní části		1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	část Vrahovice	767	753	775	955	1352	1536	1760	2783	2897	2571	3221	3307	3402	3330
Počet domů	část Vrahovice	116	135	148	159	203	255	319	565	589	585	640	744	753	798

Školství

Jedna z budov ZŠ Majakovského

Škola byla ve Vrahovicích zřízena v roce 1822. V r. 1884 byla postavena současná budova základní školy, která pod názvem Základní škola Prostějov, ul. Vl. Majakovského funguje dodnes. Původně měla budova školy jen přízemí a patro, v r. 1937 byla rozšířena o další patro. V r. 1984 byla postavena druhá budova školy, ta byla ale brzy po svém otevření z hygienických důvodů uzavřena a znovu byla používána od roku 1986. V roce 2002 byla přistavěna nová tělocvična. V roce 2012 byla druhá budova školy zbořena a na jejím místě postavena nová školní budova. Starší budova školy zatím stále čeká na rekonstrukci.

Kromě základní školy se zde nachází ještě mateřská škola na Smetanově ulici.

Památky

Socha sv. Floriána v parku v Trpinkách, Vrahovice

• Kostel svatého Bartoloměje z let 1831–1837 se zvony z roku 1586
• Pomník obětem první světové války
• Římskokatolická fara
• Vila nadučitele Kyselého
• Socha sv. Floriána
• Pieta na rohu Smetanovy ulice
• Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela
• Boží muka v polích pod vrbami
• Kříž v trati k Zápovědi – přesunutý do Trpinek na ulici Jaselská
• Cihelna z roku 1901
• Pamětní desky čs. legionářům a vojákům z druhé světové války – na budově ZŠ Majakovského
• Pomník obětem dopravní nehody – u železničního přejezdu

V obci stával ještě památník scelování z konce 20. let 20. století a socha sv. Jana Sarkandera z 18. století.

Památné stromy

Ve Vrahovicích se nacházejí dva státem chráněné památné stromy:

• Lípa u Sarkandera – v pásu zeleně lidově nazývaném U Sarkandera, protože na tomto místě stávala socha sv. Jana Sarkandera
• Střížova lípa – u křížení ulic Sokolovská a Kyjevská, je pojmenována po starostovi Vrahovic Josefu Střížovi, který bydlel poblíž a pod touto lípou rád sedával a kouřil fajfku

Rodáci

• sbormistr Jan Effenberg (1832–1908)
• herec Arnošt Faltýnek (1906–1991)
• Jiří Frébort (1807–1883) – poslanec "revolučního" Moravského zemského sněmu v roce 1848
• učitel a vlastivědný pracovník Eduard Peck (1857–1931)
• Adolf Podivínský (1916–1942) – vojenský pilot, bojoval v RAF
• Prof. Josef Šimoník (1941–2006) – chemik specializující se na polymery
• bratři Zdeněk (1945–2016) a Bedřich Tylšarové (* 1939) – světoznámí hráči na lesní roh
• fotbalista Rostislav Václavíček (* 1946)
• Doc. Miloš Vymazal (* 1943) – oční lékař a vysokoškolský pedagog

Ve Vrahovicích žili a pracovali

• Bohumír Josef Hynek Bilovský (1659–1725) – český spisovatel a homiletik
• Alois Dvořák (1916–1941) – vojenský pilot, bojoval v RAF
• Zdeněk Hajský (1926–2012) – fotbalista, začínal jako mládežnický hráč za SK Vrahovice
• Doc. František Kopečný (1909–1990) – lingvista, zabývající se etymologií a dialektologií
• František Vrbka (1924–1943) – vojenský pilot, bojoval v RAF

Spolky

Nejstaršími spolky ve Vrahovicích byly Čtenářsko-pěvecký spolek Sušil (1871) a Čtenářsko-pěvecký spolek Svatopluk (1875). Největší rozmach zažívaly spolky v době První republiky, kdy v obci působil Sbor dobrovolných hasičů, Sokol, Orel, Odbor Národní jednoty, sportovní klub S. K. Vrahovice, Spolek domkařů a malorolníků Domovina, Místní jednota republikánského dorostu a Odbor pro zájmy venkovských žen. V současné době zde působí pět spolků:

• Sokol – založen 1913; oddíly fotbalový, volejbalový, floorbalový a šachový. Kromě těchto sportů Sokol Vrahovice založil v době první republiky koupaliště, které provozuje až do současnosti.
• Sbor dobrovolných hasičů – založen 1891
• Spolek za staré Vrahovice – založen 2003
• Vrahovická dračí jednotka, z. s. – založena 2013. Jedná se o sportovní tým dračích lodí, který má dva oddíly – Vrahovická sací jednotka a Vrahovická sací jednotka Women.
• Naše Vrahovice, z. s. – založen 2015. Hlavní náplní spolku je hájit zájmy Vrahovic.

Mimo tyto oficiálně zaregistrované spolky v obci působí ještě jeden další, který nemá právní subjektivitu: rybářské sdružení "Nemary", jehož název vznikl jako akronym za NEbereme MAlé RYby.

Zajímavosti

• Arboretum Vrahovice – vybudováno v letech 2010–2015 Spolkem za staré Vrahovice. Zaměřuje se na stromy Evropy, Asie a severní Ameriky.
• Koupaliště Vrahovice – založeno ve 20. letech 20. století.

Odkazy

Literatura

• Československý sborník a almanach. Politický okres Prostějov. Olomouc 1932, s. 79–82.
• FAKTOR, František: Popis okresního hejtmanství prostějovského. Praha 1898, s. 109–112.
• FOJTÍK, Pavel: Slovanské pohřebiště u Vrahovic na Prostějovsku. Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově, č. 1–2, 2002, s. 80–83.
• Historický místopis Moravy a Slezska 1848–1960. Svazek 5. Ostrava 1976, s. 71–72.
• HOSÁK, Ladislav, ŠRÁMEK, Rudolf: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. M–Ž. Praha 1980, s. 740–741.
• JANOUŠEK, Vojtěch: Vlastivěda moravská. Prostějovský okres. Brno 1938, s. 251–260.
• KAVIČKA, Karel A.: Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově - Vrahovicích. Brno 2015.
• ODLOŽIL, Pavel, ODLOŽILOVÁ, Milena: Vrahovice. Přírodní poměry, historie a současnost. Vrahovice 1993.
• Prostějov. Dějiny města I. Prostějov 2000, s. 259–266.
• PŘÍVAL, Vojtěch a red.: Prostějovsko za války. Vzpomínky a dokumenty z let 1939–1945. Prostějov 1948, s. 164–167.
• SCHWOY, Franz Josef: Topographie vom Markgrafthum Mähren. Band 1: Olmützer Kreis. Wien 1793, s.  503–504.
• VYSLOUŽILOVÁ, Martina: Dějiny obce Vrahovice. Magisterská práce, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého. Olomouc 1997.
• WOLNY, Gregor: Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften. Abtheilung 1: Olmüzer Erzdiöcese: Band 1. Brno 1855, s. 405–408.
• WOLNY, Gregor: Die Markgraftschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. V. Band. Olmützer Kreis. Brno 1839, s. 536–537.

Související články

• Čechůvky
• Prostějov
• Kraličky
• Držovice
• Kostel sv. Bartoloměje (Vrahovice)
• Římskokatolická farnost Prostějov–Vrahovice
• ZŠ Prostějov, ul. Vl. Majakovského
• OP Prostějov Profashion
• Železniční stanice Vrahovice
• Spolek za staré Vrahovice
• Arboretum Vrahovice
• Lípa u Sarkandera
• Střížova lípa

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrahovice ve Wikimedia Commons

• Neoficiální stránky o Vrahovicích
• Katastrální mapa katastru Vrahovice na webu ČÚZK
• Interaktivní mapa Vrahovic
• Fotografie Vrahovic na neoficiální stránce obce
• Fotografie Vrahovic na webu Flickr.com

Autoritní data: AUT: ge390051