Vrahovice
Vrahovice | |
![]() Kostel svatého Bartoloměje | |
Lokalita | |
---|---|
Charakter | vesnice |
Obec | Prostějov |
Okres | Prostějov |
Kraj | Olomoucký kraj |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°28′51″ s. š., 17°8′54″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 3 330 (2011)[1] |
Katastrální území | Vrahovice (5,8709 km²) |
Nadmořská výška | 215 m n. m. |
PSČ | 798 11 |
Počet domů | 798 (2011)[1] |
![]() ![]() Vrahovice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 185230 |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vrahovice (německy: Wrahowitz,[2] latinsky: Vrahovicium[3]) jsou místní část Prostějova v severovýchodní části města. Žije zde asi 3 300 obyvatel. Ve Vrahovicích se slévají říčky Romže a Hloučela, které tvoří říčku Valová. Nejvyšším bodem Vrbatecký kopec (též zvaný Vrbák), který má výšku 263,1 m n. m.
Ve Vrahovicích se nachází kostel sv. Bartoloměje, dále pošta (PSČ 798 11), základní škola, několik hostinců, železniční zastávka a arboretum.
Poloha a geografické podmínky[editovat | editovat zdroj]
Vrahovice jsou vesnicí podélného typu, ležící ve východní části města Prostějov. Místní část se rozkládá na obou březích říčky Romže. Na západě jsou ohraničeny říčkou Hloučela, která se spolu s Romží ve Vrahovicích stýká ve Valovou. Na řece Hloučele se nachází Pivovarský rybník, ležící blízkosti estakáda Haná. Vrahovice se nacházejí v nadmořské výšce 220 m n. m.,[4] nejvyšší bod Vrbatecký kopec (též zvaný Vrbák) má výšku 263,1 m n. m.[5] Ze severu jsou Vrahovice lemovány železniční tratí z Prostějova do Olomouce. Asi kilometr na západ od Vrahovic prochází dálnice D46. Obcí vede silnice II/150, která za Čechůvkami pokračuje směrem na Přerov. Směrem z Držovic vstupuje ze severovýchodu cyklostezka číslo 5042, ta za Čechůvkami míří do Kralic na Hané.[6]
Katastr sousedí s katastrálními územími Prostějov na západě, Držovice na Moravě na severozápadě, Dubany na Hané na severovýchodě, Vrbátky na severovýchodě, Štětovice na východě a Čechůvky na jihovýchodě.[7]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Podnebí je mírné kontinentální. Průměrná teplota je 19–20 °C, průměrná lednová teplota -2 °C. Velmi úrodná půda – černozem, umožňuje intenzivní zemědělské hospodaření. Z nerostného bohatství má význam pouze cihlářská hlína. Kvůli průmyslovým podnikům a dopravě je špatná kvalita ovzduší.[8]
Název[editovat | editovat zdroj]
František Kopečný v knize Jména obcí a osad prostějovského okresu (1985) uvádí, že název pochází od osobního jména Vrah. Slovo „vrah“ původně znamenalo „nepřítel“, současný význam slova převládl až v pozdější době.[9] Tuto tezi podporují i Ladislav Hosák a Rudolf Šrámek, kteří ale uvádějí i apelativní význam Vrahovice = lidé sídlící u vrahu; další možnosti vrag = varjažský bojovník, nebo feudál, který přeběhl k nepříteli.[10] Slovo враг (vrag) znamená nepřítele i v současné ruštině.[11]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka pochází z roku 1337.[12][13] První kostel je zmiňován v roce 1360.[14] Tento kostel v roce 1586 při požáru obce vyhořel.[15] Hned poté byl postaven nový, který byl používán až do roku 1831, kdy byl zbourán a nahrazen novým. Ten dal na vlastní náklad postavit v letech 1831–1836 Jan Josef hrabě Seilern, majitel kralického panství, ke kterému patřily i Vrahovice.[16]
V těsné blízkosti Vrahovic stávala obec Trpenovice (dnešní Trpinky), která byla po r. 1466 připojena k Vrahovicím[17] a dnes tvoří její nedílnou součást. Poblíž Vrahovic stávala i vesnice Rakousky, která je poprvé zmiňována v roce 1356 a zanikla na konci 15. století.[18]
V minulosti patřily Vrahovice několika panským rodům. Posledními majiteli se stali Seilernové, když Jan Bedřich svobodný pán ze Seilernu koupil Vrahovice spolu s Kralicemi na Hané a několika vískami (Kralické panství) v roce 1725 za 117 000 zlatých.[19]
Po zrušení panského zřízení se stal prvním starostou Jan Frébort.[20] Největší rozvoj zažila obec Vrahovice v dobách první republiky a v prvních letech po druhé světové válce, kdy byl starostou Josef Stříž. Tehdy byly postavena silnice do Prostějova a do Vrbátek, postaveny mosty přes Hloučelu a Romži, vysazen obecní sad a vystavěna radnice.[21]
Za druhé světové války odešli tři občané Vrahovic bojovat v RAF: Alois Dvořák,[22] Adolf Podivínský a František Vrbka.[23] Nacisté postavili na Vrbateckém kopci nad Vrahovicemi pozorovatelnu,[24] kterou používali k hlídání železniční trati Prostějov–Olomouc. Po válce byl ve Vrahovicích Okresním národním výborem v Prostějově zřízen internační tábor pro Němce, kteří měli být odsunuti z okresu Prostějov.[25]
Dříve samostatná obec byla v roce 1950 připojena k Prostějovu a v roce 1954 se odtrhla. Roku 1960 se spojila se sousedními Čechůvkami, k Prostějovu byla definitivně připojena roku 1973.[26] V průběhu 90. let 20. stol. se objevovaly hlasy pro odtržení od Prostějova, k tomu ale nedošlo.[27]
Dne 9. prosince 2004 došlo ve Vrahovicích k železničnímu neštěstí, kdy se vojáci, vracející se z cvičení, srazili s projíždějícím vlakem na železničním přejezdu vedle stanice Vrahovice. Nehoda si vyžádala pět mrtvých, dalších osm lidí bylo zraněno.[28] Vedle místa tragédie byl postaven malý pomník.[29]
Vrahovice místní částí Prostějova[editovat | editovat zdroj]
V době nacistické okupace Prostějov tlačil na připojení Vrahovic k Prostějovu. Tehdy si uhájily samostatnost. Další návrhy na připojení Vrahovic byly činěny v letech 1946–1947, ale představitelé obce s tím opět nesouhlasili a nepovažovali to za výhodné. K připojení došlo až po komunistickém převratu, kdy bylo možné rozhodovat shora bez souhlasu obcí. V roce 1950 rozhodl Okresní národní výbor Prostějov o připojení k Prostějovu.[30] V roce 1954 byly Vrahovice rozhodnutím Krajského národního výboru opět osamostatněny.[31] V roce 1973 byly Vrahovice znovu připojeny k Prostějovu. V 90. letech a po roce 2000 sílila nespokojenost obyvatel Vrahovic a sousedních Držovic.[32][33][34] V obou městských částech se projevovala touha po znovuobnovení samostatnosti, byly kritizovány nedostatečné investice, přehlížení ze strany představitelů města a malá možnost ovlivnit dění.[35] Představitelé města naopak argumentovali tím, že do těchto částí se má v budoucnu investovat. V roce 2006 se Držovice po referendu osamostatnily,[36] ve Vrahovicích se referendum nekonalo a v současnosti zůstávají částí Prostějova.
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Od přelomu 19. a 20. století dochází k nástupu průmyslu. Prvním významnějším podnikem byla cihelna, která fungovala mezi lety 1901–1963.[37] V 50. letech došlo k nucené kolektivizaci a bylo založeno JZD Vrahovice,[38][39] které funguje dodnes jako ZD Vrahovice. V 60. letech 20. století byl na území Vrahovic postaven areál Oděvního průmyslu,[40] ale později došlo ke změnám hranic katastrálního území a areál OP byl připsán k Prostějovu. V současnosti ve Vrahovicích působí několik průmyslových závodů.[41]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Vrahovice jsou napojeny na prostějovskou městskou hromadnou dopravu, kterou provozuje společnost FTL. Do Vrahovic jezdí autobusová linka číslo 5.[42] Vrahovicemi prochází i několik dálkových autobusových linek. Vrahovice jsou napojeny i na vlakovou dopravu. Obcí prochází železniční trať Nezamyslice–Olomouc.[43]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za její jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[44]
Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Vrahovice | 767 | 753 | 775 | 955 | 1352 | 1536 | 1760 | 2783 | 2897 | 2571 | 3221 | 3307 | 3402 | 3330 |
Počet domů | část Vrahovice | 116 | 135 | 148 | 159 | 203 | 255 | 319 | 565 | 589 | 585 | 640 | 744 | 753 | 798 |
Školství[editovat | editovat zdroj]
Škola byla ve Vrahovicích zřízena v roce 1822.[45] V roce 1884 byla postavena současná budova základní školy,[46] která pod názvem Základní škola Prostějov, ul. Vl. Majakovského funguje dodnes. Původně měla budova školy jen přízemí a patro, v roce 1937 byla rozšířena o další patro. V roce 1984 byla postavena druhá budova školy,[47] ta byla ale brzy po svém otevření z hygienických důvodů uzavřena a znovu byla používána od roku 1986. V roce 2002 byla přistavěna nová tělocvična. V roce 2012 byla druhá budova školy zbořena a na jejím místě postavena nová školní budova.[48] Starší budova školy zatím stále čeká na rekonstrukci.[49]
Kromě základní školy zde působí ještě mateřská škola na Smetanově ulici.[50]
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Bartoloměje z let 1831–1837 se zvony z roku 1586[51]
- Římskokatolická fara[52]
- Kříž před kostelem[53]
- Barokní kříž za kostelem[54]
- Kříž na hřbitově[55]
- Kříž na Vrahovické ulici[56]
- Pomník obětem první světové války[57]
- Vila nadučitele Kyselého[58]
- Socha sv. Floriána[59]
- Pieta na rohu Smetanovy ulice[60]
- Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela[61]
- Boží muka v polích pod vrbami
- Kříž v trati k Zápovědi[62] – přesunutý do Trpinek na ulici Jaselská
- Cihelna z roku 1901[63]
- Pamětní desky čs. legionářům a vojákům z druhé světové války – na budově ZŠ Majakovského[64]
- Pomník obětem dopravní nehody – u železničního přejezdu[65]
V obci stával ještě památník scelování z konce 20. let 20. století a socha sv. Jana Sarkandera z 18. století.[66]
Památné stromy[editovat | editovat zdroj]
Ve Vrahovicích se nacházejí dva státem chráněné památné stromy:
- Lípa u Sarkandera – v pásu zeleně lidově nazývaném U Sarkandera, protože na tomto místě stávala socha sv. Jana Sarkandera[67]
- Střížova lípa – u křížení ulic Sokolovská a Kyjevská, je pojmenována po starostovi Vrahovic Josefu Střížovi, který bydlel poblíž a pod touto lípou rád sedával a kouřil fajfku[68]
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Jan Effenberg (1832–1908), sbormistr
- Arnošt Faltýnek (1906–1991), herec
- Jiří Frébort (1807–1883), poslanec „revolučního“ Moravského zemského sněmu v roce 1848[69]
- Josef Nedělník (1850–1931),[70] stavitel, společně s Rudolfem Konečným (1856–1928) vedl prostějovskou stavební firmu Konečný & Nedělník
- Eduard Peck (1857–1931), učitel a vlastivědný pracovník
- Adolf Podivínský (1916–1942), vojenský pilot, bojoval v RAF
- Josef Šimoník (1941–2006), chemik specializující se na polymery
- Jan Šverdík (1938–2004), starosta Prostějova v letech 1994–1998
- Miloš Marek (* 1939), chemik
- Bedřich Tylšar (* 1939), světoznámý hráč na lesní roh
- Zdeněk Tylšar (1945–2016), světoznámý hráč na lesní roh
- Rostislav Václavíček (* 1946), fotbalista, mistr čs. ligy a olympijský vítěz
- Miloš Vymazal (* 1943), oční lékař a vysokoškolský pedagog
Ve Vrahovicích žili a pracovali[editovat | editovat zdroj]
- Bohumír Josef Hynek Bilovský (1659–1725), spisovatel a homiletik, v letech 1701–1702 administrátor vrahovické farnosti[71]
- Alois Dvořák (1916–1941), vojenský pilot, bojoval v RAF
- Eva Hacurová (* 1993), herečka
- Zdeněk Hajský (1926–2012), fotbalista, začínal jako mládežnický hráč za SK Vrahovice
- Martin Hájek (* 1986), historik a knihovník
- František Kopečný (1909–1990), lingvista, zabývající se etymologií a dialektologií
- František Antonín Nedoman (1690–1765), katolický kněz, teolog a překladatel, v letech 1716–1720 vrahovický farář[72]
- František Vrbka (1924–1943), vojenský pilot, bojoval v RAF
Spolky[editovat | editovat zdroj]
Nejstaršími spolky ve Vrahovicích byly Čtenářsko-pěvecký spolek Sušil (1871) a Čtenářsko-pěvecký spolek Svatopluk (1875). Největší rozmach zažívaly spolky v době První republiky, kdy v obci působil Sbor dobrovolných hasičů, Sokol, Orel, Odbor Národní jednoty, sportovní klub S. K. Vrahovice, Spolek domkařů a malorolníků Domovina, Místní jednota republikánského dorostu a Odbor pro zájmy venkovských žen.[73][74] V současné době zde působí šest spolků:
- Sokol – založen 1913[75]; oddíly fotbalový, volejbalový, floorbalový a šachový. Kromě těchto sportů Sokol Vrahovice založil v době první republiky koupaliště, které provozoval až do roku 2018, kdy jej převzala Domovní správa Prostějov[76][77]
- Sbor dobrovolných hasičů – založen 1891[78]
- Spolek za staré Vrahovice – založen 2003, věnuje se lokální historii, ochraně životního prostředí a propagaci Vrahovic. Vybudoval Arboretum Vrahovice.[79]
- Vrahovická dračí jednotka, z. s.[80] – založena 2013. Jedná se o sportovní tým dračích lodí, který má dva oddíly – Vrahovická sací jednotka a Vrahovická sací jednotka Women.
- Naše Vrahovice, z. s.[81] – založen 2015, hlavní náplní spolku je hájit zájmy Vrahovic
- Street Workout Vrahovice, z.s.[82] – založen 2019
Mimo tyto oficiálně zaregistrované spolky v obci působí ještě jeden další, který nemá právní subjektivitu: rybářské sdružení „Nemary“, jehož název vznikl jako akronym za NEbereme MAlé RYby.[83]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- V roce 1925 došlo u Vrahovic k letecké nehodě. Nadporučík Otto Bayer zjistil, že jeho dvouplošník nefunguje a pokusil se nouzově přistát u Vrahovic. Letadlo se zarylo do pole. Pilot nebyl zraněný a letadlo bylo po částech odzvezeno do Prostějova.[84][85]
- V letech 1952–1965 ve Vrahovicích existovala přírodní rezervace Úvozy nad Vrahovicemi[86]
- Arboretum Vrahovice – vybudováno v letech 2010–2015 Spolkem za staré Vrahovice. Zaměřuje se na stromy Evropy, Asie a Severní Ameriky.[87][88]
- Koupaliště Vrahovice – založeno v roce 1929[89][90]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Special-Orts-Repertorium von Mähren. Wien: [s.n.], 1885. S. 120.
- ↑ KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. Brno: [s.n.], 2015. S. 14.
- ↑ ODLOŽIL, Pavel; ODLOŽILOVÁ, Milena. Vrahovice. Přírodní poměry, historie a současnost. Vrahovice: [s.n.], 1993. 69 s. S. 5.
- ↑ http://sgi-nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=6D2BCEB5&MarQParam0=785237&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushka
- ↑ Cyklotrasa č. 5042 Prostějov - Přerov - CYKLOTRASY.cz. cyklotrasy.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
- ↑ http://sgi-nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=6D2BCEB5&MarQParam0=785237&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushka
- ↑ ODLOŽIL, Pavel; ODLOŽILOVÁ, Milena. Vrahovice. Přírodní poměry, historie a současnost. Vrahovice: [s.n.], 1993. 69 s. S. 5–11.
- ↑ KOPEČNÝ, František. Jména obcí a osad prostějovského okresu. Prostějov: Muzeum Prostějovska, 1985. S. 47–48.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. 2, M–Ž.. Praha: [s.n.], 1980. S. 740–741.
- ↑ враг na Slovník.cz
- ↑ Prostějov. Dějiny města 1.. Prostějov: [s.n.], 2000. 279 s. S. 259.
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Příprava vydání Bretholz, Bertold. Svazek XV. Brünn: [s.n.], 1903. S. 36–37.
- ↑ KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. [s.l.]: [s.n.], 2015. S. 17.
- ↑ KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. Brno: [s.n.], 2015. S. 26.
- ↑ KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. [s.l.]: [s.n.], 2015. S. 36–37.
- ↑ Prostějov. Dějiny města 1.. Prostějov: [s.n.], 2000. 279 s. S. 260.
- ↑ JANOUŠEK, Vojtěch. Vlastivěda moravská: II.: Místopis Moravy. Čís. 60, Dějiny Prostějova. Prostějovský okres. Brno: [s.n.], 1938. S. 147–149.
- ↑ KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. Brno: [s.n.], 2015. S. 31.
- ↑ KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. Brno: [s.n.], 2015. S. 36.
- ↑ HÁJEK, Martin. Vrahovice v moderní době. Dějiny obce v letech 1885–1973. Vrahovice: [s.n.], 2019. S. 52–57.
- ↑ Alois Dvořák – Letci Plumlov z. s.
- ↑ Prostějov. Dějiny města 1.. Prostějov: [s.n.], 2000. 279 s. S. 265.
- ↑ HÁJEK, Martin. Vrahovice v moderní době. Dějiny obce v letech 1885–1973. Vrahovice: [s.n.], 2019. S. 82.
- ↑ POŘÍZKOVÁ, Hana. Odsun Němců z Prostějovska. Brno: [s.n.], 2010. Dostupné online.
- ↑ ODLOŽIL, Pavel; ODLOŽILOVÁ, Milena. Vrahovice. Přírodní poměry, historie a současnost. Vrahovice: [s.n.], 1993. 69 s. S. 67.
- ↑ HÁJEK, Martin. Vrahovice v moderní době. Dějiny obce v letech 1885–1973. Vrahovice: [s.n.], 2019. S. 138–139.
- ↑ Při srážce s rychlíkem zemřelo pět vojáků. iDnes.cz [online]. 2004-12-09 [cit. 2016-11-10]. Dostupné online.
- ↑ http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/4626-vrahovice/
- ↑ Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 158.
- ↑ Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 164.
- ↑ Vrahovičtí se chtějí oddělit od Prostějova. Prostějovský týden. 26. 3. 1997.
- ↑ -ok-. Lidé z okrajových částí naříkají na nezájem města. Prostějovský týden. 1999, roč. 9, čís. 8, s. 3.
- ↑ DOLEŽALOVÁ, Marie. Proč zanikají Vrahovice?. Prostějovský týden. 1999, roč. 9, čís. 37, s. 6.
- ↑ HÁJEK, Martin. Budou i Vrahovice samostatné?. Prostějovský večerník. 2009, roč. 13, čís. 9, s. 4.
- ↑ JURČOVÁ, Petra. Obyvatelé Držovic si zvolili samostatnost. iDnes.cz. 2004. Dostupné online.
- ↑ Industriální topografie. Olomoucký kraj. Praha: [s.n.], 2013. 306 s. ISBN 978-80-01-05230-3. S. 155.
- ↑ HÁJEK, Martin. Vrahovice v moderní době. Dějiny obce v letech 1885–1973. Vrahovice: [s.n.], 2019. S. 111–114.
- ↑ VYSLOUŽILOVÁ, Martina. Dějiny obce Vrahovice. Olomouc: [s.n.], 1997. S. 50–52.
- ↑ VYSLOUŽILOVÁ, Martina. Dějiny obce Vrahovice. Olomouc: [s.n.], 1997. S. 53.
- ↑ Např. AMF Reece, Bernhardt Fashion, Malotraktory Robot-Tip, AVS – Výherní automaty ad.
- ↑ MHD v Prostějově, linka č. 5
- ↑ Popis trati 301 Nezamyslice - Olomouc - Česká republika [online]. [cit. 2020-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Vrahovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.
- ↑ ODLOŽIL, Pavel; ODLOŽILOVÁ, Milena. Vrahovice. Přírodní poměry, historie a současnost. Vrahovice: [s.n.], 1993. 69 s. S. 49.
- ↑ ODLOŽIL, Pavel; ODLOŽILOVÁ, Milena. Vrahovice. Přírodní poměry, historie a současnost. Vrahovice: [s.n.], 1993. 69 s. S. 49.
- ↑ VYSLOUŽILOVÁ, Martina. Dějiny obce Vrahovice. Olomouc: [s.n.], 1997. S. 61.
- ↑ Základní škola ve Vrahovicích prošla rekonstrukcí. Prostějovské novinky [online]. 2013-02-01 [cit. 2020-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Stav k roku 2020.
- ↑ Mateřská škola Prostějov, Smetanova ul. 24, příspěvková organizace [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-17.
- ↑ WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften. Abtheilung 1: Olmüzer Erzdiöcese: Band 1.. Brno: [s.n.], 1855. Dostupné online. S. 405.
- ↑ KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. [s.l.]: [s.n.], 2015. S. 80–81.
- ↑ Tamtéž, s. 81–82.
- ↑ Tamtéž, s. 83.
- ↑ Tamtéž, s. 85–86.
- ↑ Tamtéž, s. 86.
- ↑ http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/4626-vrahovice/
- ↑ Dům nadučitele Kyselého. Vrahovice.eu
- ↑ KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. Brno: [s.n.], 2015. S. 84.
- ↑ Tamtéž, s. 84.
- ↑ Tamtéž, s. 82–83.
- ↑ JANOUŠEK, Vojtěch. Vlastivěda moravská: II.: Místopis Moravy. Čís. 60, Dějiny Prostějova. Prostějovský okres. Brno: [s.n.], 1938. S. 259.
- ↑ Industriální topografie. Olomoucký kraj. Praha: [s.n.], 2013. 306 s. ISBN 978-80-01-05230-3. S. 155.
- ↑ http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/4626-vrahovice/
- ↑ http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/4626-vrahovice/
- ↑ KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. Brno: [s.n.], 2015. S. 84–85.
- ↑ MASAŘÍKOVÁ, Hana. Historii Vrahovic připomínají dvě stoleté památné lípy. Prostějovský deník [online]. 2015-01-13 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.
- ↑ MASAŘÍKOVÁ, Hana. Historii Vrahovic připomínají dvě stoleté památné lípy. Prostějovský deník [online]. 2015-01-13 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.
- ↑ BARTKOVÁ, Hana. Revoluční poslanec Jiří Frébort (1807–1883). Střední Morava. 2007, roč. 13, čís. 25, s. 130–132.
- ↑ STARÝ, František. Městský hřbitov v Prostějově. Prostějov: [s.n.], 1931. S. 43.
- ↑ KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. Brno: [s.n.], 2015. S. 93.
- ↑ KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. Brno: [s.n.], 2015. S. 94.
- ↑ JANOUŠEK, Vojtěch. Vlastivěda moravská: II.: Místopis Moravy. Čís. 60, Dějiny Prostějova. Prostějovský okres. Brno: [s.n.], 1938. S. 252.
- ↑ Československý sborník a almanach. Politický okres Prostějov. Olomouc: [s.n.], 1932. S. 81–82.
- ↑ HÁJEK, Martin. Spolky [online]. Rev. 2015-10-03 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Koupaliště Vrahovice. Domovní správa Prostějov s. r. o. [online]. Dostupné online.
- ↑ HÁJEK, Lukáš. Koupaliště Vrahovice [online]. Dostupné online.
- ↑ HÁJEK, Martin. Spolky [online]. Rev. 2015-10-03 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Hana Bartková. Spolek za staré Vrahovice si připomněl deset let své činnosti. Střední Morava. 2014, roč. 20, čís. 37, s. 148.
- ↑ Vrahovická dračí jednotka, z. s., L 17960 vedená u Krajského soudu v Brně
- ↑ Naše Vrahovice z.s., L 20860 vedená u Krajského soudu v Brně
- ↑ Street Workout Vrahovice z.s., L 25904 vedená u Krajského soudu v Brně
- ↑ HÁJEK, Martin. Spolky [online]. Rev. 2015-10-03 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Z Vrahovic. Hanácké listy. 1925, roč. 6, čís. 23, s. 2.
- ↑ Nehoda vojenského letadla. Pozor. 1925, roč. 32, čís. 44, s. 5.
- ↑ HÁJEK, Martin. Vrahovice v moderní době. Dějiny obce v letech 1885–1973. Vrahovice: [s.n.], 2019. S. 114.
- ↑ MASAŘÍKOVÁ, Hana. Ve Vrahovicích slavnostně otevřeli arboretum. Prostějovský deník [online]. 2015-06-13 [cit. 2015-06-14]. Dostupné online.
- ↑ SEKANINA, David. Vrahovičtí ukážou své arboretum. Prostějovské plátky [online]. 2015-06-11 [cit. 2015-06-14]. Dostupné online.
- ↑ HÁJEK, Martin. Vrahovice v moderní době. Dějiny obce v letech 1885–1973. Vrahovice: [s.n.], 2019. S. 69–70.
- ↑ Říční lázně ve Vrahovicích. Rozvaha. 1929, čís. 30, s. 2.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Československý sborník a almanach. Politický okres Prostějov. Olomouc 1932, s. 79–82.
- FAKTOR, František: Popis okresního hejtmanství prostějovského. Praha 1898, s. 109–112.
- FOJTÍK, Pavel: Slovanské pohřebiště u Vrahovic na Prostějovsku. Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově, č. 1–2, 2002, s. 80–83.
- HÁJEK, Martin: Vrahovice v moderní době. Dějiny obce v letech 1885–1973. Vrahovice 2019.
- Historický místopis Moravy a Slezska 1848–1960. Svazek 5. Ostrava 1976, s. 71–72.
- HOSÁK, Ladislav: Historický místopis země Moravskoslezské. Vyd. 2. Praha 2004, s. 499–500.
- HOSÁK, Ladislav – ŠRÁMEK, Rudolf: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. M–Ž. Praha 1980, s. 740–741.
- CHYTIL, Alois: Chytilův úplný adresář Československé republiky. Sv. I. Morava a Slezsko. Část I. Morava. Praha 1924, s. 1402.
- JANOUŠEK, Vojtěch: Vlastivěda moravská. Prostějovský okres. Brno 1938, s. 251–260.
- KAVIČKA, Karel A.: Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. Brno 2015.
- MAREK, Pavel – Marek, Václav: Dělník na vinici páně. Životní příběh kněze Josefa Střídy, faráře ve Vrahovicích a čestného kanovníka. Praha 2020.
- MAREK, Pavel – Marek, Václav: Služebníci užiteční. Medailony duchovních pochovaných ve Vrahovicích. Praha 2020.
- ODLOŽIL, Pavel – ODLOŽILOVÁ, Milena: Vrahovice. Přírodní poměry, historie a současnost. Vrahovice 1993.
- Prostějov. Dějiny města I. Prostějov 2000, s. 259–266.
- PŘÍVAL, Vojtěch a red.: Prostějovsko za války. Vzpomínky a dokumenty z let 1939–1945. Prostějov 1948, s. 164–167.
- SCHWOY, Franz Joseph: Topographie vom Markgrafthum Mähren. Band 1: Olmützer Kreis. Wien 1793, s. 503–504.
- ŠÍNOVÁ, Dominika – VINCENC, Tomáš: Architektura Oděvního podniku Prostějov. Od projektu k demolici. Prostějov 2019.
- VYSLOUŽILOVÁ, Martina: Dějiny obce Vrahovice. Magisterská práce, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého. Olomouc 1997.
- WOLNY, Gregor: Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften. Abtheilung 1: Olmüzer Erzdiöcese: Band 1. Brno 1855, s. 405–408.
- WOLNY, Gregor: Die Markgraftschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. V. Band. Olmützer Kreis. Brno 1839, s. 536–537.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Čechůvky
- Kostel sv. Bartoloměje (Vrahovice)
- Římskokatolická farnost Prostějov–Vrahovice
- ZŠ Prostějov, ul. Vl. Majakovského
- OP Prostějov Profashion
- Železniční stanice Vrahovice
- Spolek za staré Vrahovice
- Arboretum Vrahovice
- Lípa u Sarkandera
- Střížova lípa
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrahovice na Wikimedia Commons