Vrahovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vrahovice
Kostel svatého Bartoloměje
Kostel svatého Bartoloměje
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Prostějov
Okres Prostějov
Kraj Olomoucký kraj
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 330 (2011)[1]
Katastrální území Vrahovice (5,8709 km²)
Nadmořská výška 215 m n. m.
PSČ 798 11
Počet domů 798 (2011)[1]
Vrahovice
Vrahovice
Další údaje
Kód části obce 185230
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrahovice (německy: Wrahowitz,[2] latinsky: Vrahovicium[3]) jsou místní část Prostějova v severovýchodní části města. Žije zde asi 3 300 obyvatel. Ve Vrahovicích se slévají říčky Romže a Hloučela, které tvoří říčku Valová. Nejvyšším bodem Vrbatecký kopec (též zvaný Vrbák), který má výšku 263,1 m n. m.

Ve Vrahovicích se nachází kostel sv. Bartoloměje, dále pošta (PSČ 798 11), základní škola, několik hostinců, železniční zastávka a arboretum.

Poloha a geografické podmínky[editovat | editovat zdroj]

Vrahovice jsou vesnicí podélného typu, ležící ve východní části města Prostějov. Místní část se rozkládá na obou březích říčky Romže. Na západě jsou ohraničeny říčkou Hloučela, která se spolu s Romží ve Vrahovicích stýká ve Valovou. Na řece Hloučele se nachází Pivovrský rybník, ležící blízkosti estakáda Haná. Vrahovice se nacházejí v nadmořské výšce 220 m n. m.,[4] nejvyšší bod Vrbatecký kopec (též zvaný Vrbák) má výšku 263,1 m n. m.[5] Ze severu jsou Vrahovice lemovány železniční tratí z Prostějova do Olomouce. Asi kilometr na západ od Vrahovic prochází dálnice D46. Obcí vede silnice II/150, která za Čechůvkami pokračuje směrem na Přerov. Směrem z Držovic vstupuje ze severovýchodu cyklostezka číslo 5042, ta za Čechůvkami míří do Kralic na Hané.[6]

Katastr sousedí s katastrálními územími Prostějov na západě, Držovice na Moravě na severozápadě, Dubany na Hané na severovýchodě, Vrbátky na severovýchodě, Štětovice na východě a Čechůvky na jihovýchodě.[7]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Podnebí je mírné kontinentální. Průměrná teplota je 19–20 °C, průměrná lednová teplota -2 °C. Velmi úrodná půda – černozem, umožňuje intenzivní zemědělské hospodaření. Z nerostného bohatství má význam pouze cihlářská hlína. Kvůli průmyslovým podnikům a dopravě je špatná kvalita ovzduší.[8]

Název[editovat | editovat zdroj]

František Kopečný v knize Jména obcí a osad prostějovského okresu (1985) uvádí, že název pochází od osobního jména Vrah. Slovo „vrah“ původně znamenalo „nepřítel“, současný význam slova převládl až v pozdější době.[9] Slovo враг (vrag) znamená nepřítele i v současné ruštině.[10]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1337.[11][12] První kostel je zmiňován v roce 1360.[13] Tento kostel v roce 1586 při požáru obce vyhořel.[14] Hned poté byl postaven nový, který byl používán až do roku 1831, kdy byl zbourán a nahrazen novým. Ten dal na vlastní náklad postavit v letech 1831–1836 Jan Josef hrabě Seilern, majitel kralického panství, ke kterému patřily i Vrahovice.[15]

V těsné blízkosti Vrahovic stávala obec Trpenovice (dnešní Trpinky), která byla po r. 1466 připojena k Vrahovicím[16] a dnes tvoří její nedílnou součást. Poblíž Vrahovic stávala i vesnice Rakousky, která je poprvé zmiňována v roce 1356 a zanikla na konci 15. století.[17]

V minulosti patřily Vrahovice několika panským rodům. Posledními majiteli se stali Seilernové, když Jan Bedřich svobodný pán ze Seilernu koupil Vrahovice spolu s Kralicemi na Hané a několika vískami (Kralické panství) v roce 1725 za 117 000 zlatých.[18]

Po zrušení panského zřízení se stal prvním starostou Jan Frébort.[19] Největší rozvoj zažila obec Vrahovice v dobách první republiky a v prvních letech po druhé světové válce, kdy byl starostou Josef Stříž. Tehdy byly postavena silnice do Prostějova a do Vrbátek, postaveny mosty přes Hloučelu a Romži, vysazen obecní sad a vystavěna radnice.[20]

Za druhé světové války odešli tři občané Vrahovic bojovat v RAF: Alois Dvořák,[21] Adolf Podivínský a František Vrbka.[22] Nacisté postavili na Vrbateckém kopci nad Vrahovicemi pozorovatelnu,[23] kterou používali k hlídání železniční trati Prostějov–Olomouc. Po válce byl ve Vrahovicích Okresním národním výborem v Prostějově zřízen internační tábor pro Němce, kteří měli být odsunuti z okresu Prostějov.[24]

Dříve samostatná obec byla v roce 1950 připojena k Prostějovu a v roce 1954 se odtrhla. Roku 1960 se spojila se sousedními Čechůvkami, k Prostějovu byla definitivně připojena roku 1973.[25] V průběhu 90. let 20. stol. se objevovaly hlasy pro odtržení od Prostějova, k tomu ale nedošlo.[26]

Dne 9. prosince 2004 došlo ve Vrahovicích k železničnímu neštěstí, kdy se vojáci, vracející se z cvičení, srazili s projíždějícím vlakem na železničním přejezdu vedle stanice Vrahovice. Nehoda si vyžádala pět mrtvých, dalších osm lidí bylo zraněno.[27] Vedle místa tragédie byl postaven malý pomník.[28]

Vrahovice místní částí Prostějova[editovat | editovat zdroj]

Vrahovice v rámci Prostějova

V době nacistické okupace Prostějov tlačil na připojení Vrahovic k Prostějovu. Tehdy si uhájily samostatnost. Další návrhy na připojení Vrahovic byly činěny v letech 1946–1947, ale představitelé obce s tím opět nesouhlasili a nepovažovali to za výhodné. K připojení došlo až po komunistickém převratu, kdy bylo možné rozhodovat shora bez souhlasu obcí. V roce 1950 rozhodl Okresní národní výbor Prostějov o připojení k Prostějovu.[29] V roce 1954 byly Vrahovice rozhodnutím Krajského národního výboru opět osamostatněny.[30] V roce 1973 byly Vrahovice znovu připojeny k Prostějovu. V 90. letech a po roce 2000 sílila nespokojenost obyvatel Vrahovic a sousedních Držovic.[31][32][33] V obou městských částech se projevovala touha po znovuobnovení samostatnosti, byly kritizovány nedostatečné investice, přehlížení ze strany představitelů města a malá možnost ovlivnit dění.[34] Představitelé města naopak argumentovali tím, že do těchto částí se má v budoucnu investovat. V roce 2006 se Držovice po referendu osamostatnily,[35] ve Vrahovicích se referendum nekonalo a v současnosti zůstávají částí Prostějova.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Budova Oděvního podniku Prostějov (v současnosti již nestojí)

Od přelomu 19. a 20. století dochází k nástupu průmyslu. Prvním významnějším podnikem byla cihelna, která fungovala mezi lety 1901–1963.[36] V 50. letech došlo k nucené kolektivizaci a bylo založeno JZD Vrahovice,[37][38] které funguje dodnes jako ZD Vrahovice. V 60. letech 20. století byl na území Vrahovic postaven areál Oděvního průmyslu,[39] ale později došlo ke změnám hranic katastrálního území a areál OP byl připsán k Prostějovu. V současnosti ve Vrahovicích působí několik průmyslových závodů.[40]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vrahovice jsou napojeny na prostějovskou městskou hromadnou dopravu, kterou provozuje společnost FTL. Do Vrahovic jezdí autobusová linka číslo 5.[41] Vrahovicemi prochází i několik dálkových autobusových linek. Vrahovice jsou napojeny i na vlakovou dopravu. Obcí prochází železniční trať Nezamyslice–Olomouc.[42]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za její jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[43]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Vrahovice 767 753 775 955 1352 1536 1760 2783 2897 2571 3221 3307 3402 3330
Počet domů část Vrahovice 116 135 148 159 203 255 319 565 589 585 640 744 753 798
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Školství[editovat | editovat zdroj]

Jedna z budov ZŠ Majakovského

Škola byla ve Vrahovicích zřízena v roce 1822.[44] V roce 1884 byla postavena současná budova základní školy,[45] která pod názvem Základní škola Prostějov, ul. Vl. Majakovského funguje dodnes. Původně měla budova školy jen přízemí a patro, v roce 1937 byla rozšířena o další patro. V roce 1984 byla postavena druhá budova školy,[46] ta byla ale brzy po svém otevření z hygienických důvodů uzavřena a znovu byla používána od roku 1986. V roce 2002 byla přistavěna nová tělocvična. V roce 2012 byla druhá budova školy zbořena a na jejím místě postavena nová školní budova.[47] Starší budova školy zatím stále čeká na rekonstrukci.[48]

Kromě základní školy zde působí ještě mateřská škola na Smetanově ulici.[49]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Socha sv. Floriána v parku v Trpinkách, Vrahovice

V obci stával ještě památník scelování z konce 20. let 20. století a socha sv. Jana Sarkandera z 18. století.[65]

Památné stromy[editovat | editovat zdroj]

Ve Vrahovicích se nacházejí dva státem chráněné památné stromy:

  • Lípa u Sarkandera – v pásu zeleně lidově nazývaném U Sarkandera, protože na tomto místě stávala socha sv. Jana Sarkandera[66]
  • Střížova lípa – u křížení ulic Sokolovská a Kyjevská, je pojmenována po starostovi Vrahovic Josefu Střížovi, který bydlel poblíž a pod touto lípou rád sedával a kouřil fajfku[67]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Ve Vrahovicích žili a pracovali[editovat | editovat zdroj]

Spolky[editovat | editovat zdroj]

Nejstaršími spolky ve Vrahovicích byly Čtenářsko-pěvecký spolek Sušil (1871) a Čtenářsko-pěvecký spolek Svatopluk (1875). Největší rozmach zažívaly spolky v době První republiky, kdy v obci působil Sbor dobrovolných hasičů, Sokol, Orel, Odbor Národní jednoty, sportovní klub S. K. Vrahovice, Spolek domkařů a malorolníků Domovina, Místní jednota republikánského dorostu a Odbor pro zájmy venkovských žen.[72][73] V současné době zde působí šest spolků:

  • Sokol – založen 1913[74]; oddíly fotbalový, volejbalový, floorbalový a šachový. Kromě těchto sportů Sokol Vrahovice založil v době první republiky koupaliště, které provozoval až do roku 2018, kdy jej převzala Domovní správa Prostějov[75][76]
  • Sbor dobrovolných hasičů – založen 1891[77]
  • Spolek za staré Vrahovice – založen 2003, věnuje se lokální historii, ochraně životního prostředí a propagaci Vrahovic. Vybudoval Arboretum Vrahovice.[78]
  • Vrahovická dračí jednotka, z. s.[79] – založena 2013. Jedná se o sportovní tým dračích lodí, který má dva oddíly – Vrahovická sací jednotka a Vrahovická sací jednotka Women.
  • Naše Vrahovice, z. s.[80] – založen 2015, hlavní náplní spolku je hájit zájmy Vrahovic
  • Street Workout Vrahovice, z.s.[81] – založen 2019

Mimo tyto oficiálně zaregistrované spolky v obci působí ještě jeden další, který nemá právní subjektivitu: rybářské sdružení „Nemary“, jehož název vznikl jako akronym za NEbereme MAlé RYby.[82]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1925 došlo u Vrahovic k letecké nehodě. Nadporučík Otto Bayer zjistil, že jeho dvouplošník nefunguje a pokusil se nouzově přistát u Vrahovic. Letadlo se zarylo do pole. Pilot nebyl zraněný a letadlo bylo po částech odzvezeno do Prostějova.[83][84]
  • V letech 1952–1965 ve Vrahovicích existovala přírodní rezervace Úvozy nad Vrahovicemi[85]
  • Arboretum Vrahovice – vybudováno v letech 2010–2015 Spolkem za staré Vrahovice. Zaměřuje se na stromy Evropy, Asie a Severní Ameriky.[86][87]
  • Koupaliště Vrahovice – založeno v roce 1929[88][89]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Special-Orts-Repertorium von Mähren. Wien: [s.n.], 1885. S. 120. 
  3. KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. Brno: [s.n.], 2015. S. 14. 
  4. ODLOŽIL, Pavel; ODLOŽILOVÁ, Milena. Vrahovice. Přírodní poměry, historie a současnost. Vrahovice: [s.n.], 1993. 69 s. S. 5. 
  5. http://sgi-nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=6D2BCEB5&MarQParam0=785237&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushka
  6. Cyklotrasa č. 5042 Prostějov - Přerov - CYKLOTRASY.cz. cyklotrasy.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  7. http://sgi-nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=6D2BCEB5&MarQParam0=785237&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushka
  8. ODLOŽIL, Pavel; ODLOŽILOVÁ, Milena. Vrahovice. Přírodní poměry, historie a současnost. Vrahovice: [s.n.], 1993. 69 s. S. 5–11. 
  9. KOPEČNÝ, František. Jména obcí a osad prostějovského okresu. Prostějov: Muzeum Prostějovska, 1985. S. 47–48. 
  10. враг na Slovník.cz
  11. Prostějov. Dějiny města 1.. Prostějov: [s.n.], 2000. 279 s. S. 259. 
  12. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Příprava vydání Bretholz, Bertold. Svazek XV. Brünn: [s.n.], 1903. S. 36–37. 
  13. KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. [s.l.]: [s.n.], 2015. S. 17. 
  14. KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. Brno: [s.n.], 2015. S. 26. 
  15. KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. [s.l.]: [s.n.], 2015. S. 36–37. 
  16. Prostějov. Dějiny města 1.. Prostějov: [s.n.], 2000. 279 s. S. 260. 
  17. JANOUŠEK, Vojtěch. Vlastivěda moravská: II.: Místopis Moravy. Čís. 60, Dějiny Prostějova. Prostějovský okres. Brno: [s.n.], 1938. S. 147–149. 
  18. KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. Brno: [s.n.], 2015. S. 31. 
  19. KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. Brno: [s.n.], 2015. S. 36. 
  20. HÁJEK, Martin. Vrahovice v moderní době. Dějiny obce v letech 1885–1973. Vrahovice: [s.n.], 2019. S. 52–57. 
  21. Alois Dvořák – Letci Plumlov z. s.
  22. Prostějov. Dějiny města 1.. Prostějov: [s.n.], 2000. 279 s. S. 265. 
  23. HÁJEK, Martin. Vrahovice v moderní době. Dějiny obce v letech 1885–1973. Vrahovice: [s.n.], 2019. S. 82. 
  24. POŘÍZKOVÁ, Hana. Odsun Němců z Prostějovska. Brno: [s.n.], 2010. Dostupné online. 
  25. ODLOŽIL, Pavel; ODLOŽILOVÁ, Milena. Vrahovice. Přírodní poměry, historie a současnost. Vrahovice: [s.n.], 1993. 69 s. S. 67. 
  26. HÁJEK, Martin. Vrahovice v moderní době. Dějiny obce v letech 1885–1973. Vrahovice: [s.n.], 2019. S. 138–139. 
  27. Při srážce s rychlíkem zemřelo pět vojáků. iDnes.cz [online]. 2004-12-09 [cit. 2016-11-10]. Dostupné online. 
  28. http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/4626-vrahovice/
  29. Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 158. 
  30. Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 164. 
  31. Vrahovičtí se chtějí oddělit od Prostějova. Prostějovský týden. 26. 3. 1997. 
  32. -ok-. Lidé z okrajových částí naříkají na nezájem města. Prostějovský týden. 1999, roč. 9, čís. 8, s. 3. 
  33. DOLEŽALOVÁ, Marie. Proč zanikají Vrahovice?. Prostějovský týden. 1999, roč. 9, čís. 37, s. 6. 
  34. HÁJEK, Martin. Budou i Vrahovice samostatné?. Prostějovský večerník. 2009, roč. 13, čís. 9, s. 4. 
  35. JURČOVÁ, Petra. Obyvatelé Držovic si zvolili samostatnost. iDnes.cz. 2004. Dostupné online. 
  36. Industriální topografie. Olomoucký kraj. Praha: [s.n.], 2013. 306 s. ISBN 978-80-01-05230-3. S. 155. 
  37. HÁJEK, Martin. Vrahovice v moderní době. Dějiny obce v letech 1885–1973. Vrahovice: [s.n.], 2019. S. 111–114. 
  38. VYSLOUŽILOVÁ, Martina. Dějiny obce Vrahovice. Olomouc: [s.n.], 1997. S. 50–52. 
  39. VYSLOUŽILOVÁ, Martina. Dějiny obce Vrahovice. Olomouc: [s.n.], 1997. S. 53. 
  40. Např. AMF Reece, Bernhardt Fashion, Malotraktory Robot-Tip, AVS – Výherní automaty ad.
  41. MHD v Prostějově, linka č. 5
  42. Popis trati 301 Nezamyslice - Olomouc - Česká republika [online]. [cit. 2020-02-06]. Dostupné online. 
  43. Vrahovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. 
  44. ODLOŽIL, Pavel; ODLOŽILOVÁ, Milena. Vrahovice. Přírodní poměry, historie a současnost. Vrahovice: [s.n.], 1993. 69 s. S. 49. 
  45. ODLOŽIL, Pavel; ODLOŽILOVÁ, Milena. Vrahovice. Přírodní poměry, historie a současnost. Vrahovice: [s.n.], 1993. 69 s. S. 49. 
  46. VYSLOUŽILOVÁ, Martina. Dějiny obce Vrahovice. Olomouc: [s.n.], 1997. S. 61. 
  47. Základní škola ve Vrahovicích prošla rekonstrukcí. Prostějovské novinky [online]. 2013-02-01 [cit. 2020-02-06]. Dostupné online. 
  48. Stav k roku 2020.
  49. Mateřská škola Prostějov, Smetanova ul. 24, příspěvková organizace [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-17. 
  50. WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften. Abtheilung 1: Olmüzer Erzdiöcese: Band 1.. Brno: [s.n.], 1855. Dostupné online. S. 405. 
  51. KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. [s.l.]: [s.n.], 2015. S. 80–81. 
  52. Tamtéž, s. 81–82.
  53. Tamtéž, s. 83.
  54. Tamtéž, s. 85–86.
  55. Tamtéž, s. 86.
  56. http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/4626-vrahovice/
  57. Dům nadučitele Kyselého. Vrahovice.eu
  58. KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. Brno: [s.n.], 2015. S. 84. 
  59. Tamtéž, s. 84.
  60. Tamtéž, s. 82–83.
  61. JANOUŠEK, Vojtěch. Vlastivěda moravská: II.: Místopis Moravy. Čís. 60, Dějiny Prostějova. Prostějovský okres. Brno: [s.n.], 1938. S. 259. 
  62. Industriální topografie. Olomoucký kraj. Praha: [s.n.], 2013. 306 s. ISBN 978-80-01-05230-3. S. 155. 
  63. http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/4626-vrahovice/
  64. http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/4626-vrahovice/
  65. KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. Brno: [s.n.], 2015. S. 84–85. 
  66. MASAŘÍKOVÁ, Hana. Historii Vrahovic připomínají dvě stoleté památné lípy. Prostějovský deník [online]. 2015-01-13 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online. 
  67. MASAŘÍKOVÁ, Hana. Historii Vrahovic připomínají dvě stoleté památné lípy. Prostějovský deník [online]. 2015-01-13 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online. 
  68. BARTKOVÁ, Hana. Revoluční poslanec Jiří Frébort (1807–1883). Střední Morava. 2007, roč. 13, čís. 25, s. 130–132. 
  69. STARÝ, František. Městský hřbitov v Prostějově. Prostějov: [s.n.], 1931. S. 43. 
  70. KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. Brno: [s.n.], 2015. S. 93. 
  71. KAVIČKA, Karel A. Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. Brno: [s.n.], 2015. S. 94. 
  72. JANOUŠEK, Vojtěch. Vlastivěda moravská: II.: Místopis Moravy. Čís. 60, Dějiny Prostějova. Prostějovský okres. Brno: [s.n.], 1938. S. 252. 
  73. Československý sborník a almanach. Politický okres Prostějov. Olomouc: [s.n.], 1932. S. 81–82. 
  74. HÁJEK, Martin. Spolky [online]. Rev. 2015-10-03 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 
  75. Koupaliště Vrahovice. Domovní správa Prostějov s. r. o. [online]. Dostupné online. 
  76. HÁJEK, Lukáš. Koupaliště Vrahovice [online]. Dostupné online. 
  77. HÁJEK, Martin. Spolky [online]. Rev. 2015-10-03 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 
  78. Hana Bartková. Spolek za staré Vrahovice si připomněl deset let své činnosti. Střední Morava. 2014, roč. 20, čís. 37, s. 148. 
  79. Vrahovická dračí jednotka, z. s., L 17960 vedená u Krajského soudu v Brně
  80. Naše Vrahovice z.s., L 20860 vedená u Krajského soudu v Brně
  81. Street Workout Vrahovice z.s., L 25904 vedená u Krajského soudu v Brně
  82. HÁJEK, Martin. Spolky [online]. Rev. 2015-10-03 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 
  83. Z Vrahovic. Hanácké listy. 1925, roč. 6, čís. 23, s. 2. 
  84. Nehoda vojenského letadla. Pozor. 1925, roč. 32, čís. 44, s. 5. 
  85. HÁJEK, Martin. Vrahovice v moderní době. Dějiny obce v letech 1885–1973. Vrahovice: [s.n.], 2019. S. 114. 
  86. MASAŘÍKOVÁ, Hana. Ve Vrahovicích slavnostně otevřeli arboretum. Prostějovský deník [online]. 2015-06-13 [cit. 2015-06-14]. Dostupné online. 
  87. SEKANINA, David. Vrahovičtí ukážou své arboretum. Prostějovské plátky [online]. 2015-06-11 [cit. 2015-06-14]. Dostupné online. 
  88. HÁJEK, Martin. Vrahovice v moderní době. Dějiny obce v letech 1885–1973. Vrahovice: [s.n.], 2019. S. 69–70. 
  89. Říční lázně ve Vrahovicích. Rozvaha. 1929, čís. 30, s. 2. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý sborník a almanach. Politický okres Prostějov. Olomouc 1932, s. 79–82.
  • FAKTOR, František: Popis okresního hejtmanství prostějovského. Praha 1898, s. 109–112.
  • FOJTÍK, Pavel: Slovanské pohřebiště u Vrahovic na Prostějovsku. Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově, č. 1–2, 2002, s. 80–83.
  • HÁJEK, Martin: Vrahovice v moderní době. Dějiny obce v letech 1885–1973. Vrahovice 2019.
  • Historický místopis Moravy a Slezska 1848–1960. Svazek 5. Ostrava 1976, s. 71–72.
  • HOSÁK, Ladislav – ŠRÁMEK, Rudolf: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. M–Ž. Praha 1980, s. 740–741.
  • CHYTIL, Alois: Chytilův úplný adresář Československé republiky. Sv. I. Morava a Slezsko. Část I. Morava. Praha 1924, s. 1402.
  • JANOUŠEK, Vojtěch: Vlastivěda moravská. Prostějovský okres. Brno 1938, s. 251–260.
  • KAVIČKA, Karel A.: Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. Brno 2015.
  • ODLOŽIL, Pavel – ODLOŽILOVÁ, Milena: Vrahovice. Přírodní poměry, historie a současnost. Vrahovice 1993.
  • Prostějov. Dějiny města I. Prostějov 2000, s. 259–266.
  • PŘÍVAL, Vojtěch a red.: Prostějovsko za války. Vzpomínky a dokumenty z let 1939–1945. Prostějov 1948, s. 164–167.
  • SCHWOY, Franz Joseph: Topographie vom Markgrafthum Mähren. Band 1: Olmützer Kreis. Wien 1793, s. 503–504.
  • ŠÍNOVÁ, Dominika – VINCENC, Tomáš: Architektura Oděvního podniku Prostějov. Od projektu k demolici. Prostějov 2019.
  • VYSLOUŽILOVÁ, Martina: Dějiny obce Vrahovice. Magisterská práce, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého. Olomouc 1997.
  • WOLNY, Gregor: Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften. Abtheilung 1: Olmüzer Erzdiöcese: Band 1. Brno 1855, s. 405–408.
  • WOLNY, Gregor: Die Markgraftschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. V. Band. Olmützer Kreis. Brno 1839, s. 536–537.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]