Plumlov
| Plumlov | |
|---|---|
.jpg)
zámek Plumlov |
|
|
|
|
| status: | město |
| LAU 2 (obec): | CZ0713 589896 |
| kraj (NUTS 3): | Olomoucký (CZ071) |
| okres (LAU 1): | Prostějov (CZ0713) |
| obec s rozšířenou působností: | Prostějov |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 11,51 km² |
| počet obyvatel: | 2 337 (2016)[1] (e) |
| zeměpisné souřadnice: | 49°27′58″ s. š., 17°0′54″ v. d. |
| nadmořská výška: | 308 m n. m. |
| PSČ: | 798 03 |
| zákl. sídelní jednotky: | 4 |
| části obce: | 4 |
| katastrální území: | 4 |
| adresa městského úřadu: | Rudé armády 302 79803 Plumlov |
| starosta / starostka: | Adolf Sušeň |
| Oficiální web: www E-mail: ouplumlov@volny.cz |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce | |
Plumlov (německy Plumenau či Plumau)[2] je město (od 27. 10. 2000) ležící 8 km západně od Prostějova na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny. Z jihu je městská zástavba ohraničena podhradským rybníkem vybudovaným na říčce Hloučele. Jihovýchodně, níže po jejím toku je pak Plumlovská přehrada s hrází na katastru obce Mostkovice (Stichovice). V současné době má Plumlov téměř 2 500 obyvatel. Spadají pod něj vsi Soběsuky, Žárovice a Hamry.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Název města se odvozuje z německého Blumenau (ve středohornoněmecké podobě blumen ouwe), tzn. "květinová mýtina".[3]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže.
| Rok | 1795 | 1834 | 1855 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1991 | 2006 |
| Obyvatelé | 716 | 1118 | 1436 | 1356 | 1612 | 1485 | 1431 | 1633 | 1511 | 1785 | 1598 | 1675 | 1629 | 1692 | 2449 |
Společnost[editovat | editovat zdroj]
Školství[editovat | editovat zdroj]
Základní škola Plumlov sídlí na ulici Rudé armády. Má všech devět ročníků, je bezbariérová s péčí o integrované žáky, ve školním roce 2013/2014 ji navštěvuje 305 žáků ve 14 třídách. Dojíždí sem děti z dvanácti obcí. Obdržela ocenění Zdravá škola, Zelená škola Olomouckého kraje.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Plumlově.
- Související informace naleznete také v článku Plumlov (zámek).
- Zámek Plumlov - dominanta obce a širokého okolí, postaven v manýristickém stylu v letech 1680-1688 vedle původního plumlovského hradu. Projektantem stavby byl Karel Eusebius z Lichtenštejna. Původní plány na čtyřkřídlý zámek zůstaly nezrealizovány, bylo postaveno jen jedno křídlo (ani to nebylo nikdy dokončeno) s překrásným sloupovím, se štukovou a freskovou výzdobou. Hrad a zámek stály vedle sebe až do roku 1801, kdy oba objekty poškodila vichřice. Tehdejší majitel, Alois z Lichtenštejna, neměl na to, aby hrad i zámek spravoval, a proto hrad nechal zbořit. Roku 1850 je zámek pronajat okresnímu soudu a bernímu úřadu. V několika místnostech bývalo vězení, ostatní obyvatelné části zámku sloužily jako byty úředníků. V roce 1931 je zámek v rámci pozemkové reformy Lichtenštejnům zabrán a přechází do vlastnictví Státního pozemkového fondu. Pd roku 1994 byl zámek předán do majetku města Plumlova.
- Související informace naleznete také v článku Plumlov (hrad).
- Hrad Plumlov byl založen ve druhé polovině 13. století pravděpodobně českým králem Přemyslem Otakarem II. nebo jeho levobočkem Mikulášem, vévodou opavským. Po roce 1310 prodává Mikuláš I. plumlovský hrad a panství českému králi Janu Lucemburskému. Ten jej v roce 1322 prodal Vokovi z Kravař. Rod pánů z Kravař drží hrad až do roku 1466, kdy vymírá po meči a hrad přechází na Jana Heralta z Kunštátu, manžela Johanky, dcery posledního mužského potomka Jiřího z Kravař. Po Heraltovi, který rovněž zemřel bez mužského potomka, přechází hrad na Vratislava z Pernštejna, manžela jeho dcery Lidmily. Začátkem 16. století byl hrad přestavěn v renesanční zámek. Pernštejnové si však v té době vybudovali novou rezidenci v Prostějově a pro své finanční problémy Plumlovský zámek zanedbali; jeho úpadek dovršil požár roku 1586. Hrad byl zbořen v letech 1801 - 1805. Zachovalo se z něj několik základových zdí na skalním suku uprostřed nádvoří dnešního zámku.
- Související informace naleznete také v článku Kostel Nejsvětější Trojice (Plumlov).
- Kostel Nejsvětější Trojice - ze 16. století. V ohradní zdi kostela zazděny dvě dělové koule a pískovcová desta, jež oznamuje, že právě z tohoto místa vedla roku 1643 švédská vojska útok na městečko a zámek.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Václav Svoboda Plumlovský, básník a spisovatel
- Vojtěška Baldessari Plumlovská, spisovatelka
- František Sekanina, spisovatel
- František Hýbl, historik
- Alois Vítězslav Procházka, spisovatel, básník, kronikář
- Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory, kněžna lichtenštejnská
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Výhled na Plumlov od přírodní památky Za Hrnčířkou, v popředí přírodní památka Brániska
-
Zámek Plumlov přes Podhradský rybník
-
Hrad Plumlov
-
Hráz plumlovské přehrady
-
Archeologický výzkum ve vypuštěné přehradě
-
Výpusť Podhradského rybníka
-
Hrušeň na hrázi Podhradského rybníka
-
Svatý obrázek pod zámkem na začátku hráze Podhradského rybníka
-
Kříž na hrázi Podhradského rybníka
-
Kaplička a kříž na návsi
-
Památník obětem 1. a 2. odboje
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 514.
- ↑ Ladislav Hosák, Rudolf Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II M-Ž. Praha, 1980, s. 257.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plumlov ve Wikimedia Commons- Oficiální stránky města
Encyklopedické heslo 
| Město Plumlov |
|---|
