Plumlov
| Plumlov | |
|---|---|
.jpg) zámek Plumlov | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0713 589896 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Prostějov |
| Okres (LAU 1) | Prostějov (CZ0713) |
| Kraj (NUTS 3) | Olomoucký (CZ071) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°27′58″ s. š., 17°0′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 258 (2022)[1] |
| Rozloha | 11,54 km² |
| Nadmořská výška | 308 m n. m. |
| PSČ | 798 03 |
| Počet domů | 846 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Rudé armády 302 798 03 Plumlov ouplumlov@volny.cz |
| Starosta | Gabriela Jančíková |
| Oficiální web: www | |
  Plumlov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 589896 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plumlov (německy Plumenau či Plumau[3]) je město v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 2 300[1] obyvatel. Spadají pod něj vsi Soběsuky, Žárovice a Hamry.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název města se odvozuje z německého Blumenau (ve středohornoněmecké podobě blumen ouwe), tzn. „květinová mýtina“.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1310.
Od 27. října 2000 je Plumlov městem.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Plumlov leží 8 km západně od Prostějova na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny. Z jihu je městská zástavba ohraničena podhradským rybníkem vybudovaným na říčce Hloučele. Jihovýchodně, níže po jejím toku je pak Plumlovská přehrada s hrází na katastru obce Mostkovice (Stichovice).
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[5]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Plumlov | 2217 | 2466 | 2442 | 2432 | 2659 | 2523 | 2753 | 2508 | 2589 | 2452 | 2567 | 2300 | 2268 | 2382 |
| Počet domů | část Plumlov | 356 | 392 | 409 | 421 | 452 | 480 | 574 | 673 | 664 | 660 | 643 | 728 | 773 | 823 |
Společnost[editovat | editovat zdroj]
Školství[editovat | editovat zdroj]
Základní škola Plumlov sídlí na ulici Rudé armády. Má všech devět ročníků, je bezbariérová s péčí o integrované žáky, ve školním roce 2013/2014 ji navštěvuje 305 žáků ve 14 třídách. Dojíždí sem děti z dvanácti obcí. Obdržela ocenění Zdravá škola, Zelená škola Olomouckého kraje.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Plumlov je dominantou obce a širokého okolí, postaven byl v manýristickém stylu v letech 1680–1688 vedle původního plumlovského hradu. Projektantem stavby byl Karel Eusebius z Lichtenštejna. Původní plány na čtyřkřídlý zámek zůstaly nezrealizovány, bylo postaveno jen jedno křídlo (ani to nebylo nikdy dokončeno) s překrásným sloupovím, se štukovou a freskovou výzdobou. Hrad a zámek stály vedle sebe až do roku 1801, kdy oba objekty poškodila vichřice. Tehdejší majitel, Alois z Lichtenštejna, neměl na to, aby hrad i zámek spravoval, a proto hrad nechal zbořit. Roku 1850 je zámek pronajat okresnímu soudu a bernímu úřadu. V několika místnostech bývalo vězení, ostatní obyvatelné části zámku sloužily jako byty úředníků. V roce 1931 je zámek v rámci pozemkové reformy Lichtenštejnům zabrán a přechází do vlastnictví Státního pozemkového fondu. Roku 1994 byl zámek předán do majetku města Plumlova.
- Hrad Plumlov byl založen ve druhé polovině 13. století pravděpodobně českým králem Přemyslem Otakarem II. nebo jeho levobočkem Mikulášem, vévodou opavským. Po roce 1310 prodává Mikuláš I. plumlovský hrad a panství českému králi Janu Lucemburskému. Ten jej v roce 1322 prodal Vokovi z Kravař. Rod pánů z Kravař drží hrad až do roku 1466, kdy vymírá po meči a hrad přechází na Jana Heralta z Kunštátu, manžela Johanky, dcery posledního mužského potomka Jiřího z Kravař. Po Heraltovi, který rovněž zemřel bez mužského potomka, přechází hrad na Vratislava z Pernštejna, manžela jeho dcery Lidmily. Začátkem 16. století byl hrad přestavěn v renesanční zámek. Pernštejnové si však v té době vybudovali novou rezidenci v Prostějově a pro své finanční problémy Plumlovský zámek zanedbali; jeho úpadek dovršil požár roku 1586. Hrad byl zbořen v letech 1801–1805. Zachovalo se z něj několik základových zdí na skalním suku uprostřed nádvoří dnešního zámku.
- Kostel Nejsvětější Trojice pochází ze 16. století. V ohradní zdi kostela zazděny dvě dělové koule a pískovcová deska, jež oznamuje, že právě z tohoto místa vedla roku 1643 švédská vojska útok na městečko a zámek.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory (1575–1625), kněžna lichtenštejnská
- Vojtěška Baldessari Plumlovská (1854–1934), spisovatelka
- František Skorkovský (1863–1957), obvodní lékař, čestný občan Plumlova za 50 let lékařské činnosti
- Václav Svoboda Plumlovský (1872–1956), básník a spisovatel
- František Sekanina (1875–1958), spisovatel
- František Hýbl (1875–1929), historik a středoškolský profesor[6]
- Alois Vítězslav Procházka (1902–1975), spisovatel, básník, kronikář[7]
- Alois Dvořák (1916–1941), válečný pilot
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Výhled na Plumlov od přírodní památky Za Hrnčířkou, v popředí přírodní památka Brániska
Zámek Plumlov přes Podhradský rybník
Hrad Plumlov
Hráz plumlovské přehrady
Archeologický výzkum ve vypuštěné přehradě
Výpusť Podhradského rybníka
Hrušeň na hrázi Podhradského rybníka
Svatý obrázek pod zámkem na začátku hráze Podhradského rybníka
Kříž na hrázi Podhradského rybníka
Kaplička a kříž na návsi
Památník obětem 1. a 2. odboje
Kostel Nejsvětější trojice
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 514.
- ↑ Ladislav Hosák, Rudolf Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II M-Ž. Praha, 1980, s. 257.
- ↑ Plumlov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.
- ↑ František Hýbl | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Alois Vítězslav Procházka | abart. en.isabart.org [online]. [cit. 2021-09-03]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Plumlov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plumlov na Wikimedia Commons - Plumlov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města
- Stránky zámku v Plumlově
Encyklopedické heslo 
