V tomto článku je použita zastaralá šablona.

František Sekanina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Sekanina
František Sekanina před 1923
Narození 14. února 1875
Žárovice, dnes součást Plumlova
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 4. března 1958 (ve věku 83 let)
Smečno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo odpočinku Hřbitov Malvazinky
Děti Ivan Sekanina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
syn Ivan Sekanina
snacha Gertruda Sekaninová-Čakrtová
švagrová Růžena Reichstädterová

František Sekanina (14. února 1875, Žárovice, dnes součást Plumlova[1]4. březen 1958, Smečno) byl český básník, spisovatel a literární kritik.

Život a činnost[editovat | editovat zdroj]

Náhrobek rodiny Sekaninových na pražském hřbitově Malvazinky

Vystudoval techniku, působil jako učitel na reálném gymnáziu. Vydal dvě, dnes už zapomenuté básnické sbírky: Za nocí chmurných i světlých (1896) a Lyrické intermezzo (1900), mnoho časopiseckých povídek a literárních kritik a literárně historických a životopisných spisů (a také mnoha příležitostných přednášek), předmluv k různým knihám, překládal také z francouzštiny (mj. Verlaina). Od roku 1912 psal do listu Národní politika literární kritiky, v nichž proslul vždy pochvalným, pozitivním, nikdy odsuzujícím přístupem k recenzovanému autorovi (tento rys byl zesměšňován Jaroslavem Haškem). Byl také literárním poradcem rozhlasové stanice Radiojournal, kde často měl pořady o literatuře. Působil také jako nakladatelský redaktor, jako takový připravil k vydání např. úplné dílo J. K. Tyla.

Pseudonymy[editovat | editovat zdroj]

Používal pseudonymy: Vilém Krejsa, Vilém Krejza, František Žárovský.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

František Sekanina měl tři děti. Nejznámějším z nich se stal právník Ivan Sekanina.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FRABŠA, F. S. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, Rosendorf, 1923. S. 121. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]