Charles Dickens

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Charles Dickens
Charles Dickens v roce 1867
Charles Dickens v roce 1867
Rodné jménoCharles John Huffam Dickens
Narození7. února 1812
Landport
Úmrtí9. června 1870 (ve věku 58 let)
Gadshill
Příčina úmrtíkrvácení do mozku
Místo pohřbeníWestminsterské opatství
PseudonymBoz
Povoláníspisovatel, romanopisec, novinář, sociální kritik, dramatik, autor, autor dětské literatury a editor
Žánrromán, povídka, novela a nonfikce
Témataliteratura
Významná dílaKronika Pickwickova klubu
Oliver Twist
David Copperfield
Malá Dorritka
Nadějné vyhlídky
Vánoční koleda
Oceněníčlen Královské společnosti umění, řemesel a obchodu
Manžel(ka)Catherine Hogarthová (1836–1858)
Partner(ka)Ellen Ternan
DětiCharles Dickens[1]
Mary Dickens[1]
Kate Perugini[1]
Walter Landor Dickens[1]
Francis Dickens[1]
Alfred D'Orsay Tennyson Dickens[1]
Sydney Smith Haldimand Dickens[1][2]
Henry Fielding Dickens[1]
Dora Annie Dickens[1]
Edward Dickens[1]
RodičeJohn Dickens[3][1] a Elizabeth Dickens[1]
PříbuzníFrederick Dickens[2], Alfred Lamert Dickens[2] a Augustus Dickens[2] (sourozenci)
Mary Angela Dickens a Sydney Margaret Dickens (vnoučata)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Dickens (7. února 1812, Portsmouth9. června 1870, Gadshill) byl britský spisovatel, publicista a novinář. Je považován za jednoho z největších romanopisců 19. století. Mezi jeho nejznámější díla patří Nadějné vyhlídky, Malá Dorritka, David Copperfield, Ponurý dům, Oliver Twist, Vánoční koleda nebo Kronika Pickwickova klubu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Charles Dickens, skica z roku 1842

Narodil se jako druhé z osmi dětí Elisabeth a Johna Dickensových v Landportu na ostrově Portsea, dnešním centru města Portsmouth. První roky života prožil v přímořské oblasti hrabství Kent, kde otec pracoval jako úředník námořní společnosti. Dostalo se mu soukromého vzdělání, hodně četl a volný čas trávil venku ve zdravém prostředí. Idylické dětství skončilo po přestěhování rodiny do Londýna, kde se jeho otec ocitl v roce 1824 ve vězení pro dlužníky. Matka zůstala sama s pěti dětmi a Charles Dickens si musel sám vydělávat na živobytí. Jako dvanáctiletý chlapec pracoval šest měsíců v továrně na leštidla na boty. Deset hodin denně lepil štítky na krabičky s leštidlem. Tato zkušenost mu zůstala v paměti celý život jako traumatizující zážitek.[4] Ovlivnila jeho literární tvorbu a stala se základem jeho zájmu o reformu sociálně-ekonomických a pracovních podmínek dělníků.

Několik měsíců po uvěznění otec získal malé dědictví a po zaplacení dluhů byl propuštěn. Charles se mohl vrátit do školy. V patnácti letech se stal poslíčkem v advokátní kanceláři. Později, když zvládl těsnopis, pracoval jako písař. (Díky těsnopisu si upravil vlastní písmo, které bylo pro ostatní většinou nečitelné.[5]) Koncem roku 1828 z kanceláře odešel, aby se stal reportérem na volné noze. Další čtyři roky psal reportáže ze soudních síní. ‎V roce 1830 se Dickens setkal se svou první láskou Marií Beadnellovou, dcerou bankéře. Mariini rodiče nesouhlasili s námluvami a ukončili vztah tím, že ji poslali do školy v Paříži. Dickens byl z rozchodu nešťastný a Marie se stala předobrazem několika postav v jeho románech (např. Dora v Davidu Copperfieldovi).[4]

Od svých dvaceti let působil v listu Morning Chronicle, stal se parlamentním zpravodajem. Pracoval jako politický novinář, informoval o ‎‎parlamentních‎‎ debatách a cestoval po celé Británii, aby informoval o volebních kampaních. Svou literární dráhu zahájil roku 1833 drobnými časopiseckými črtami a povídkami, vydávanými pod pseudonymem Boz, v nichž zachycoval londýnské prostředí a postavy i z nižších společenských vrstev. Tyto jeho práce plné humoru a vtipu si čtenáři oblíbili natolik, že se rozhodl pustit se do větších prací. Když roku 1836 své črty vydal knižně, dostal od nakladatele objednávku na Kroniku Pickwickova klubu.[4] Bylo to jeho první rozsáhlé dílo a proslavilo jej. V témže roce se Dickens oženil s Catherine Hogarthovou, dcerou svého přítele George Hogartha, se kterou měl deset dětí. Roku 1837 začal vycházet román Oliver Twist, jehož námětem je autorovo celoživotní téma - těžký život chudých dětí.

Z nuzných poměrů se Dickens díky své houževnatosti a vytrvalosti vypracoval na skutečnou hvězdu literárního nebe. Byl slavný nejen v Evropě ale i v USA, které navštívil roku 1842 a podruhé roku 1867. V Anglii i v USA pořádal turné, na kterých předčítal svá díla.

Charles Dickens, daguerrotypie, 1852

Byl velmi pracovitý. V letech 1836–1866 vycházely jeho romány nejprve na pokračování v sešitech a teprve potom byly vydány jako kniha. V 50. letech vydával svůj vlastní časopis, vyjadřoval se ke společenským i politickým událostem své doby, jako známý filantrop přispíval na různé dobročinné účely.[4] Zabýval se amatérským divadlem a úzce spolupracoval se spisovatelem a dramatikem ‎‎Wilkiem Collinsem‎‎. Při inscenování jedné z jeho her se Dickens v roce 1857 zamiloval do herečky Ellen Ternanové a tento silný cit změnil jeho soukromý život. V následujícím roce se rozešel se svou manželkou, ale charakter vztahu s Ternanovou zůstává dodnes nevyjasněn. V roce 1860 Dickens spálil veškerou osobní korespondenci a Ternanová zničila všechny jeho dopisy. Po rozchodu s manželkou‎‎ podnikl Dickens řadu nesmírně populárních a výdělečných čtenářských turné, která spolu s jeho žurnalistikou měla absorbovat většinu jeho tvůrčí energie pro příští desetiletí, ve kterém napsal jen dva další romány (Příběh dvou měst a Nadějné vyhlídky).‎‎ Jeho turné v prvním čtení, které trvalo od dubna 1858 do února 1859, se skládalo ze 129 vystoupení ve 49 městech po celé Anglii, Skotsku a Irsku.

Dickens (stojící vpravo) se svou rodinou a přáteli v Gad's Hill Place (1862)

Při návratu z Paříže v roce 1865 byl účastníkem ‎‎železničního neštěstí ve Staplehurstu‎‎ v Kentu, při kterém se sedm vagonů zřítilo z mostu do řeky. Vagon 1. třídy, v němž Dickens cestoval, se jako jediný udržel na trati. Dickens pomáhal zraněným a zachránil několik životů. Zkušenosti z havárie využil později pro svůj příběh Hlídač.

V roce 1866 absolvoval řadu veřejných čtení v Anglii a Skotsku, další v následujícím roce v Anglii a Irsku. V listopadu 1867 vyplul na své druhé čtenářské turné do Spojených států. Náročný program, v němž absolvoval 76 čtení během 4 měsíců se projevil na zhoršení zdravotního stavu. Od návratu do Anglie v dubnu 1868 se Dickens necítil dobře. Ztrácel paměť a měl první příznaky mrtvice. Přesto uspořádal sérii čtení na rozloučenou v Anglii, Skotsku a Irsku, která začala 6. října 1868. Naposledy předčítal 15. března 1870 v ‎‎St. James's Hall‎‎ v Londýně.

‎8. června 1870 utrpěl Dickens další mrtvici ve svém domě Gads Hill Place v Highamu po celodenní práci na románu Záhada ‎‎Edwina Drooda. Zemřel následujícího dne, aniž nabyl vědomí. [4]Je pohřben v koutě básníků Westminsterského opatství v Londýně.

Je nejvýznamnějším a nejpopulárnějším představitelem viktoriánského románu a jedním z největších realistických autorů první poloviny 19. století. V mnohých svých knihách uplatnil zkušenosti ze svého dětství a jeho celoživotním tématem se tak stal tragický osud chudých dětí. Jeho romány mají promyšlenou stavbu a Dickens se v nich nevyhýbal ani policejním a kriminálním námětům. Byl mistrem dějových zápletek, výstižných osobních charakteristik a usiloval i o citovou působivost.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Dickens se také živě zajímal o soudobou vědu a zejména pak o geologii a paleontologii.[6][7][8]

V roce 2013 natočil anglický herec a režisér Ralph Fiennes o Dickensovi životopisný film Vášeň mezi řádky.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Charles Dickens se svými dcerami, asi 1869
  • Bozovy črty (1836, Sketches by Boz), knižní vydání autorových prací napsaných pod pseudonymem Boz.
  • Kronika Pickwickova klubu (1837, The Posthumous Papers of the Pickwick Club), humoristický román, který vznikl ze série povídek, vydávaných v časopisech. Jedná se o vyprávění příhod z cest, jejichž hlavními postavami jsou pan Samuel Pickwick (ve volném překladu Silvestr Papučka) a jeho sluha Sam Weller (ve volném překladu Véna Příhoda).
  • Oliver Twist (1837–1839, The Adventures of Oliver Twist), román, neradostný příběh chudého chlapce žijícího v chudobinci, kterého chce zlodějská banda zneužít pro své loupeže. Autor v knize líčí s otřesnou otevřeností těžké sociální poměry londýnské chudiny a spodiny své doby.
  • Črty o mladých pánech (1838, Sketches of Young Gentlemen).
  • Mikuláš Nickleby (1838–1839, The Life and Adventures of Nicholas Nickleby), román líčící osudy Mikuláše Nicklebyho a jeho rodiny, která po otcově smrti hledá pomoc u strýce v Londýně. Ten však o chudé příbuzné nestojí a snaží se jich zbavit.
  • Starožitníkův krám (1841, The Old Curiosity Shop), román o osudu starého majitele londýnského obchůdku, který žije jen pro svou vnučku Nell, ale zároveň nedokáže odolat svůdnému vábení hazardu. Půjčuje si proto tajně od zlomyslného lichváře Quilpa a nakonec musí před jeho pronásledováním prchnout i s vnučkou z Londýna.
  • Barnabáš Rudge (1841, Barnaby Rudge), historický román z doby protikatolických nepokojů okolo roku 1780.
  • Americké poznámky (1842, American Notes), dílo napsané po první návštěvě Ameriky. Autor obdivoval americkou demokracii, ale zároveň viděl její nedostatky a citlivě vystihl kde a jak je americký život v době před občanskou válkou pokřiven.
  • Vánoční koleda (1843, A Christmas Carol), jedna z autorových tzv. vánočních povídek vypráví o nelítostném lichváři Ebenezeru Scroogeovi (Vydřigrošovi), kterému se na Štědrý večer zjeví duch bývalého společníka, aby ho varoval před jeho osudem.
  • Život a dobrodružství Martina Chuzzlewita (1843–1844, Life And Adventures Of Martin Chuzzlewit), románová satira na nedostatky americké demokracie.
  • Zvony novoroční (1845, The Chimes), další z autorových tzv. vánočních povídek.
  • Cvrček u krbu (1846, Cricket on the Heart), další z autorových tzv. vánočních povídek.
  • Obrázky z Itálie (1846, Pictures from Italy).
  • Dombey a syn (1848, Dombey and Son), vrcholný autorův román líčí osudy nelítostného podnikatele Dombeyho a jeho nelidské chování k vlastním dětem. Dombey je majitel obchodní firmy, který obětuje všechny své lidské emoce a ohledy jedinému přání – mít dědice, syna. V malém Pavlíčkovi se snaží potlačit všechno lidské, aby obstál v tvrdé konkurenci a udržel jméno firmy. Ani synova předčasná smrt v něm neprobudí lidské city. Znovu se ožení, ale žena mu uteče s ředitelem jeho firmy. O ožebračeného Dombeyho se nakonec stará zavrhovaná dcera Florence.
  • David Copperfield (1849), tento román, ve kterém se autor zaměřuje na život malého chlapce a později muže Davida Copperfielda, je vlastně autobiografickým dílem. Je zde zobrazena měšťácká bezohlednost a nenasytnost, ale také lidská dobrosrdečnost.
  • Anglické dějiny pro děti (1851–1853, A Child's History of England).
  • Ponurý dům (1853, Bleak House), děj románu se rozvíjí kolem složitého dědického procesu, projednávaného dlouhá léta před londýnským kancléřským soudem, byrokratickou a parazitní právní institucí, jež drtí fyzicky i psychicky všechny, kdo jsou vtaženi do soukolí její absurdní spravedlnosti.
  • Zlé časy (1854, Hard Times), sociální román, v němž autor ztvárňuje události spjaté s tehdejším dělnickým hnutím v Anglii a zaujímá stanovisko znepokojeného kritika a sociálního reformátora. Dílo představuje románovou studii rozvoje průmyslu autorovy epochy, a to především z hlediska lidských hodnot a vztahů.
  • Malá Dorritka (1855–1857, Little Dorrit), sociální román, v němž autor ukazuje, že chudoba i bohatství mají na lidskou osobnost stejně rozkladný vliv. Poctivý a čestný člověk nemůže v soudobé společnosti vyniknout, nemůže uplatnit své nadání a schopnosti, neboť většinu energie spotřebuje k boji o udržení holé existence.
  • Příběh dvou měst (1859, A Tale of Two Cities), historický román z období Velké francouzské revoluce. Toto dílo je uváděno jako největší bestseller všech dob.[9][10]
  • Nadějné vyhlídky (1861, Great Expectations), román o chudém chlapci Pipovi, kterému vděčnost galejníka přinese velké naděje do života a kariéry a posléze stejně velké zklamání a vystřízlivění.
  • Náš společný přítel (1865, Our Mutual Friend), poslední autorův dokončený román.
  • Hlídač (1866, The Signal-Man), povídkahoror ze sbírky Mugby Junction – vánočního čísla časopisu All the Year Round.
  • Čarovná rybí kostička (1867, The Magic Fishbone), pohádka ze sbírky Holiday Romance (1868).
  • Záhada Edwina Drooda (1870, The Mystery of Edwin Drood), nedokončený román s napínavou detektivní zápletkou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Dickens na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l Kindred Britain.
  2. a b c d Oxford Dictionary of National Biography. Oxford. 2004. Dostupné online.
  3. Dostupné online. [cit. 2015-03-29]
  4. a b c d e STEIGER, Štěpán. Přemožitelé času sv. 2. Příprava vydání Milan Codr. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1987. S. 16–19. 
  5. BRATŘÍČEK, Tomáš. Dickensova šifra. Před 160 lety používal spisovatel jako symbol i zavináč. iDNES.cz [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  6. Revealed: the surprising scientific passion of Charles Dickens. The Guardian [online]. 2018-05-13 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  7. Christmas edition: Geologizing with Dickens, part III. [online]. 2019-12-24 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  8. https://cpdinosaurs.org/blog/post/charles-dickens-and-the-crystal-palace-dinosaurs
  9. http://www.listchallenges.com/101-best-selling-books-of-all-time
  10. http://www.goodreads.com/list/show/33934.Best_Selling_Books_of_All_Time
  11. Tvůrčí skupina Drama a literatura. Charles Dickens: Hlídač [online]. Český rozhlas, 2021-08-21 [cit. 2021-08-21]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 7. díl. V Praze: J. Otto, 1893. 957 s. cnb000277218. S. 476–477. Dostupné online

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]