Jakob Schaffner

Jakob Schaffner
Narození	14. listopadu 1875 Basilej
Úmrtí	23. září 1944 (ve věku 68 let) Štrasburk
Povolání	spisovatel
Ocenění	Velká Schillerova cena (1930) Goethe Medal for Art and Science (1932)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakob Schaffner (14. listopadu 1875 Basilej – 25. září 1944 Štrasburk) byl švýcarský německy píšící spisovatel, básník a dramatik, který se stal stoupencem nacismu.

Život

Narodil se v rodině Johanna Schaffnera (1842–1883) a Emilie rozené Müllerové (1849–1904). V roce 1883 přišel o otce, jeho matka téhož roku předala syna svým rodičům a emigrovala do USA. Od roku 1884 do roku 1891 vyrůstal v nedalekém pietistickém dětském domově na zámku Beuggen na Horním Rýnu v Bádensku. Jakob se vyučil ševcovskému řemeslu a několik let pracoval jako tovaryš v Německu. Již v této době začal psát literární texty. V roce 1908 se oženil s Friedou Barth (1884), v roce 1912 se jim narodil syn Wolf Peter.

Jako tovaryš hodně cestoval po Nizozemsku, Belgii a Francii, což silně ovlivnilo jeho pozdější tvorbu, která se z velké části zabývala cestováním. Studoval na univerzitě v Basileji a v Basileji napsal i svá raná díla. Ve svých úplných začátcích Schaffner sympatizoval s komunismem, později přešel k nacionalismu. Byl silně kritický nejen k judaismu, ale i ke křesťanství a Bibli odmítal jako "cizí sbírku textů".

Uměleckého průlomu dosáhl románem Konrad Pilater. V roce 1911 se usadil v Německu a žil ve Výmaru na Dichterweg, nedaleko Goethova zahradního domku. V roce 1912 se Schaffner s rodinou přestěhoval do Charlottenburgu. Nejslavnější román Johannes (někdy známý jako Roman einer Jugend), který vyšel v roce 1922, inspirovaly jeho zážitky z dětství a byl částečně autobiografickým příběhem o životě v sirotčinci. V roce 1930 byl jmenován čestným občanem Wyhlenu (Bádensko-Württembersko), původní komunity své matky.

Aktivity krajní pravice

Schaffner se později vrátil do Švýcarska a v letech 1936–1938 působil ve prospěch Národní fronty, kterou opustil spolu s Rolfem Hennem a Hansem Oehlerem – zakladateli pronacistické skupiny Bund Treuer Eidgenossen Nationalsozialistischer Weltanschauun. Zpočátku byl k nacismu skeptický, ale brzy se stal stoupencem Adolfa Hitlera, protože měl pocit, že by mohl stát v čele obnovy Evropy. Během druhé světové války se Schaffner vrátil do Německa, vstoupil do nacistické strany a pracoval jako propagandista Josepha Goebbelse, do Švýcarska se vracel jen zřídka, s výjimkou setkání s ministrem vlády Marcelem Pilet-Golazem v roce 1940 po boku Ernsta Hofmanna [de] a Maxe Leo Kellera, dvou předních členů švýcarského nacistického hnutí Národní hnutí Švýcarska.

Jakob Schaffner a jeho manželka zahynuli při spojeneckém náletu na Štrasburk. Pohřeb se konal 5. dubna 1945 za přítomnosti syna a snachy ve švýcarském Buusu (kanton Basilej-venkov), za velkých protestů obyvatelstva. Schaffner, dříve široce uznávaný spisovatel, měl po válce kvůli své podpoře nacismu v literárních kruzích značně pošramocenou pověst.

Ocenění

• 1911 a 1923 Čestné uznání švýcarské Schillerovy nadace
• 1930 Velká Schillerova cena
• 1932 Goethova medaile za umění a vědu
• 1937 Čestný titul Říšského ministerstva propagandy
• 1943 Cena Johanna Petera Hebela

Dílo

• Irrfahrten. Roman, Berlin 1905 online – Internet Archive — Neufassung: Die Irrfahrten des Jonathan Bregger, Berlin 1912
• Die Laterne und andere Novellen, Berlin 1907
• Die Erlhöferin. Roman, Berlin 1908
• Hans Himmelhoch. Wanderbriefe an ein Weltkind, Berlin 1909 — Neuausgabe: Chronos, Zürich 2005
• Konrad Pilater. Roman, Berlin 1910 — Neu bearbeitete, gekürzte Auflage: Stuttgart 1922 — Neuausgabe, mit einem biografischen Nachwort von Charles Linsmayer, Zürich 1982
• Der Bote Gottes. Roman, Berlin 1911
• Die goldene Fratze. Novellen, Berlin 1912
• Geschichte der Schweizerischen Eidgenossenschaft. Eine Darstellung, Stuttgart 1915
• Die Schweiz im Weltkrieg, Berlin 1915
• Das Schweizerkreuz. Novelle, Berlin 1916 — Neuausgabe als: Das Liebespfand, Stuttgart 1942
• Der Dechant von Gottesbüren. Roman, Berlin 1917
• Die deutsche Auferstehung. Deutschlands Rettung durch die deutsche Erde!, Berlin 1919
• Die Weisheit der Liebe. Roman, Leipzig 1919
• Die Erlösung vom Klassenkampf, Leipzig 1920
• Kinder des Schicksals. Roman, Leipzig 1920
• Der Passionsweg eines Volkes 1918–1920, Leipzig 1920
• Johannes. Roman einer Kindheit, Stuttgart 1922 (Bd. 1 der Johannes-Tetralogie) online – Internet Archive — Neuausgabe, mit einem Nachwort von Peter Hamm: Nagel & Kimche, Zürich 2005
• Das Wunderbare. Roman, Stuttgart 1923
• Brüder. Zwei Erzählungen, Stuttgart 1925
• Die Glücksfischer. Roman, Stuttgart 1925
• Das große Erlebnis. Roman, Stuttgart 1926
• Das verkaufte Seelenheil. Eine Erzählung. Im Insel Verlag, Leipzig 1927
• Die Jünglingszeit des Johannes Schattenhold. Roman, Stuttgart 1930 (Bd. 2 der Johannes-Tetralogie)
• Eine deutsche Wanderschaft. Roman, Berlin 1933 (Bd. 3 der Johannes-Tetralogie)
• Offenbarung in deutscher Landschaft. Eine Sommerfahrt, Stuttgart 1934
• Larissa, Berlin 1935
• Volk zu Schiff. Zwei Seefahrten mit der KdF-Hochseeflotte, Hamburg 1936
• Berge, Ströme und Städte. Eine schweizerische Heimatschau, Stuttgart 1938
• Die Landschaft Brandenburg, Hamburg 1938
• Kampf und Reife. Roman, Stuttgart/Berlin 1939 (Bd. 4 der Johannes-Tetralogie)
• Die schweizerische Eidgenossenschaft und das Dritte Reich, Vortrag, 1939
• Der ewige Weg im Bundesbrief von 1291, Zürich 1940
• Der Aufgang des Reiches Heinrich I., Berlin 1940
• Der Schicksalsweg des deutschen Volkes, Berlin 1940
• Die Klarinette. Erzählung. Deutsche Volksbücher, Wiesbaden 1941
• Das Reich in uns, Berlin 1943
• Das kleine Weltgericht. Schauspiel, Stuttgart 1943
• Stadtgänge. Frühe Erzählungen. Hrsg. v. Charles Linsmayer. Arche, Zürich 1979

V češtině

• Svítilna – úvod František Sekanina; přeložil František Sekanina; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 56. Praha: J. R. Vilímek, 1913

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jakob Schaffner na německé Wikipedii a Jakob Schaffner na anglické Wikipedii.

Literatura

• Heinrich Pälmer: Daseinsproblem und Lebensgefühl im Werk Jakob Schaffners. Lipstadt i. W. 1933
• Anny Matthey: Über die Kunst des Gestaltens in der erzählenden Dichtung Jakob Schaffners. Univ. Diss., Marburg 1934
• Pio Fässler: Jakob Schaffner. Leben und Werk. Rascher, Zürich u. a. 1936
• Annemarie Wettstein: Die Wertwelt des Dichters Jakob Schaffner, dargestellt an seinem Werk und Leben. Triltsch, Würzburg 1938
• Viktor Ott: Studien zur Darstellung des Kindes in der modernen Schweizer Erzählungsliteratur. Tschudy, St. Gallen 1944
• Hans Bänziger: Heimat und Fremde. Ein Kapitel «tragische Literaturgeschichte» in der Schweiz: Jakob Schaffner, Robert Walser, Albin Zollinger. Francke, Bern 1958
• Hans Broger: Jakob Schaffner «Konrad Pilater» und «Johannes». Chemoprint, Gießen 1963
• Karl Schmid: Unbehagen im Kleinstaat. Untersuchungen über Conrad Ferdinand Meyer, Henri-Frédéric Amiel, Jakob Schaffner, Max Frisch, Jacob Burckhardt. Artemis, Zürich 1963
• Dieter Fringeli: Ein helvetisches Ärgernis. Das Tabu Jakob Schaffner. In: Dichter im Abseits. Artemis, Zürich 1974, S. 15–31
• Karl Graf: Zum 100. Geburtstag von Jakob Schaffner (14. November 1975). In: Baselbieter Heimatblätter, Organ der Gesellschaft für Baselbieter Heimatforschung, Bd. 40, 1975, Heft 4, S. 610–614 (Digitalisat).
• Hans Bänziger: Glücksfischer und Auswanderer. Zu Jakob Schaffner. Auch ein Fall von Exilliteratur? In: Schweizer Monatshefte 55 (1975–1976), S. 624–634
• Martin Crabtree: Jakob Schaffner. Die Suche nach einer Heimat in den Romanen «Johannes» und den beiden Fassungen der «Glücksfischer». Univ. Microfilms, Ann Arbor/Michigan 1978
• Hermann Affolter: Beitrag zu einem wichtigen Abschnitt im Leben des Dichters Jakob Schaffner. In: Akten des 6. Internationalen Germanistenkongresses (Basel), Bern 1980, S. 153–158.
• Urs Gehrig: Leben strebt ins Werk, und Werk will wieder Leben werden. Wandel und Konstanz in Leben und Werk von Jakob Schaffner. Lizentiatsarbeit, Univ. Zürich 1990
• Christoph Siegrist: Der zerrissene Jakob Schaffner: überzeugter Nationalsozialist und Schweizer Patriot. In: Aram Mattioli (Hrsg.): Intellektuelle von rechts. Orell Füssli, Zürich 1995, S. 55–72.
• Reto Caluori: Jakob Schaffner. In: Andreas Kotte (Hrsg.): Theaterlexikon der Schweiz. Band 3, Chronos, Zürich 2005, S. 1582.
• Charles Linsmayer: Schaffner, Jakob. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 22, Duncker & Humblot, Berlin 2005, S. 538 (Digitalisat).
• Christof Wamister (Hrsg.): Es ging am Anfang nicht leicht mit uns. Der Briefwechsel Jakob Schaffner – Hermann Hesse. Chronos, Zürich 2009.
• Wolfgang Proske (Hrsg.): (= . Band 6). 1. Auflage. Kugelberg, Gerstetten 2017, S. 261 ff.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakob Schaffner na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: jo2003183941 BIBSYS: 90252950 BNF: cb120249051 (data) CiNii: DA07176402 GND: 118748386 HDS: 012247 ISNI: 0000 0001 1040 5544 LCCN: nr2004018814 NLA: 35182595 NLG: 124958 NLI: 987007290385805171 NLP: a0000001141628 NTA: 070765030 PLWABN: 9810684768105606 SNAC: w6bk5bwg SUDOC: 028408411 TLS: Jakob_Schaffner Trove: 855238 VIAF: 14783420 WorldCat Identities: lccn-nr2004018814