Stanislav Hudeček (malíř)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stanislav Hudeček
Stanislav Hudeček (1932)
Stanislav Hudeček (1932)
Narození 26. března 1872
Gdów (dnes Polsko)
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 15. dubna 1947 (ve věku 75 let)
Nový Bydžov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání malíř
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Hudeček (26. března 1872, Gdów (dnes Polsko) – 15. dubna 1947, Nový Bydžov) byl český ilustrátor a malíř.

Život[editovat | editovat zdroj]

Stanislav Hudeček se narodil ve vesnici Gdów, asi 30 km jihovýchodně od Krakova.[p 1] Otec František Hudeček byl v Gdówu poštmistrem, matka Josefa rozená Rosendorfová pocházela z Mnichova Hradiště.[1]

Dne 22. února 1900 se v Kutné Hoře oženil s Elisabeth rozenou Kneisslovou (též Kneyslová, 1877–??), narozenou v Novém Bydžově.[2] Od března 1900 byl policejně hlášen v Bubenči (dnes Praha). Manželé Hudečkovi měli dva syny – Karla (1900–??) a Stanislava (1901–??).[3]

Od roku 1908 žil Stanislav Hudeček v Novém Bydžově, rodišti své manželky, kde také zemřel.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Časopisecké práce[editovat | editovat zdroj]

Pravidelně přispíval v období zhruba 1907–1912 do Humoristických listů.[5]

Knižní ilustrace[editovat | editovat zdroj]

V období 1900–1932 byl Stanislav Hudeček plodným ilustrátorem, zejména historických a dobrodružných románů. Některé z knih, které ilustroval, vyšly s jeho ilustracemi znovu i po roce 1990.

  • Královic Marko, dle Ivana Filipoviče vypravováno (text Bohumil Klika, v Praze, Jos. R. Vilímek, 1900)
  • Pod tíhou práce (Autor Jan Klecanda, v Praze : Jos. R. Vilímek, 190?)
  • Gil Blas (autor Alain René Lesage, přeložil J.V. Sterzinger, s ilustracemi Maur. Leloira a Stanislava Hudečka, v Praze, Jos. R. Vilímek, 1907)
  • Josef Garibaldi, bohatýr svobody (autor Karel Tůma, v Praze, v Jos. R. Vilímek, 1908)
  • Vojna a mír (autor L.N. Tolstoj, přeložil Vilém Mrštík, v Praze, Jos. R. Vilímek, 1909? a 1922-1923)
  • Rodinné štěstí (autor L.N. Tolstoj, přeložil Jaroslav Janeček, v Praze, Jos. R. Vilímek, (1911?)
  • Poklesek abbého Moureta (La faute de l’abbé Mouret), (autor Emil Zola, přeložil dr. J.V. Sterzinger, v Praze, Jos. R. Vilímek, 1912)
  • Zámořský ďábel (autor W. Sieroszewski, přeložil Karel V. Rypáček, Praha, Jos. R. Vilímek, 1912) Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Praha a Řím (román ze XVI. století. Sv. 1 a 2, autor Josef Svátek, Praha, F. Topič, 1913-1914)
  • Zbojník Jánošík (autor Karel Vojtěch Prokop, v Nymburce, František Hrnčíř, 1914)
  • Královna Margot (autor Alexandre Dumas, přeložil Lothar Suchý, v Praze, Jos. R. Vilímek, 1915) Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Sedláci u Chlumce (autor Josef Svátek, v Praze, F. Topič, 1915 a 1925)
  • Karel IV. a římský tribun lidu (Cola di Rienzi) (historický román, autor Prokop Chocholoušek, Praha, Ústřední dělnické knihkupectví, nakladatelství a antikvariát (Ant. Svěcený), 1916)
  • Ostrov pokladů (autor Robert Louis Stevenson, přel. G. Horlivý, Praha, A. Svěcený, 1916 a 1922)
  • Pasovští v Praze (román ze století XVII., autor Josef Svátek, Praha, F. Topič, 1916a 1926)
  • Švédové v Praze (román ze století XVII. Díl I. a II., napsal Josef Svátek, v Praze, F. Topič, 1916)
  • Jeho Excellence Eugen Rougon (Son Excellence Eugène Rougon) (autor Emile Zola, přeložil Boh. Jirsík, v Praze : Jos. R. Vilímek, 1918)
  • Pomsta cikánova (román ze století 17., autor Josef Svátek, Praha, F. Topič, 1918)
  • Ze života českých poustevníků (napsal V.V. Tomek, ilustrovali Stanislav Hudeček a Ferd. Hetteš, Praha, Pavel Körber, 1918)
  • Tarzan I. - IV. (autor Edgar Rice Burroughs, překlad Z. M. Kuděj, v Praze, Ústřední dělnické knihkupectví, nakladatelství a antikvariát (Ant. Svěcený), 1920)
  • Bílá otrokyně, hanba XX. století (autor Alžběta Schöyenová, přeložil F. Šádek, v Praze, Ústřední dělnické knihkupectví, nakladatelství a antikvariát (Ant. Svěcený), 1922)
  • Bitva bělohorská (román ze století XVII., napsal Josef Svátek, v Praze, F. Topič, 1922-1923)
  • Bitva u Lipan (historický román, napsal Ivan Klicpera, upravil Bohuslav Foit, v Praze, A. Neubert, 1923)
  • Břicho Paříže (autor Emile Zola, přeložila Emma Horká, v Praze, Jos. R. Vilímek, 1923)
  • Válečné obrazy sevastopolské (autor L. N. Tolstoj, přeložil Jaroslav Janeček, v , Jos. R. Vilímek, 1923)
  • Bídníci. I.-IV. (autor Victor Hugo, přeložila Marie Majerová, v Praze, Ústřední dělnické knihkupectví, nakladatelství a antikvariát(Antonín Svěcený), 1924 a 1928)
  • Dobytí Bastilly; Ange Pitou (Paměti lékařovy) (autor A. Dumas, přeložil Jarka Nevole, v Praze, Jos. R. Vilímek, 1924 a 1929)
  • Hraběnka de Charny (paměti lékařovy) (autor Alexandre Dumas, přeložila E. Horká, v Praze, Jos. R. Vilímek, 1924-1925)
  • Tři mušketýři ještě po deseti letech (vikomt Bragelonne) (autor Alexandre Dumas, přeložil J.V. Sterzinger, v Praze, Jos. R. Vilímek, 1924)
  • Červený bedrník I.-VI. (autor Em. Orczyová, přeložil K. Weinfurter, Praha, Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1925-1926)
  • Hrabě de Monte Cristo I.-V. (autor Alexandre Dumas, přeložila Ema Horká, ilustroval St. Hudeček a Old. Cihelka, v Praze, Jos. R. Vilímek, 1925 a 1929)
  • Tři mušketýři (autor Alexandre Dumas, přeložila Růžena Pochová, Praha, Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (A. Svěcený), 1925-1926) Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Dělníci moře (autor Victor Hugo, přeložil F.V. Krejčí, v Praze, Antonín Svěcený, 1926)
  • Tři mušketýři po dvaceti letech (autor Alexandre Dumas, přeložila Růžena Pochová, Praha, Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (A. Svěcený), 1926)
  • Tři mušketýři ještě po deseti letech (Vikomt de Bragelonne) (autor Alexandre Dumas, přeložila Růžena Pochová, Praha, Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (A. Svěcený), 1926-1927)
  • Vítek (román o bojích Přemyslovců, autor Adalbert Stifter, přeložila Milena Illová, Praha, A. Svěcený, 1926)
  • Pád rodu Smiřických (román ze století XVII., napsal Josef Svátek, Praha, F. Topič, 1927)
  • Ukradené tělo (autor H. G. Wells, přeložil Stanislav Chittussi, v Praze, Jos. R. Vilímek, 1927)
  • Pomsta cikánova I.-II. (román ze století XVII., autor Josef Svátek, v Praze, F. Topič, 1928)
  • U matičky (pohádky pro nejmenší čtenáře, ilustrovali Věnceslav Černý, Josef Kočí a St. Hudeček, v Mladé Boleslavi,Jos. L. Švíkal, 1929?)
  • Země (La terre) (autor Emile Zola, přeložil Adolf Gottwald, v Praze, Jos. R. Vilímek, 1932)
  • Italské pohádky (podle překladu Vl. Rovinského převyprávěla Marie Krulichová, Ostrava, Středoevropské nakladatelství, 1995)
  • Chrám Matky Boží v Paříži (autor Victor Hugo, [přeložili Gustav Winter a Alois Krb, Praha, nakl. Dobrovský, 2014)
  • Lidská bestie (autor Émile Zola, přeložil F. Bíbl, upravil Jan Srb, Praha, nakl. Dobrovský, 2015)

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Ve své volné tvorbě věnoval pozornost Novému Bydžovu, kde dlouhodobě žil.[6]

Posmrtná uznání[editovat | editovat zdroj]

  • Jeho jménem byla na Pražském předměstí v Novém Bydžově pojmenována ulice.
  • Díla Stanislava Hudečka jsou vystavena v městském muzeu v Novém Bydžově.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Již za svého života býval Stanislav Hudeček zaměňován s malířem téhož příjmení, vrstevníkem Antonínem Hudečkem (1872-1941).[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Tehdejší rakousko-uherská Halič.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matrika N Bubeneč, 1889-1901, snímek 279, Záznam o narození a křtu syna Karla
  2. Národní listy, 20.2.1900, s.2
  3. Policejní přihlášky, Hudeček Stanislaus, 1872
  4. Pestrý týden, 19.3.1932, s.3 (dostupné online v NK ČR)
  5. Např. Humoristické listy 5/1910, s.57
  6. Novobydžovský zpravodaj, 3/2007, s. 1 a 10
  7. Národní politika, 18.11.1902 Č. výtisku 317, ranní vydání, s.7 (dostupné online v NK ČR)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Hudeček, Stanislav. Sv. 28, str. 605
  • P. Toman, Slovník čs. výtvarných umělců. Praha: B. Kočí 1927. Str. 101.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]