Zdeněk Matěj Kuděj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdeněk Matěj Kuděj

Zdeněk Matěj Kuděj
Rodné jméno Zdeněk Marian Kuděj
Narození 24. srpna 1881
Hořice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 8. srpna 1955 (ve věku 73 let)
Litomyšl
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání spisovatel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Matěj Kuděj, vlastním jménem Zdeněk Marian Kuděj (24. listopadu 1881 Hořice8. srpna 1955 Litomyšl), byl český novinář, cestovatel, překladatel a spisovatel. Byl přítelem Jaroslava Haška.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Marian Kuděj se narodil se v rodině stavebního inženýra. Studium na gymnáziu v Příbrami nedokončil. Pracoval jako lékárnický praktikant v Pacově a Sadské, pak se rozhodl cestovat. V roce 1903 vyhrál v Hamburku lodní lístek a odjel do USA, kde pracoval jako dělník, laborant, umývač nádobí, zemědělec, plavčík, kovboj i zlatokop, jako tramp procestoval část USA a Kanady. Po návratu pracoval v Praze jako zednický přidavač a své zážitky začal literárně zpracovávat – brzy se stal členem svobodomyslné pražské bohémy a přítelem spisovatele Jaroslava Haška.

V roce 1912 podnikl cestu do Ruska (v Kyjevě byl pro podobnost s hledaným anarchistou zatčen a strávil půl roku ve vazbě), poté se s Haškem a jinými toulal po Čechách. Do 1. světové války narukoval až v roce 1917, ale brzy byl z armády propuštěn pro předstíranou duševní chorobu. Po válce byl několik měsíců – jedinkrát v životě – zaměstnán, poté se věnoval volné novinářské, literární a překladatelské činnosti.

Ve 20. letech 20. století žil několik let na Podkarpatské Rusi, od let druhé světové války si oblíbil Českomoravskou vrchovinu a žil v kraji kolem Lipnice a Ledče nad Sázavou, kde patřil k rázovitým a všeobecně známým postavičkám. Roku 1952 se přestěhoval do Litomyšle, kde 8. srpna 1955 zemřel a je tam i pohřben.

Literární tvorba[editovat | editovat zdroj]

Z Kudějova díla jsou dodnes cenné jeho reportážní črty a fejetony z cest a jeho vzpomínky na přítele Haška a dění kolem něj; úspěšné byly i jeho humoristické a parodické prózy. Zážitky ze svých cest vepsal do řady povídek a reportáží, které vycházely jak v USA, tak především po jeho návratu v Česku. Podle mnoha dobových svědectví Hašek jeho přátelství zneužíval. Překládal z angličtiny, např. sešity Tarzana. A vytvořil i řadu novel s fantastickými a sci-fi náměty.[1]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Cestopisy[editovat | editovat zdroj]

  • 1923 Ve dvou se to lépe táhne – zážitky z cest s Jaroslavem Haškem
  • 1927 Ve dvou se to lépe táhne, ve třech hůře
  • 1930 Když táhne silná čtyrka
  • 1932 Horalská republika, vzpomínky na Huculskou republiku
  • 1941 Sid – sebrané povídky z putování po Americe ve čtyřech dílech (Sidney je Kudějova přezdívka, zkomolená angl. výslovnost jména Zdeněk)
  • 1947 Hostem u baťušky cara - vydal Toužimský a Moravec, Praha, il. Jiří Wowk, obálka Zdeněk Burian

Sci-fi a fantasy[editovat | editovat zdroj]

  • 1916 Ku-klux-klan, okultní povídka (Praha: Emil Šolc, sešitová edice Přízraky a fantasie, sv. 11)
  • 1918 Křišťálový hranol, okultní povídka (Praha: Emil Šolc, sešitová edice Přízraky a fantasie, sv. 21)
  • 1918 Znamení ďáblovo, dvě novely (Praha: Přemysl Plaček, sešitová edice Ve vlaku)
  • 1926 Tarzanova babička, parodie na Tarzana (Praha: Ústřední dělnické knihkupectví, nakladatelství a antikvariát [Antonín Svěcený]) - první díl vyšel na pokračování v časopise Honza, r. 1922, č. 1 až 12
  • 1933 Kam s ním?, samostatně vydaná fantaskní povídka (Praha: vl. n.)
  • 1943 Safijánská zima, novela s drobným fantaskním námětem (B. m.: b. n.)
  • 1946 Majitel zlatých dolů, dvě novely (Praha: Toužimský a Moravec)

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • DICKENS, Charles. Klub Pickwicků. Část I. Přeložil Z. M. Kuděj. Ilustroval Oldřich Cihelka. Praha: A. Svěcený, 1926. 326 s.
  • DICKENS, Charles. Klub Pickwicků. Část II. Přeložil Z. M. Kuděj. Ilustroval Oldřich Cihelka. Praha: A. Svěcený, 1926. s. 331–659.
  • DICKENS, Charles. Klub Pickwicků. Část III. Přeložil Z. M. Kuděj. Ilustroval Oldřich Cihelka. Praha: A. Svěcený, 1926. s. 663–1007.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha : R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Kuděj, Zdeněk Matěj, s. 130.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 636.  
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/II. K–L. Praha : Academia, 1993. 597–1377 s. ISBN 80-200-0469-6. S. 1042–1044.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Při vytváření tohoto článku bylo použito životopisných dat z exposice Muzea Světelska.