Zdeněk Matěj Kuděj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdeněk Matěj Kuděj

Zdeněk Matěj Kuděj
Rodné jméno Zdeněk Marian Kuděj
Narození 24. srpna 1881
Hořice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 8. srpna 1955 (ve věku 73 let)
Litomyšl
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání spisovatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Matěj Kuděj, vlastním jménem Zdeněk Marian Kuděj (24. listopadu 1881 Hořice8. srpna 1955 Litomyšl), byl český novinář, cestovatel, překladatel a spisovatel. Byl přítelem Jaroslava Haška.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Marian Kuděj se narodil se v rodině stavebního inženýra. Studium na gymnáziu v Příbrami nedokončil. Pracoval jako lékárnický praktikant v Pacově a Sadské, pak se rozhodl cestovat. V roce 1903 vyhrál v Hamburku lodní lístek a odjel do USA, kde pracoval jako dělník, laborant, umývač nádobí, zemědělec, plavčík, kovboj i zlatokop, jako tramp procestoval část USA a Kanady. Po návratu pracoval v Praze jako zednický přidavač a své zážitky začal literárně zpracovávat – brzy se stal členem svobodomyslné pražské bohémy a přítelem spisovatele Jaroslava Haška.

V roce 1912 podnikl cestu do Ruska (v Kyjevě byl pro podobnost s hledaným anarchistou zatčen a strávil půl roku ve vazbě), poté se s Haškem a jinými toulal po Čechách. Do 1. světové války narukoval až v roce 1917, ale brzy byl z armády propuštěn pro předstíranou duševní chorobu. Po válce byl několik měsíců – jedinkrát v životě – zaměstnán, poté se věnoval volné novinářské, literární a překladatelské činnosti.

Ve 20. letech 20. století žil několik let na Podkarpatské Rusi, od let druhé světové války si oblíbil Českomoravskou vrchovinu a žil v kraji kolem Lipnice a Ledče nad Sázavou, kde patřil k rázovitým a všeobecně známým postavičkám. Roku 1952 se přestěhoval do Litomyšle, kde 8. srpna 1955 zemřel a je tam i pohřben.

Literární tvorba[editovat | editovat zdroj]

Z Kudějova díla jsou dodnes cenné jeho reportážní črty a fejetony z cest a jeho vzpomínky na přítele Haška a dění kolem něj; úspěšné byly i jeho humoristické a parodické prózy. Zážitky ze svých cest vepsal do řady povídek a reportáží, které vycházely jak v USA, tak především po jeho návratu v Česku. Podle mnoha dobových svědectví Hašek jeho přátelství zneužíval. Překládal z angličtiny, např. sešity Tarzana. A vytvořil i řadu novel s fantastickými a sci-fi náměty.[1]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Cestopisy[editovat | editovat zdroj]

  • 1923 Ve dvou se to lépe táhne – zážitky z cest s Jaroslavem Haškem
  • 1927 Ve dvou se to lépe táhne, ve třech hůře
  • 1930 Když táhne silná čtyrka
  • 1932 Horalská republika, vzpomínky na Huculskou republiku
  • 1941 Sid – sebrané povídky z putování po Americe ve čtyřech dílech (Sidney je Kudějova přezdívka, zkomolená angl. výslovnost jména Zdeněk)
  • 1947 Hostem u baťušky cara - vydal Toužimský a Moravec, Praha, il. Jiří Wowk, obálka Zdeněk Burian

Sci-fi a fantasy[editovat | editovat zdroj]

  • 1916 Ku-klux-klan, okultní povídka (Praha: Emil Šolc, sešitová edice Přízraky a fantasie, sv. 11)
  • 1918 Křišťálový hranol, okultní povídka (Praha: Emil Šolc, sešitová edice Přízraky a fantasie, sv. 21)
  • 1918 Znamení ďáblovo, dvě novely (Praha: Přemysl Plaček, sešitová edice Ve vlaku)
  • 1926 Tarzanova babička, parodie na Tarzana (Praha: Ústřední dělnické knihkupectví, nakladatelství a antikvariát [Antonín Svěcený]) - první díl vyšel na pokračování v časopise Honza, r. 1922, č. 1 až 12
  • 1933 Kam s ním?, samostatně vydaná fantaskní povídka (Praha: vl. n.)
  • 1943 Safijánská zima, novela s drobným fantaskním námětem (B. m.: b. n.)
  • 1946 Majitel zlatých dolů, dvě novely (Praha: Toužimský a Moravec)

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • DICKENS, Charles. Klub Pickwicků. Část I. Přeložil Z. M. Kuděj. Ilustroval Oldřich Cihelka. Praha: A. Svěcený, 1926. 326 s.
  • DICKENS, Charles. Klub Pickwicků. Část II. Přeložil Z. M. Kuděj. Ilustroval Oldřich Cihelka. Praha: A. Svěcený, 1926. s. 331–659.
  • DICKENS, Charles. Klub Pickwicků. Část III. Přeložil Z. M. Kuděj. Ilustroval Oldřich Cihelka. Praha: A. Svěcený, 1926. s. 663–1007.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha : R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Kuděj, Zdeněk Matěj, s. 130.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 636.  
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/II. K–L. Praha : Academia, 1993. 597–1377 s. ISBN 80-200-0469-6. S. 1042–1044.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Při vytváření tohoto článku bylo použito životopisných dat z exposice Muzea Světelska.