Walter Scott

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Walter Scott
Raeburnův portrét Waltera Scotta
Raeburnův portrét Waltera Scotta
Narození15. srpna 1771
Edinburgh, Skotsko, Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Úmrtí21. září 1832
Abbotsford, Skotsko, Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Místo pohřbeníDryburgh Abbey
Povoláníbásník, prozaik, romanopisec
Národnostskotská
Alma materEdinburská univerzita
Literární hnutíromantismus
Významná dílaSrdce Edinburghu,
Ivanhoe,
Nevěsta z Lammermooru,
Quentin Durward
PartnerkaCharlotte Carpenterová (Charpentierová)
RodičeWalter Scott[1][2] a Anne Rutherford[1][2]
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Gutenberg.jpg Plné texty děl na Projektu Gutenberg
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Walter Scott, 1. baronet (15. srpna 1771, Edinburgh21. září 1832, Abbotsford) byl skotský básník, prozaik, romanopisec a sběratel skotských balad, představitel romantismu. Je považován za zakladatele historického románu. Jeho historické romány jsou považovány za jedny z nejvýznamnějších anglických vůbec, protože ovlivnily tvorbu několika generací a byly velmi populární.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z právnické rodiny. V mládí onemocněl dětskou obrnou a ochrnul na jednu nohu. Dětství prožil u svého dědečka na skotsko-anglickém pomezí, kde si velmi oblíbil pohádky a lidovou slovesnost. V roce 1792 absolvoval práva na edinburské univerzitě, stal se právníkem a v letech 1806–1830 byl úředníkem nejvyššího soudu v Edinburghu. Roku 1812 se spřátelil s anglickým básníkem lordem Byronem, který svým revolučním romantismem do jisté míry ovlivnil jeho tvorbu.

Začínal jako romantický básník. Již jeho kniha z roku 1805 Píseň posledního skotského barda (The Lay of the Last Minstrel) se stala bestselerem (za 4 roky se prodalo 21 000 výtisků). Vrcholem jeho básnické tvorby je Jezerní panna (The Lady of the Lake) z roku 1810, v níž se panovník zamiluje do skotské horalky.

V roce 1814 vydal anonymně dílo Waverley aneb Před šedesáti lety (Waverley, or Tis Sixty Years Since), v němž se hlavní hrdina postaví na stranu skotských horalů, kteří osnují povstání proti králi. Obrovský úspěch díla povzbudil Scotta ke psaní další historických románů. V krátkém době vydává díla Guy Mannering (1815), Starožitník (1816), Rob Roy (1817), Ivanhoe (1819) a tři řady románů, kterým dal souhrnný název Příběhy mého domácího (Tales of My Landlord). První řada obsahuje např. román Černý trpaslík 1816) a Puritáni (1816), druhá pak vrcholný Scottův román Srdce Edinburghu (1818) a ve třetí jsou zase romány Pověst o Montrosovi (1819) a Nevěsta z Lammermooru (1819). Ke konci života se tvorba Walter Scotta vyznačovala klesající uměleckou úrovní. Přesto i v této době napsal romány jako je např. Talisman (1825) nebo Kráska z Perthu (1828).

Svým smýšlením byl konzervativec, který přes silné vlivy romantismu realisticky líčil velká historická hnutí a krize feudálního středověku a svým dílem ovlivnil celý literární svět první poloviny 19. století.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • Lidové zpěvy skotského pohraničí (1802–1803, Minstrelsy of the Scottish Border) – sebrané skotské balady.
  • Píseň posledního skotského barda (1805, The Lay of the Last Minstrel).
  • Marmion (1808) – popisuje bitvu mezi Angličany a Skoty na Floddenském poli v roce 1513, ve které zvítězili Angličané a byl zabit skotský král Jakub IV. Stuartovec.
  • Jezerní paní (1810, The Lady of the Lake) – toto dílo zaznamenalo velký úspěch, avšak Byron se svými poémami Scotta předčil, proto si Walter vybírá nový žánr – historické povídky a romány.

Historické romány[editovat | editovat zdroj]

  • Waverley (1814), autorova románová prvotina, která zachycuje povstání ve Skotsku v roce 1745. Dílo má již typické rysy autorovy tvorby: dokonalé zachycení doby, věrné zachycení historických skutečností a napínavě rozvíjený děj.
  • Guy Mannering (1815).
  • Puritáni (1816, Old Mortality).[3]
  • Černý trpaslík (1816, The Black Dwarf).
  • Starožitník (1816, The Antiquary).
  • Rob Roy (1817), román zachycující život jednoho ze skotských národních hrdinů, vůdce skotských horalů Roberta Roye, bojujícího proti Angličanům na počátku 18. století.
  • Srdce Edinburghu (1818, The Heart of Midlothian), vrcholný autorův román, jehož děj se odehrává v letech 1736–1751 a líčí dojemný příběh dvou sester, z nichž mladší je odsouzena k smrti a starší jí osobní obětavostí vyprosí u londýnského soudního dvora milost.
  • Ivanhoe (1819), nejznámější autorův román
  • Nevěsta z Lammermooru (1819, The Bride of Lammermoor), román se stal podkladem pro operu Lucie z Lammermooru italského skladatele Gaetana Donizettiho
  • Pověst o Montrosovi (1819, A legend of Montrose), román, jehož děj se odehrává ve Skotsku v roce 1644 za anglické občanské války. Ústředním motivem tohoto románu je reakčně monarchistické povstání skotských horalů, které podle autorova názoru bylo již předem odsouzeno k nezdaru pro neorganisovanost a rodové nepřátelství.
  • Opat (1820, The Abbot), román líčící osudy skotské královny Marie Stuartovny.
  • Klášter (1820, The Monastery).
  • Kenilworth (1821), román odehrávající se „v dobách staré, veselé Anglie“ za panování královny Alžběty I. působí živou kresbou prostředí a dějem plným dobrodružství a napětí.
  • Pirát (1821, The Pirate), historický román odehrávající se kolem roku 1700 na Shetlandách a Orknejích.
  • Quentin Durward (1823), historický román odehrávající se ve Francii v době vlády Ludvíka XI. a osou jeho děje je soupeření Ludvíka XI. s burgundským vévodou Karlem Smělým. Podle románu napsal roku 1888 belgický skladatel François-Auguste Gevaert stejnojmennou operu.
  • Talisman (1825, The Talisman), román odehrávající se v Sýrii a Palestině za třetí křížové výpravy (1189–1192), kterou vedl anglický král Richard I. Lví srdce.
  • Woodstock (1826).
  • Krasavice z Perthu (1828, The Fair Maid of Perth), román se stal podkladem pro operu George Bizeta.
  • Hrabě pařížský (1832, Count Robert of Paris).

Románové kroniky[editovat | editovat zdroj]

  • Chirurgova dcera (1827, The Surgeon's Daughter).
  • Vdova z Vysočiny (1827, The Highland Widow).

Rozhlasová zpracování[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. a b Kindred Britain.
  3. Záznam o románu Puritáni v katalogu NK ČR
  4. Walter Scott: Historka šumaře Willieho na stránkách Českého rozhlasu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]