Edgar Rice Burroughs

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Edgar Rice Burroughs
Narození1. září 1875
Chicago
Úmrtí19. března 1950 (ve věku 74 let)
Encino, Kalifornie
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníTarzana
Povoláníromanopisec, scenárista, autor sci-fi, prozaik, autor dětské literatury a spisovatel
StátUSAUSA USA
Alma materMichigan Military Academy (do 1895)
13937 Roberthargraves
Žánrdobrodružný a fantastický román
Významná dílaTarzan, Barsoom, Pellucidar
OceněníCena kalamáře (1975)
Science Fiction and Fantasy Hall of Fame (2003)
Manžel(ka)Florence Gilbert (1935–1941)
DětiJohn Coleman Burroughs
RodičeGeorge Tyler Burroughs[1] a Mary Evaline Zieger[1]
PodpisPodpis
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edgar Rice Burroughs (1. září 1875, Chicago19. března 1950, Encino, Kalifornie) byl americký spisovatel dobrodružných románů. Proslavil se především svým cyklem románů o hrdinovi z afrického pralesa Tarzanovi. Jeho knihy jsou přímočaře dobrodružné a odehrávají se v exotických prostředích, často vytvořených spisovatelovou fantazií.

Život[editovat | editovat zdroj]

Edgar Rice Burroughs se narodil v Chicagu v roce 1875, vystudoval michiganskou vojenskou akademii a poté, co nesložil zkoušky na United States Military Academy ve West Pointu, sloužil od roku 1895 u jezdectva ve Fort Grant v Arizoně. Roku 1897 byl však z vojenské služby propuštěn kvůli srdečním problémům.

Po skončení vojenské služby vykonával Burroughs neúspěšně celou řadu povolání. Několik měsíců byl například kovbojem a byl několikrát těžce zraněn zloději dobytka a ve zlatých dolech onemocněl těžkým zápalem plic. Rozhodl se proto zkusit své štěstí jako spisovatel. Nejprve se živil tvorbou reklam a inzerátů, později působil jako prakticky neznámý autor drobných dobrodružných povídek a příběhů z venkovského prostředí.

Burroughsova cesta k slávě začala v říjnu roku 1912, když v „pulp časopise“ All-Story Magazine začala vycházet jeho první příběh o hrdinovi z afrického pralesa Tarzanovi, Tarzan of the Apes (Tarzan z rodu Opů). Román v krátké době získal značnou popularitu a hned v příštím roce se v časopise New Story Magazine objevilo jeho pokračování s názvem The Return of Tarzan (Tarzanův návrat). Brzy následovala úspěšná knižní vydání a postupně vyšlo i dalších dvacet čtyři pokračování.

Kromě cyklu o Tarzanovi sepsal Burroughs také tři další série považované dnes za klasiku science-fiction a fantasy literatury. Dvě z nich se neodehrávají na Zemi, ale na sousedních planetách Marsu a Venuši (obzvláště seriál o Marsu s hlavním hrdinou Johnem Carterem byl ve své době velmi populární) a další umístil do tajemného světa Pellucidar uvnitř Zeměkoule.

Literární činnost přinesla Burroughsovi nejen slávu, ale také velké finanční zisky. Stal se průmyslníkem a bohatým farmářem. Poblíž Hollywoodu zakoupil rozsáhlý pozemek, na kterém pro milovníky Tarzanových dobrodružství vybudoval osadu Tarzanwild.

Edgar Rice Burroughs zemřel v březnu roku 1950. Jeho celoživotní literární dílo tvoří 59 dobrodružných a fantastických děl, která byla přeložena do 56 jazyků. V době autorovy smrti zůstalo mnoho rukopisů nedokončeno.

Na jeho počest je pojmenován kráter Burroughs na Marsu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Cyklus o Tarzanovi[editovat | editovat zdroj]

Cyklus líčí osudy potomka anglického lorda Greystoka, kterého po tragické smrti svých rodičů v Africe vychová pralesní opice a dá mu jméno Tarzan (Bílá kůže) a který se brzy díky své síle a důvtipu stane nejmocnějším tvorem džungle. Další části série vyprávějí o jeho návratu do civilizace, kde se vlivem lásky k mladé Američance změní v gentlemana a o četných bojích jeho i jeho syna při své obraně i ochraně jiných jak v divočině tak i v civilizovaných zemích.

Cyklus se skládá celkem z dvaceti čtyř dílů, z nichž dva vyšly knižně až po smrti autora.

Související informace naleznete také v článku Tarzan.

Cyklus o Barsoomu[editovat | editovat zdroj]

Jde o cyklus jedenácti sci-fi a fantasy románů odehrávající se ve fiktivním světě Barsoom na Marsu, jehož hlavním hrdinou je veterán americké občanské války a zlatokop John Carter, který je na Mars přenášen blíže nepopsanou mystickou silou. Díky prostředí s menší gravitací převyšují fyzické schopnosti jeho pozemských svalů schopnosti všech místních obyvatel a John Carter se stává pravým supermanem, vezme si za ženu barsoomskou princeznu Dejah Thoris a stane se pánem planety.

Související informace naleznete také v článku Barsoom.

Cyklus o Pellucidaru[editovat | editovat zdroj]

Sci-fi série o tajemném světě Pellucidar, který leží uvnitř duté Zeměkoule na jejím vnitřním povrchu a je osvětlován a zahříván žhavým jádrem naší planety, se skládá ze sedmi dílů. Pellucidar je zvláštní svět, kde pozemskému povrchu odpovídají moře a naopak a kde žijí dávno na povrchu Země vymřelí ještěři. Nejdokonalejší rasou jsou zde však obludní ptakoještěři, pro které musí zde žijící lidé otrocky pracovat.

Související informace naleznete také v článku Pellucidar.

Cyklus o Amtoru[editovat | editovat zdroj]

Jde o pětidílnou sci-fi sérii odehrávajících se ve světě Amtor na Venuši s hlavním hrdinou Carsonem Napierem, který se do tohoto světa dostane pomocí vlastními silami sestrojené rakety a nalezne zde svět vzájemně bojujících království.

Cyklu se skládá z těchto knih:

  • Pirates of Venus (Piráti z Venuše, 1932 časopisecky, 1934 knižně),
  • Lost on Venus (Ztracen na Venuši, 1933 časopisecky, 1935 knižně),
  • Carson of Venus (Carson z Venuše, 1938 časopisecky, 1939 knižně),
  • Escape on Venus (Útěk na Venuši, 1946), kniha obsahuje čtyři vzájemně propojené příběhy vydané časopisecky v letech 19411942Slaves of the Fishmen, Goddess of Fire, The Living Dead a War on Venus,
  • Wizard of Venus (Čaroděj z Venuše), 1964) posmrtné vydání dvou vzájemně nesouvisejících příběhů napsaných počátkem čtyřicátých let a nalezených v autorově pozůstalosti – Wizard of Venus a Pirate Blood.

Další díla[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]