Přeskočit na obsah

Antonín Hudeček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antonín Hudeček
malíř Antonín Hudeček
malíř Antonín Hudeček
Narození14. ledna 1872
Loucká u Ředhoště
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. srpna 1941 (ve věku 69 let)
Častolovice
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníhřbitov Častolovice
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Akademie výtvarných umění v Mnichově
Povolánímalíř a krajinář
DětiJiří Hudeček
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Hudeček (14. ledna 1872 Loucká u Ředhoště – 11. srpna 1941 Častolovice) byl český malíř-krajinář.

Po maturitě na reálném gymnáziu v Roudnici studoval od roku 1887 Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Maxmiliána Pirnera a Václava Brožíka. Věnoval se figurální malbě, kterou v letech 1891–1893 studoval také v Mnichově u O. Seitze. Od roku 1895 měl atelier v Praze a připojil se – společně s Antonínem Slavíčkem – ke skupině malířů, kteří pod vedením Juliuse Mařáka malovali krajiny zejména v okolí Okoře. Roku 1898 vystavoval na první výstavě spolku Mánes a roku 1900 poprvé ve Vídni.

V roce 1902 cestoval s Janem Preislerem po Itálii a Sicílii. Z cesty vytěžil značný počet olejových skic, podle nichž pak maloval rozměrné mariny. Později maloval krajiny v okolí Kolína a pohledy na Prahu. Koncem roku 1908 odjel na Sicílii podruhé, doprovázen svými přáteli sochařem Jaroslavem Vorlem a jeho manželkou operní pěvkyní Marianou Vorlovou, a do konce dubna 1909 pobýval v Syrakusách.[1] Do Mariany se Hudeček zamiloval a měl s ní nemanželského syna Jiřího. Za války spolu s ní pobýval v Solnohradu, kde se s nimi seznámil její pozdější druhý manžel, sochař Ladislav Beneš.[2]

V roce 1909 Hudeček maloval v okolí Police nad Metují v Orlických horách. Dvakrát navštívil ostrov Rujanu, od roku 1920 pravidelně pobýval v Tatrách a v Banské Bystrici a od roku 1927 také na Podkarpatskou Rus.[3] Roku 1930 byl jmenován řádným členem České akademie věd a umění a za životní dílo dostal její cenu. V roce 1940 obdržel Národní cenu za malířskou tvorbu.[4] Od roku 1927 žil ve své vile v Častolovicích, kde také v roce 1941 zemřel.

Po prvních pokusech o figurální malbu i akty se Hudeček plně věnoval malbě krajin, lesa a selských stavení. Byl ovlivněn J. Mařákem, A. Slavíčkem a do jisté míry i francouzským impresionismem, jeho obrazy jsou však spíš realistické. Hudečkovy četné obrazy se i dnes vysoce cení.

  1. ↑ Antonín Hudeček, Moře. www.gavutopx.cz [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-26.
  2. ↑ Jiří Václavík: Beneš Ladislav, Spolek přátel Častolovic
  3. ↑ P. Toman, Slovník československých výtvarných umělců, str. 100 n.
  4. ↑ Časopis Pestrý týden, č. 40, ročník 15, vyd. 5. 10. 1940, str. 4, vyd. Grafické umělecké závody V. Neubert a synové, Praha, 1940

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Boučková, Jitka: Antonín Hudeček, Oblastní galerie Liberec, Východočeská galerie Pardubice 1982.
  • Hanel, Olaf: Krajinou duše Antonína Hudečka, České muzeum výtvarných umění v Praze, Moravská galerie v Brně, Východočeská galerie v Pardubicích 2003.
  • Karlíková, Ludmila: Antonín Hudeček. Praha: Odeon, 1983.
  • Matějček, Antonín: Antonín Hudeček. Praha: SVU Mánes – Melantrich, 1947. Dostupné online.
  • Rouček, Rudolf: Posmrtná výstava Antonína Hudečka, in: Dílo 1941-1942, roč. XXXII.
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Hudeček Antonín. Sv. 4, str. 1269.
  • Prokop Toman, Slovník československých výtvarných umělců, heslo Hudeček Antonín. Praha: B Kočí 1927

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]