Přeskočit na obsah

Hruška (okres Prostějov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hruška
Náves s kostelem svatého Jana Nepomuckého
Náves s kostelem svatého Jana Nepomuckého
Znak obce HruškaVlajka obce Hruška
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNěmčice nad Hanou
Obec s rozšířenou působnostíProstějov
(správní obvod)
OkresProstějov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°21′32″ s. š., 17°13′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel258 (2025)[1]
Rozloha4,48 km²[2]
Katastrální územíHruška
Nadmořská výška220 m n. m.
PSČ798 27
Počet domů111 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHruška 30
798 27 Němčice nad Hanou
ou@obechruska.cz
StarostkaVladana Šplíchalová
Oficiální webwww.obechruska.cz
Hruška
Hruška
Další údaje
Kód obce543543
Kód části obce48674
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hruška (německy Birndorf)[4] je obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde 258[1] obyvatel.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Původní podoba jména vesnice byla Ruska nebo Ruška (nedokonalý středověký pravopis nedovoluje rozhodnout s jistotou) a byla odvozena od osobního jména Rus (případně jeho varianty Ruš), jehož základem bylo obecné rusý ("rusovlasý"). Význam místního jména byl "Rusova/Rušova ves". Před první hlásku jmen začínajících na R- bylo často přidáváno H-, na základě čehož bylo jméno přikloněno k hruška.[5]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází ze zakládací listiny hradišťského kláštera z roku 1078 (Rusca), kdy toto právo vlastnictví potvrdil údělný kníže olomoucký Ota I. Sličný. Roku 1151 toto držení stvrdil Ota III. Dětleb, taktéž olomoucký údělník, a roku 1160 král Vladislav. Obec se stala počátkem 15. století součástí kojetínského panství. Roku 1502 získal zeměpanskou část majetku obce Adam Tovačovský z Cimburka. Druhá část zůstala v držení církevní vrchnosti, kterou roku 1516 koupil Jan z Pernštejna.[6][7][8]

V roce 1406 získali poddaní obce Hruška od pražského arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka právo odúmrti, což právně posílilo jejich dědičné nároky vlastněného majetku.[9]

Místopis

[editovat | editovat zdroj]

Školní výuka byla v obci zavedena již roku 1788, ale bez vlastní školní budovy. Ta byla neznámo kdy postavena, avšak pro nevyhovující prostory roku 1863 nahrazena budovou novou. Školní vyučování bylo v obci zrušeno v roce 1976, školáci dojíždí za školními povinnostmi do Němčic nad Hanou.[6][7]

V roce 1886 vznikl pěvecký spolek Lumír, roku 1893 spolek dobrovolných hasičů, který působí v obci stále, tělovýchovné spolky Orel (roku 1921) a Sokol (roku 1934), dále spolky Omladina (1909), Domovina (1923) a další. Dnes vedle SDH je v obci folklorní spolek Hanácké sóbor Hruška, který slouží k udržování tradic a lidových zvyků, myslivecký spolek a další.[6][4][10]

V roce 1859 postihl obec pustošivý požár, kdy mu padly za oběť 3/4 domů.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází v jižní části okresu Prostějov v Hornomoravském úvalu, v průměrné nadmořské výšce 220 metrů mezi Tvorovickým a Hraničním potokem, kdy oba jsou levostranné přítoky řeky Hané. Místní terén je mírně členitý, rozkládá se mezi kopci Kubíček a Chřib.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Struktura

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 409 439 456 521 512 489 524 414 435 368 330 278 258 223 236
Počet domů 70 81 88 100 105 105 118 125 119 109 103 116 108 108 111

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1850–1980 byla Hruška obcí v okrese Kroměříž (1850–1869), posléze v okrese Přerov (1880–1930), poté v okrese Kojetín (1950) a později v okrese Prostějov. Od 1. července 1980 do 31. prosince 1992 patřila jako část města k Němčicím na Hané a od 1. ledna 1993 je opět samostatnou obcí.[13]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. února 2004.[14]

Dopravní infrastruktura

[editovat | editovat zdroj]

Obcí Hruška prochází silnice III/43321, která obec spojuje s Tvorovicemi na straně jedné, na straně druhé se napojuje na silnici III/4335 ve směru Němčice nad Hanou a Měrovice nad Hanou.

Cyklotrasa číslo 5013, která vede i přes obec, měří 64 km a spojuje město Prostějov s archoskanzenem Modrá v okrese Uherské Hradiště, přičemž její trasa je vedena i přes Litenčickou pahorkatinu a pohoří Chřiby.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Prostějov.

Stavby z válkového zdiva

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o druh vepřovicové stavby, kdy cihly mají válečkový tvar. Tento profil vepřovicového materiálu se vyskytuje především v etnografické oblasti Haná, přičemž právě v obci Hruška je několik takových staveb, které jsou evidovány jako kulturní památka. Z architektonického pohledu se jedná o regionální unikát, který se rozšířil v oblasti od Kojetína po Ivanovice na Hané i dále směrem k Vyškovu, po obou březích řeky Haná.[15][16]

Válkové hliněné cihly vyžadovaly poněkud odlišný přístup při stavbě stěny, než například kotovice, jelikož bylo potřeba, aby hliněné válečky před použitím zcela nevyschly a před samotným vkládáním do stavby se ještě namáčely. Při kladení do zdi se vršily klasovitou vazbou, známou již ve starém Římě zvanou opus spicatum. Tento typ vazby se v této oblasti Hané užíval přibližně od třicátých let 19. století až do počátku 20. století, převážně na hospodářské budovy.[15][17]

Tyto stavby se dochovaly pouze ojediněle, a převážně právě v obci Hruška. Jde především o stodolu domu č. 33, která je památkově chráněna o roku 1958,[18] podobně jako sousední stodola č. 32,[19] dnes již neexistující s návrhem na zrušení památkové ochrany. Původně se jednalo o řadu stodol, přístupných po záhumenní cestě ze západní strany od obce.

V obci se nachází i několik staveb se sýpkovým polopatrem a soustava starších hospodářských stavení, selských usedlostí se vžitým názvem grunt. Ty v obci tvoří polokruhový urbanistický celek, jenž vymezuje prostor návsi.[7]

Jiné památky v obci Hruška

[editovat | editovat zdroj]

V centru obce stojí kostel svatého Jana Nepomuckého z roku 1851, který je situován v ploše sídelní zeleně v centru obce. Původně zde stála dřevěná zvonice, ta byla roku 1812 nahrazena zděnou. V roce 1827 byla vystavěna věž a koupeny 2 nové zvony, varhany, lavice a pozlacen oltář. V roce 1837 došlo k rozšíření zvonice na kapli. V roce 1851 byl kostel zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. V letech 1849–1865 působil při kostele lokální kněz, od roku 1865 vlastní farní obvod.[6][7][4]

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Dr. Josef Kytka (1792–1865), místní rodák, právník a spisovatel[6]
  • Karel Tomaník (1899–1945), místní rodák a kovář, zatčen gestapem za šíření ilegálních tiskovin, zemřel na následky věznění.
  • František Novák (1904–1945), popraven ve Vratislavi za šíření ilegálních protinacistických tiskovin.[20]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. 1 2 3 BARTOŠ, Josef. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, Svazek VI. Okresy: Přerov, Hranice, Kroměříž. Ostrava: Profil, 2004. 291 s. dostupné online po přihlášení. ISBN 80-200-1225-7. S. 90.
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 303.
  6. 1 2 3 4 5 6 PEŘINKA, František Václav. Vlastivěda moravská II, Díl II Místopisu, Čís. [50]. Místopis Moravy. Olomoucký kraj. Kojetský okres. Brno: Musejní spolek, 1930. 336 s. Dostupné online. S. 85–87.
  7. 1 2 3 4 Historický vývoj. Obec Hruška. Dostupné online [cit. 2026-02-25].
  8. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Společnost přátel starožitností čsl., 1938. 1144 s. dostupné online po přihlášení. Kapitola Hruška, s. 488 a 505.
  9. ↑ KOBZA, Miroslav. Hruška na Prostějovsku je patrně jednou z nejstarších vesnic v okolí. Český rozhlas Olomouc. Listopad 2022. Dostupné online [cit. 2026-02-27].
  10. ↑ Spolky. Obec Hruška. Dostupné online [cit. 2026-03-02].
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  12. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 176.
  14. ↑ Udělené symboly – Hruška [online]. 2004-02-27 [cit. 2026-02-25]. Dostupné online.
  15. 1 2 KŠÍR, Josef. Lidové stavitelství na Hané. Praha: Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV, 1961. dostupné online po přihlášení. S. 173–176.
  16. ↑ MENCL, Václav. Lidová architektura v Československu. Praha: Academia, 1980. 630 s. dostupné online po přihlášení. S. 11.
  17. ↑ VOJANEC, Vladimír. Hanácké válkové zdivo. turistika.cz. Listopad 2013. Dostupné online [cit. 2026-02-26].
  18. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2026-02-26]. Identifikátor záznamu 139292 : stodola s válkovitým zdivem. Památkový katalog. Také Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ.,
  19. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2026-02-26]. Identifikátor záznamu 147519 : stodola s válkovitým zdivem. Památkový katalog. Také Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ.
  20. ↑ Hruška. Spolek pro vojenská pietní místa. Dostupné online [cit. 2026-03-02].

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hruška_(okres_Prostějov)&oldid=26131569“