Římskokatolická farnost Kostelec na Hané

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Římskokatolická farnost
Kostelec na Hané
farní kostel
farní kostel
Základní údaje
Děkanát Prostějov
Diecéze arcidiecéze olomoucká
Provincie moravská
Farář R. D. Mgr. Petr Šimara
Území farnosti
Kostelec na Hané • Bílovice-Lutotín • Čelechovice na Hané • Stařechovice
Kontakt
Adresa Jakubské nám. 103/6 798 41 Kostelec na Hané
Webové stránky kostelec.dpv.cz
E-mail kostelecnh@ado.cz
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 2017 (V.)

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Kostelec na Hané je územním společenstvím římských katolíků v rámci prostějovského děkanátu Olomoucké arcidiecéze s farním kostelem svatého Jakuba Staršího.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Kostelci pochází z roku 1315. Původní románský kostel byl menší než nynější, poprvé je zmiňován roku 1407. Roku 1740 za faráře Jana Karla Bezdětského byly položeny základy kostela nového a původní byl roku 1754 zbořen. Nový kostel sv. Jakuba Staršího byl dokončen až za faráře Jana Jiřího Prunera a slavnostně vysvěcen 18. října 1772 olomouckým světícím biskupem Václavem, svobodným pánem z Freinfelsu. Věž byla ovšem dostavěna až r. 1848.[1]

Duchovní správci[editovat | editovat zdroj]

Prvním kosteleckým farářem je zmiňován roku 1406 Mikuláš, komoří olomouckého biskupa Mikuláše z Reisenburku. Katoličtí duchovní zde působili až do roku 1436, kdy byli za husitských válek vyhnáni. V následujících letech zde působili nekatoličtí duchovní, mj. Matouš Ulický, který byl pro podezření z podněcování selské vzpoury na Čáslavsku a Kouřimsku roku 1627 v Čáslavi popraven. V období rekatolizace byl katolickým duchovním ustanoven roku 1623 jezuita Jakub Gembalius. Matriky se začaly vést roku 1653. Jan Jiří Prunner vynikl nejen dostavbou kostela, ale i založením několika dobročinných nadací stejně jako ThDr. Ondřej Marschoffer, arcikněz olomoucký, který působil ve farnosti mezi lety 1798–1822 a napsal řadu spisů a kázání. Dalším významným knězem byl P. Antonín Trnka, kostelecký rodák, který zde působil v letech 1861–1879 a podílel se na vzniku místní záložny. Od roku 1938 působil v Kostelci na Hané František Havlíček (nejdřív jako katecheta a později až do své smrti roku 1964 jako kooperátor). Po válce dokonce zastával na čas místo starosty města.[1]

Od července 2010 do 3.7.2017 byl zde farářem R. D. Mgr. Stanislav Matyáš, který odešel do farnosti Strání.

A 4.7.2017 byl do farnosti ustanoven P. Mgr. Petr Šimara, který přichází z farnosti Mohelnice.

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Kostel Místo Bohoslužba (den) Hodina Poznámka
svatého Jakuba Staršího Kostelec na Hané neděle
úterý
pátek
9.30
7.00
17.00 (zimní čas)/18.00 (letní čas)
Farní kostel

Aktivity farnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve farnosti funguje pastorační i ekonomická rada, při bohoslužbách zpívá schola nebo sbor.

Ve farnosti se pravidelně koná tříkrálová sbírka. V roce 2017 se při ní v Kostelci na Hané vybralo více než padesát tisíc korun.[2]

V květnu 2017 převzali tři farníci ocenění za nezištnou pomoc ve své farnosti – děkovné uznání a medaili sv. Jana Sarkandera. [3]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Farní kostel [online]. Farnost Kostelec na Hané [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. 
  2. Tříkrálová sbírka 2017 [online]. Charita Prostějov [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. 
  3. Arcibiskup Graubner o svátku sv. Jana Sarkandra ocenil zasloužilé farníky [online]. ado.cz [cit. 2017-05-11]. Dostupné online.