Moravská Nová Ves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Moravská Nová Ves
Kavárna a socha TGM na hlavní křižovatce
Kavárna a socha TGM na hlavní křižovatce
Znak městyse Moravská Nová VesVlajka městyse Moravská Nová Ves
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0644 584665
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBřeclav
Okres (LAU 1)Břeclav (CZ0644)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava + Slovensko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 613 (2021)[1]
Rozloha23,41 km²
Katastrální územíMoravská Nová Ves
Nadmořská výška190 m n. m.
PSČ691 55
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městysenám. Republiky 107
691 55 Moravská Nová Ves
starosta@mnves.cz
StarostaMgr. Bc. Marek Košut
Oficiální web: www.mnves.cz
Moravská Nová Ves
Moravská Nová Ves
Další údaje
Kód obce584665
Kód části obce98795
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moravská Nová Ves (do roku 1911 Nová Ves, německy Mährisch Neudorf) je městys v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 11 km severovýchodně od Břeclavi. Žije zde přibližně 2 600[1] obyvatel.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Vesnice byla založena pod jménem Waltersdorf ("Waltrova ves"). V době předhusitské několikrát zpustla a byla opět obnovena, při poslední obnově dostala jméno Nová ves (poprvé doloženo 1384), v německých textech Neudorf. V roce 1915 byl dán přívlastek Moravská (Mährisch) na rozlišení od blízké Charvátské Nové vsi a Ostrožské Nové vsi. Alois Vojtěch Šembera v roce 1881 vytvořil pro Moravskou Novou ves nové jméno Metudov podle toho, že její zakladatel, velehradský klášter, byl předpokládaným sídlem (arci)biskupa Metoděje.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1265. Byla v majetku cisterciáckého velehradského kláštera. Roku 1317 ji cisterciáci prodali za 50 hřiven Otovi de Parcz. Ve 2. polovině 16. století zde bylo rozšířeno novokřtěnectví. V roce 1807 se obec stala městysem.[3]

V červenci 1997 došlo k úpravě státní hranice se Slovenskem, 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[4]

Dne 24. června 2021 se obcí prohnalo tornádo s extrémní bouří, jež poškodilo stovky domů v obci,[5] z nich přes dvě desítky jich bylo určeno k demolici.[6] Zničena byla též střecha a část věže kostela sv. Jakuba Staršího.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Jakuba Staršího byl postaven v roce 1773 na místě staršího gotického kostela stejného zasvěcení, který byl zbořen o tři roky dříve. Stavbu z větší části hradil majitel břeclavského panství Josef Václav z Lichtenštejna. Hlavní oltář Jakuba staršího pochází z roku 1780. Roku 1785 byly pořízeny dva boční oltáře – Neposkvrněného početí Panny Marie s postranními sochami sv. Rozálie a sv. Barbory a oltář sv. Josefa se sochami sv. Vendelína a sv. Izidora jako patrony zemědělců. Křtitelnice je se sousoším křtu Páně a sv. Jana Křtitele, na kazatelně je zase vyobrazeno Desatero s andělem, který troubí k Poslednímu soudu. Kostel vysvětil brněnský biskup Vincenc Josef ze Schrattenbachu 2. května 1807. V roce 1894 byla pořízena křížová cesta.[7] Kostel v roce 2021 výrazně poničilo tornádo.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1740[8]
  • Sousoší svaté Anny

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Následky tornáda[editovat | editovat zdroj]

V roce 2021 postihla městys přírodní katastrofa, když se jeho částí prohnalo tornádo.

2011
2011
2021 po tornádu
2021 po tornádu
Pekařství
2011
2011
2021 po tornádu
2021 po tornádu

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Antonín Salajka (1901–1975), katolický kněz a teolog, slavista, vysokoškolský pedagog

Turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Dvě uličky s vinnými sklepy: Výmol a Zátiší
  • Městysem procházejí cyklostezky Vinař
    • Vinařská stezka Podluží[9]
    • Moravská vinná[10]
    • Neoveská vinná[10]

Římský lev[editovat | editovat zdroj]

V roce 1889 našel místní rolník Pavel Filipovič při zakládání vinohradu na nejvyšším místě obce kamennou sochu lva. Nacházela se asi 70 cm pod povrchem a byla starořímského původu. Vznikla nejpozději ve 3. století z bílého vápence. Je dlouhá 112 cm, vysoká 64 cm a široká 35 cm. Pololežící lev svírá v přední tlapě kořist. 70 let byla socha umístěna na dvoře rodinné usedlosti. V červnu 1955 byla zapůjčena k výzkumu na Slovanské hradiště Mikulčice.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 684, 685.
  3. Novoveští slaví dvě stě let městysu. Břeclavský deník.cz [online]. 2007-04-30 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  4. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  5. Hrozivá apokalypsa. Jižní Moravu zasáhlo zřejmě tornádo, zničilo obec Hrušky. iDNES.cz [online]. 2021-06-24 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. (česky) 
  6. ONLINE: K demolici je na jižní Moravě po bouřkách a tornádu určeno 150 domů. Číslo nemusí být konečné. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (česky) 
  7. Farnost v Moravské Nové Vsi [online]. Městys Moravská Nová Ves [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  8. ŠUPÁLEK, Michal. Barokní socha svatého je jako nová. Břeclavský deník.cz [online]. 2010-12-17 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  9. Vinařská stezka Podluží. www.stezky.cz [online]. [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. 
  10. a b http://reklama-grafik.cz/useruploads/files/brozura_moravska.pdf[nedostupný zdroj]
  11. SOLAŘÍKOVÁ, Ivana. Nález ztraceného lva. Socha dokazuje, že víno na Moravu přinesli Římané. iDNES.cz [online]. 2016-12-29 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]