Přeskočit na obsah

Moravská Nová Ves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Moravská Nová Ves
Kavárna a socha TGM na hlavní křižovatce
Kavárna a socha TGM na hlavní křižovatce
Znak městyse Moravská Nová VesVlajka městyse Moravská Nová Ves
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecBřeclav
Obec s rozšířenou působnostíBřeclav
(správní obvod)
OkresBřeclav
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava + Slovensko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 659 (2025)[1]
Rozloha23,41 km²[2]
Katastrální územíMoravská Nová Ves
Nadmořská výška190 m n. m.
PSČ691 55
Počet domů972 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městysenáměstí Republiky 107
691 55 Moravská Nová Ves
starosta@mnves.cz
StarostkaBc. Zuzana Jandáková
Oficiální webwww.mnves.cz
Moravská Nová Ves
Moravská Nová Ves
Další údaje
Kód obce584665
Kód části obce98795
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moravská Nová Ves (do roku 1911 Nová Ves, německy Mährisch Neudorf) je městys v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Leží jedenáct kilometrů severovýchodně od Břeclavi. Žije zde přibližně 2 700[1] obyvatel.

Vesnice byla založena pod jménem Waltersdorf ("Waltrova ves"). V době předhusitské několikrát zpustla a byla opět obnovena, při poslední obnově dostala jméno Nová ves (poprvé doloženo 1384), v německých textech Neudorf. V roce 1915 byl dán přívlastek Moravská (Mährisch) na rozlišení od blízké Charvátské Nové Vsi a Ostrožské Nové Vsi (přívlastek byl dán podle země Moravy, nikoli řeky Moravy). Alois Vojtěch Šembera v roce 1881 vytvořil pro Moravskou Novou ves nové jméno Metudov podle toho, že její zakladatel, velehradský klášter, byl předpokládaným sídlem (arci)biskupa Metoděje.[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1265. Byla v majetku cisterciáckého velehradského kláštera. Roku 1317 ji cisterciáci prodali za 50 hřiven Otovi de Parcz. Ve 2. polovině 16. století zde bylo rozšířeno novokřtěnectví. V roce 1807 se obec stala městysem.[5]

V červenci 1997 došlo k úpravě státní hranice se Slovenskem, 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[6]

Dne 24. června 2021 se obcí prohnalo tornádo s extrémní bouří, jež poškodilo stovky domů v obci,[7] z nich přes dvě desítky jich bylo určeno k demolici.[8] Zničena byla též střecha a část věže kostela svatého Jakuba Staršího.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 887 2 099 2 277 2 397 2 697 2 883 2 914 2 953 3 043 2 774 2 650 2 557 2 528 2 514 2 495
Počet domů 393 430 458 474 531 557 681 794 775 780 775 904 914 962 972

Symboly městyse

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly městysi uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. dubna 1999.[11]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel sv. Jakuba Staršího byl postaven v roce 1773 na místě staršího gotického kostela stejného zasvěcení, který byl zbořen o tři roky dříve. Stavbu z větší části hradil majitel břeclavského panství Josef Václav z Lichtenštejna. Hlavní oltář Jakuba staršího pochází z roku 1780. Roku 1785 byly pořízeny dva boční oltáře – Neposkvrněného početí Panny Marie s postranními sochami sv. Rozálie a sv. Barbory a oltář sv. Josefa se sochami sv. Vendelína a sv. Izidora jako patrony zemědělců. Křtitelnice je se sousoším křtu Páně a sv. Jana Křtitele, na kazatelně je zase vyobrazeno Desatero s andělem, který troubí k Poslednímu soudu. Kostel vysvětil brněnský biskup Vincenc Josef ze Schrattenbachu 2. května 1807. V roce 1894 byla pořízena křížová cesta.[12] Kostel v roce 2021 výrazně poničilo tornádo.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1740[13]
  • Sousoší svaté Anny
  • Jakub Hluchý (1894–1958), československý důstojník a protifašistický bojovník
  • Antonín Salajka (1901–1975), katolický kněz a teolog, slavista, vysokoškolský pedagog

Turistické zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Dvě uličky s vinnými sklepy: Výmol a Zátiší
  • Městysem procházejí cyklostezky Vinař
    • Vinařská stezka Podluží[14]
    • Moravská vinná[15]
    • Neoveská vinná[15]

Římský lev

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1889 našel místní rolník Pavel Filipovič při zakládání vinohradu na nejvyšším místě obce kamennou sochu lva. Nacházela se asi 70 cm pod povrchem a byla starořímského původu. Vznikla nejpozději ve 3. století z bílého vápence. Je dlouhá 112 cm, vysoká 64 cm a široká 35 cm. Pololežící lev svírá v přední tlapě kořist. 70 let byla socha umístěna na dvoře rodinné usedlosti. V červnu 1955 byla zapůjčena k výzkumu na Slovanské hradiště Mikulčice.[16]

Následky tornáda

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2021 postihla městys přírodní katastrofa, když se jeho částí prohnalo tornádo.

Pekařství
2011
2011
2021 po tornádu
2021 po tornádu
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 684–685.
  5. Novoveští slaví dvě stě let městysu. Břeclavský deník.cz [online]. 2007-04-30 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.
  6. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  7. Hrozivá apokalypsa. Jižní Moravu zasáhlo zřejmě tornádo, zničilo obec Hrušky. iDNES.cz [online]. 2021-06-24 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online.
  8. ONLINE: K demolici je na jižní Moravě po bouřkách a tornádu určeno 150 domů. Číslo nemusí být konečné. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-06-30]. Dostupné online.
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  10. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  11. Udělené symboly – Moravská Nová Ves [online]. 1999-04-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  12. Farnost v Moravské Nové Vsi [online]. Městys Moravská Nová Ves [cit. 2017-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-03.
  13. ŠUPÁLEK, Michal. Barokní socha svatého je jako nová. Břeclavský deník.cz [online]. 2010-12-17 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.
  14. Vinařská stezka Podluží. www.stezky.cz [online]. [cit. 2019-06-12]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  15. 1 2 http://reklama-grafik.cz/useruploads/files/brozura_moravska.pdf%5B%5D
  16. SOLAŘÍKOVÁ, Ivana. Nález ztraceného lva. Socha dokazuje, že víno na Moravu přinesli Římané. iDNES.cz [online]. 2016-12-29 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]