Správní obvod obce s rozšířenou působností Břeclav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Správní obvod obce s rozšířenou působností Břeclav
Území
Správní obecBřeclav
OkresBřeclav
KrajJihomoravský
Zeměpisné souřadnice
Vznik1. ledna 2003
Základní informace
Rozloha438,86 km²
Počet obyvatel58 281 (2022)[1]
Hustota zalidnění132,8 obyv./km²
Počet POÚ1
Počet obcí18
z toho 5 měst
a 1 městys
Počet k. ú.23
Správní obvod obce s rozšířenou působností Břeclav na mapě
Další údaje
Kód SO ORP1384
Kód SO POÚ2810
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Břeclav je od 1. ledna 2003 jedním ze tří správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Rozšířenou přenesenou působnost státu v něm vykonává Městský úřad Břeclav. Správní obvod zahrnuje města Břeclav, Lanžhot, Podivín, Velké Bílovice a Valtice a dalších 13 obcí.

Územní vymezení[editovat | editovat zdroj]

Seznam obcí (tučně vyznačena města), jejichž územím je správní obvod tvořen, včetně výčtu místních částí v obcích, které se na ně člení.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

SO ORP Břeclav se nachází na jihovýchodě Česka při trojmezí s Rakouskem a Slovenskem, v nejjižnější části Jihomoravského kraje. Jeho centrum Břeclav se nachází zhruba v jeho geografickém středu. SO ORP Břeclav tvoří jihovýchodní část okresu Břeclav, přičemž pokrývá 42 % jeho rozlohy a čítá 52 % jeho obyvatel. Z celého kraje zahrnuje 6 % rozlohy a 5 % obyvatel.

Fyzickogeografické poměry[editovat | editovat zdroj]

SO ORP Břeclav leží prakticky celý v Dolnomoravském úvalu, což je jediná část Panonské nížiny na území Česka. Povrch je rovinatý či mírně zvlněný, převažuje nížina. Geologicky je tvořen převážně kvartérními usazeninami, na nichž se (na české poměry) hojně vyskytují černozemě. Z klimatického hlediska patří Břeclavsko k nejteplejším a nejsušším oblastem Česka.

Hydrologicky se území nachází nad soutokem řek Dyje a Morava, téměř celé v povodí Dyje, do níž se zde vlévá Kyjovka, Trkmanka, Včelínek a několik menších potoků. Na severozápadním okraji správního obvodu je na Dyji přehradní hráz vodního díla Nové Mlýny, jehož nádrže se však naprostou většinou nacházejí mimo území správního obvodu. Na potoce Včelínku v západní části správního obvodu je kaskáda Lednických rybníků.

Chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Struktura osídlení[editovat | editovat zdroj]

Průměrná velikost obce v SO ORP Břeclav je 3,3 tisíce obyvatel a 24,4 km², což je v obou případech asi dvakrát více než je celostátní průměr. Pouze dvě obce mají méně než 1000 obyvatel. Až na výjimky jsou územně kompaktní a nečlení se na více místních částí. Z toho plyne, že sídla na Břeclavsku jsou poměrně velká a autonomní. Menší obce nalezneme jen v severozápadní části území. Většina obcí leží na hraně dyjské nebo moravní nivy, pouze Břeclav leží přímo v nivě. Asi dvě pětiny všeho obyvatelstva správního obvodu žijí v jeho středisku Břeclavi, celkem ve městech žije 65 % obyvatel.

Slučování a rozdělování obcí[editovat | editovat zdroj]

  • Roku 1960 byla obec Nové Mlýny připojena k obci Přítluky.
  • Roku 1964 byla obec Úvaly připojena k Valticím.
  • Roku 1967 byla obec Nejdek připojena k Lednici.
  • Roku 1974 byly k Břeclavi připojeny obce Poštorná a Charvátská Nová Ves.
  • Od roku 1976 do roku 2006 byla k Břeclavi připojena obec Ladná.

Regionalizace[editovat | editovat zdroj]

Mikroregiony[editovat | editovat zdroj]

Západní část SO ORP Břeclav je sdružena do Dobrovolného svazku obcí (DSO) Lednicko-valtický areál (LVA), zatímco východní patří do DSO Podluží. Ladná je členem obou těchto sdružení. Obec Zaječí na severním okraji správního obvodu patří do mikroregionu Hustopečsko.

Místní akční skupiny[editovat | editovat zdroj]

DSO Podluží je členem MAS Dolní Morava, DSO LVA je členem MAS Vinařská.

Euroregiony[editovat | editovat zdroj]

Území SO ORP Břeclav je zahrnuto do euroregionu Pomoraví (Pomoraví-Weinviertel-Záhorie).

Sousední regiony[editovat | editovat zdroj]

SO ORP Mikulov, SO ORP Hustopeče, okres a SO ORP Hodonín, okres Skalica, okres Senica, okres Gänserndorf, okres Mistelbach.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční spojení[editovat | editovat zdroj]

Osou území je dálnice D2 z Brna do Bratislavy, která zde má dva nájezdy (41. km Podivín a 48. km Břeclav). S ní se u Břeclavi kříží dálková silnice I. třídy č. 55, vedoucí od Uherského Hradiště a Hodonína přes hraniční přechod Poštorná/Reintal do Rakouska směr Mistelbach a Vídeň. V Poštorné se také od silnice I/55 odpojuje silnice I/40 do Mikulova. Správním obvodem prochází také několik silnic II. třídy: II/421, II/422, II/423, II/424 a II/425. Pouze 4 z 18 obcí jsou dostupné pouze po silnici III. třídy.

Místa k překračování hranice[editovat | editovat zdroj]

Na Slovensko vede dálniční hraniční přechod Břeclav/Kúty a místní silniční přechod Lanžhot/Brodské. Do Rakouska vedou přechody Poštorná/Reintal a Valtice/Schrattenberg, oba s omezením tonáže do 3,5 tuny.

Železniční spojení[editovat | editovat zdroj]

Břeclavský správní obvod je mimořádně dobře dostupný po železnici, neboť se v Břeclavi křižují dva dálkové koridory. Prochází tudy tratě SŽDC č. 246, 247, 250 a 330; je zde železniční hraniční přechod do Rakouska i na Slovensko. Přímým rychlíkem je možno dostat se do Brna, Prahy (z Břeclavi každou hodinu), Olomouce, Ostravy, ale i Vídně, Berlína, Hamburku, Varšavy, Bratislavy nebo Budapešti. Po železnici je dostupná většina obcí správního obvodu.

Letecká doprava[editovat | editovat zdroj]

Ve správním obvodu se nachází sportovní letiště Břeclav (kód LKBA). Nejbližší mezinárodní letiště je Brno-Tuřany a Vídeň.

Říční doprava[editovat | editovat zdroj]

Na Dyji funguje turistická lodní doprava (u Břeclavi a Lednice). Jihovýchodní částí správního obvodu by potenciálně vedl uvažovaný plavební kanál Dunaj-Odra.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]