Ostrožská Nová Ves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Ostrožská Lhota.
Ostrožská Nová Ves
Kostel a škola na ulici Lhotská
Znak obce Ostrožská Nová VesVlajka obce Ostrožská Nová Ves
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0722 592463
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Okres (LAU 1) Uherské Hradiště (CZ0722)
Obec s rozšířenou působností Uherské Hradiště
Pověřená obec Uherský Ostroh
Historická země Morava
Katastrální výměra 26,06 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 455 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 182 m n. m.
PSČ 687 22
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Záhumení 1022
68722 Ostrožská Nová Ves
Starosta Ing. Jaroslava Bedřichová
Oficiální web: www.onves.cz
Email: podatelna@onves.cz
Ostrožská Nová Ves
Ostrožská Nová Ves
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Ostrožská Nová Ves se rozprostírá v jihozápadní části okresu Uherského Hradiště a Zlínského kraje v rovinatém terénu nivy řeky Moravy v nadmořské výšce 182 m.[2] Žije zde přibližně 3 500[1] obyvatel. Obec má dvě části, vlastní Ostrožskou Novou Ves a vesnici Chylice. Celková výměra obce je 2606 hektarů, samotná Ostrožská Nová Ves měla původně 1956 hektarů a Chylice 777 hektarů. Nejblíže obci, 3 km jihozápadně, leží Uherský Ostroh. Do Uherského Hradiště na severu a do Veselí nad Moravou na jihu je z obce přibližně stejná vzdálenost 8 km[3]. Ostrožská Nová Ves se táhne v délce 3 km podél silnice I/55. V blízkosti obce se nachází těžební jezera, protéká jí potok Petříkovec, do něhož se vlévá Chylický potok přitékající z rybníka Gramance.

V obci se nachází mateřská a základní škola, pošta (PSČ 687 22), vlakové nádraží, veřejná knihovna a dům s pečovatelskou službou. V bezprostřední blízkosti se nachází přírodní rezervace Lázeňský mokřad. Působí zde fotbalový klub FK Ostrožská Nová Ves, oddíl rychlostní kanoistiky, stolního tenisu, gymnastiky nebo aerobikový klub Stonožka. Sportovci mohou využívat sportovních stanovišť. Aktivně působí také včelaři, šachisté a chovatelé holubů. V obci se nachází tenisové kurty, sportovní hala, fotbalové a golfové hřiště, pumptrack a moderní kemp Slovácký dvůr. V letních měsících je možné navštívit přírodní koupaliště nebo přilehlá jezera. V blízkosti vesnice se těží štěrkopísek. Vedoucí roli v kulturním životě obce mají pěvecké soubory Krasavci (mužský) a Denice (ženský), dechovou hudbu zastupuje skupina Novovešťanka. Obec je proslavená malováním kraslic tradiční novoveskou technikou.

Obcí prochází cyklostezka s informačními panely zaměřenými na včelařství, která navazuje na Vinařskou cyklostezku. Poutníci též mohou putovat po cyrilometodějské křížové cestě z Velehradu na Svatý Antonínek.

Základní škola

Název[editovat | editovat zdroj]

V nejstarších dobách nesla obec německý název podle svého protáhlého uličního tvaru (v překladu „Dlouhý řádek“). Později se jí začalo říkat Nová Ves. Ještě po vzniku Československa zněl úřední název Nová Ves u Ostrohu, k přejmenování na Ostrožskou Novou Ves došlo roku 1924. Název odkazuje na nejbližší město – Uherský Ostroh (dříve jen Ostroh). Stejný rozlišovací přívlastek nese i sousední obec Ostrožská Lhota.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osídlení okolí obce začalo nejspíše v období paleolitu – v lokalitě Padělky se nachází významné naleziště kamenných nástrojů, mamutích klů a kostí a také keramiky kultury volutové a malované. První zmínky o obci se datují k roku 1258, označována tehdy byla jako Dlouhá Ves. Jednalo se o rurální doplněk královského města Uherské Hradiště, roku 1315 byla dle záznamů podřízena uherskohradišťskému městskému právu. Přestože náležela ke kunovskému statku, oddělila se a vytvořila statek vlastní. Během husitských válek obec zpustla, po jejich konci bylo roku 1464 poprvé použito pojmenování Nová Ves. Roku 1550 přijala Alena Konická ze Švábenic svého manžela Zikmunda Helta z Kementu (tehdejší císařský rada a místokancléř království Českého, majitel mimo jiné zámku ve Velkém Meziříčí)[4] za spolumajitele Nové Vsi a dalších vesnic. O čtyři roky později předal Zikmund statek Arklebovi z Kunovic, což znamenalo opětovné spojení s kunovským statkem. V roce 1592 bylo v Nové Vsi registrováno 99 osídlených domů.

Největší útrapy obec zažila při dvojnásobném vypálení, a to roku 1663 Turky během rakousko-turecké války a mezi lety 1704 a 1705 kuruky během uherského povstání. Podle olomoucké matriky obývalo obec ve druhé polovině 18. století 869 dospělých a 245 dětí, v roce 1843 už 733 mužů a 835 žen, celkem tedy 1568 osob. O deset let později při požáru vyhořela velká část obce. Vesnice si během 19. století také prošla třemi epidemiemi cholery.

V roce 1820 byla vybudována silnice z Uherského Hradiště do Uherského Ostrohu, v roce 1887 projel obcí první vlak. V Ostrožské Nové Vsi byla tradiční mlékárenská výroba, za první republiky patřila k největším v kraji. Za prací do Ameriky odjelo na začátku 20. století celkem 212 obyvatel. Definitivní podobu dostala obec sloučením Ostrožské Nové Vsi a Chylic 1. srpna 1949.[5]

Fara[editovat | editovat zdroj]

Samostatná fara v Ostrožské Nové Vsi vznikla v období 1492–1497. Před tou dobou byla vesnice přifařena ke Kunovicím. V 16. století se stala nakrátko protestantskou, jelikož zdejší farář Pavel Kyrmezer byl luterán. V obci bydleli také habáni, po bitvě na Bílé hoře ovšem v roce 1621 vypálila jejich domy císařská vojska. Za třicetileté války fara v obci zanikla a obec byla přifařena k Uherskému Ostrohu. Od roku 1751 sem byl vyslán ostrožský lokátor, o 23 let později zřízena kuracie a v roce 1855 vznikla jejím povýšením v obci opět autonomní farnost. Přifařeny byly i Chylice.[6]

Škola[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1772 je v obci podle novoveské kroniky žákům poskytováno vzdělání, nicméně podle některých záznamů byla v obci škola při faře už v 15. století, jež byla zavřena po vypuknutí Třicetileté války. Nadaní žáci mohli cestovat za vzděláním do Uherského Ostrohu. Snaha o obnovení školy přichází se založením lokálního kaplanství v roce 1751. Triviální školu nahradila chlapecká a dívčí obecná škola.

Stará budova školy (umístěna byla naproti dnešní školy) byla postavena roku 1854. V roce 1908 byla postavena nová budova, do které se přemístila výuka chlapců a dnes slouží pro druhý stupeň tříd novoveských žáků. Smíšená měšťanská škola byla zřízena roku 1922 společně s možností pokračovat na živnostenskou školu v obci, jež byla však po deseti letech zrušena. Ve školním roce 1932/1933 tak školu navštěvovalo 518 dětí a vyučovalo 16 pedagogů. Škola sloužila i obyvatelům Chylic a Ostrožské Lhoty. V roce 2003 byla otevřena přístavba novější budovy školy pro 1. stupeň, o rok později došlo k demolici bývalé budovy 2. stupně.

Ředitelé novoveské školy od roku 1922[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Krčma
  • Josef Sobol
  • Jan Hruška
  • Jindřich Balcar
  • Josef Balcárek
  • Milan Jelínek
  • Lubomír Oujezdský
  • Mgr. Svatopluk Hofmann
  • Mgr. Miroslava Vajdíková
  • Mgr. Alena Horáková (od roku 2008 dodnes)

V roce 1978 byla ve středu obce v rámci akce Z vybudována mateřská škola pro 120 dětí (v akci vybudováno také koupaliště, autokemp, kino pro 250 diváků, vodovodní a kanalizační síť a nové veřejné osvětlení).[7]

Rozloha obce[editovat | editovat zdroj]

Celková výměra pozemku[8] 2606 ha
Zemědělská půda 1515
Orná půda 1343
Lesní půda 477
Vodní plochy 359
Trvalé travní porosty 100
Zahrady 64
Zastavěné plochy 54
Vinice 7
Ovocné sady 2
Ostatní plochy 199

Jezera[editovat | editovat zdroj]

V katastru obce se nachází soustava štěrkových jezer o rozloze 355 ha. Nejmenší z nich, tzv. Kunovskou tabuli, hojně využívají kanoisté a rybáři, na protějším břehu se nachází vyhledávaná nudapláž. Další z jezer slouží jako zásobárna vody pro široké okolí. Pro čistou vodu vhodnou ke koupání a krásnou přírodu v okolí je tato lokalita přezdívána také jako Slovácké moře.[9]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Demografické složení[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel obce od začátku devadesátých let mírně klesá, zejména centrální část obce postupně vymírá. Naopak v Chylicích se i přes katastrofální následky povodní v roce 1997 lidé nově usazují. V obci mírně převažují ženy nad muži, lidé v produktivním věku představují přibližně 66 % obyvatel.

Místní část Chylice
Vývoj počtu obyvatel[8]
Celkem Muži Ženy
2010 3371 1646 1725
2011 3386 1664 1722
2012 3404 1675 1729
2013 3391 1666 1725
2014 3391 1661 1730
2015 3393 1661 1732
2016 3412 1684 1728
2017 3413 1689 1724
2018 3455 1702 1753
Podle věku (2014)[8]
Věková kategorie 0-14 15-59 60-64 65+
Poměrné zastoupení 15 % 60 % 6 % 19 %
Podle pohlaví (2014)[8]
Pohlaví Muži Ženy
Poměrné zastoupení 49 % 51 %

Spolky obce[editovat | editovat zdroj]

Sbor dobrovolných hasičů[editovat | editovat zdroj]

SDH je nejstarším zájmovým spolkem obce. V Ostrožské Nové Vsi byl založen roku 1888 starostou Tomášem Bočkem, který se stal zároveň jeho prvním předsedou. Hlavním náčelníkem se stal hostinský Matěj Kusák a jednatelem učitel Pavel Vágner. Chylický sbor se založení dočkal až roku 1927 – prvním předsedou se stal Jakub Červenák a náčelníkem Jan Hanáček. Oddíly se ihned po založení ujmuly vůdčí role v kulturním životě obce a výnosy ze zábav sloužily k pokrytí nákladů za hasičskou techniku. Po útlumu kulturní činnosti během druhé světové války přichází rozkvět novoveského spolku – oddíl získává první automobil k dopravě stříkačky, roku 1948 přijímá za členky první ženy. Sloučení obce s Chylicemi roku 1949 neznamenalo automatické sloučení obou spolků, kromě období 1951–1953 působí oba spolky samostatně. Definitivní sloučení přišlo až roku 1975. Oddíl našel útočiště na zbrojnici v Chylicích a čítal více než 100 členů z řad dospělých i mládeže. Největší obětavost prokázal spolek během povodní roku 1997, kdy se ujmul humanitárních prací v obci. Každoročně pořádají hasiči svůj ples za velké účasti z řad občanů.[10]

Orel[editovat | editovat zdroj]

Ve dvacátých letech minulého století vznikly v obci hned dva tělovýchovné spolky. Sokol se začíná angažovat v roce 1923, dnes v obci však již nepůsobí. Na činnost o tři roky staršího Orla navazuje novoveská jednota opět od roku 1990. Spolek čítá na 70 členů a dlouhodobě se potýká s jejich úbytkem. Starostkou místní jednoty je Adéla Botková. [11]

Klub stolního tenisu[editovat | editovat zdroj]

Ve sportovních odvětvích reprezentuje Orel jen oddíl stolního tenisu. Klub vznikl na popud prvního předsedy oddílu Antonína Vlka v 60. letech minulého století ještě jako samostatná sportovní organizace. Dlouholetého předsedu vystřídal ve své funkci v roce 2014 Ivo Mikoška, za jehož éry se v obci pravidelně začal konat novoroční turnaj O Pohár starosty obce určený jak pro výkonnostní, tak pro amatérské hráče. Od roku 2015 se oddíl ujímá také pořadatelství ústředního orelského turnaje jednotlivců ve stolním tenisu.

Novoveská družstva patří mezi pravidelné účastníky orelských turnajů a nejvyšší krajské soutěže. V soutěžích nastupuje přes třicet hráčů, tréninků se účastní také řada mladých talentů. Klub od jeho vzniku odchoval řadu úspěšných sportovců. Za zmínku stojí především krátká účast stolních tenistek v ligových soutěžích a reprezentace Antonína Vlka na veteránských turnajích po celém světě.

Fotbalový klub[editovat | editovat zdroj]

Fotbalový oddíl v Ostrožské Nové Vsi byl založen roku 1932 iniciativou pana Františka Šálka. Muži hrají nejvyšší soutěž okresu Uherské Hradiště, v mladších kategoriích klub zastupují téměř všechny věkové kategorie od mladší přípravky až po dorost. Odchovanci klubu jsou i bratři Michal a Lukáš Sadílkovi, kteří působí v profesionálním fotbale. Po přestupu do Slovácka se Lukáš stal platným členem prvoligového kádru,[12] jeho mladší bratr Michal byl i díky angažmá v nizozemském PSV Eindhoven[13] vyhlášen nejlepším českým dorostencem za rok 2016.[14] Dlouhodobým předsedou fotbalového klubu je Marek Tvrdoň.

Oddíl kanoistiky[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1957 funguje v obci úspěšný oddíl rychlostní kanoistiky, který vychoval řadu českých a československých reprezentantů. [15] Každoročně se ujímá pořadatelství několika tradičních akcí včetně Mezinárodního mistrovství Moravy v rychlostní kanoistice Slovácká 500, mistrovství Moravy dračích lodí a závodu Novoveský přespolák pro profesionální i amatérské běžce.

Včelařská organizace[editovat | editovat zdroj]

Včelařský spolek v Ostrožské Nové Vsi a okolí byl založen roku 1925 s členskou základnou sedmnácti včelařů z Nové Vsi a Chylic se 115 včelstvy. Hned z počátku činnosti byli včelaři velmi aktivní, ať už při vysazování alejí stromů (pěšinka u lázní). Prvním jednatelem spolku byl pan Martin Červenák. Už v roce 1932 měl spolek tedy 27 členů, v roce 1936 do něj přistoupilo i 18 chovatelů včel z Ostrožské Lhoty. Po druhé světové válce a následné kolektivizaci se činnost utlumila, dnes ovšem spolek jakožto základní organizace Českého svazu včelařů opět úspěšně funguje. Mezi další úspěšné jednatele spolku patřili František Boček a František Nešpor (autor myšlenky včelařské stezky a knihy Včelí království pro děti). Dodnes sdružuje novoveská organizace včelaře z Ostrožské Nové Vsi, Chylic i Ostrožské Lhoty. Počet jejich členů se pohybuje kolem třiceti sedmi.[16]

Chovatelé poštovních holubů[editovat | editovat zdroj]

Základní organizace chovatelů vznikla v obci roku 1938 z podnětu místního faráře Mořice Lusky, který se sám stal místopředsedou spolku. Novoveští chovatelé zdárně reprezentovali svou obec na závodech poštovních holubů, nejúspěšnějšími členy v historii spolku jsou Ludvík Vítek a Zdeněk Bilík, kterým se podařilo ovládnout celkové pořadí oblastního spolku okresu Uherské Hradiště, za zmínku stojí také vítězsví Antonína Kauce v seriálu Mistrovství Moravy dlouhých tratí. Holub z jeho chovu se účastnil také Olympiády poštovních holubů, kde reprezentoval Českou republiku. Přestože má holubářství v obci velkou tradici a spolek má v obci své zázemí, počet členů postupně upadal a obecní organizace byla na konci roku 2015 definitivně zrušena. Posledním předsedou spolku byl Antonín Jurásek.[17]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

V obci byla v padesátých letech 20. století vybudována štěrkovna. Štěrk se přepravuje po remorkérech, které mohou plout po vodních plochách vzniklých v důsledku těžby. Těžba je zajišťována společností Dobet, postupně však upadá. Nejvýznamnější firmou v obci je Kovovýroba Hoffman, zabývající se strojírenstvím.

Služby[editovat | editovat zdroj]

Obec využívá svého potenciálu v oblasti cestovního ruchu (lázně, cyklostezka, jezera, golfové hřiště), turisté tedy v obci mohou využít služeb pohostinství, restaurací nebo hotelu. Obyvatelům je k dispozici trojice zubních lékařů a také trojice praktických lékařů (z toho jedna dětská). V obci působí též lékárna.[8] V roce 2018 došlo k otevření komplexu obecního úřadu, kde našla místo také knihovna a pošta. Renovovaný multifunkční sál zase využijí členové místního ochotnického divadelního spolku BLIC.

Lázně[editovat | editovat zdroj]

Sirnaté lázně
Podrobnější informace naleznete v článku Lázně Ostrožská Nová Ves.

Lázeňství se v Ostrožské Nové Vsi rozvíjí od roku 1903, kdy byly prokázány blahodárné účinky sirnaté vody. Slavnostní otevření proběhlo 29. června téhož roku. Lázně využívají dva minerální prameny bohaté na sírany, kyselinu křemičitou, vápník, sodík, hořčík, draslík a železo. Rozvoj lázní do dnešní podobny nastal po sametové revoluci, kdy byly přebudovány na balneolázně a byla vystavěna kolonáda. Vyvěrá jako chladný pramen s rozpuštěným sirovodíkem. Mineralizovaná voda je určena zejména ke koupelím, které působí protibolestivě a protizánětlivě. Lázně navštěvují především lidé postižení onemocněními kůže jako (lupénka, atopický ekzém, akné apod.). Dalšími chorobami, při kterých návštěva lázní pomáhá, jsou nemoci pohybového aparátu, především artritida a artróza.[18]

Tradice[editovat | editovat zdroj]

Malování kraslic[editovat | editovat zdroj]

O umění novoveských maléreček byly v průběhu uplynulého století publikovány desítky článků, ať už samostatně nebo v odborné literatuře. Jeden z článků o krasličářské tradici v Ostrožské Nové Vsi podrobně zpracovala v roce 1996 PhDr. Romana Habartová, odborná pracovnice Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Veškeré publikace řadí naši obec svou krasličářskou dovedností a specifičností k nejdůležitějšímu a zároveň nejstaršímu centru malování kraslic na Slovácku. Přestože se dříve malování vajíček věnovala velká spousta místních žen, měla každá malérečka svůj osobitý styl a "rukopis". K "pracovnímu náčiní" malérečky patřila stužka - dřívko s dutou trubičkou na kreslení - a dřevěný stojánek s kovovou lžící na plátky včelího vosku, zahřívaného vespod parafinovou svíčkou. Mezi nejrozšířenější i nejvzácnější typy kraslic se řadí kraslice tzv. "zelové", vynikající jemnými geometrickými, mozaikovitými vzory. V konečné fázi malování se tato vajíčka ponoří do vody z kysaného zelí (odtud název "zelové") nebo do vody od okurek. Místa nekrytá voskem jsou kyselostí vyleptána do bíla.[19] I další dva typy kraslic "halúzkové" a "kostelové" zaujaly svou dokonalostí a získaly obrovský obdiv. Názvy jsou odvozeny od motivů, které znázorňují.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. ČOUPEK, Jiří; GALUŠKA, Luděk. Ostrožská Nová Ves - Z dějin Nové Vsi a Chylic. Ostrožská Nová Ves: [s.n.], 2001. 348 s. ISBN 80-238-8533-2. S. 5. 
  3. ČOUPEK, Jiří; GALUŠKA, Luděk. Ostrožská Nová Ves - Z dějin Nové Vsi a Chylic. Ostrožská Nová Ves: [s.n.], 2001. 348 s. ISBN 80-238-8533-2. S. 5. 
  4. https://archive.org/stream/asopismoravskho01spolgoog/asopismoravskho01spolgoog_djvu.txt
  5. http://www.historickefoto-onves.cz/historie/
  6. http://farnostonves.websnadno.cz/Historie.html
  7. http://www.zsonves.cz/index.php?stranka=historie_skoly&all=all
  8. a b c d e https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-see2a5tx8j
  9. https://www.infocesko.cz/content/slovacko-bile-karpaty-vodni-plochy-slovacke-more-ostrozska-nova-ves.aspx
  10. http://www.sdhonves.websnadno.cz/Historie-Sboru.html
  11. Orel: Jednota Ostrožská Nová Ves [online] Údaje k roku 2016 [cit. 3. 10. 2017].
  12. Transfermarkt: Hráčský profil Lukáše Sadílka [online]. [cit. 3. 10. 2017].
  13. Transfermarkt: Hráčský profil Michala Sadílka [online]. [cit. 3. 10. 2017].
  14. ČT sport: Na Černého navázal další "Nizozemec", dorostencem roku se stal Sadílek [online]. Poslední změna 8. 1. 2017 [cit. 3. 10. 2017].
  15. Oddíl kanoistiky TJ Ostrožská Nová Ves: Reprezentanti [online]. Poslední změna 5. 2. 2013 [cit. 3. 10. 2017].
  16. http://vcelarionv.webnode.cz/nase-organizace/
  17. https://holubari-onves.webnode.cz/o-nas/
  18. Ostrožská Nová Ves – Sirnaté lázně v srdci Slovácka [online]. e-lazne.eu [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. 
  19. ČOUPEK, Jiří; GALUŠKA, Luděk. Ostrožská Nová Ves - Z dějin Nové Vsi a Chylic. [s.l.]: [s.n.], 2001. 348 s. ISBN 80-238-8533-2. S. 274-276. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]