Pitín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pitín
Pitín, aerial photography.jpg
Znak obce PitínVlajka obce Pitín
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0722 592498
Pověřená obec Bojkovice
Obec s rozšířenou působností Uherský Brod
Okres (LAU 1) Uherské Hradiště (CZ0722)
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice 49°2′18″ s. š., 17°51′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 901 (2021)[1]
Rozloha 23,06 km²
Katastrální území Pitín
Nadmořská výška 324 m n. m.
PSČ 687 71
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Pitín 18
68771 Bojkovice
obec@pitin.cz
Starosta Martin Zálešák
Oficiální web: www.pitin.cz
Pitín
Pitín
Další údaje
Kód části obce 121151
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pitín je obec v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji na horním toku řeky Olšavy, asi 18 km jihovýchodně od Luhačovic. Žije zde 901[1] obyvatel. Výměra katastru vesnice činí 2306 ha a průměrná nadmořská výška je 324 m nad mořem.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Povrch katastru obce je převážně hornatý. Pitín hraničí na severu s Rudimovem a samotou zvanou Vasilsko, na jihu s Žítkovou a Horní Súčou, na východě s Hostětínem a Šanovem, na západě s Bojkovicemi a Krhovem. Celý katastr vesnice leží v oblasti Bílých Karpat, které jsou od roku 1980 chráněnou krajinnou oblastí a od roku 1996 Biosférickou rezervací (v rámci programu UNESCO Člověk a biosféra). Bílé Karpaty jsou charakteristické zejména květnatými orchideovými loukami. K obci patří také část žítkovských Kopanic - Pitínské paseky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1405, kdy obec náležela ke světlovskému panství. Původ názvu vesnice je nejasný (mohlo se jednat o ves pijanů, ale také lidí pečující o něco). Obec se v průběhu minulých let uváděla např. jako Pytyn, Spitín, Piitin, Pitiniow, Spitinov, Pittin. Kvůli své poloze v blízkosti zemské hranice vesnice trpěla častými nepřátelskými nájezdy a v roce 1663 byla zcela vypálena. Část obyvatel se uživila chovem dobytka a polním hospodářstvím, ostatní odcházeli za prací do ciziny jako zvěroklestiči nebo zedníci. Vesnice byla za druhé světové války osvobozena rumunskými vojenskými jednotkami dne 1. května 1945. V roce 1885 byl založen dobrovolný hasičský sbor, v roce 1921 pak Tělocvičná jednota Orel.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Stanislava
  • Barokní socha Panny Marie na návsi
  • Rodný dům olomouckého arcibiskupa Josefa Karla Matochy
  • Hrob olomouckého arcibiskupa Josefa Karla Matochy
  • Pomník padlých v I. a II. světové válce
  • “U Rumuna” – pomník rumunského vojáka
  • Pitínská železniční smyčka
  • Dub rodiny v Pitíně
  • Kaple Panny Marie Kopanické na Pitínských pasekách
  • Boží muka při silnici do Bojkovic

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Letecký snímek Pitína

  • Obecní úřad

  • Kostel sv. Stanislava

  • Barokní socha Panny Marie

  • Boží muka při silnici do Bojkovic

  • Hrob arcibiskupa Matochy na místním hřbitově

  • Pomník padlých v I. a II. světové válce

  • Pohled od kostela

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silnice od Bojkovic do Hrádku byla v Pitíně vybudována ve druhé polovině 19. století a z Pitína do Hostětína pak v roce 1899. Vlárská dráha projíždí vesnicí od roku 1888. Obec obsluhuje železniční zastávka Pitín zastávka na trati 341 Staré Město u Uherského Hradiště – Vlárský průsmyk. Železniční nádraží Pitín, ležící dále od obce u vodní nádrže, zaniklo okolo roku 2004 a nahradilo ho automatické hradlo.[2]. Železniční trať, která obtáčí Pitín, překonává na několika málo kilometrech výšku více než 50 metrů. Sbíhá se zde páteřní cyklotrasa Bojkovska (č. 5049) vedoucí z Uherského Brodu s Beskydsko-karpatskou magistrálou (č. 46). Tato magistrála umožňuje cyklistům bezpečný přístup do centrální hřebenové části Bílých Karpat a do oblasti Moravských Kopanic.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Volný čas[editovat | editovat zdroj]

V Pitíně je vybudován sportovní areál Sportklub Niva, jenž nabízí širokou škálu sportovního vyžití včetně ubytování.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. ↑ Svět na kolejích [online]. ČT 2, 4. 9. 2008 [cit. 2017-07-20]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Uherské Hradiště
Babice • Bánov • Bílovice • Bojkovice • Boršice u Blatnice • Boršice • Břestek • Březolupy • Březová • Buchlovice • Bystřice pod Lopeníkem • Částkov • Dolní Němčí • Drslavice • Hluk • Horní Němčí • Hostějov • Hostětín • Hradčovice • Huštěnovice • Jalubí • Jankovice • Kněžpole • Komňa • Korytná • Kostelany nad Moravou • Košíky • Kudlovice • Kunovice • Lopeník • Medlovice • Mistřice • Modrá • Nedachlebice • Nedakonice • Nezdenice • Nivnice • Ořechov • Ostrožská Lhota • Ostrožská Nová Ves • Osvětimany • Pašovice • Pitín • Podolí • Polešovice • Popovice • Prakšice • Rudice • Salaš • Slavkov • Staré Hutě • Staré Město • Starý Hrozenkov • Strání • Stříbrnice • Stupava • Suchá Loz • Sušice • Svárov • Šumice • Topolná • Traplice • Tučapy • Tupesy • Uherské Hradiště • Uherský Brod • Uherský Ostroh • Újezdec • Vápenice • Vážany • Velehrad • Veletiny • Vlčnov • Vyškovec • Záhorovice • Zlámanec • Zlechov • Žítková
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pitín&oldid=19494353“