Světlovské panství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Světlovské panství byla územní a správní jednotka, která od středověku do konce vrchnostenské správy v roce 1848 zahrnovala prostor poblíž rozvodí Olšavy a Vláry při hranici s Uherskem. Střediskem panství byl po většinu doby Nový Světlov.

Obecně[editovat | editovat zdroj]

Majitel panství (dominia) coby jediný vlastník veškeré půdy a osob na ní usazených zajišťoval chod a správu svého dominia prostřednictvím vrchnostenské (patrimoniální) správy. Výkonným orgánem byla vrchnostenská (panská) kancelář, která zaměstnávala odborné i pomocné úředníky. Vrchní dozor nad celým úřadem a plnou odpovědnost vůči majiteli panství měl hejtman (dříve purkrabí). Panství tvořilo uzavřenou jednotku, jejímž hospodářským základem byl velkostatek.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Světlovské panství zahrnovalo 30 obcí. Bylo panstvím hraničním - na své jižním okraji sahalo k zemské hranici s Uherským královstvím a sousedilo s panstvím brumovským, vizovickým, uherskobrodským a ostrožským.

Panství se v průběhu své existence dělilo na tyto části:

Světlovské panství[editovat | editovat zdroj]

Současné obce a části obcí: Bojkovice, Bzová, Hostětín, Komňa, Krhov, Lopeník, Pitín, Starý Hrozenkov, Šanov, Vápenice, Vyškovec, Záhorovice, Žítková

Zaniklé obce: Lhota, Městskov, Miřín, Povojná, Skálí

Luhačovické panství[editovat | editovat zdroj]

Současné obce a části obcí: Kladná-Žilín, Ludkovice, Luhačovice, Petrůvka, Podhradí, Pozlovice,Pradlisko, Provodov, Přečkovice, Řetechov

Zaniklé obce: Opatovice

Manství vasilské-sehradské[editovat | editovat zdroj]

Současné obce a části obcí: Dolní Lhota, Horní Lhota, Nevšová, Rudimov, Sehradice

Zaniklé obce: Dúbravy, Sudinky, Vasily

Statek nezdenský[editovat | editovat zdroj]

Současné obce a části obcí: Nezdenice, Rudice

Z bývalých šlechtických sídel se dodnes dochoval zámek Nový Světlov a zámek v Luhačovicích a zříceniny hradů Sehrad, Starý Světlov a Zuvačov.

Vznik světlovského dominia[editovat | editovat zdroj]

Počátky panství spadají do 14. století, kdy nad vsí Podhradí stál hrad Světlov. Toto opevněné sídlo sloužilo k ochraně obyvatel před vpády nepřátel z uherské strany. Hraniční hřbet Bílých Karpat protínají průlomová údolí pravobřežních přítoků Váhu (průsmyky Straňanský, Hrozenkovský, Vlárský), které ve středověku usnadňovaly vpády nájezdníků z Uher na Moravu.

Hrad měl i funkci hlásnou, signalizační - v případě napadení přijímaly a předávaly výstražné signály dále do vnitrozemí, kde varovaly před přicházejícími nájezdníky. Název „Světlov“ pravděpodobně pochází od výstražných planoucích ohňů.

Panství v době od založení do roku 1423 ovládali Šternberkové. Později, s úpadkem zeměpanské moci, se v roce 1430 se zmocnili hradu šlechtici, kteří podnikali loupeživé výpravy do okolí. Jejich řádění bylo ukončeno až v roce 1449, kdy hrad koupili moravští stavové, kteří jej asi nechali zbořit.

Nový Světlov[editovat | editovat zdroj]

Po uherských válkách koupili panství Landštejnové, kteří v roce 1480 vybudovali u Bojkovic na andezitové vyvýšenině nad soutokem Olšavy a Koménky hrad Nový Světlov.

Majitelé[editovat | editovat zdroj]

Přehled majitelů světlovského panství, respektive zámku Nový Světlov.

Majitel Od Do Období (let) Popis
Šternberkové 1360 1420 60
Zikmund, český král 1423 1437 14
Pankrác ze sv. Mikuláše 1440 1449 9
Moravští stavové 1449 1450 1
Burian z Vlčnova 1450 1460 10
Matouš ze Šternberka 1460 1470 10
Landštejnové 1470 1515 45 1480 - vystavěn Nový Světlov
Biberštejnové 1515 1516 1
Burian z Vlčnova 1516 1549 33
Bilík z Kornic 1549 1551 2
Kateřina z Vlčnova 1552 1561 9
Tetaurové z Tetova a Malenovic 1562 1592 30
Jan Jetřich z Kunovic 1592 1595 3
Zdeněk Žampach z Potštýna 1595 1600 5
Jan Jetřich z Kunovic 1600 1609 9 1605 - obléhání zámku Bočkajovci
Hanuš Petřvaldský 1609 1613 4
Serenyiové z Malého Serenu 1613 1746 133
Guiardové ze St. Julien 1746 1803 57
Žofie Haugwitzová 1803 1835 32
Larisch Mönnichové 1835 1884 49 1846 - 1856: přestavba na zámek v slohu anglické tudorské gotiky
Bellegardové 1884 1906 22
Aladar Karatsonyi 1906 1907 1
Jiří Lubomierski z Rozwadova 1907 1914 7
Pozemková banka v Praze 1914 1926 12
Ladislav Zbořil s chotí Jarmilou 1926 1946 20
Československý stát 1948 1992 44
Ing. Arnošt Rolný 1992 1998 6
konkurzní řízení 2000 2002 2
Ing. Josef Novotný 2003 dosud 17 2011 - znovuotevření zámku po rekonstrukci

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]