Horná Súča

Horná Súča
	Vrch Krasín
Poloha
Souřadnice	48°58′ s. š., 17°58′45″ v. d.
Nadmořská výška	315 m n. m.
Stát	Slovensko
Kraj	Trenčínský
Okres	Trenčín
Tradiční region	Střední Pováží
	Horná Súča
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	53,8 km²
Počet obyvatel	3 301 (2021)
Hustota zalidnění	61,3 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Ing. Juraj Ondračka
Vznik	1208 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.hornasuca.sk
Adresa obecního úřadu	Obecný úrad Horná Súča 233; 913 33 Horná Súča
Telefonní předvolba	032
PSČ	913 33
Označení vozidel (do r. 2022)	TN
NUTS	506010
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horná Súča (maďarsky Felsőszúcs) je obec na Slovensku v okrese Trenčín. Žije zde přibližně 3 300^[1] obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1208. Nachází se 16 km od Trenčína. Katastr obce hraničí s Českou republikou.

Poloha a charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Horná Súča leží v pohoří Bílé Karpaty. Nejnižším bodem katastru je údolí říčky Sučanky, která je přítokem Váhu (290 m n. m.). Nejvyšším bodem je vrch Javorník s nadmořskou výškou 783 m n. m. Nižší vrchy jsou Čerešienky (758 m n. m.), Chabová (751 m n. m.), Košáre (700 m n. m.) a Fornáková (627 m n. m.).

Obec patří k jedné z největších vesnic na středním Pováží. Z minulosti si uchovává svůj rázovitý charakter. Složená je z centrální osady a z kopanic Bojková, Čerešenky, Dolná Závrská, Drhákovci, Dúbrava, Horná Závrská, Jurovci, Krásny Dub, Kuciakovci, Mičákovci, Mituchovci, Repákovci, Stehlíkovci, Škundovci, Štefánkovci, Štetinovci, Tarabus, Trnávka, Včelíny a Vlčí vrch.

Lesy jsou tvořeny převážně bukem, smrkem, dubem a modřínem opadavým. V okolí jsou bohaté naleziště orchidejovitých květů – zejména vstavače kukačky, kruštíku bahenního a prstnatce májového. Celá obec spadá do CHKO Biele Karpaty s 2 přírodními rezervacemi. V nalezišti Horná Závrská se na ploše 1,5 ha chrání bahenní flóra a fauna. V nalezišti Debšín se chrání na rozloze 9,61 ha vodou napojené svahy s bohatým výskytem přesličky obrovské. V přírodní památce Včelíny na rozloze 1,29 ha se chrání oligotrofní travnatá společenství. Poblíž obce se nachází pramen Michala Rešetky, z něhož vyvěrá přírodní hydrouhličitanová mineralizovaná voda.

Krásný Dub[editovat | editovat zdroj]

Krásný Dub je kopanice, která spadá pod samosprávu obce Horná Súča. Je složena ze dvou částí, které nejsou geograficky od sebe příliš vzdálené, ale komunikačně nejsou spojeny: Krásný Dub (nebo i U Krovinov) a U Cverenkov. Kopanice byla zasažena druhou světovou válkou, když nacisté vypálili sedm domů. Tuto událost připomíná památník.

Symboly obce[editovat | editovat zdroj]

Popis znaku - podobizna sv. Jana Nepomuckého s 5 hvězdami kolem hlavy na červeném pozadí, nalevo obrácený stříbrný půlměsíc a napravo slunce.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci je z roku 1208 v darovací listině pro nitranského biskupa a vzpomíná se pod názvem de Sucsy. V roce 1244 daroval král Béla IV. území Súče Bohumíru s přesně udělenými hranicemi. První zmínka o rozdělení Súče je v listině z dne 11. června 1439, kde se vzpomíná Veľká (Dolná) a Pustá (Horná) Súča. Kolem roku 1700 se Horná Súča osamostatnila od Dolné a postupně se rozrůstala.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Jana Nepomuckého[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolický kostel se nachází přímo v Horné Súče. Dal ho postavit hrabě Jan Illesházy roce 1771, kdy vznikla i farnost a byla založena první škola. Později (1909) k němu byly přistavěny boční lodě. Původně byl barokního charakteru. Klasicistní oltář pochází z 1. poloviny 19. století. Ze stropu na pravé straně presbytáře visí věčné světlo z roku 1786. V pravé boční lodi se nachází menší jednodušší oltář z 1. poloviny 19. století. Ve výklenku stojí socha Madony z 1. poloviny 20. st. a v druhé boční lodi je socha Božského srdce Ježíšova. Pod chorusem visí Immaculate (Neposkvrněné početí) z roku 1826. Je to nejstarší obraz v kostele.

Za kostelem se nachází památník padlých v 1. světové válce.

Kaple Sedmibolestné panny Marie[editovat | editovat zdroj]

Nachází se v části Dúbrava a pochází z roku 1993.

Kaple na Vlčím Vrchu[editovat | editovat zdroj]

Tato kaple je zasvěcena Růžencové Panně Marii.

Kaple sv. Michala[editovat | editovat zdroj]

Nachází se v blízkosti minerálního pramene Slatina.

Vrch Krasín[editovat | editovat zdroj]

Krasín byl hradištěm v době bronzové, ve středověku na vrchu vybudovali pohraniční hrad, který hlídal přechod z Uherska na Moravu. Pravděpodobně ho dal vystavět Bogomir v době tatarského vpádu. Hrad byl zbořen roku 1550.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Andrej Mesároš (1741 – 1812) – představitel první generace Bernolákovců
Michal Rešetka (1749 – 1854) – římskokatolický kněz, náboženský spisovatel a editor
Pavol Kristián Ranko (1865 – 1949) – odlévač zvonů
Juraj Fojtík (1925 – 1982) – archivář