Horná Súča

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Horná Súča
Vrch Krasín
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 315 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
Kraj Trenčínský
Okres Trenčín
Tradiční region Střední Pováží
Horná Súča
Horná Súča
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 53,82[1] km²
Počet obyvatel 3 415 (31.12.2016)
Hustota zalidnění 63,6 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Ing. Juraj Ondračka
Vznik 1208 (první písemná zmínka)
Oficiální web www.hornasuca.sk
Adresa obecního úřadu Obecný úrad Horná Súča 233
913 33 Horná Súča
Telefonní předvolba 032
PSČ 913 33
Označení vozidel TN
NUTS 506010
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horná Súča (maďarsky Felsőszúcs) je obec na Slovensku v okrese Trenčín. V roce 2015 zde žilo 3 423 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1208. Nachází se 16 km od Trenčína. Katastr obce hraničí s Českou republikou.

Poloha a charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Horná Súča leží v pohoří Bílé Karpaty. Nejnižším bodem katastru je údolí říčky Sučanky, která je přítokem Váhu (290 m n. m.). Nejvyšším bodem je vrch Javorník s nadmořskou výškou 783 m n. m. Nižší vrchy jsou Čerešienky (758 m n. m.), Chabová (751 m n. m.), Košáre (700 m n. m.) a Fornáková (627 m n. m.).

Obec patří k jedné z největších vesnic na středním Pováží. Z minulosti si uchovává svůj rázovitý charakter. Složená je z centrální osady a z kopanic Bojková, Čerešenky, Dolná Závrská, Drhákovci, Dúbrava, Horná Závrská, Jurovci, Krásny Dub, Kuciakovci, Mičákovci, Mituchovci, Repákovci, Stehlíkovci, Štefánkovci, Štetinovci, Tarabus, Trnávka, Včelíny a Vlčí vrch.

Lesy jsou tvořeny převážně bukem, smrkem, dubem a modřínem opadavým. V okolí jsou bohaté naleziště orchidejovitých květů – zejména vstavače kukačky, kruštíku bahenního a prstnatce májového. Celá obec spadá do CHKO Biele Karpaty s 2 přírodními rezervacemi. V nalezišti Horná Závrská se na ploše 1,5 ha chrání bahenní flóra a fauna. V nalezišti Debšín se chrání na rozloze 9,61 ha vodou napojené svahy s bohatým výskytem přesličky obrovské. V přírodní památce Včelíny na rozloze 1,29 ha se chrání oligotrofní travnatá společenství. Poblíž obce se nachází pramen Michala Rešetky, z něhož vyvěrá přírodní hydrouhličitanová mineralizovaná voda.

Krásný Dub[editovat | editovat zdroj]

Krásný Dub je kopanice, která spadá pod samosprávu obce Horná Súča. Je složena ze dvou částí, které nejsou geograficky od sebe příliš vzdálené, ale komunikačně nejsou spojeny: Krásný Dub (nebo i U Krovinov) a U Cverenkov. Kopanice byla zasažena druhou světovou válkou, když nacisté vypálili sedm domů. Tuto událost připomíná památník.

Symboly obce[editovat | editovat zdroj]

Popis erbu - podobizna sv. Jana Nepomuckého s 5 hvězdami kolem hlavy na červeném pozadí, nalevo obrácený stříbrný půlměsíc a napravo slunce.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci je z roku 1208 v darovací listině pro nitranského biskupa a vzpomíná se pod názvem de Sucsy. V roce 1244 daroval král Béla IV. území Súče Bohumíru s přesně udělenými hranicemi. První zmínka o rozdělení Súče je v listině z dne 11. června 1439, kde se vzpomíná Veľká (Dolná) a Pustá (Horná) Súča. Kolem roku 1700 se Horná Súča osamostatnila od Dolné a postupně se rozrůstala.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Oltář kostela sv. Jana Nepomuckého

Kostel sv. Jana Nepomuckého[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolický kostel se nachází přímo v Horné Súče. Dal ho postavit hrabě Jan Illesházy roce 1771, kdy vznikla i farnost a byla založena první škola. Později (1909) k němu byly přistavěny boční lodě. Původně byl barokního charakteru. Klasicistní oltář pochází z 1. poloviny 19. století. Ze stropu na pravé straně presbytáře visí věčné světlo z roku 1786. V pravé boční lodi se nachází menší jednodušší oltář z 1. poloviny 19. století. Ve výklenku stojí socha Madony z 1. poloviny 20. st. a v druhé boční lodi je socha Božského srdce Ježíšova. Pod chorusem visí Immaculate (Neposkvrněné početí) z roku 1826. Je to nejstarší obraz v kostele.

Za kostelem se nachází památník padlých v 1. světové válce.

Kaple Sedmibolestné panny Marie[editovat | editovat zdroj]

Nachází se v části Dúbrava a pochází z roku 1993.

Kaple na Vlčím Vrchu[editovat | editovat zdroj]

Tato kaple je zasvěcena Růžencové Panně Marii.

Kaple sv. Michala[editovat | editovat zdroj]

Nachází se v blízkosti minerálního pramene Slatina.

Vrch Krasín[editovat | editovat zdroj]

Krasín byl hradištěm v době bronzové, ve středověku na vrchu vybudovali pohraniční hrad, který hlídal přechod z Uherska na Moravu. Pravděpodobně ho dal vystavět Bogomir v době tatarského vpádu. Hrad byl zbořen roku 1550.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Horná Súča na slovenské Wikipedii.

  1. Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 835 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2016-08-13]. S. 3. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]