Horná Súča
| Horná Súča Horná Súča | |
 Vrch Krasín | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 48°58′ s. š., 17°58′45″ v. d. |
| Nadmořská výška | 315 m n. m. |
| Stát |
 Slovensko |
| Kraj | Trenčínský |
| Okres | Trenčín |
| Tradiční region | Střední Pováží |
  Horná Súča | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 53,82[1] km² |
| Počet obyvatel | 3 415 (31.12.2016) |
| Hustota zalidnění | 63,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Ing. Juraj Ondračka |
| Vznik | 1208 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web |
www |
| Adresa obecního úřadu |
Obecný úrad Horná Súča 233 913 33 Horná Súča |
| Telefonní předvolba | 032 |
| PSČ | 913 33 |
| Označení vozidel | TN |
| NUTS | 506010 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Horná Súča (maďarsky Felsőszúcs) je obec na Slovensku v okrese Trenčín. V roce 2015 zde žilo 3 423 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1208. Nachází se 16 km od Trenčína. Katastr obce hraničí s Českou republikou.
Obsah
Poloha a charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Horná Súča leží v pohoří Bílé Karpaty. Nejnižším bodem katastru je údolí říčky Sučanky, která je přítokem Váhu (290 m n. m.). Nejvyšším bodem je vrch Javorník s nadmořskou výškou 783 m n. m. Nižší vrchy jsou Čerešienky (758 m n. m.), Chabová (751 m n. m.), Košáre (700 m n. m.) a Fornáková (627 m n. m.).
Obec patří k jedné z největších vesnic na středním Pováží. Z minulosti si uchovává svůj rázovitý charakter. Složená je z centrální osady a z kopanic Bojková, Čerešenky, Dolná Závrská, Drhákovci, Dúbrava, Horná Závrská, Jurovci, Krásny Dub, Kuciakovci, Mičákovci, Mituchovci, Repákovci, Stehlíkovci, Štefánkovci, Štetinovci, Tarabus, Trnávka, Včelíny a Vlčí vrch.
Lesy jsou tvořeny převážně bukem, smrkem, dubem a modřínem opadavým. V okolí jsou bohaté naleziště orchidejovitých květů – zejména vstavače kukačky, kruštíku bahenního a prstnatce májového. Celá obec spadá do CHKO Biele Karpaty s 2 přírodními rezervacemi. V nalezišti Horná Závrská se na ploše 1,5 ha chrání bahenní flóra a fauna. V nalezišti Debšín se chrání na rozloze 9,61 ha vodou napojené svahy s bohatým výskytem přesličky obrovské. V přírodní památce Včelíny na rozloze 1,29 ha se chrání oligotrofní travnatá společenství. Poblíž obce se nachází pramen Michala Rešetky, z něhož vyvěrá přírodní hydrouhličitanová mineralizovaná voda.
Krásný Dub[editovat | editovat zdroj]
Krásný Dub je kopanice, která spadá pod samosprávu obce Horná Súča. Je složena ze dvou částí, které nejsou geograficky od sebe příliš vzdálené, ale komunikačně nejsou spojeny: Krásný Dub (nebo i U Krovinov) a U Cverenkov. Kopanice byla zasažena druhou světovou válkou, když nacisté vypálili sedm domů. Tuto událost připomíná památník.
Symboly obce[editovat | editovat zdroj]
Popis znaku - podobizna sv. Jana Nepomuckého s 5 hvězdami kolem hlavy na červeném pozadí, nalevo obrácený stříbrný půlměsíc a napravo slunce.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o obci je z roku 1208 v darovací listině pro nitranského biskupa a vzpomíná se pod názvem de Sucsy. V roce 1244 daroval král Béla IV. území Súče Bohumíru s přesně udělenými hranicemi. První zmínka o rozdělení Súče je v listině z dne 11. června 1439, kde se vzpomíná Veľká (Dolná) a Pustá (Horná) Súča. Kolem roku 1700 se Horná Súča osamostatnila od Dolné a postupně se rozrůstala.
Památky[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Jana Nepomuckého[editovat | editovat zdroj]
Římskokatolický kostel se nachází přímo v Horné Súče. Dal ho postavit hrabě Jan Illesházy roce 1771, kdy vznikla i farnost a byla založena první škola. Později (1909) k němu byly přistavěny boční lodě. Původně byl barokního charakteru. Klasicistní oltář pochází z 1. poloviny 19. století. Ze stropu na pravé straně presbytáře visí věčné světlo z roku 1786. V pravé boční lodi se nachází menší jednodušší oltář z 1. poloviny 19. století. Ve výklenku stojí socha Madony z 1. poloviny 20. st. a v druhé boční lodi je socha Božského srdce Ježíšova. Pod chorusem visí Immaculate (Neposkvrněné početí) z roku 1826. Je to nejstarší obraz v kostele.
Za kostelem se nachází památník padlých v 1. světové válce.
Kaple Sedmibolestné panny Marie[editovat | editovat zdroj]
Nachází se v části Dúbrava a pochází z roku 1993.
Kaple na Vlčím Vrchu[editovat | editovat zdroj]
Tato kaple je zasvěcena Růžencové Panně Marii.
Kaple sv. Michala[editovat | editovat zdroj]
Nachází se v blízkosti minerálního pramene Slatina.
Vrch Krasín[editovat | editovat zdroj]
Krasín byl hradištěm v době bronzové, ve středověku na vrchu vybudovali pohraniční hrad, který hlídal přechod z Uherska na Moravu. Pravděpodobně ho dal vystavět Bogomir v době tatarského vpádu. Hrad byl zbořen roku 1550.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Andrej Mesároš (1741 – 1812) – představitel první generace Bernolákovců
- Michal Rešetka (1749 – 1854) – římskokatolický kněz, náboženský spisovatel a editor
- Pavol Kristián Ranko (1865 – 1949) – odlévač zvonů
- Juraj Fojtík (1925 – 1982) – archivář
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Horná Súča na slovenské Wikipedii.
- ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 835 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2016-08-13]. S. 3. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horná Súča ve Wikimedia Commons - Stránky obce
