Starý Hrozenkov
| Starý Hrozenkov | |
|---|---|
 Náměstí s kostelem Narození Panny Marie | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Uherský Brod |
| Obec s rozšířenou působností | Uherský Brod (správní obvod) |
| Okres | Uherské Hradiště |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°57′57″ s. š., 17°51′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 784 (2025)[1] |
| Rozloha | 10,84 km²[2] |
| Katastrální území | Starý Hrozenkov |
| Nadmořská výška | 378 m n. m. |
| PSČ | 687 74 |
| Počet domů | 273 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Starý Hrozenkov 3 687 74 Starý Hrozenkov urad@staryhrozenkov.cz |
| Starosta | Jan Rapant |
| Oficiální web | www |
  Starý Hrozenkov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 592609 |
| Kód části obce | 155004 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Starý Hrozenkov je obec v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Žije zde 784[1] obyvatel. Starý Hrozenkov je centrální obcí Moravských Kopanic.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1261, kdy patřila k majetku vizovického kláštera Smilheim. V daném roce věnoval Přemysl Otakar II. klášteru území, zvané Vysoká Lhota až po hranici vsi Drítomá. Na rozdíl od ostatních oblastí na moravsko-slovenském pomezí zde docházelo k prvnímu osídlování již během 11. století. Osídlováno bylo území, které zahrnovalo také současné obce Vápenice, Vyškovec a Žítková, ale i značnou část okolních moravských i slovenských obcí. Bylo to svobodné pohraničí, které se nazývalo „Hozné Pusty“, později „Pusty Hrozinkow“ nebo „Rozinkov“.[4]
Přívlastek Starý se připojoval od první poloviny 19. století na odlišení od Nového Hrozenkova.[5]
Během staletí rozsáhlé území několikrát zpustlo. Nebyl to důsledek neúrody nebo živelných pohrom, ale především důsledek válečných bojů. Česko-uherské války ničily zemi během 15. století. Ve druhé polovině 16. století byla sídla obnovena, poté však zpustla. Po roce 1630 byla opět osazena obyvateli okolních samot.[6] Krajina trpěla vojenskými vpády Tatarů, Turků a řady dalších. Místní obyvatelé nacházeli útočiště v horách.[7][8]
V bitvě v Hrozenkovském průsmyku mezi valašskými portáši a Turky, která se odehrála 6. října 1663 padlo okolo 200 Valachů, a 2000–6000 Turků.[9] V roce 1683 vypalovala moravské vesnice vojska kuruců pod vedením Imricha Tökölyho. Počátkem 18. století napadly Moravu povstalecké oddíly uherské šlechty v čele s Františkem II. Rákoczim. Byly sice poraženy, ale jejich vpád přinesl zkázu i území Hrozenkova.[7]
Do roku 1848 ves spadala pod světlovské panství.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 758 | 742 | 813 | 881 | 907 | 930 | 875 | 913 | 1 035 | 941 | 979 | 812 | 859 | 914 | 764 |
| Počet domů | 135 | 137 | 131 | 140 | 142 | 154 | 174 | 228 | 236 | 237 | 241 | 265 | 266 | 274 | 273 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]V letech 1850–1919 k obci patřily Vápenice, Vyškovec a Žítková.[12]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. května 1994.[13]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Narození Panny Marie
- Kaplička u koupaliště
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Pomník lípy bratrství u hranice se Slovenskem
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Kašna na návsi
Obecní úřad
Socha svatého Jana Nepomuckého
Kaplička u koupaliště
Rybník
Pomník lípy bratrství u hranice se Slovenskem
_04.jpg)
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Darłowo, Polsko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Starý Hrozenkov - Historie obce. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2025-09-15]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 300–301.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Společnost přátel starožitností čsl. v Praze, 1938. S. 433.
- 1 2 GABRHELOVÁ, Natálie. Tradiční aspekty života na Moravských Kopanicích: příspěvky k dějinám každodennosti. dspace.cuni.cz. 2022-05-24. Dostupné online [cit. 2025-09-15].
- ↑ Kronika - historie obce - Oficiální stránky Starý Hrozenkov. www.staryhrozenkov.cz [online]. [cit. 2025-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Michal Trávníček. Dvě stě Valachů padlo. Před 350 lety se Turek jal plenit Moravu. iDNES.cz [online]. 2013-10-12 [cit. 2013-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 603, 644, 681.
- ↑ Udělené symboly – Starý Hrozenkov [online]. 1994-05-17 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Starý Hrozenkov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Starý Hrozenkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
