Dolnomoravský úval

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dolnomoravský úval

Výhled z rozhledny Travičná

Nejvyšší bod Žerotín (322 m n. m.)

Nadřazená jednotka Jihomoravská pánev
Sousední
jednotky
Chvojnická pahorkatina, Borská nížina, Moravské pole, Mikulovská vrchovina, Kyjovská pahorkatina, Vizovická vrchovina
Podřazené
jednotky
Valtická pahorkatina, Dyjsko-moravská niva, Dyjsko-moravská pahorkatina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Slovensko Slovensko
Horniny sedimenty
Povodí Morava
Souřadnice 48°56′35″ s. š., 17°19′46″ v. d.

Dolnomoravský úval je říční nížina (geomorfologický celek) nacházející se na jižní Moravě na jihovýchodě České republiky a na západním Slovensku, na dolním toku řeky Moravy, s nadmořskou výškou od 150 do 200 metrů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jde o tektonickou sníženinu, která spadá do Jihomoravské pánve a jež tvoří severní výběžek Vídeňské pánve. Kvartérními tektonickými poklesy je tento úval na severozápadě propojen s Hornomoravským úvalem skrz Napajedelskou bránu, dále na jihozápadě pak přes Věstonickou bránuDyjskosvrateckým úvalem. Hlavní osu úvalu tvoří v severojižním směru řeka Morava a vedlejší osu pak její pravostranný přítok, řeka Dyje. Krajina je zde charakteristická, mimo jiné, říčními meandry, neogenními nánosy na říčních terasách s porosty lužních lesů a nivních luk. Mezi jihomoravskými městy Bzenec a Hodonín se nalézá oblast vátých písků, která je charakteristická přesypy a písečnými dunami s porosty borových lesů (NPP Váté písky, les Doubrava). Na slovenské straně pak na tuto plochou krajinu na jihu navazuje podobná Borská nížinaZáhoří. Jde o velmi úrodnou oblast černozemních půd, která patří mezi nejteplejší regiony v Česku.

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]