Dolnomoravský úval

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dolnomoravský úval

Výhled z rozhledny Travičná

Nejvyšší bod Žerotín (322 m n. m.)

Nadřazená jednotka Jihomoravská pánev
Sousední
jednotky
Chvojnická pahorkatina, Borská nížina, Moravské pole, Mikulovská vrchovina, Kyjovská pahorkatina, Vizovická vrchovina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Slovensko Slovensko
Horniny sedimenty
Povodí Morava
Souřadnice 48°56′35″ s. š., 17°19′46″ v. d.

Dolnomoravský úval je říční nížina (geomorfologický celek) nacházející se na jižní Moravě na jihovýchodě České republiky a na západním Slovensku, na dolním toku řeky Moravy, s nadmořskou výškou od 150 do 200 metrů. Jde o tektonickou sníženinu, která spadá do Jihomoravské pánve a jež tvoří severní výběžek Vídeňské pánve. Kvartérními tektonickými poklesy je tento úval na severozápadě propojen s Hornomoravským úvalem skrz Napajedelskou bránu, dále na jihozápadě pak přes Věstonickou bránuDyjskosvrateckým úvalem. Hlavní osu úvalu tvoří v severojižním směru řeka Morava a vedlejší osu pak její pravostranný přítok, řeka Dyje. Krajina je zde charakteristická, mimo jiné, říčními meandry, neogenními nánosy na říčních terasách s porosty lužních lesů a nivních luk. Mezi jihomoravskými městy Bzenec a Hodonín se nalézá oblast vátých písků, která je charakteristická přesypy a písečnými dunami s porosty borových lesů (NPP Váté písky, les Doubrava). Na slovenské straně pak na tuto plochou krajinu na jihu navazuje podobná Borská nížinaZáhoří. Jde o velmi úrodnou oblast černozemních půd, která patří mezi nejteplejší regiony v Česku.

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]