Rakousko-turecká válka (1663–1664)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čtvrtá rakousko-turecká válka
konflikt: Osmansko-habsburské války
zobrazení bitvy u Szentgotthárdu
zobrazení bitvy u Szentgotthárdu
trvání: 17. duben 166310. srpen 1664
místo: Uhersko
výsledek: Vasvárský mír
strany
Osmanská říše Osmanská říše Rýnský spolek

Vlajka Svaté říše římské Svatá říše římská

Vlajka Savojského vévodství Piemont-Savojsko
Vlajka Francouzského království Francouzské království

velitelé
Osmanská říše Mehmed IV. Habsburská monarchie Leopold I.
Habsburská monarchie Raimund Montecuccoli

Čtvrtá rakousko-turecká válka, někdy označovaná také první turecká válka[1], bylo vojenské střetnutí mezi habsburským soustátím a Osmanskou říší vedená v letech 16631664.

Válku Habsburkům vyhlásil turecký sultán Mehmed IV. v dubnu roku 1663. Jeho vojska překročila Dunaj a nedaleko Štúrova porazila narychlo svolanou zemskou hotovost. Poté se vydala k pevnosti Nové Zámky, kterou oblehla. Pevnost padla po více než měsíčním obléhání v září 1663. K rozhodujícímu střetnutí konfliktu došlo 1. srpna 1664 v bitvě u Mogersdorfu či Szentgotthárdu, kde Turci utrpěli těžkou porážku a museli se stáhnout. Přestože měl Leopold I. strategickou výhodu, kvůli nedostatku financí na vydržování armády podepsal 10. srpna téhož roku s Osmany pro něj nevýhodný mír ve Vasváru, ve kterém uznal tureckou kontrolu nad Novými Zámky a Sedmihradskem.

Následkem podepsání nevýhodného míru vypuklo roku 1664 v Uhersku Wesselényiho spiknutí.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rychlík, Penčev (2013) s. 237