Kraslice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Kraslice (rozcestník).
Vyřezávaná kraslice

Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené nebo vyfouknuté prázdné vejce, ozdobené různými výtvarnými technikami. Od dob raného křesťanství jsou kraslice v křesťanské tradici nedílně spojeny s Velikonocemi, kde symbolizují plodnost a znovuzrození.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Už od pradávných dob bylo vejce symbolem zrození a života. Zdobení skořápek vajec lze vysledovat až do pravěku.[1] Ve starověkém Egyptě či Persii se také na svátky jara barvila červeně vajíčka.[2] V dávné historii se vejce vkládala do hrobů zemřelých. Zlatě obarvené vejce bylo objeveno v královské hrobce v Sumeru. Obyčej malování vajec znali antičtí Římané v době císařské, zmiňuje se o něm Ovidius, Plinius mladší i Juvenalis. A nalezly se i v polských archeologických výzkumech z 10. století. Křesťanství přijalo symboliku červené, jako krve Krista.

České pověry a zvyky[editovat | editovat zdroj]

Kraslice slouží ženám a dívkám o Velikonocích jako odměna pro koledníka za tzv. pomlazení, čili vyšlehání pomlázkou. Původně byly takové dárky vykoupením, dárkem, součástí velikonoční koledy a pomlázka či oblévačka byly zábavným trestem pro málo štědré dívky.

Věřilo se v magickou moc vajec a k jejímu posílení se pomalovávala různými magickými ornamenty. Magie postupně vymizela, zůstaly jen ornamenty převážně abstraktní nebo rostlinné a zvířecí motivy symbolizující přírodu probouzející se k životu.

V symbolice se výrazně uplatňovala červená barva. Od ní je i nejčastěji odvozován původ slova kraslice (ze staroslovanského krasnyj, krasniti). Červenou kraslici si dívka nechávala pro hocha, na kterého si tajně myslela.

Vejce darované z lásky muselo být nejen červené, ale také plné. Prázdné bílé skořápky byly spolu s prázdnými ulitami šneků symboly smrti a sloužily ke zdobení Morany. Duté malované kraslice (tzv. výdumky) jsou k vidění až v moderní době a jsou nyní také výhodným komerčním artiklem. Aby se stihlo namalovat dostatek vajec, malovaly se předem až průběžně po celý rok, a nebylo tudíž možné malovat vajíčka plná, protože by se zkazila.

Fabergého vejce[editovat | editovat zdroj]

Z tradice ruských kraslic pochází slavná velikonoční Fabergého vejce z konce 19. století a začátku 20. století od petrohradského klenotníka Petera Carla Fabergého. Vajíčka jsou z polodrahokamů a ušlechtilých kovů zdobená různými zlatnickými technikami a skrývají různá překvapení. Vznikla původně výhradně na objednávku carské rodiny. Později byly tvořené i pro další objednatele a také vznikaly imitace od jiných firem. Patří k nejobdivovanějším šperkům světa.

Techniky zdobení[editovat | editovat zdroj]

Ošatka velikonočních vajíček zdobených technikou batikování
Velikonoční kraslice z Mezinárodního folklorního festivalu ve Valašském muzeu v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm

Technik zdobení vajec existuje řada, od nejjednodušších, jakými je

přes složitější, jako je

  • vícebarevná batika či
  • leptání,

až k nejobtížnějším, kterými jsou

  • polepování slámou či sítinou a
  • vyškrabování neboli gravírování.

Další, poměrně komplikovanou technikou je

  • drátování,

patrně nejkomplikovanější je pak

  • prořezávání a vrtání.

Tyto dvě techniky ovšem nepatří ke klasickým, ale jedná se o vcelku moderní způsoby.

Stále častěji se vyskytuje

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.telegraph.co.uk/science/science-news/7346017/Ostrich-egg-patterns-oldest-form-of-art-and-communication.html - Ostrich egg patterns oldest form of art and communication
  2. http://www.huffingtonpost.com/donna-henes/eggs-on-end-on-the-spring_b_4977545.html - Eggs on End on the Spring Equinox

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]