Šitbořice
| Šitbořice | |
 |
|
  |
|
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0644 584932 |
| Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
| Okres (LAU 1) | Břeclav (CZ0644) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Hustopeče |
| Historická země | Morava |
| Katastrální území | Šitbořice |
| Katastrální výměra | 12,25 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°0′52″ s. š., 16°46′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 013 (2017)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 264 m n. m. |
| PSČ | 691 76 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Části obce | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa obecního úřadu | Osvobození 92 69176 Šitbořice |
| Starosta | Antonín Lengál |
| Oficiální web: www |
|
| Email: starosta@sitborice.cz | |
 Šitbořice
|
|
 multimediální obsah na Commons |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. |
|
Obec Šitbořice (německy Schüttboritz) se nachází v okrese Břeclav, kraj Jihomoravský, 25 km jihovýchodně od Brna. Žije zde téměř 2000 obyvatel.
Obsah
Název[editovat | editovat zdroj]
Název se vyvíjel od varianty Sdeboric (1255), Schutwaricz (1317), Sutborzicz (1368), Jessdeborsicz (1373), v Šitbořicích (1412), Šidbořicích (1437), z Ssytboržicz (1480), Schittboržitz (1718), Schüttboržitz (1720), Schitboržitz (1751), Schuettboržitz a Ssittbořice (1846), Schüttborzitz a Šitbořice (1872) až k podobě Šitbořice (1924). Původní místní jméno znělo Ješutbořice a vzniklo z osobního jména Ješutbor, pozdější název Šitbořice vznikl dekompozicí původního Ješutbořice. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného a genitiv zní Šitbořic.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podle vykopávek v trati Padělky byl prostor dnešních Šitbořic osídlen již v neolitu. V trati Staré hory bylo objeveno pohřebiště z 9. století. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1255, kdy nad farou držel patronát klášter v Rajhradu. Původně se nazývala Ješutbořice podle legendárního zakladatele vladyky Ješutbora. Ze 13. století vznikla na vrchu Hradisko tvrz, vlastněná pány z Deblína a Lomnice, od roku 1368 pány z Dambořic. Zanikla zřejmě kolem roku 1460 za česko-uherských válek. Od 18. století patřila obec klášteru sv. Anny v Brně. V roce 1824 byla připojena k panství Klobouky. Od roku 1898 funguje hasičský spolek. Obec byla velmi poničena v dubnu 1945, kdy zde Wehrmacht sváděl urputné ústupové boje (Bratislavsko-brněnská operace). Ve 21. století je hlavním zaměstnavatelem akciová společnost Zemax, která vznikla transformací místního JZD, mnoho šitbořických občanů dojíždí díky poměrně dobrému spojení za prací do Brna. Šitbořice mají tradičně nízkou míru nezaměstnanosti v rámci okresu.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Podle sčítání 1930 zde žilo v 389 domech 1851 obyvatel, z nichž se 1847 hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 1837 římských katolíků, 5 evangelíků a 3 židé.[3]
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[4][5][6]
| Místní části | 1896 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1920 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2013 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Šitbořice | 1162 | 1341 | 1379 | 1458 | 1598 | 1627 | 1851 | 1833 | 2057 | 2044 | 2009 | 1927 | 1 953 | 1 940 |
| Počet domů | část Šitbořice | 248 | 272 | 284 | 304 | 315 | 320 | 389 | 404 | 437 | 461 | 466 | 550 | 559 | |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1759.
- Gotický kostel sv. Mikuláše z 15. století byl v roce 1909 zbořen z důvodů nevyhovující statiky. Na stejném místě byl v letech 1910 až 1911 vystavěn nový kostel v historizujícím slohu inspirovaném architekturou románskou. Vysvěcení nového kostela proběhlo v roce 1913 v den slavnosti svatého Václava, a opět byl zasvěcen svatému Mikuláši
- sirný pramen Štengar a místní lázně
Život v obci[editovat | editovat zdroj]
Oddíl kolové Sokol Šitbořice každoročně pořádá Turnaj mistrů světa v kolové.[7]
V katastru obce se nachází sirný pramen Štengar, jeho název se odvozuje z německého výrazu stinken — páchnout. Voda z pramene léčí revmatismus a kožní choroby.
Šitbořice jsou významnou vinařskou obcí, vinice se nacházejí v tratích Stará Hora, Rozdíly, Torhety, Odměry, Ostudy (název pochází od úzké cesty, z níž vůz často vyjel do pole a udělal tam ostudu). Nejčastějšími odrůdami jsou Sauvignon,Veltlínské zelené a Neuburské. Vinné sklepy návštěvník najde v lokalitách Hradisko, Žleby, Karpaty, Na pětince a Ve Svatojánku, turistickým zájezdům je určen družstevní Sklep Maryša. Šitbořickým rodákem je vinařský odborník Antonín Konečný, autor knihy Vinařem v Africe i leckde jinde.
V obci sídlí také První chodský pivovárek na Moravě, který vaří pivo značky Kulak.
Ve znaku obce je žlutý džbán zvaný plucar, který odkazuje na místní léčivou vodu, černé křídlo z erbu pánů z Lomnice a vinný hrozen. Šitbořice byly zvoleny Vesnicí roku okresu Břeclav 1998 a 2001, dostaly bílou stuhu za práci s mládeží.
Je zde cihelna, která dodává velmi kvalitní klasické cihly na spárované zdivo. Mají typicky nažloutlou barvu.
Při cestě na Těšany na místě zvaném U svatého Petra je studánka, u které podle pověsti straší duch utopeného sedláka.
V obci vychází zpravodaj Štengaráček [8]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha : Academia, 1980. S. 550-551.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha : Orbis, 1935. 212 s. S. 50.
- ↑ Šitbořice - obec/město (okr. Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26, [cit. 2012-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Šitbořice, s. 489.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 630 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Břeclav, s. 640.
- ↑ Na turnaj šampionů v kolové do Šitbořic míří pět mistrů světa [online]. Šitbořice: obec Šitbořice, [cit. 2015-05-08]. Dostupné online.
- ↑ zpravodaj Štengaráček [online]. Šitbořice: obec Šitbořice, [cit. 2015-05-08]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Josef Zelinka a kol.: Šitbořice 1255—2005
- Jan Grombíř, Jakub Grombíř: Průvodce sklepními uličkami jižní Moravy, Nadace Partnerství, Brno 2007. ISBN 978-80-239-9422-3
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šitbořice ve Wikimedia Commons- Oficiální stránky obce Šitbořice
- Stránky farnosti Šitbořice
- Společenský dům Orlovna se sirnými lázněmi
