Art protis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Zahájení výstavy Motive aus Wolle („Motivy z vlny“) představující art protis české umělkyně Zoiy Schmitter-Kašpříkové v zemském zastoupení regionu Dolní Sasko v Bonnu v roce 1974

Art protis je textilní technika charakterem patřící do oblasti netkaných textilií. Umožňuje realizaci netkaných nástěnných koberců. Technologie byla vyvinuta Výzkumným ústavem vlnařským v Brně jako československý patent.

Princip[editovat | editovat zdroj]

Art protis vzniká kladením vrstev česaného a barveného rouna na sebe. Lze experimentovat i s jinými materiály, např. s jutou, která má jiné optické vlastosti, příp. i s filmtiskem. Metoda umožňuje rychlou změnu návrhu na podkladu, což je u gobelínu nemožné. Mohérová vlákna jsou navíc průsvitná a dají se dělit i nanášet v různě silných vrstvách od 1 mm až po 2 cm (síla určí sytost barvy). Nakonec se celá plocha zatíží, spojí žehlením a následně prošije řadou stehů v pravidelných vzdálenostech k podkladu na speciálním stroji.

Art protis má expresivní charakter – výrazné barvy vlněného rouna nahrazují svým způsobem malířské barvy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Technologii vynalezli František Pohl, Václav Škála a Jiří Haluza v brněnské Vlněně v roce 1964. Poměrně jednoduchý technický postup byl využíván pro tvorbu monumentálních děl do interiérů veřejných budov. Art protis se stal i finančně dostupným artefaktem pro interiéry domácností. Art protis může v architektuře zastupovat závěsný obraz nebo výrobně náročný gobelín.

Art protis se rychle stal populární technikou. Oceněn byl zlatou medailí na Světové výstavě 1967 v Montrealu i v Ósace v roce 1970.

Technikou art protis mezi prvními tvořili umělci Antonín Kybal, Vladimír Křečan, Jiří Rajlich, Zdenek Seydl, Jiří Trnka a Inez Tuschnerová, která ji využila i při tvorbě divadelních kostýmů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • št. 50 let tapiserie ART PROTIS. BrnoŽurnál [online]. Syndikát novinářů jižní Moravy, 2015-11-14 [cit. 2018-05-12]. Dostupné online. 
  • ŠTEIGLOVÁ, Taťána. Textilní slovník. Malý průvodce textilními pojmy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. ISBN 978-80-244-4003-3. S. 7. 

Související články[editovat | editovat zdroj]