Zdenek Seydl
Zdenek Seydl | |
Narození |
29. dubna 1916 Třeboň ![]() |
---|---|
Úmrtí |
17. června 1978 Dobřichovice ![]() |
Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
Povolání | malíř a kreslíř poštovních známek |
Ocenění | stříbrná medaile |
Podpis |
![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Zdenek Seydl (29. dubna 1916, Třeboň – 17. června 1978, Dobřichovice) byl český malíř, grafik, scénograf, všestranný výtvarník a člen skupiny Sedm v říjnu ze čtyřicátých let 20. století.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Vyrostl po smrti rodičů v rodině sochaře Karla Pokorného. V roce 1929 poprvé vystavoval v Mánesu na Přehlídce dětských kreseb (kostýmy ke Smetanovým operám) a odnesl si cenu za dětskou kresbu. Vyučil se typografem, v období 1932/1933 navštěvoval jednoroční kurs kreslení na Státmí grafické škole a později vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kterou v roce 1941 absolvoval ve třídě profesora Františka Kysely.[1]
Jeho neobvyklý grafický projev charakterizuje grafická lapidárnost, dekorativní stylizace a svoboda projevu. Válečné zážitky se odrazily v tvorbě (Furor teutonicus, 1944, Nadčlověk, 1944), později přešel do groteskní nadsázky realizované výraznými liniemi a plošně pokládanými barvami (Brouk, Baba princmetálová). Po druhé světové válce se věnoval převážně grafice, ilustrování, loutkovému i kreslenému filmu (Paraplíčko, 1957, Lev a písnička, 1959, Biliár, 1961, Špatně namalovaná slepice, 1964). Byl autorem knížek pro děti, např. Co jsem viděl a slyšel v trávě (1965), Motýli (1966). Pracoval také jako výtvarný redaktor v nakladatelství Československý spisovatel.
Za zmínku stojí též jeho scénografická tvorba. Již ve 30. letech spolupracoval s amatérskou skupinou Divadelní kolektiv mladých, v 50. letech s Divadlem E. F. Buriana a od roku 1957 pak po mnoho let s pražským Národním divadlem, kde vytvářel nejen kostýmy (zvláště pro činohru), ale i celou výpravu (zejména pro operu a balet). Za soubor kostýmů ke Stravinského baletu Petruška získal na Pražském quadriennale 1967 stříbrnou medaili.
Jeho obálky a grafické úpravy textů Bohumila Hrabala patří k vynikajícím dílům české typografie. K malířské tvorbě se vrátil v šedesátých letech.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- SEYDL, Zdenek. Co jsem viděl a slyšel v trávě: něco o něčem a nic o ničem. Praha: Československý spisovatel, 1965. 172 s.
- Ilustrace
- KAINAR, Josef. Říkadla. Ilustrace Zdenek Seydl. 1. vyd. Praha: Družstvo Dílo, 1948. 44 s.
- KAINAR, Josef. Říkadla. Ilustrace Zdenek Seydl. 2., přepracované vydání, v SNDK 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1961. 50 s. Pro čtenáře od 6 let.
- KAINAR, Josef. Říkadla. Ilustrace Zdenek Seydl. 3., přeprac. s novými ilustracemi podle 2. vyd. Praha: Knižní klub, 2008. 54 s. ISBN 978-80-242-2267-7.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 436
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Procházka, Vladimír, ed. Národní divadlo a jeho předchůdci: slovník umělců divadel Vlastenského, Stavovského, Prozatímního a Národního. 1. vyd. Praha: Academia, 1988. 623 s., 16 s. obr. příl. str. 436.
- Malá československá encyklopedie. 1. vyd. Svazek 5, Pom-S. Praha: Academia, 1987. 6 svazků (998 s., obr., fot., mp., tb s.). S. 586. Vydavatel: Encyklopedický institut ČSAV.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdenek Seydl
- Obrázky k tématu Zdenek Seydl na Obalkyknih.cz
- Fotografie Zdenka Seydla od Václava Chocholy
- Artbohemia – Zdenek Seydl
- Leporelo – Zdenek Seydl
- Zdenek Seydl v informačním systému abART