Benediktinský klášter Rajhrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Rajhradský klášter)
Skočit na: Navigace, Hledání
Benediktinský klášter Rajhrad

areál kláštera od jihu
Místo Rajhrad
Souřadnice
Kód památky 24767/7-918 (PkMnMISSezObr)
Řád benediktini
Založení 1045
Zrušení 1950
Obnovení 1997
Představený Augustin Gazda
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Benediktinský klášter Rajhrad je konvent benediktinů založený dle tradice v roce 1045, který je od roku 1813 samostatným opatstvím. Nachází se v katastru města Rajhrad v okrese Brno-venkov, na pravém břehu řeky Svratky (před její regulací v 19. století na břehu levém), fakticky na ostrově obtékaném Vojkovickým náhonem (původní neregulovaná Svratka) a dnešní Svratkou. Celý jeho areál s kostelem svatého Petra a Pavla je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Zdejší knihovna se v roce 2005 stala základem nově založeného Památníku písemnictví na Moravě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pečeť Jiřího Vojtěcha Kotelíka z Horštejna, probošta rajhradského kláštera v letech 1623–1643

Na místě dnešního klášterního areálu dříve existovalo rozsáhlé opevněné velkomoravské hradiště nazývané Rajhrad (založeno okolo 950, zaniklo nejpozději o 100 let později). Rajhradský klášter je nejstarším založením klášterního typu na Moravě. Podle falešných listin z konce 13. století založil rajhradské proboštství český kníže Břetislav I. roku 1045, první věrohodná písemná zmínka o klášteře pochází z roku 1136 od Kanovníka vyšehradského. Podle Břetislavových falz byl konvent od počátku podřízen břevnovskému klášteru v Praze, ačkoliv tomu tak zřejmě nebylo.[2]

Současný klášterní komplex pochází z 18. století, byl postaven v letech 17211746 podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela; jeho projekt však nebyl dokončen.[2]

V roce 1813 se Rajhrad stal samostatným opatstvím, které zde fungovalo až do roku 1950, kdy byli řeholníci násilně vystěhováni. Areál byl posléze využíván vojensky. V roce 1990 byl zchátralý klášter navrácen benediktinům, kteří se o něj starají a snaží se pomocí sbírek sehnat peníze na opravy, díky čemuž je postupně areál rekonstruován.[2] V roce 1997 zde byla obnovena malá benediktinská komunita, jež zde pod hlavičkou rajhradského opatství působí dodnes.[3]

Mezi mnichy rajhradského kláštera byla řada osobností, mezi jinými významní badatelé o historii Moravy Josef Bonaventura Piter, Gregor Wolný a Beda Dudík. V řadě historických představených kláštera je výraznou postavou zejména Jiří Vojtěch Kotelík, jenž byl proboštem kláštera v letech 1623–1643. Řadí se mezi dobové přispěvatele evangelických spisů a byl spoluautorem četných knih. [4][5] Papež Inocenc XI. udělil privilegia převorům a opatům klášterů používat insignie mitru, kříž, prsten a berlu. Originální pečeť, která nese nápis „GEORGIVS ADALBERTVS PRAEPOSITVS RAYHRADENSIS“ převora Kotelíka nese všechny zmíněné znaky.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-02-10]. Katalogové číslo 135846 : Klášter benediktýnů s kostelem sv. Petra a Pavla. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. a b c FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha : Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 632–641.  
  3. GAZDA, Augustin. Benediktinská komunita [online]. Rajhrad.cz, [cit. 2013-02-11]. Dostupné online.  
  4. https://www.cistbrno.cz/Author/Home?author=Kotel%C3%ADk%2C+Jiř%C3%AD+Vojtěch+z+Horštejna%2C+OSB%2C+činný+1623-1643
  5. https://www.historickefondy.cz/Record/mzk_raj.001177382

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha : Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8.  
  • Friedrich, Gustav, O dvou nejstarších listinách kláštera rajhradského. In: J. Bidlo, G. Friedrich, K. Krofta (eds.) Sborník prací historických. K šedesátým narozeninám dvor.rady prof. Dra. Jaroslava Golla vydali jeho žáci. Praha 1906, s. 72-80. Dostupné online.
  • Dudík, Beda, Geschichte des Benediktiner – Stiftes Raygern in Markgrafthume Mähren I. 1048 – 1449, Brünn 1849.
  • Dudík, Beda, Geschichte des Benediktiner – Stiftes Raygern in Markgrafthume Mähren II. 1449 -1848, Wien 1868.
  • Kocianová, Markéta, Majetkové poměry benediktinského kláštera v Rajhradě ve středověku, diplomová práce na FF MU, Brno 2009.
  • Borovský, Tomáš, Kláštery, panovník a zakladatelé na středověké Moravě, Brno 2005.
  • Jan, Libor, Počátky benediktinů na Moravě a rajhradský klášter. In: L. Jan – P. Obšusta (eds.), Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24. - 25. května 2001 v Třebíči. Brno 2002.
  • Šmejkalová, Jana, Klášterní chrám v Rajhradě. In: Umění XXXII, 1984, s. 288 – 407.
  • Uhl, Karel, Dějiny farnosti rajhradské. Rajhrad 1934.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]