Podivín
| Podivín | |
|---|---|
 radnice a kostel | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0644 584797 |
| Pověřená obec | Břeclav |
| Obec s rozšířenou působností | Břeclav (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Břeclav (CZ0644) |
| Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°49′32″ s. š., 16°50′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 954 (2022)[1] |
| Rozloha | 17,75 km² |
| Katastrální území | Podivín |
| Nadmořská výška | 165 m n. m. |
| PSČ | 691 45 |
| Počet domů | 943 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Masarykovo nám. 192/2 691 45 Podivín podatelna |
| Starosta | Ing. Martin Důbrava |
| Oficiální web: www | |
  Podivín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 584797 |
| Kód části obce | 123838 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podivín (německy Kostel, Kostl,[3] Podiwin) je malé město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 8 km severně od Břeclavi. Žije zde přibližně 3 000[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Jméno Podivín původně označovalo hrad (dnes neznámé polohy) na ostrově v řece Dyji a bylo ve 13. století přeneseno na nově založené město. Je odvozeno od osobního jména Podiva (je o něm zmínka u Kosmy). Německé jméno Podivína Kostel pochází z druhé části jména Sekyřkostel, což bylo označení vsi, která se původně nacházela na území nově založeného města. (Samo jméno Sekyřkostel je nejasné, složka -kostel asi neoznačovala církevní stavbu, nýbrž se nejspíše jednalo o hláskovou úpravu jména vedlejší vsi Ch(v)ostno/-á, s významem "křoví, hustý porost", přes německé Kosten.)[4] Židovský název města v hebrejštině zní קאסטל.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Území Podivína bylo pro strategicky výhodnou polohu osídleno již od pravěku.
Kosmova kronika česká zmiňuje Podivu, pokřtěného žida a zakladatele podivínského hradu (Podiuin, dictum a conditore suo Podiua, Iudeo sed postea catholico.). Již někdy během 13. století byl Podivín povýšen na město, což z něj činí nejstarší město v okrese Břeclav. Od 20. let 16. století se zde usazovali novokřtěnci (habáni), kteří tu žili až do svého vyhnání ze země roku 1622. Z této doby pochází nejstarší údaje o velikosti zdejší židovské obce (140 osob). Židé v Podivíně žili ve dvou čtvrtích (Horní a Dolní), přičemž po Dolní židovské čtvrti je dosud zachován křivolaký uliční rastr jihozápadně od náměstí.[5]
Podivín se nikdy nevyvinul ve větší středisko, vždy byl ve stínu Hustopečí, Mikulova nebo později Břeclavi. Roku 1839 se nicméně jako jedno z prvních měst v českých zemích dočkal železnice, když kolem něj byla vedena odbočka Severní dráhy císaře Ferdinanda z Břeclavi do Brna.
Roku 1950 zde došlo k jedné z nejtragičtějších železničních nehod v českých dějinách, když rychlík vinou signalisty srazil autobus na přejezdu.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Podivín leží v Dolnomoravském úvalu, na mírném návrší nad dyjskou nivou, asi 1,5 km severovýchodně od ústí Trkmanky do Dyje. Město se rozkládá v nadmořské výšce 160–175 m a protéká jím Ladenská strouha (staré rameno Trkmanky).
Katastrální území tvoří většinou plochá polní krajina, na východě zvolna stoupající až do výšky 210 m n. m., pouze na jihozápad zasahuje lužní les okolo Dyje, který je součástí Přírodního parku Niva Dyje a Lednicko-valtického areálu.
Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]
V letech 2010 až 2014 byl starostou Stanislav Machovský (KDU-ČSL). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně. Prioritou vedení města bude modernizace základní školy a výraznější propojení města s Lednicko-valtickým areálem. [6] Od roku 2018 je starostou Martin Důbrava (ODS+NK), zatímco Machovský je místostarostou.[7]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Severovýchodním okrajem Podivína vede paralelně železniční koridor Brno–Břeclav (se stanicí Podivín), silnice II/425 a dálnice D2 (s nájezdem na 41. km), které zde mimoúrovňově kříží silnice II/422 procházející skrz město. Dále odsud vede silnice III. třídy č. 42226 (Podivín – Rakvice), spojená s II/425 krátkou spojkou III/42227. Dlouhodobě se plánuje výstavba obchvatu silnice II/422 jihovýchodně okolo města, pro který je stanovena územní rezerva a stavebně připraveno napojení na most přes silnici II/425.
Od roku 2008 je Podivín začleněn do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (zóna 565), v jehož rámci je významným přestupním uzlem. Zastavují zde nejen osobní vlaky linky S3, ale také rychlíky a spěšné vlaky linky R13, z nichž tu lze přestoupit na autobusové linky 555 (směr Rakvice nebo Lednice, Valtice), 556 (směr Velké Bílovice a Hodonín) a 574 (směr Ladná a Břeclav).
Podivín je důležitým východiskem pro cykloturistiku. Od nádraží vedou cyklotrasy jak do Lednicko-valtického areálu, tak do různých vinařských lokalit (Velkopavlovická vinařská podoblast). Od nádraží také vede žlutá turistická značka směr Janův hrad a Lednice.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Petra a Pavla z první poloviny 13. století
- Kaple sv. Cyrila a Metoděje
- Židovský hřbitov s obřadní vstupní halou; nejstarší ze zhruba 1000 náhrobků je z roku 1694
- Chodby a sklepení – památka stoleté přítomnosti novokřtěnců
- Janův hrad (imitace zříceniny středověkého hradu vystavěná v roce 1807, nachází se v lužním lese na jižním okraji katastru města)
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Hugo Böhmer (1906, Podivín –1996), novozélandský podnikatel a mecenáš, který financoval opravy židovských památek i místního židovského hřbitova.[8]
- Antonín Ferdinand Dubravius († 1756), kněz, v Podivíně působil a zemřel
- Jan Klak (* 1942), ekonom a politik
- Jan Kostrhun (1942–2022), spisovatel a politik
- František Weber (1908–1991), letec RAF
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Masarykovo náměstí
-
radnice
-
základní škola
-
sousoší Panny Marie Immaculaty
-
obřadní dům na židovském hřbitově
-
pomník padlým
-
železniční stanice
-
Kaple sv. Cyrila a Metoděje
-
Židovský hřbitov
-
Kostel sv. Petra a Pavla
-
besední dům
-
Janův hrad
-
kaple sv. Anny
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 255.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 262, 430-434.
- ↑ Historie - Oficiální stránky města Podivín. www.podivin.cz [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
- ↑ IVÁNEK, Lukáš. Vlková i Machovský zůstali. Jistotu má Průdek. Břeclavský deník [online]. 2014-11-11 [cit. 2014-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Složení - Oficiální stránky města Podivín. www.podivin.cz [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online.
- ↑ NEKOLA, Martin. Po stopách Čechů na Novém Zélandu ...za dlouhým bílým oblakem.. 1. vyd. [s.l.]: Nakladatelství Machart, 2021. 192 s. ISBN 978-80-7656-027-7. S. 66.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Podivín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Podivín ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Podivín na Wikimedia Commons - Podivín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- http://www.farnostpodivin.host.sk/ Římskokatolická farnost Podivín
- Lednicko-valtický areál: Janův hrad Archivováno 8. 9. 2008 na Wayback Machine.
- Mikroregion L. V. A.: Podivín Archivováno 15. 9. 2008 na Wayback Machine.
