Podivín
| Podivín | |
.JPG) Kostel v Podivíně | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU (obec) | CZ0644 584797 |
| Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
| Okres (LAU 1) | Břeclav (CZ0644) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Břeclav |
| Historická země | Morava |
| Katastrální území | Podivín |
| Katastrální výměra | 17,75 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 48°49′32″ s. š., 16°50′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 011 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 165 m n. m. |
| PSČ | 691 45 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa městského úřadu |
Městský úřad Podivín Masarykovo náměstí 180 691 45 Podivín |
| Starosta | Ing. Martin Důbrava |
|
Oficiální web: www | |
| E-mail: podatelna@podivin.cz | |
  Podivín | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podivín (německy Kostl nebo Kostel[2], případně Podiwin) je malé město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 8 km severně od Břeclavi. Žije zde přibližně 3 000[1] obyvatel.
Obsah
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Podivín leží v Dolnomoravském úvalu, na mírném návrší nad dyjskou nivou, asi 1,5 km severovýchodně od ústí Trkmanky do Dyje. Město se rozkládá v nadmořské výšce 160–175 m n.m. a protéká jím Ladenská strouha (staré rameno Trkmanky).
Katastrální území tvoří většinou plochá polní krajina, na východě zvolna stoupající až do výšky 210 m n.m., pouze na jihozápad zasahuje lužní les okolo Dyje, který je součástí Přírodního parku Niva Dyje a Lednicko-valtického areálu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Území Podivína bylo pro strategicky výhodnou polohu osídleno již od pravěku.
Kosmova kronika česká zmiňuje Podivu, pokřtěného žida a zakladatele podivínského hradu (Podiuin, dictum a conditore suo Podiua, Iudeo sed postea catholico.). Již někdy během 13. století byl Podivín povýšen na město, což z něj činí nejstarší město v okrese Břeclav. Od 20. let 16. století se zde usazovali novokřtěnci (habáni), kteří tu žili až do svého vyhnání ze země roku 1622. Z této doby pochází nejstarší údaje o velikosti zdejší židovské obce (140 osob). Židé v Podivíně žili ve dvou čtvrtích (Horní a Dolní), přičemž po Dolní židovské čtvrti je dosud zachován křivolaký uliční rastr jihozápadně od náměstí.[3]
Podivín se nikdy nevyvinul ve větší středisko, vždy byl ve stínu Hustopečí, Mikulova nebo později Břeclavi. Roku 1839 se nicméně jako jedno z prvních měst v českých zemích dočkal železnice, když kolem něj byla vedena odbočka Severní dráhy císaře Ferdinanda z Břeclavi do Brna.
Roku 1950 zde došlo k jedné z nejtragičtějších železničních nehod v českých dějinách, když rychlík vinou signalisty srazil autobus na přejezdu.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Petra a Pavla z první poloviny 13. století
- Kaple sv. Cyrila a Metoděje
- Židovský hřbitov s obřadní vstupní halou; nejstarší ze zhruba 1000 náhrobků je z roku 1694
- Chodby a sklepení – památka stoleté přítomnosti novokřtěnců
- Janův hrad (imitace zříceniny středověkého hradu vystavěná v roce 1807, nachází se v lužním lese na jižním okraji katastru města)
Doprava a turistika[editovat | editovat zdroj]
Severovýchodním okrajem Podivína vede paralelně železniční koridor Brno–Břeclav (se stanicí Podivín), silnice II/425 a dálnice D2 (s nájezdem na 41. km), které zde mimoúrovňově kříží silnice II/422 procházející skrz město. Dále odsud vede silnice III. třídy č. 42226 (Podivín – Rakvice), spojená s II/425 krátkou spojkou III/42227.
Od roku 2008 je Podivín začleněn do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (zóna 565), v jehož rámci je významným přestupním uzlem. Zastavují zde nejen osobní vlaky linky S3, ale také rychlíky a spěšné vlaky linky R13, z nichž tu lze přestoupit na autobusové linky 555 (směr Rakvice nebo Lednice, Valtice), 556 (směr Velké Bílovice a Hodonín) a 574 (směr Ladná a Břeclav).
Podivín je důležitým východiskem pro cykloturistiku. Od nádraží vedou cyklotrasy jak do Lednicko-valtického areálu, tak do různých vinařských lokalit (Velkopavlovická vinařská podoblast). Od nádraží také vede žlutá turistická značka směr Janův hrad a Lednice.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Antonín Ferdinand Dubravius († 1756), kněz
- Jan Klak (* 1942), český ekonom a politik, člen ODS
- František Weber (1908–1991), letec RAF
Samospráva[editovat | editovat zdroj]
V letech 2010 až 2014 byl starostou Stanislav Machovský (KDU-ČSL). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně. Prioritou vedení města bude modernizace základní školy a výraznější propojení města s Lednicko-valtickým areálem. [4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 255.
- ↑ Historie - Oficiální stránky města Podivín. www.podivin.cz [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
- ↑ IVÁNEK, Lukáš. Vlková i Machovský zůstali. Jistotu má Průdek. Břeclavský deník [online]. 2014-11-11 [cit. 2014-11-11]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Podivín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Podivín ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Podivín v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- http://www.podivin.cz/ Oficiální stránky
- http://www.farnostpodivin.host.sk/ Římskokatolická farnost Podivín
- Lednicko-valtický areál: Janův hrad
- Mikroregion L. V. A.: Podivín
Encyklopedické heslo 
