František Weber

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
O českém duchovním a politikovi z dob Rakouska-Uherska pojednává článek František Weber (kněz).
František Weber
Narození 28. února 1908
Morava Podivín, Markrabství moravské
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1. září 1991 (ve věku 83 let)
Vlajka České republiky (1990-1992) Praha, Česká republika ČSFR
Civilní činnost pomocný dělník v zahradnictví, účetní závodu PREFA
Vojenská kariéra
Hodnost podplukovník letectva/Wing Commander Royal Air Force
(generálmajor ve výslužbě)
Doba služby 1928 - 1949
Sloužil ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
FrancieFrancie Francie
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Československo Československé státní zřízení v exilu
Složka Československé letectvo (1928-1949)
Royal Air Force (1940-1945)
Bezpečnostní letectvo (1946-1948)
Jednotka Letecký pluk 3
Pěší pluk 7
14. pozorovací letka
82. bombardovací letka
40. stíhací letka
310. (československá) peruť RAF
No. 6 Operational Training Unit
145. peruť RAF
Inspektorát československého letectva ve Velké Británii
Velel četa vojenských akademiků, VA Hranice
47. stíhací letka
letka „B“ 310. (československé) peruť RAF
310. peruť RAF
134. československé polní letiště (československý spoluvelitel)
Války druhá světová válka
Bitvy bitva o Británii
Vyznamenání Stužka čsl. válečného kříže 1939 s lipovou snítkou za dvojí udělení Československý válečný kříž 1939
Stužka čsl. medaile Za chrabrost před nepřítelem Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Stužka Československé medaile Za zásluhy I. stupně Československá medaile za zásluhy I. stupně
Stužka Pamětní medaile československé armády v zahraničí, se štítky F a VB Pamětní medaile československé armády v zahraničí
Stužka Řádu Milana Rastislava Štefánika III. třídy Řád Milana Rastislava Štefánika III. třídy
Stužka Hvězdy 1939-1945, se štítkem za bitvu o Británii Hvězda 1939-1945, se štítkem za účast v bitvě o Británii
Stužka Evropské hvězdy leteckých osádek Evropská hvězda leteckých osádek

František Weber (28. února 1908 Podivín[1] - 1. září 1991 Praha) byl český letec, generálmajor letectva a nositel hodnosti RAF Wing Commander.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě na hodonínském reálném gymnáziu absolvoval v letech 1928 - 1930, na vlastní žádost, Školu pro důstojníky letectva v záloze v Prostějově s kvalifikací leteckého pozorovatele a následně byl zařazen k Leteckému pluku č. 3 v Piešťanech. K 1. prosinci 1929 dosáhl hodnosti podporučík presenční služby. V letech 1930 - 1932 absolvoval studium na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě. Vyřazen byl v hodnosti poručík pěchoty. Poté byl převelen k Pěšímu pluku 7 v Nitře. V roce 1933 převelen k Leteckému pluku 4, 14. pozorovací letka, na letiště v Hradci Králové a dále pak k Leteckému pluku 5, 82. bombardovací letka, Praha - Kbely. Dále pak absolvoval v Praze kurz létání v noci, v Olomouci mechanický kurz a v Prostějově na vlastní žádost prodělal pilotní výcvik.

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1935 byl, jako novopečený pilot, převelen k Leteckému pluku 4, 40. stíhací letka, do Hradce Králové. zařazen jako stíhač na letounech Avia BH-33 a Avia B-534. Od 1. září 1936 působil na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě jako velitel čety vojenských akademiků a cvičitel vojenského výcviku v hodnosti nadporučík. K 1. srpnu 1938 je převelen k Leteckému pluku 1 „T. G. Masaryka“ do Pardubic. Od 28. září 1938 zařazen k peruti III/4 "Kazatel" do funkce velitele 47. stíhací letky "Dobyvatel". 15. října 1938 převelen na Slovensko k 3. armádě. Poté byl odvelen zpět do Pardubic.

V exilu[editovat | editovat zdroj]

14. ledna 1940 odešel tajně z Prahy, kde v té době bydlel, s úmyslem dostat se do zahraničí. Po překročení hranice mezi Protektorátem Čechy a Morava a Slovenskem se přes Maďarsko, Rumunsko a Jugoslávii dostal až do Bejrútu. Dále pokračoval v cestě přes Alexandrii a Alžír až do Francie. Do Anglie se dostal 7. července 1940 a přes sběrný tábor Cosford se dostal k 310. čs. stíhací peruti. Prodělal výcvik u 6.OTU a byl zařazen k 145. stíhací peruti. V lednu 1940 se vrátil zpět k 310. a od 10. prosince velel letce "B". Od 28. února 1941 převzal od Alexandra Hesse[p 1] funkci velitele perutě a zastával ji až do 11. ledna, kdy po zranění utrpěném při havárii předčasně odešel z aktivní letecké služby. Velení perutě po něm převzal S/Ldr František Doležal.

Po propuštění z nemocnice nastoupil na Inspektorát československého letectva (IČL) v Londýně a působil také v kanceláři presidenta republiky. 8. listopadu 1943 byl jmenován čs. spoluvelitelem 134. čs. stíhacího křídla ve funkci velitele jeho pozemní části. Zároveň byl povýšen do britské hodnosti Wing Commander. V dubnu 1944 předal funkci a vrátil se zpět na IČL, do studijní skupiny. Koncem roku 1944 onemocněl zánětem pohrudnice a do vlasti se vrátil až 11. března 1946.

Po válce[editovat | editovat zdroj]

V květnu 1946 byl přeřazen od ministerstva národní obrany na ministerstvo vnitra do funkce zástupce velitele letectva SNB. Rok poté byl přeřazen do Domu vojenských letců jako správce. Zpět na MNO se vrátil až v březnu 1948 na hlavní štáb velitelství letectva - Obrana proti letadlům. Ani jemu se nevyhnuly čistky v armádě. 2. února 1949 byl odeslán na nucenou dovolenou a následně propuštěn z řad výkonných letců. 31. prosince 1949 po superarbitračním řízení odešel jako padesátiprocentní invalida do výslužby.

10. ledna 1950 byl neoprávněně zatčen ve svém pražském bytě a až do 19. července 1951 vězněn v TNP Mírov společně i s Františkem Fajtlem. K 11. 8. 1950 byl také degradován. Propuštěn byl až v souvislosti s rušením tábora. Po propuštění pracoval jako pomocný dělník v jednom pražském zahradnictví a také jako účetní v podniku PREFA. V roce 1965 byl rehabilitován a byla mu navrácena hodnost.

Po listopadu 1989 byl povýšen do hodnosti generálmajor ve výslužbě a byl mu udělen Řád Milana Rastislava Štefánika.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1991, již v hodnosti generálmajora v.v., vyznamenán prezidentem republiky Řádem Milana Rastislava Štefánika III. stupně[2]. Dále byl nositelem těchto vyznamenání a medailí:
  • 2x Československý válečný kříž 1939
  • 2x Čs. medaile Za chrabrost
  • Čs. medaile Za zásluhy I. stupně
  • Pamětní medaile čs. zahraniční armády (Francie, Anglie)
  • Anglickou hvězdu 1939-1945 (bitva o Anglii), hvězdu za Afriku, hvězdu za Evropu, Obrannou medaili a Válečnou medaili.
  • Sovětské vyznamenání Za vítězství nad Německem.

Byl nositelem pilotního odznaku "Polní letec 1923-1939" čs. pilotů 1. republiky, pilotního odznaku RAF a odznaku Zasloužilý letec.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Který byl v době mobilizace Weberův nadřízený coby velitel polní perutě III/4.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Podivín
  2. Řád M. R. Štefánika - seznam vyznamenaných

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LÁNÍK, Jaroslav a kolektiv. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR-AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9.