Jan Kostrhun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Ing. Jan Kostrhun

poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. června 1996 – 20. června 2002

poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992

člen Rady pro rozhlasové
a televizní vysílání
Ve funkci:
15. května 2003 – 15. května 2009
Ve funkci:
1. prosince 2009 – 1. prosince 2015
Stranická příslušnost
Členství KSČ (1968)
Zemědělská strana (1990-1994)
ČSSD (od 1994)

Narození 3. července 1942 (75 let)
Podivín
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Choť ženatý
Děti tři děti
Alma mater VŠ zemědělská v Brně
Profese politik a spisovatel
Ocenění Cena Jihomoravského kraje (2009)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Kostrhun (* 3. července 1942 Podivín[1]) je český spisovatel, scenárista a politik ČSSD, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Zemědělskou stranu, respektive za LSU, od poloviny 90. let poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Profesní a umělecká dráha[editovat | editovat zdroj]

Je ženatý, má tři děti.[2] Jeho otec Jan Kostrhun (narozen 1921) byl novinářem a redaktorem Zemědělských novin.[3]

Absolvoval jedenáctiletou střední školu v Břeclavi, kde maturoval roku 1959. Roku 1964 vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. V letech 1965–1984 pracoval jako zootechnik. Nejprve na Státním statku Drnholec, po základní vojenské službě v Okresním plemenářském středisku v Hustopečích u Brna, zpočátku na postu plemenářského zootechnika, později odborného poradce a šlechtitele. V období let 1985–1990 pracoval coby scenárista. Ovšem již od roku 1965 byl aktivní jako literát, scenárista a publicista. Je autorem či spoluautorem 25 knih, pěti celovečerních filmů, pěti dokumentárních filmů, dvou televizních inscenací a pěti rozhlasových her. Je nositelem několika cen za literaturu a scénář a členem PEN klubu.[2][3]

Své prvotiny publikoval v Rovnosti a Práci, od roku 1965 pak uveřejňoval své texty v Zemědělských novinách, Rovnosti, Literárních novinách, Československém vojáku, Hostu do domu a Kurýru, později v časopisech Květy, Tvorba, Universitas, Literární měsíčník, Kmen, Mladý svět, Dikobraz, Vlasta, Malovaný kraj, Sedmička pionýrů, Rudé právo a rovněž v listu Smena na Slovensku a v sovětském časopisu Chudožestvennaja literatura. V roce 1970 vydal coby knižní prvotinu povídku Štika ve sborníku O rybářích pro rybáře. Pak se v 70. letech profiloval jako autor románů se soudobou tematikou (Černé ovce a Pytláci), nichž se zabýval tematikou socializace venkova a emigrace. Dodatečně po přepracování vydal také prozy Svatba ve vypůjčených šatech a Strakatá kajda. Stylisticky využíval nadsázku, ironii. Od přelomu 70. a 80. let se v jeho tvorbě objevují kritičtější postoje, méně svázané s normalizační ideologií (román Co by to bylo, kdyby to byla láska). Vývoj po roce 1989 zpracoval v próze Balada o panence s erotickými motivy. V tomto období vydal i další knižní díla (Pohádky o smíření, Nevěsty z Moravy), v nichž se zaměřuje na regionální témata.[3]

Významně byl aktivní i v rozhlasové a televizní tvorbě, kde pro Československý rozhlas v období let 1977-1979 napsal několik dílů seriálu Jak se máte, Vondrovi? (1977–1979). Československá televize mu poskytla prostor při spolupráci na filmech Černé ovce (Bratislava 1974) a Páslo dívča páva (1993). Měl záběr i ve filmové tvorbě. Společně s režisérem Hynkem Bočanem se podílel na scénáři filmu Plavení hříbat (1975), je spoluautorem filmů Tvář za sklem (1979), Pytláci (1981) a Vinobraní (1982) a autorem námětu a scénáře k filmu Sedmé nebe (1987) a dokumentům Sólo pro zpěváka (1987) a Krajina révového listu (2004), významně oceněném ve Francii. Jako scenárista se podílel na televizním zábavném pořadu Každý jsme nějaký... a dokumentárních filmech z cyklu Náš venkov. Napsal také scénář k televiznímu filmu Vůně peněz z cyklu Detektiv Martin Tomsa (1994).[3]

Politická dráha[editovat | editovat zdroj]

V roce 1968 byl členem KSČ, ale členství pak bylo na vlastní žádost zrušeno vyloučením. Do politiky se zapojil opět po sametové revoluci. V roce 1990 byl zakládajícím členem Zemědělské strany.[2]

Ve volbách roku 1992 byl za Zemědělskou stranu, respektive za LSU, zvolen do Sněmovny lidu (volební obvod Jihomoravský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1][4] Po operaci páteře roku 1992 odešel do invalidního důchodu. V letech 1993-1996 vrcholnou politiku dočasně opustil a působil ve svobodném povolání jako spisovatel a scenárista. Od roku 1994 po zániku Zemědělské strany byl členem ČSSD. Ve volbách v roce 1996 byl za sociální demokraty zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a poslanecký mandát obhájil ve volbách roku 1998.[2]

V parlamentu se zaměřoval na mediální a kulturní otázky. Byl členem Stálé komise pro sdělovací prostředky.[2] V letech 2003-2009 a opětovně v letech 2009-2015 byl členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Jan Kostrhun [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-26]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e Ing. Jan Kostrhun [online]. rrtv.cz [cit. 2012-08-26]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d e Jan KOSTRHUN [online]. slovnikceskeliteratury.cz [cit. 2012-08-26]. Dostupné online. (česky) 
  4. Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění konané ve dnech 5. - 6.6.1992 na území České republiky [online]. volby.cz [cit. 2012-08-26]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]