Přeskočit na obsah

Fratava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Fratava (zkratka Ft) je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě červených vín, která byla vyšlechtěna v České republice, kříženec odrůd Frankovka a Svatovavřinecké.

Réva vinná (Vitis vinifera) odrůda Fratava je jednodomá dřevitá pnoucí liána dorůstající v kultuře až několika metrů. Kmen tloušťky až několik centimetrů je pokryt světlou borkou, která se loupe v pruzích.[1] Úponky umožňují této rostlině pnout se po tvrdých předmětech. Růst je bujný. List je velký až velmi velký, pětiúhelníkovitý, tmavozelený, nečleněný nebo třílaločnatý, zřídka až pětilaločnatý, s mělkými výkroji, čepel je zvlněná, řapíkový výkroj je nejčastěji lyrovitý, úzce otevřený až překrytý s průsvitem.

Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem jsou středně velké až menší, okrouhlé bobule, slupka obsahuje velké množství červeného barviva, dužina je nezbarvená. Hrozny jsou středně velké až velké, u základu třapiny rozvětvené, nepříliš husté až průměrně kompaktní.

Původ a rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Fratava je moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera), vyšlechtěná Lubomírem GlosemMoravské Nové Vsi roku 1973. Je to kříženec odrůd FrankovkaSvatovavřinecké. Fratava je od roku 2008 zapsána ve Státní odrůdové knize České republiky.[2] Odrůda je vhodná k pěstování v obou vinařských oblastech České republiky, pěstována je zatím pouze okrajově a na malých plochách. Udržovatelem odrůdy v ČR je Lubomír Glos.

Fratava je úspěšný kříženec, který byl následně kolektivem šlechtitelů Vědeckovýrobního sdružení Resistant ve Velkých Bílovicích (později Vinselekt Perná) využit při šlechtění odrůd Cerason, Kofranka, Laurot, MarlenNativa.

Název odrůdy je kombinací názvů obou rodičovských odrůd.

Pěstování

[editovat | editovat zdroj]

Je možno ji pěstovat na rýnsko-hesenském i na vysokém vedení. Roste a plodí dobře na podnožích K 5BB, Cr 2 a T 5C, zejména na výjimečně chudých a sušších půdách, na dobrých půdách nebo na menších tvarech na podnoži nejlépe vyhovuje SO-4. Při všech způsobech vedení je nejvhodnější řez na jeden kmínek a jeden tažeň. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 4-6 oček na m². Plodnost je střední až velmi dobrá a pravidelná, často i dosti vysoká. Při vysoké násadě je vhodné provést redukci hroznů, která přispěje k získání vyšší cukernatosti a kvality hroznů a vína.

Odrůda zraje středně pozdně, začátkem října, je vhodná i do severních vinařských oblastí, kde dává dobrá vína.

Choroby a škůdci

[editovat | editovat zdroj]

Odrůda není při pěstování pod fungicidní ochranou výrazně choulostivá vůči plísni révové (Plasmopara viticola) ani padlí révovému (Uncinula necator), hrozny nebývají napadány plísní šedou (Botrytis cinerea) ani hnilobou a vydrží velmi dlouho v dobrém stavu na keřích. Odolnost vůči mrazu je dobrá, nižší bývá na úrodných a vlhkých půdách.

Poloha a půdy

[editovat | editovat zdroj]

Velmi dobře roste i na půdách chudších a na sušších stanovištích. Na sušších lokalitách může vytvářet menší bobule, které jsou pozitivní z pohledu kvality hroznů.

V dobrých polohách dává vína vysoce kvalitní, plná, silně barevná, s nižšími kyselinami a příjemnou tříslovinou. Charakterem a jakostí připomínají vína odrůdy Svatovavřinecké, ovšem s podstatně nižší aciditou. Víno je velmi plné, extraktivní, s výrazně temně červenou barvou, chuťově příjemné. Ve vůni najdeme ovocné a kořenité složky, často konzervované ovoce až povidlové tóny. V chuti se dá objevit červené zralé ovoce, marmeláda, kořenité tóny. Vína se pro nižší aciditu dají konzumovat již jako mladá, ale jsou vhodná i k delšímu zrání, jemná bariková úprava jim dodá další rozměr. Můžeme je také použít ke kupáži, kde vhodně doplňují jiné odrůdy a dodávají směsce plnost a barvu.

  1. KOVÁŘ, Ladislav. VITIS VINIFERA L. – réva vinná / vinič hroznorodý [online]. Botany.cz, 2008-01-22 [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. 
  2. Fratava. Wein.plus, Lexikon. https://glossar.wein.plus, 11. prosince 2023 (německy).

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Martin Šimek : Encyklopédie všemožnejch odrůd révy vinné z celýho světa s přihlédnutím k těm, co již ouplně vymizely, 2008–2012

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]