Fratava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Fratava (zkratka Ft) je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě červených vín, která byla vyšlechtěna v České republice, kříženec odrůd Frankovka a Svatovavřinecké.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Réva vinná (Vitis vinifera) odrůda Fratava je jednodomá dřevitá pnoucí liána dorůstající v kultuře až několika metrů. Kmen tloušťky až několik centimetrů je pokryt světlou borkou, která se loupe v pruzích.[1] Úponky umožňují této rostlině pnout se po tvrdých předmětech. Růst je bujný. List je velký až velmi velký, pětiúhelníkovitý, tmavozelený, nečleněný nebo třílaločnatý, zřídka až pětilaločnatý, s mělkými výkroji, čepel je zvlněná, řapíkový výkroj je nejčastěji lyrovitý, úzce otevřený až překrytý s průsvitem.

Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem jsou středně velké až menší, okrouhlé bobule, slupka obsahuje velké množství červeného barviva, dužina je nezbarvená. Hrozny jsou středně velké až velké, u základu třapiny rozvětvené, nepříliš husté až průměrně kompaktní.

Původ a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Fratava je moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera), vyšlechtěná Lubomírem Glosem v Moravské Nové Vsi roku 1973, kříženec odrůd Frankovka a Svatovavřinecké. Fratava je od roku 2008 zapsána ve Státní odrůdové knize České republiky. Odrůda je vhodná k pěstování v obou vinařských oblastech České republiky, pěstována je zatím pouze okrajově a na malých plochách. Udržovatelem odrůdy v ČR je Lubomír Glos.

Fratava je úspěšný kříženec, který byl následně kolektivem šlechtitelů Vědeckovýrobního sdružení Resistant Velké Bílovice (později Vinselekt Perná) využit při šlechtění odrůd Cerason, Kofranka, Laurot, Marlen a Nativa.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název odrůdy je kombinací názvů obou rodičovských odrůd.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Je možno ji pěstovat na rýnsko-hessenském i na vysokém vedení. Roste a plodí dobře na podnožích K 5BB, Cr 2 a T 5C, zejména na výjimečně chudých a sušších půdách, na dobrých půdách nebo na menších tvarech na podnoži nejlépe vyhovuje SO-4. Při všech způsobech vedení je nejvhodnější řez na jeden kmínek a jeden tažeň. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 4-6 oček na m2. Plodnost je střední až velmi dobrá a pravidelná, často i dosti vysoká. Při vysoké násadě je vhodné provést redukci hroznů, která přispěje k získání vyšší cukernatosti a kvality hroznů a vína.

Fenologie[editovat | editovat zdroj]

Odrůda zraje středně pozdně, začátkem října, je vhodná i do severních vinařských oblastí, kde dává dobrá vína.

Choroby a škůdci[editovat | editovat zdroj]

Odrůda není při pěstování pod fungicidní ochranou výrazně choulostivá vůči plísni révové (Plasmopara viticola) ani padlí révovému (Uncinula necator), hrozny nebývají napadány plísní šedou (Botrytis cinerea) ani hnilobou a vydrží velmi dlouho v dobrém stavu na keřích. Odolnost vůči mrazu je dobrá, nižší bývá na úrodných a vlhkých půdách.

Poloha a půdy[editovat | editovat zdroj]

Velmi dobře roste i na půdách chudších a na sušších stanovištích. Na sušších lokalitách může vytvářet menší bobule, které jsou pozitivní z pohledu kvality hroznů.

Víno[editovat | editovat zdroj]

V dobrých polohách dává vína vysoce kvalitní, plná, silně barevná, s nižšími kyselinami a příjemnou tříslovinou. Charakterem a jakostí připomínají vína odrůdy Svatovavřinecké, ovšem s podstatně nižší aciditou. Víno je velmi plné, extraktivní, s výrazně temně červenou barvou, chuťově příjemné. Ve vůni najdeme ovocné a kořenité složky, často konzervované ovoce až povidlové tóny. V chuti se dá objevit červené zralé ovoce, marmeláda, kořenité tóny. Vína se pro nižší aciditu dají konzumovat již jako mladá, ale jsou vhodná i k delšímu zrání, jemná bariková úprava jim dodá další rozměr. Můžeme je také použít ke kupáži, kde vhodně doplňují jiné odrůdy a dodávají směsce plnost a barvu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOVÁŘ, Ladislav. VITIS VINIFERA L. – réva vinná / vinič hroznorodý [online]. Botany.cz, 2008-01-22, [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Multimédia[editovat | editovat zdroj]

  • Martin Šimek : Encyklopédie všemožnejch odrůd révy vinné z celýho světa s přihlédnutím k těm, co již ouplně vymizely, 2008-2012