Čepel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny na stránce Čepel (rozcestník).
Čepel japonské katany

Čepel je zpravidla deskovitá, podlouhlá, ocelová součást různých nástrojů, která bývá na jednom (jednosečná) či obou bocích (dvousečná) zbroušená do ostří, popřípadě břitu a zakončena často hrotem. Vyskytuje se jako část zbraně (např. meč, šavle, píka, halapartna, kord, rapír, dýka) , nástroje (kupř. nůž, sekera, mačeta, nůžky, pila, kosa, žiletka). Čepele se používají i v mnoha strojních zařízeních a v nejrůznějších oborech lidské činnosti (strojní nůžky, lékařské skalpely, travní sekačky či obráběcí nože pro obráběcí stroje a nástroje apod.). Čepel tak slouží k sekání, krájení, bodání, řezání, třískovému obrábění atp.

Čepele jsou obvykle vyrobeny z kovu, nejčastěji z oceli nebo jiné slitiny železa (v historii i z jiných kovů, kupř. bronzu, příp. z jiných materiálů – kamene, kosti aj.). Dnes se vyrábějí také keramické nože.

Pojem „čepel“ v jiném významu slova[editovat | editovat zdroj]

V botanice je čepel (lamina) plochá lupenitá část listu, která slouží zejména k výměně plynů s okolím („dýchání“), k fotosyntéze a k odpařování vody.
Ve sportovním názvosloví je čepel částí hokejky.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]