Martin Hrdina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Martin Hrdina
Narození 28. září 1978 (40 let)
Velké Bílovice
Web www.hrdina.tv
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Martin Hrdina (* 28. září 1978,[1] Velké Bílovice) je český interiérový architekt a grafický designér[2] působící v Brně.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině vinaře z Velkých Bílovic, Jaroslava Hrdiny.[3] Od roku 1997 studoval na Fakultě architektury Technické univerzity v Liberci, v ateliéru architektky Heleny Jiskrové.[4] Ta v Liberci působila jako hostující profesorka z Nizozemska a pod jejím vlivem Hrdina pokračoval ve studiu v Amsterdamu.[4] Na Gerrit Rietveld Academy studoval obor interiérový design[4] a v roce 2004 jej absolvoval s bakalářským titulem (bakalář designu, BDes.).[1] O rok později dokončil i magisterské studium v Liberci s titulem inženýr architekt (Ing. arch.).[1] Během svého nizozemského pobytu se začal více věnovat také grafickému designu.[4] V roce 2006 založil vlastní grafické a designové studio.[2] Definitivně se vrátil do Česka v roce 2008 a zakotvil v Brně.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Grafický design[editovat | editovat zdroj]

Jeho nizozemským diplomovým projektem byla kniha a instalace nazvaná Psaný prostor (Written Space). Šlo o deset textů, architektonických básní, složených z vybraných textů architekta Adolfa Loose, básníka E. E. Cummingse a spisovatele Williama Burroughse a uspořádaných do trojrozměrné knihy.[5][6]

První velkou zakázkou grafického designu v Česku byla pro Hrdinu vizuální stránka dvou ročníků filmového festivalu Mezipatra (2007 a 2008).[7][8][6] Následovaly práce pro Divadlo Letí (2008–2009) nebo vítězný návrh v soutěži o vizuální identitu Centra současné dramatiky (2010); již od studijních let tvořil pro liberecké Krátké a úderné divadlo. Korporátní identitu a grafický vizuál navrhoval jak pro moravské rodinné vinařství (2008), tak i pro nizozemskou architektonickou kancelář INK / AIM (2005 a 2007) nebo pro české ministerstvo školství (2010).[6] V divadelní sezóně 2013/14 zpracoval pro brněnské Divadlo Reduta sérii plakátů k novým představením Nora, Provaz a Loupežníci.[9][10]

Mimo festivalové tiskoviny navrhl a graficky zpracoval i knižní díla. Ze spolupráce s brněnským nakladatelstvím Host vzešla mimo jiné grafická podoba Knihy roku 2012 Magnesia Litera, Rybí krev.[11][12] Pro stejné nakladatelství zpracoval i průvodce Brno nacistické a Brno stalinistické nebo knihu rozhovorů Jiřího Kubíka Na Hradě a v podhradí (Česko na cestě od Havla k Zemanovi).

Brno, Veveří 14 s Bistrem Franz v parteru

Interiérový design[editovat | editovat zdroj]

V oblasti interiérového designu se jeho první výraznou brněnskou realizací stala v roce 2008 kavárna Tungsram na Kapucínském náměstí. Pro ni také navrhl na míru téměř veškerý mobiliář a zpracoval grafický vizuál, pro nějž se inspiroval reklamní grafikou 30. let 20. století.[13] V návaznosti na to přišly i další podobné zakázky. V roce 2010 to byla série kaváren Art (v předsálí stejnojmenného kina), Alfa (ve stejnojmenné funkcionalistické pasáži)[4] a zejména Leporelo+. Na posledně jmenované kavárně s obchodem ve vstupní hale brněnského Domu umění spolupracoval s architektkou Nicol Gale.[14] V roce 2011 dokončil Bistro Franz na Veveří, pojmenované podle původního autora nově opraveného secesního domu Františka Pavlů.[4][15] Pro majitele kavárny Tungsram pak vytvořil encyklopedií inspirovaný interiér kavárny Atlas, otevřené v dubnu 2013 v předsálí Sálu Břetislava Bakaly.[16][17] V prostorách Místodržitelského paláce, jenž má ve správě Moravská galerie v Brně, byla v červnu 2014 otevřena kavárna příznačně nazvaná Morgal, na jejímž interiéru s Hrdinou výtvarně spolupracovala Vendula Chalánková.[18][19]

Vedle kaváren se podílel i na přípravě řady výstav. V červnu 2014 byla v kunštátském zámku otevřena prohlídková trasa nazvaná „V erbu tří pruhů. Páni z Kunštátu a jejich hrad“, pro niž Hrdina připravoval architektonický návrh.[20] Navrhl rovněž architektonické řešení stálé expozice věnované moravským Lucemburkům, která byla otevřena 2. července 2016 na hradě Veveří.[21] Jako designér se podílel i na přípravě stálé interaktivní expozice „Moravský aristokrat v labyrintu světa“ v bučovickém zámku, která byla zpřístupněna 1. července 2017.[22][23]

Pracuje na pomezí architektury a designu; grafické prvky a postupy jsou přítomny od počátku vznikající koncepce a promítají se až do jednotlivých detailů jako jídelní lístky apod. V rozhovoru pro magazín Era 21 označil za svou inspiraci funkcionalismus a art deco 20. a 30. let 20. století.[5]

Aktivně se zajímá a vyjadřuje i k zásahům do veřejného prostoru. Podpořil ku příkladu iniciativu proti podzemním garážím pod Zelným trhem (2010),[5][24] zasedl v hodnotící komisi při výběru jednotného vizuálního stylu Hvězdárny a planetária Brno (2011).[25]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c CV: Martin Hrdina [online]. Martin Hrdina Design [cit. 2013-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Hrdina [online]. CzechDesign.cz [cit. 2013-04-29]. Dostupné online. 
  3. Vinařství [online]. Hrdina & dcera [cit. 2013-04-29]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g GEBRIAN, Adam. Dvě kavárny a bistro, Brno. Fotografie Vladimír Novotný. Lidové noviny, Relax. 2012-04-07, s. 37. Také 2012-04-11 na Lidovky.cz. Dostupné online [cit. 2013-04-29]. 
  5. a b c MORÁVKOVÁ, Zuzana. Prostor, kde spolu lidé mluví. Era 21. Roč. 2010, čís. 3. Dostupné online [cit. 2013-04-30]. 
  6. a b c Projects [online]. Martin Hrdina Design [cit. 2013-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Příběh podnikatele na volné noze: Designér Martin Hrdina [online]. iPodnikatel.cz, 2011-08-25 [cit. 2013-04-29]. Dostupné online. 
  8. NIVNICKÁ, Olga. Rebelové a buřiči. MetropolisLive.cz [online]. 2007-10-26 [cit. 2013-04-30]. Dostupné online. 
  9. HRDINA, Martin. Nora Reduta Plakát Brno ČR 2013 [online]. Hrdina.tv, 2013-11-01 [cit. 2015-02-26]. Dostupné online. 
  10. Jak naplánovat a provést vraždu, aby se na ni nepřišlo a její aktéři dosáhli „estetických kvalit dokonalé vraždy“? [online]. Národní divadlo Brno [cit. 2015-02-26]. Dostupné online. 
  11. Rybí krev [online]. KnihyKnihy.cz [cit. 2013-04-30]. Dostupné online. 
  12. Jiří Hájíček: Rybí krev [online]. Nakladatelství HOST [cit. 2013-04-30]. Dostupné online. 
  13. KOZLOVÁ, Tereza. Zdravá dávka 'café funkcionalismu'. Lidovky.cz [online]. 2011-05-06 [cit. 2013-04-29]. Dostupné online. 
  14. GOTTWALDOVÁ, Marika. Leporelo+ je nová kavárna a designový shop v Brně. DesignMagazin.cz [online]. 2011-04-24 [cit. 2013-04-30]. Dostupné online. 
  15. VACKOVÁ, Eva. Setkání s Franzem. Bydlení. Roč. 2012, čís. 7. Dostupné online [cit. 2013-04-30]. 
  16. KAŠPÁREK, Michal. April 2013 picks: Jazz festival and fresh burgers. Brno Now [online]. 2013-04-03 [cit. 2013-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. CHMELÍKOVÁ, Kristýna. Martin Hrdina a jeho barevný svět kaváren. City DNES Brno. 2013-04-23, s. 14. Dostupné online [cit. 2013-04-30]. 
  18. GEBRIAN, Adam. Barokní současnost. Reflex. 2014-12-01, roč. XXV, čís. 49, s. 64-65. Dostupné online [cit. 2015-02-26]. PMID http://www.morgal.cz/images/morgal_respekt.pdf. 
  19. FAJKUSOVÁ, Anna. Kavárnu Podobrazy střídá Morgal. S freskou. Brněnský deník [online]. 2014-03-25 [cit. 2017-07-04]. Dostupné online. 
  20. Redakce. Kunštátský zámek otvírá novou expozici. Věnovanou středověku. Brněnský deník [online]. 2014-06-16 [cit. 2017-07-04]. Dostupné online. 
  21. GÁFRIKOVÁ, Eliška. Lucemburkové se vrací na Moravu. Při výročí sedmistého narození Karla IV.. Vyškovský deník [online]. 2016-04-12 [cit. 2017-07-04]. Dostupné online. 
  22. Moravský aristokrat v labyrintu světa [online]. Zámek Bučovice [cit. 2017-07-04]. Dostupné online. 
  23. HAŠKOVÁ, Martina. Moravský aristokrat láká do labyrintu. Na bučovickém zámku. Vyškovský deník [online]. 2017-07-01 [cit. 2017-07-04]. Dostupné online. 
  24. Otevřený dopis ministrovi kultury [online]. Nechceme podzemní garáže na Zelném trhu, 2010-08-10 [cit. 2013-04-30]. Dostupné online. 
  25. DUŠEK, Jiří. Hvězdárna a planetárium Brno hledá (nejen) nové logo [online]. Česká astronomická společnost, 2010-12-03 [cit. 2013-04-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]