Železniční trať Znojmo–Okříšky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Znojmo–Okříšky
Číslo 241
Provozovatel dráhy SŽDC
Technické informace
Délka 70 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrifikovaná trať
Maximální sklon 16,6 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 80 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Retzu
100,149 Znojmoněmecky Znaim
trať do Břeclavi
Znojemský tunel(35 m)
108,285 Citoniceněmecky Edmitz
112,585 Olbramkostelněmecky Woframitzkirchen
119,464 Šumnáněmecky Schönwald-Frain
býv. hranice protektorátu
127,170 Grešlové Mýto
130,080 Blížkovice
132,480 Vesce
trať do Jemnice
138,466 Moravské Budějovice
143 Bohušice
146,587 Jaroměřice nad Rokytnou
150,726 Šebkovice
154,635 Kojetice na Moravě
161,153 Stařeč
166,330 Hvězdoňovice
trať do Brna
169,857 Okříškyněmecky Klein Wartenberg
trať do Jihlavy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Znojmo–Okříšky je jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať, součást celostátní dráhy, spojující Znojmo a Okříšky. Nese číslo 241. Do provozu byla uvedena 23. dubna 1871 jako součást trati Rakouské severozápadní dráhy. Na trati se nachází jeden tunel.[1]

Historický vývoj tratě[editovat | editovat zdroj]

Přímé spojení Berlína s Vídní přes Liberec plánovaly německé hospodářské kruhy koncem roku 1860. Kromě toho si Rakousko přálo krátké spojení Vídně s Baltským mořem a Severním mořem, na něž by se mohly napojit i střední Čechy se svými uhelnými doly a cukrovary. S přípravou projektu započala společnost Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn (SNDVB) roku 1865. Jedním z jejích konkurentů byla společnost Společnost státní dráhy (StEG). Koncesi k vybudování a provozování dráhy Vídeň–Mladá Boleslav obdržela SNDVB dne 8. září 1868.

Znojemský viadukt

Společnost Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) byla založena 26. července 1870 s cílem vybudovat druhé severojižní spojení v Čechách. Úsek KolínGolčův Jeníkov byl uveden do provozu v prosinci 1869, úsek Golčův Jeníkov–Havlíčkův Brod v prosinci 1870, v lednu 1871 pak úsek Havlíčkův Brod–Jihlava a 23. dubna 1871 konečně úsek Jihlava–Znojmo.

Roku 1908 byl provoz na trati zestátněn. Odstoupením části území po mnichovské dohodě přešel úsek trati od Znojma po Šumnou k Německým říšským dráhám; zahrnut byl pod trať 462 g Wien Nordwestbf–Znaim–Schönwald-Frain.[2] Po druhé světové válce převzaly správu Československé dráhy, později České dráhy a od roku 2008 Správa železniční dopravní cesty. V roce 2011 byla na trati vybudována nová zastávka Bohušice [3] mezi stanicemi Jaroměřice nad Rokytnou a Moravské Budějovice.[4]

Po železniční trati Znojmo–Okříšky bývaly vedeny rychlíky. Ty stavívaly mimo Znojmo a Okříšky též v Šumné, Moravských Budějovicích a Jaroměřicích nad Rokytnou. V posledních svých letech nesl tento rychlík název Dyje. Po roce 1991 zaznamenal tento dálkový vlak výrazný úbytek cestujících, zejména v úseku Jihlava–Znojmo, a byl v roce 1993 zrušen.[5] Až do roku 2006 jezdíval pár rychlíků 1518/1519, v pátek odpoledne ve směru z Prahy do Znojma a v neděli ze Znojma do Prahy.

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 2017 městys Stařeč navrhl propojit tratě 240 a 241 se zaústěním do stanice Třebíč. Spojka by zlepšila místní dopravní obslužnost tím, že by se východištěm vlaků do Znojma mohlo stát okresní město Třebíč místo Okříšek a sám městys Stařeč by získal nádraží blíže zastavěné části obce. Kraj Vysočina souhlasil s tím, že pošle Správě železniční dopravní cesty žádost o zpracování studie.[6]

Průběh tratě[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať vychází ze znojemského nádraží na sever. Jak se stáčí k západu, obchází ze severu takřka celé město po pravém břehu potoka Lesky. Až k zastávce Citonice trať vede souběžně s Gránickým potokem. Od Citonic k železniční stanici Olbramkostel prochází poli. Další úsek cesty ke stanici Šumná již vede podstatnou měrou lesem nebo po jeho okraji (Šumenský hvozd). Podobně je tomu, když trať pokračuje k severu ke Grešlovému Mýtu. Za stanicí Grešlové Mýto trať překonává Jevišovku.

Výpravní budova stanice Okříšky je na ostrůvku obklopeném kolejištěm

Dál již trať vede v polích. Poslední zastávkou v Jihomoravském kraji jsou Blížkovice. Za nimi trať opouští okres Znojmo a vstupuje na území kraje Vysočiny.

V okrese Třebíč prochází trať mezi Častohosticemi a Vescí, při níž je zastávka. Od Vescí trať směřuje k severu a stoupá ke 440 m n. m. poblíž Lažínek. Do Moravských Budějovic vstupuje trať od jihu. Jádru města se vyhýbá k západu. Jak překoná Rokytku, potkává se s dráhou tratě do Jemnice a souběžně vedou do stanice Moravské Budějovice. Od Moravských Budějovic trať běží k Lukovu a Bohušicím. Za Bohušicemi se velkým obloukem dotýká Jaroměřic nad Rokytnou, jejichž železniční stanice leží v připojené obci Popovicích. V Lesůňkách překračuje trať řeku Rokytnou a běží na severozápad k zastávce Šebkovice. Dál vede na sever k Hornímu Újezdu. Další stanicí jsou Kojetice na Moravě. Dalšími dvěma výraznými oblouky trať míjí Kojetice, Mikulovice a Mikulovickou horu. Až do Okříšek pak trať udržuje víceméně přímý severozápadní směr. Ze západu míjí Mastník. Ke stařečskému nádraží trať stoupá k úpatí Zadní hory. Po jižním okraji Čechočovic trať pokračuje ke Steklému rybníku u Hvězdoňovic. V těch je poslední zastávka. Trať se od nich natáčí k přímo k severu a klesá do Okříšek. Jakmile ze západu mine kopec Strážku, sbíhá se s tratí od Krahulova a spolu obcházejí západní a severní stranu zástavby Okříšek a ústí do okříšské stanice, v níž se obě trati spojují.

Stanice a zastávky[editovat | editovat zdroj]

Na železniční trati Znojmo–Okříšky jsou tyto stanice a zastávky:

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Okříšky[editovat | editovat zdroj]

Moravské Budějovice[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 243 Moravské Budějovice - Jemnice (pravidelná osobní doprava zastavena)

Znojmo[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 246 Břeclav - Boří les - Hrušovany nad Jevišovkou - Znojmo
  • Trať 248 Znojmo - Šatov st. hr. (- Retz OBB)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FIALA, Petr; HÁJEK, Zdeněk. Sto čtyřicet let trati Brno–Boží Požehnání. 110 let trati Boží Požehnání–Okříšky a Studenec–Velké Meziříčí. 1. vyd. Třebíč: Klub přátel železnice Třebíčska, 1996. 76 s. S. 10. 
  2. Jízdní řád 1944: Deutsches Kursbuch – Jahresfahrplan 1944/45
  3. Bohušice - informační portál [online]. www.bohusice.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  4. ČT24. Bohušice se po 140 letech dočkaly vlakové zastávky [online]. ČT24 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  5. 130 let trati Znojmo–Jihlava–Havlíčkův Brod (1871–2001). Příprava vydání Richard Cila. [s.l.]: [s.n.], 2001. 138 s. S. 47. 
  6. ČTK. Stařeč u Třebíče navrhuje nové železniční spojení. Týden.cz [online]. Empresa Media, 2017-12-19 [cit. 2017-12-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]