Třebíč (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třebíč
Railway station Trebic
Railway station Trebic
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Kraj Vysočina
Souřadnice
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 365551
Tratě 240
Nadmořská výška 438 m n. m.
V provozu od 1886
Zabezpečovací zařízení RZZ AŽD 71
Dopravních kolejí 4
Nástupišť (hran) 4 (4)
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava autobus
Služby ve stanici Vnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaÚschovna zavazadelBezbariérové WCPlatba v Eurech
Výpravní budova z ulice Nádražní
Část vestibulu výpravní budovy
Přijíždějící vlak na nádraží
2010-06-16 Třebíč nádraží ČD - (08).JPG

Železniční stanice Třebíč je železniční stanice na trati č. 240 v km 50,062 v třebíčské místní části Domcích, asi půl kilometru vzdušnou čarou od Karlova náměstí v centru města.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Severní trasa trati[editovat | editovat zdroj]

Třebíčské nádraží mělo podle původních plánů stát na Novém Městě východně od ulice Branky. Železniční trať totiž neměla řeku Jihlavu překonávat u Táborského mlýna a přes Jejkov vést do Domků a Boroviny, nýbrž měla od Vladislavi běžet přes Nové Město a Nové Dvory na Hrádek na Podklášteří a tam kolem panských sýpek dál k Sokolí, teprve za nímž by velikým mostem překročila řeku.[1]

Zahájení provozu[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice Třebíč slavnostně zahájila provoz dne 3. června 1886. Zkušební jízda ze stanice Zastávky u Brna do Okříšek proběhla dne 27. května 1886.[2] Na slavnostním zahájení zahráli kapely několika třebíčských spolků, zúčastnilo se celé obecní zastupitelstvo i zastupitelé židovské obce. První vlak vyjel z Brna o půl deváté ráno a ve Střelicích se k němu připojil vlak z Vídně. Tímto vlakem cestovali prominentní lidé, jež byli pozvání na tuto cestu, byli to např. moravský místodržící hrabě Schönborn, moravský zemský hejtman Felix Vetter z Lilie, zástupce ministerstva války Bauer, předseda společnosti Státní dráhy a vedoucí stavby této dráhy August de Serres, správní rada baron Pereira a další zástupci společností, jež stavěly dráhu. Vlak dorazil na třebíčské nádraží kolem dvanácté hodiny, v tuto dobu již byl náležitě ozdoben černožlutými a bíločervenými praporci. Po příjezdu a vystoupení hostů byli tito uvítání projevem tehdejšího starosty Jana Františka Kubeše, dočkalo se mu reakcí v němčině od předsedy Serrese i hraběte Schönborna. Vlak se později rozjel dále a zastavil až po přejetí borovinského mostu, kde byla obdivována stavba tohoto viaduktu. Vlak později zastavil i v zastávce Borovina, kde byli hosté přivítání paními z rodu Budischowských. Vlak svoji jízdu ukončil v Okříškách, kde se konal slavnostní raut. Pravidelný provoz tedy začal 4. června téhož roku a původně jezdily na trati dva vlaky denně, cestu z Brna do Jihlavy zvládly za 4 hodiny a 53 minut, jízdné tehdy bylo ve výši 2 zlatých a 13 krejcarů (I. třída) resp. 1 zlatý a 42 krejcarů (II. třída).

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

V roce 1924 začaly přes stanici jezdit i rychlíky, první rychlík byl ozdoben nápisy "Od Šumavy k Tatrám" a na třebíčské stanici do něj přistoupila delegace třebíčských zastupitelů v čele s tehdejším starostou Karlem Přerovským. Dne 24. března se sešla v Třebíči komise Ministerstva železnic, která měla projednat rozšíření stanice, ani přes časté urgence toto nebylo uskutečněno. První rekonstrukce (nástřik fasády) byly provedeny až v roce 1954.

Poslední rekonstrukce budovy proběhla až v roce 1995, v roce 1994 se konalo výběrové řízení, kde ze 12 společností byla vybrána společnost Aras z Velkého Beranova. Tato provedla rekonstrukci vnitřní i venkovní, byla opravena omítna, kompletně vyměněny technické sítě, vyměněny okna, dveře a vyměněna byla i střecha. Byla opravena i sociální zařízení a bytová jednotka v přístřeší. Byly změněny i dispozice v přízemí. Slavnostní otevření proběhlo 23. června 1995 za přítomnosti zástupců města i společností, jež se účastnily rekonstrukce. V květnu 2016 se součástí nádraží stala půjčovna kol, která bude provozována Českými drahami.[3][4] V roce 2016 také proběhla další rekonstrukce trati, součástí rekonstrukce byla i úprava prostor nádraží, kdy vzniklo 220 metrů dlouhé ostrovní nástupiště s podchodem.[5] Stejně tak byl vybudován příchod podchodem na toto nástupiště.[6] V rámci modernizace a projektu Kniha do vlaku byla připravena knihovnička v budově stanice.[7] První vlak po rozsáhlé revitalizaci (červenec 2016 - únor 2017) přijel 28. února 2017 ve 22:14, byl to osobní vlak číslo 4852 (Brno hl.n. - Okříšky).[8] Třebíčský odbor dopravy prohlašuje, že beton v podchodu nevypadá dobře a radnice pak navrhuje, že by podchod mohl být pomalován obrázky, posprejován či jinak vyzdoben.[9]

Budovy[editovat | editovat zdroj]

Stavba budovy nádraží byla zahájena v červnu roku 1885 a dokončena byla v květnu roku 1886, 10. února 1886 byla podána žádost o přidělení domovního čísla budově třebíčské železniční stanice. Nástupiště ještě nebylo kryté a součástí budovy byla čekárna III. třídy, čekárny pro I. a II. třídu a kancelář přednosty stanice. V podlaží byl čtyřpokojový byt a v přístřeší byl byt výhybkáře. Současně bylo postaveno i skladiště a záchod pro cestující I. třídy. Nutnou součástí byl i zvon, který byl v těsné blízkosti nádraží.[10]

Rozšíření se výpravní budova dočkala zjara roku 1901 zbudováním přízemních přístavků z obou svých stran. V pravém přístavku byla tehdy dopravní a telegrafní kancelář, čekárna, nákladní pokladna a byla do těchto prostor přesunuta i kancelář přednosty stanice. Do levého přístavku byla nově zřízena čekárna pro cestující III. třídy a z původní kanceláře přednosty byly zřízeny čekárny pro cestující z I. a II. třídy. Původní čekárny I. a II. třídy byly přeměněny na vestibul s osobní pokladnou. Další menší přízemní přístavba pak následovala roku 1919, byl tehdy rozšířen levý přístavek a jeho součástí se stala výpravna poštovních zásilek. V roce 1923 byla přistavěna budova pro nákladní dopravu a účtárnu.[10] V této podobě v podstatě slouží dodnes, třebaže snahy o rozšíření stanice tu byly, např. ve 30. letech a 60. letech 20. století. Velká rekonstrukce budovy stanice proběhla v letech 1994 a 1995. Opraveny byly střechy, vyměněna okna, provedeny nové venkovní omítky, vyměněny byly veškeré technické sítě, vybudováno bylo ústřední topení, rozšířen byl vestibul, v podkroví renovována bytová jednotka.[11][12]

Roku 2008 byl uveřejněn záměr vybudování nové budovy třebíčské železniční stanice. Ta by mohla vyrůst více na východ v prostoru naproti budově okresního soudu.[13]

Koleje[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů ze staniční kroniky měla stanice původně tři průběžné koleje (I., II. a IV.) a jednu skladištní kolej (III.). Roku 1909 byla prodloužena kolej č. IV. směrem k Vladislavi. Roku 1923 přibyla kusá kolej (V.) a průběžná kolej (VI.). Příští rok byly koleje přečíslovány vzhledem ke stanovení Brna začátkem trati. V dalších letech byly koleje prodlužovány, roku 1938 přibyla sedmá vykládací kolej pro vozové zásilky.[12] Během rekonstrukce nádražní budovy v letech 1994–1995 bylo prodlouženo nástupiště u koleje č. 2 (první od budovy) tak, že se kolej č. 4 (kolej s nákladištěm a u skladiště) stala kolejí kusou. Později byla kolej ještě o několik metrů zkrácena, znovu na úkor prodloužení nástupiště.

Jediná vlečka třebíčské stanice vedla do První brněnské strojírny. Do provozu byla dána v roce 1964[12] a využívána byla do samého konce 20. století. Její koleje byly odstraněny na jaře roku 2008. Nad tratí poblíž přechodu pro pěší je konstrukce pro teplovodní potrubí TTS Třebíč.

V létě 2011 bylo vybudováno parkoviště východně od budovy. Budova byla v letech 2016 a 2017 rekonstruována, i přes zprovoznění kolejí v březnu 2017 pokračovaly dodělávky nádražní budovy a nově vybudovaného podchodu i nadále. Ke konci březnu mají být rekonstrukce dokončeny.[14]

Terminál[editovat | editovat zdroj]

Na jaře roku 2014 došlo k zahájení stavby přestupního terminálu. Na stavbě lze přestoupit z vlakové na autobusovou dopravu a naopak. Na přelomu března a dubna bylo zbouráno původní skladiště a vytrhány kusé koleje, což nastartovalo terénní úpravy. V prosinci roku 2014 došlo k otevření nového, normovaného nástupiště u 1. koleje od budovy, dovybaveného informačním systémem a přístřeškem pro cestující. Další změna v kolejišti proběhla u budoucího nového nákladiště pod Riegrovou ulicí. Kolej 5. od budovy byla na vladislavském zhlaví degradována na kusou, příjezd na ní je umožněn pouze z krahulovského zhlaví třebíčské stanice.

Jedná se o dva projekty. Přestupní terminál Třebíč financuje Město Třebíč, úpravy kolejiště a nástupišť jsou v režii SŽDC.

Stavba přestupního terminálu v Třebíči (stav ke 31. 12. 2014)
Demolice skladiště v Třebíči
Nové, normované nástupiště a osobní vlak mimořádně s lokomotivou 742.044

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŽAMBERSKÝ, Evžen. Třebíč a železnice VIII. 1885 a 1886. Zpravodaj města Třebíče. 4 1993, čís. 4, s. 6–7.  
  2. JOURA, Jiří. Historie nádražní budovy. Zpravodaj města Třebíče. 9 1995, čís. 9, s. 6–10.  
  3. VONDRÁK, František. Na nádraží v Třebíči vznikne půjčovna kol [online]. Třebíčský deník, 2016-04-08, [cit. 2016-04-09]. Dostupné online.  
  4. MAHEL, Luděk. Na vlakovém nádraží je půjčovna jízdních kol [online]. Třebíč: Třebíčský deník, 2016-07-05, [cit. 2016-07-07]. Dostupné online.  
  5. VONDRÁK, František. Na nádraží vznikne ostrovní nástupiště s podchodem. Třebíčský deník [online]. 2016-06-10 [cit. 2016-06-13]. Dostupné online.  
  6. VONDRÁK, František. Oprava trati se odkládá na druhou polovinu prázdnin [online]. Třebíč: Třebíčský deník, 2016-07-07, [cit. 2016-07-07]. Dostupné online.  
  7. FUKALOVÁ, Barbora. Na vlakovém nádraží je knihovna [online]. Třebíč: Třebíčský deník, 2016-07-28, [cit. 2016-07-31]. Dostupné online.  
  8. VONDRÁK, František. Do Třebíče se vracejí vlaky. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-02-27 [cit. 2017-03-01]. Dostupné online.  
  9. JAKUBCOVÁ, Hana. Betonový podchod se dělníkům nepovedl, jejich chyby mají zakrýt umělci. iDNES.cz [online]. 2017-03-24 [cit. 2017-03-27]. Dostupné online.  
  10. a b JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí ... podruhé. Třebíč : Amaprint Kerndl, 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2. Kapitola Železnice ze Zastávky do Okříšek, s. 14-21.  
  11. KROPÁČ, Josef. Rekonstrukce nádražní budovy v Třebíči. Zpravodaj města Třebíče. 2 1995, čís. 2, s. 9–10.  
  12. a b c FIALA, Petr; HÁJEK, Zdeněk. Sto čtyřicet let trati Brno–Boží Požehnání. 110 let trati Boží Požehnání–Okříšky a Studenec–Velké Meziříčí. 1. vyd. Třebíč : Klub přátel železnice Třebíčska, 1996. 76 s. S. 21–25.  
  13. NOVÁČKOVÁ, Marcela. Současné vlakové nádraží možná nahradí mrakodrap. Třebíčský deník [online]. 2008-03-07 [cit. 2010-11-29]. Dostupné online.  
  14. VONDRÁK, František. Nádraží bude hotové do měsíce. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-03-09 [cit. 2017-03-09]. Dostupné online.