Třebíč (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Třebíč
Železniční stanice Třebíč
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Kraj Vysočina
Město Třebíč
Ulice Nádražní
Souřadnice
Třebíč
Třebíč
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 365551
Tratě 240
Nadmořská výška 438 m n. m.
V provozu od 1886
Zabezpečovací zařízení RZZ AŽD 71
Dopravních kolejí 4
Nástupišť (hran) 4 (4)
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava autobus
Služby ve stanici Vnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaÚschovna zavazadelBezbariérové WCPlatba v EurechSchodištěVýtahy
Výpravní budova z ulice Nádražní
Část vestibulu výpravní budovy
Přijíždějící vlak na nádraží
2010-06-16 Třebíč nádraží ČD - (08).JPG

Železniční stanice Třebíč je železniční stanice na trati č. 240 v km 50,062 v třebíčské místní části Domcích, asi půl kilometru vzdušnou čarou od Karlova náměstí v centru města.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Severní trasa trati[editovat | editovat zdroj]

Třebíčské nádraží mělo podle původních plánů stát na Novém Městě východně od ulice Branky. Železniční trať totiž neměla řeku Jihlavu překonávat u Táborského mlýna a přes Jejkov vést do Domků a Boroviny, nýbrž měla od Vladislavi běžet přes Nové Město a Nové Dvory na Hrádek na Podklášteří a tam kolem panských sýpek dál k Sokolí, teprve za nímž by velikým mostem překročila řeku.[1]

Zahájení provozu[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice Třebíč slavnostně zahájila provoz dne 3. června 1886. Zkušební jízda ze stanice Zastávky u Brna do Okříšek proběhla dne 27. května 1886.[2] Na slavnostním zahájení zahráli kapely několika třebíčských spolků, zúčastnilo se celé obecní zastupitelstvo i zastupitelé židovské obce. První vlak vyjel z Brna o půl deváté ráno a ve Střelicích se k němu připojil vlak z Vídně. Tímto vlakem cestovali prominentní lidé, jež byli pozvání na tuto cestu, byli to např. moravský místodržící hrabě Schönborn, moravský zemský hejtman Felix Vetter z Lilie, zástupce ministerstva války Bauer, předseda společnosti Státní dráhy a vedoucí stavby této dráhy August de Serres, správní rada baron Pereira a další zástupci společností, jež stavěly dráhu. Vlak dorazil na třebíčské nádraží kolem dvanácté hodiny, v tuto dobu již byl náležitě ozdoben černožlutými a bíločervenými praporci. Po příjezdu a vystoupení hostů byli tito uvítání projevem tehdejšího starosty Jana Františka Kubeše, dočkalo se mu reakcí v němčině od předsedy Serrese i hraběte Schönborna. Vlak se později rozjel dále a zastavil až po přejetí borovinského mostu, kde byla obdivována stavba tohoto viaduktu. Vlak později zastavil i v zastávce Borovina, kde byli hosté přivítání paními z rodu Budischowských. Vlak svoji jízdu ukončil v Okříškách, kde se konal slavnostní raut. Pravidelný provoz tedy začal 4. června téhož roku a původně jezdily na trati dva vlaky denně, cestu z Brna do Jihlavy zvládly za 4 hodiny a 53 minut, jízdné tehdy bylo ve výši 2 zlatých a 13 krejcarů (I. třída) resp. 1 zlatý a 42 krejcarů (II. třída).

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

V roce 1924 začaly přes stanici jezdit i rychlíky, první rychlík byl ozdoben nápisy "Od Šumavy k Tatrám" a na třebíčské stanici do něj přistoupila delegace třebíčských zastupitelů v čele s tehdejším starostou Karlem Přerovským. Dne 24. března se sešla v Třebíči komise Ministerstva železnic, která měla projednat rozšíření stanice, ani přes časté urgence toto nebylo uskutečněno. První rekonstrukce (nástřik fasády) byly provedeny až v roce 1954.

Poslední rekonstrukce budovy proběhla až v roce 1995, v roce 1994 se konalo výběrové řízení, kde ze 12 společností byla vybrána společnost Aras z Velkého Beranova. Tato provedla rekonstrukci vnitřní i venkovní, byla opravena omítna, kompletně vyměněny technické sítě, vyměněny okna, dveře a vyměněna byla i střecha. Byla opravena i sociální zařízení a bytová jednotka v přístřeší. Byly změněny i dispozice v přízemí. Slavnostní otevření proběhlo 23. června 1995 za přítomnosti zástupců města i společností, jež se účastnily rekonstrukce. V květnu 2016 se součástí nádraží stala půjčovna kol, která bude provozována Českými drahami.[3][4] V roce 2016 také proběhla další rekonstrukce trati, součástí rekonstrukce byla i úprava prostor nádraží, kdy vzniklo 220 metrů dlouhé ostrovní nástupiště s podchodem.[5] Stejně tak byl vybudován příchod podchodem na toto nástupiště.[6] V rámci modernizace a projektu Kniha do vlaku byla připravena knihovnička v budově stanice.[7] První vlak po rozsáhlé revitalizaci (červenec 2016 - únor 2017) přijel 28. února 2017 ve 22:14, byl to osobní vlak číslo 4852 (Brno hl.n. - Okříšky).[8] Třebíčský odbor dopravy prohlašuje, že beton v podchodu nevypadá dobře a radnice pak navrhuje, že by podchod mohl být pomalován obrázky, posprejován či jinak vyzdoben.[9] V červnu 2017 byla do blízkosti nového podchodu instalována tzv. solární lavička s bezdrátovým připojením na internet, USB porty a solárním nabíjením.[10] V červnu 2017 byly zprovozněny výtahy do podchodů pod kolejemi.[11] V červenci 2018 byly vyhlášeny výsledky soutěže pro grafickou výmalbu betonového podchodu, kdy veškerou soutěž řešila skupina mlafých lidí, kteří získali podporu od Rady mládeže Kraje Vysočina. Tři vítězné návrhy postoupily do druhého kola, které rozhodne odborná porota.[12]

V roce 2019 má být nádražní budova rekonstruována, celková cena stavby má být 30 milionů Kč. Rekonstrukce má začít v polovině roku 2019 a dokončena má být v srpnu roku 2020. Přízemní část budovy by měla být bezbariérová, čekárna a pokladny mají být blíže hlavnímu dopravnímu terminálu, prestavěno má být i zázemí pro zaměstnance drah. Vzhled budovy má zůstat přiblízně stejný.[13]

Budovy[editovat | editovat zdroj]

Stavba budovy nádraží byla zahájena v červnu roku 1885 a dokončena byla v květnu roku 1886, 10. února 1886 byla podána žádost o přidělení domovního čísla budově třebíčské železniční stanice. Nástupiště ještě nebylo kryté a součástí budovy byla čekárna III. třídy, čekárny pro I. a II. třídu a kancelář přednosty stanice. V podlaží byl čtyřpokojový byt a v přístřeší byl byt výhybkáře. Současně bylo postaveno i skladiště a záchod pro cestující I. třídy. Nutnou součástí byl i zvon, který byl v těsné blízkosti nádraží.[14]

Rozšíření se výpravní budova dočkala zjara roku 1901 zbudováním přízemních přístavků z obou svých stran. V pravém přístavku byla tehdy dopravní a telegrafní kancelář, čekárna, nákladní pokladna a byla do těchto prostor přesunuta i kancelář přednosty stanice. Do levého přístavku byla nově zřízena čekárna pro cestující III. třídy a z původní kanceláře přednosty byly zřízeny čekárny pro cestující z I. a II. třídy. Původní čekárny I. a II. třídy byly přeměněny na vestibul s osobní pokladnou. Další menší přízemní přístavba pak následovala roku 1919, byl tehdy rozšířen levý přístavek a jeho součástí se stala výpravna poštovních zásilek. V roce 1923 byla přistavěna budova pro nákladní dopravu a účtárnu.[14] V této podobě v podstatě slouží dodnes, třebaže snahy o rozšíření stanice tu byly, např. ve 30. letech a 60. letech 20. století. Velká rekonstrukce budovy stanice proběhla v letech 1994 a 1995. Opraveny byly střechy, vyměněna okna, provedeny nové venkovní omítky, vyměněny byly veškeré technické sítě, vybudováno bylo ústřední topení, rozšířen byl vestibul, v podkroví renovována bytová jednotka.[15][16]

Roku 2008 byl uveřejněn záměr vybudování nové budovy třebíčské železniční stanice. Ta by mohla vyrůst více na východ v prostoru naproti budově okresního soudu.[17]

Koleje[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů ze staniční kroniky měla stanice původně tři průběžné koleje (I., II. a IV.) a jednu skladištní kolej (III.). Roku 1909 byla prodloužena kolej č. IV. směrem k Vladislavi. Roku 1923 přibyla kusá kolej (V.) a průběžná kolej (VI.). Příští rok byly koleje přečíslovány vzhledem ke stanovení Brna začátkem trati. V dalších letech byly koleje prodlužovány, roku 1938 přibyla sedmá vykládací kolej pro vozové zásilky.[16] Během rekonstrukce nádražní budovy v letech 1994–1995 bylo prodlouženo nástupiště u koleje č. 2 (první od budovy) tak, že se kolej č. 4 (kolej s nákladištěm a u skladiště) stala kolejí kusou. Později byla kolej ještě o několik metrů zkrácena, znovu na úkor prodloužení nástupiště.

Jediná vlečka třebíčské stanice vedla do První brněnské strojírny. Do provozu byla dána v roce 1964[16] a využívána byla do samého konce 20. století. Její koleje byly odstraněny na jaře roku 2008. Nad tratí poblíž přechodu pro pěší je konstrukce pro teplovodní potrubí TTS Třebíč.

V létě 2011 bylo vybudováno parkoviště východně od budovy. Budova byla v letech 2016 a 2017 rekonstruována, i přes zprovoznění kolejí v březnu 2017 pokračovaly dodělávky nádražní budovy a nově vybudovaného podchodu i nadále. Ke konci březnu mají být rekonstrukce dokončeny.[18]

Terminál[editovat | editovat zdroj]

Na jaře roku 2014 došlo k zahájení stavby přestupního terminálu. Na stavbě lze přestoupit z vlakové na autobusovou dopravu a naopak. Na přelomu března a dubna bylo zbouráno původní skladiště a vytrhány kusé koleje, což nastartovalo terénní úpravy. V prosinci roku 2014 došlo k otevření nového, normovaného nástupiště u 1. koleje od budovy, dovybaveného informačním systémem a přístřeškem pro cestující. Další změna v kolejišti proběhla u budoucího nového nákladiště pod Riegrovou ulicí. Kolej 5. od budovy byla na vladislavském zhlaví degradována na kusou, příjezd na ní je umožněn pouze z krahulovského zhlaví třebíčské stanice.

Jedná se o dva projekty. Přestupní terminál Třebíč financuje Město Třebíč, úpravy kolejiště a nástupišť jsou v režii SŽDC.

Stavba přestupního terminálu v Třebíči (stav ke 31. 12. 2014)
Demolice skladiště v Třebíči
Nové, normované nástupiště a osobní vlak mimořádně s lokomotivou 742.044

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŽAMBERSKÝ, Evžen. Třebíč a železnice VIII. 1885 a 1886. Zpravodaj města Třebíče. 4. 1993, čís. 4, s. 6–7. 
  2. JOURA, Jiří. Historie nádražní budovy. Zpravodaj města Třebíče. 9. 1995, čís. 9, s. 6–10. 
  3. VONDRÁK, František. Na nádraží v Třebíči vznikne půjčovna kol [online]. Třebíčský deník, 2016-04-08 [cit. 2016-04-09]. Dostupné online. 
  4. MAHEL, Luděk. Na vlakovém nádraží je půjčovna jízdních kol [online]. Třebíč: Třebíčský deník, 2016-07-05 [cit. 2016-07-07]. Dostupné online. 
  5. VONDRÁK, František. Na nádraží vznikne ostrovní nástupiště s podchodem. Třebíčský deník [online]. 2016-06-10 [cit. 2016-06-13]. Dostupné online. 
  6. VONDRÁK, František. Oprava trati se odkládá na druhou polovinu prázdnin [online]. Třebíč: Třebíčský deník, 2016-07-07 [cit. 2016-07-07]. Dostupné online. 
  7. FUKALOVÁ, Barbora. Na vlakovém nádraží je knihovna [online]. Třebíč: Třebíčský deník, 2016-07-28 [cit. 2016-07-31]. Dostupné online. 
  8. VONDRÁK, František. Do Třebíče se vracejí vlaky. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-02-27 [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. 
  9. JAKUBCOVÁ, Hana. Betonový podchod se dělníkům nepovedl, jejich chyby mají zakrýt umělci. iDNES.cz [online]. 2017-03-24 [cit. 2017-03-27]. Dostupné online. 
  10. MAHEL, Luděk. Třebíč bude mít solární lavičku s Wi-Fi připojením. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-06-01 [cit. 2017-06-03]. Dostupné online. 
  11. MAHEL, Luděk. Výtahy na třebíčském vlakovém nádraží mohou začít jezdit. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-06-08 [cit. 2017-06-17]. Dostupné online. 
  12. ŘÍHOVÁ, Irena. Barvy nahradí šeď betonu v podchodu na vlakovém nádraží. Soutěž už má vítěze. Třebíčský deník. 2018-07-25. Dostupné online [cit. 2018-07-25]. (česky) 
  13. JAKUBCOVÁ, Hana. Cestování vlakem z Třebíče do Brna brzy dozná velkých změn. Třebíčský deník. 2018-11-22. Dostupné online [cit. 2018-11-23]. (česky) 
  14. a b JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí ... podruhé. Třebíč: Amaprint Kerndl, 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2. Kapitola Železnice ze Zastávky do Okříšek, s. 14-21. 
  15. KROPÁČ, Josef. Rekonstrukce nádražní budovy v Třebíči. Zpravodaj města Třebíče. 2. 1995, čís. 2, s. 9–10. 
  16. a b c FIALA, Petr; HÁJEK, Zdeněk. Sto čtyřicet let trati Brno–Boží Požehnání. 110 let trati Boží Požehnání–Okříšky a Studenec–Velké Meziříčí. 1. vyd. Třebíč: Klub přátel železnice Třebíčska, 1996. 76 s. S. 21–25. 
  17. NOVÁČKOVÁ, Marcela. Současné vlakové nádraží možná nahradí mrakodrap. Třebíčský deník [online]. 2008-03-07 [cit. 2010-11-29]. Dostupné online. 
  18. VONDRÁK, František. Nádraží bude hotové do měsíce. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-03-09 [cit. 2017-03-09]. Dostupné online.