Hrádek (Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hrádek
Pohled na Hrádek ze Strážné hory
Pohled na Hrádek ze Strážné hory
Umístění
Město Třebíč
Městská část Podklášteří
Poloha
Začíná na na křižovatce s ulicemi Hanělova, Týnská
Končí na v parku a u židovského hřbitova
Napojené ulice Hanělova, Skalní, Na Vyhlídce, Pomezní a Stará
Další údaje
Délka 200 m
Šířka 1 jízdní pruh
Počet adres 17
PSČ 674 01
Kód ulice 603694
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Výhled na Vnitřní Město

Hrádek je území v Třebíči, jihovýchodní výběžek Podklášteří, a také k němu přilehlá ulice ve stejnojmenné části města. Má charakter městského parku, založeného jako Masarykovy sady, oblíbeného výletního místa návštěvníků Třebíče i oblíbeného oddychového místa Třebíčanů; důvodem oblíbenosti je krásný výhled na velkou část města Třebíče, mimo jiné též na třebíčskou židovskou čtvrť, zapsanou v seznamu UNESCO. Název místa se odvozuje od zříceniny středověké bašty v jihovýchodní části Hrádku.

Umístění[editovat | editovat zdroj]

Průhled k hrádecké louce

Hrádek je součást místní části i katastrálního území Podklášteří. Na západě jeho hranice procházejí ulicí Hrádek, obcházejí severní zdi židovského hřbitova a dál směrem k jihovýchodu na jihu uzavírají Týnské údolí až do kočičinské Zdislaviny ulice. Na samém jihu Hrádek sousedí s Hasskovou zahradou a svou prudkou skalní stěnou se dotýká řeky Jihlavy. Hranice dál běží na severozápad k Zámostí a tam se napojují znovu na ulici Hrádek.

Ulice Hrádek se lomí do pravého úhlu. Téměř veškerá zástavba je soustředěna do jejího ramene běžícího na severoseverovýchod k židovskému hřbitovu. Nejstarším domem je tamější původně správcovský dům čp. 41. Zbylou zástavbu tvoří rodinné domy. Na konci druhého ramene ulice je budova školského zařízení čp. 964 a poblíž ní dům čp. 1058.

Celková plocha Hrádku činí asi 12 ha, z toho asi 1,1 ha připadá na židovský hřbitov. Nadmořská výška se pohybuje mezi 430 a 440 m n. m.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina bašty

Z hlediska vojenské strategie by byl Hrádek pro založení města lepší volbou než umístění současného Vnitřního Města. Zvítězilo však hledisko ekonomické – snazší dosažitelnost vody nutné pro řemeslnou výrobu. Bezpečnostní důvody si ale i tak vyžádaly vybudovat na Hrádku předsunuté městské opevnění, podobně jako na druhé straně kočičinského údolí – na novodvorské Marijánce. Bašta na Hrádku, jež se jako zřícenina dochovala dodnes, je zbytkem původní kruhové věže se střílnami. Obehnaná byla příkopem a palisádou. Její stáří je datováno do poloviny 15. století.

Přes jižní stranu Hrádku měla vést trať 240 běžící dnes po pravém břehu řeky Jihlavy přes Jejkov, Horku-Domky a Borovinu. Tato varianta předpokládala překlenutí Kočičiny a údolí řeky Jihlavy u Sokolí mostem. Nádraží mělo být na Nových Dvorech při silnici na Velké Meziříčí.[2]

Masarykova vyhlídka

Po první světové válce byla velká část plošiny osázena stromy. Roku 1924 byla postavena u bašty Žižkova mohyla; vznikla ku příležitosti pětistého výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova. O dva roky později byly založeny městské sady.[3] Čestný název Masarykovy byl hrádeckým sadům stanoven v jubilejním roce 1928.[4]

V roce 1930 byla zbudována Masarykova vyhlídka. Slavnostně byla otevřena 28. října. Zdobil ji reliéf tehdejšího prezidenta republiky T. G. Masaryka a nápis „T. G. Masaryk zasloužil se o stát.“ Hrádecká stezka byla téhož roku nazvána stezkou Pavlíkovou na počest Jana Pavlíka, třebíčského dělnického aktivisty.[5] Přístupové cesty k vyhlídce, včetně té z Kočičiny byly zbudovány roku 1931. Masarykův reliéf byl z vyhlídky sňat poprvé za nacistické okupace. Po válce se ho však podařilo dohledat a roku 1947 znovu osadit na původní místo. Podruhé byl odstraněn po komunistickém převratu. Zmizel roku 1952 neznámo kam.[6] Velkou celkovou opravou vyhlídka prošla v roce 2007. V roce 2009 bylo vysázeno 44 lip.[7]

Hrádecká louka slouží konání různých společenských akcí (např. cirkusy, tzv. drakiády).

Slovem Hrádek se též někdy označuje Dům dětí a mládeže Hrádek Třebíč, příspěvková organizace kraje Vysočina, jíž slouží objekt bývalého Okresního domu pionýrů a mládeže, otevřený 27. září 1985. Tato stavba – dnes již nevyhovující – byla vybudována v rámci akce Z. Hlavní vchod překvapivě nesměřuje k jihu, k silnici, nýbrž k severu, do luk a zahrady.[8] Budova pak byla opuštěna, Dům dětí byl přesunut do budovy bývalé kotelny v areálu borovinské továrny, kde sdílí budovu s ekotechnickým centrem Alternátor. Budova na hrádku pak byla v dubnu roku 2016 zbourána.[9]

V únoru 2017 bylo oznámeno, že v tomtéž roce bude vybudována na místě bývalého domu dětí klubovna se sociálním zázemím a s krytým posezením. Dále pak dojde k vybudování sítě cest a opravě opěrných zídek.[10]

V roce 2018 došlo k velkému kácení stromů, celkem bylo pokáceno 75 jehličnatých stromů a 53 akátů. Vina je kladena přemnožení kůrovce, stejně tak se ukázalo, že bude třeba postupně nahradit jehličnatou část lesa, problémem se ukázalo mělké půdní podloží pro borovici černou, místo ní bude vysazována borovice lesní a také jedle douglaska.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Všechny tyto informace čerpány z GISu Vysočina.
  2. Zpravodaj města Třebíče, 12/1983
  3. KUBEŠ, Milan. In: Čeněk Sameš. Třebíč – město a okres. Brno: Národohospodářská propagace ČR, 1935. Kapitola Významné objekty, sady, hřiště, koupaliště, s. 93.
  4. Město Třebíč. Pamětní kniha Města Třebíče. Příprava vydání Sameš, Čeněk. Svazek 2. Třebíč: [s.n.] min. 252 s. S. 90. 
  5. Město Třebíč. Pamětní kniha Města Třebíče. Příprava vydání Sameš, Čeněk. Svazek 2. Třebíč: [s.n.] min. 252 s. S. 123. 
  6. JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí. 1. vyd. Třebíč: Amaprint Kerndl, 2004. 193 s. ISBN 80-239-3994-7. S. 113. 
  7. a b JAKUBCOVÁ, Hana. Kácení v lesoparku v centru Třebíče vyvolává emoce. Třebíčský deník. 2018-02-14. Dostupné online [cit. 2018-02-18]. (česky) 
  8. Třebíčané na toto téma žertovně dodávají, že na samém začátku výstavby v dubnu 1983 v rámci akce Z došlo k otočení stavebních plánů.
  9. VONDRÁK, František. OBRAZEM: Dům dětí na Hrádku jde k zemi. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-04-02 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. 
  10. JAKUBCOVÁ, Hana. Z parku do bývalé kotelny. Dům dětí v Třebíči uvolnil místo nové klubovně. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-02-01 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FIŠER, R., NOVÁČKOVÁ, E., UHLÍŘ, J. Třebíč. Dějiny města I. 1. vyd. Brno : Blok, 1978. 208 s.
  • NEVOSAD, J. Třebíčí krok za krokem In Zpravodaj města Třebíče 2/1982.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]