Jihlava (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jihlava
První nástupiště stanice Jihlava
První nástupiště stanice Jihlava
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Vysočina
Město Jihlava
Souřadnice
Jihlava
Jihlava
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 342154
Tratě 225, 240
Nadmořská výška 496 m n. m.
V provozu od 1871
Zabezpečovací zařízení Automatický blok/Automatické hradlo
Dopravních kolejí 13
Nástupišť (hran) 3 (5)
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava Městská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jihlava (do roku 1945 též v němčině Iglau) je železniční stanice v Jihlavě, krajském městě Kraje Vysočina, které se nachází na hranici Čech a Moravy na řece Jihlava. Stanice je elektrifikovaná (25 kV, 50 Hz AC, trať 225).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stanice byla prvním nádražím, které v Jihlavě vzniklo, jakožto součást železničního spojení Vídně přes Znojmo, Německý Brod, Kutnou Horu a Kolín. Investorem a provozovatelem byla Rakouská severozápadní dráha (Österreichische Nordwestbahn, ÖNWB), projektu se ujal dvorní architekt této společnosti, vídeňský inženýr Carl Schlimp. První zkušební vlak přijel na jihlavské nádraží 21. prosince 1870, stavební práce započaly toho roku v dubnu. V roce 1871 už byly všechny současné tratě v provozu.

Po svém dokončení patřila budova k těm největším na tratích ÖNWB. Přijímací budova byla podsklepená (celkem 23 sklepů). V přízemí byla prostorná vstupní hala s dvěma výdejními pokladními okénky a s dřevěným stánkem trafiky. Za pokladnami vedla chodba do levého traktu budovy, kde byla dopravní a telegrafní kancelář, úřadovny c. k. pošty. V pravém traktu přízemí budovy byly umístěny čekárny I., II. a III. třídy. Vystavěny byly též vodní jeřáby beroucí vodu přímo z řeky Jihlavy či depo pro odstavení a opravu lokomotiv a vagonů v majetku Rakouské severozápadní dráhy. Ve vedlejších budovách vodárny byla kancelář traťmistra, kovárna, dále útulek traťových dělníků a sklad oleje.

Stanice Jihlava byla z rozhodnutí ÖNWB vztyčena ve svahu severně od centra města, tato vzdálená poloha byla tehdy hojně kritizována obyvateli i zástupci radnice města. Severojižně jí prochází trať z Německého (Havlíčkova) Brodu dále na Třebíč, ze západu se napojuje trať od Horní Cerekve. Ještě před začátkem samotné stavby padala v úvahu varianta výstavby stanice pod Královským vrškem na trati do Cerekve a Veselí nad Lužnicí, nakonec zde vzniklo v říjnu 1887 druhé nádraží, později nesoucí název Jihlava-město.

V letech 1890-1900 prošlo nádraží velkou rekonstrukcí a modernizací, aby dokázalo obsloužit rostoucí objemy, zejména nákladní, dopravy. Během dodatečných úprav táhnoucích se až do roku 1912 vznikly nakonec u nádraží nakládací rampa, vodárna, prádelna, sklep s ledem, přijímací budova, kasárna, kůlny s nákladem, rampa, skladiště petroleje, uhelná skluzavka, uhelný sklep, překladová hala, dílna, jídelna, remíza pro 20 lokomotiv, kůlny s uhlím, sklad dřeva, sklad materiálu, nádražní sklad, hospodářské kůlny, dřevěná nakládací rampa, úřednické a služební obytné budovy.

Od roku 1908 jezdila z centra k nádraží elektrická malodráha (tramvajová linka), poté, co dřevěný most přes řeku Jihlavu nahradila solidní secesní betonová stavba. Jízdní řád tramvají byl koordinován s odjezdy a příjezdy vlaků. Při této příležitosti byl do budovy stanice zaveden elektrický proud, kolejové vozy později nahradily trolejbusy. Po zestátnění všech soukromých společností v Rakousku-Uhersku v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Roku 1892 přijel na jihlavské nádraží (Iglau Nordwestbahnhof) kancléř Německého císařství Otto von Bismarck.

Název[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1871 nesla stanice název Iglau (Jihlava), od roku 1888 Iglau Nordwestbahnhof (Jihlava severozápadní nádraží), ode dne 1. října 1921 potom Jihlava.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Alois ŠIMKA, Sto let Severozápadní dráhy, OA Jihlava 1971, s. 13.
  • SOkA Jihlava, Archiv města Jihlavy po r. 1849, stavební archiv, odd. železnice, k. 3, dále nerozřazeno
  • SOkA Jihlava, Městská správa Jihlava/Hospodářská registratura VII-li, k. 500, sign. 730.
  • Mojmír KREJČIŘÍK, Po stopách našich železnic, Praha 1991, s. 150.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]