Třebíč-Borovina (železniční zastávka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třebíč-Borovina
Zastávka Třebíč-Borovina po úpravách na konci roku 2008
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Kraj Vysočina
Město Třebíč
Ulice Řípovská
Souřadnice
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 365550
Tratě 240
Dopravních kolejí 1
Nástupišť (hran) 1
Prodej jízdenek ne
Návazná doprava autobus

Třebíč-Borovina je železniční zastávka na trati č. 240 v třebíčské místní části Borovině, asi dva kilometry na západ od železniční stanice Třebíč. Původně, do roku 1949[1] nesla název Řípov podle jiné blízké místní části Řípova, v jehož katastrálním území se zastávka nachází. Byla též nákladištěm.[2]

Zastávka měla původně jen jednu nakládací kolej sloužící borovinské továrně. K ní později přibyly směrem k Třebíči další kusé koleje, jedna z nich byla při rozšiřování skladu EXICO prodloužena i krahulovským směrem.[3]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Železniční zastávka Třebíč-Borovina vznikla společně s tratí číslo 240 v roce 1886. Původně, až do roku 1949,[1] nesla označení Řípov (německy Ripau) podle obce (dnes části města Třebíče)m, na jejímž katastru se nachází. Na mapách třetího vojenského mapování je trať patrná společně s červeně vyznačenou budovou.[4] Jedná se o stavbu, která se dochovala dodnes a nese č. p. 18 a č. o. 30. Z map je rovněž patrná cesta směřující podél budovy od jihu na sever, křížící železnici.

Z leteckých snímků z roku 1947 je patrné, že v místě křížení se nacházel v roce 1974[5] již neexistující železniční přejezd vybavený dřevěnými závorami.[6]

Požár a přelom století[editovat | editovat zdroj]

Lepenková jízdenka ze zastávky Třebíč-Borovina (č. 03765), projetá 20. 11. 1989

Budova zastávky v prosinci 1991 vyhořela vinou žháře. Na její rekonstrukci se podílela společnost BOPO; znovuotevřena byla 30. června 1993.[3] Následující dlouhé roky trval stav, kdy jeden pracovník zároveň obsluhoval bufet (v levém okénku), a jen 5 minut před pravidelným odjezdem vlaku přešel do výdejny jízdenek (pravé okénko). V malé "odbavovací hale" byly stolky, které sloužily jak pro účely občerstvení, tak i pro čekání na vlak.

Další místa k sezení byla v sousední místnosti, která sloužila jako čekárna. V té době byla tato zastávka obsazena téměř nepřetržitě, od rána do večera, sedm dní v týdnu.

Bufet a výdejna jízdenek[editovat | editovat zdroj]

Ke dni 9. 10. 2005 byla naposledy v provozu osobní pokladna i v pracovní dny večer i o víkendu. Od dalšího dne došlo k omezení provozní doby jen na pracovní den ráno a dopoledne. Ani takovýto stav však neměl dlouhého trvání a o rok později byla dle sdělení na vstupních dveřích zastávky "osobní pokladna dočasně uzavřena" (v tu dobu byl uzavřen již i bufet). Tato "dočasnost" se však stala trvalým opatřením, výdej jízdenek již nebyl obnoven. K uvedení příslušné značky u názvu zastávky v celostátním jízdním řádu však došlo až se začátkem platnosti JŘ 2007/2008.

Rekonstrukce budovy z let 2008 a 2009[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení osobní pokladny a přilehlé hospody byla však značně poničena vandaly. Proto došlo k úpravám budovy zastávky. Na konci roku 2008 došlo k částečnému zazdění předního průčelí budovy, prostory pod střechou zůstávaly nadále přístupné. To se změnilo po dalších úpravách během jara roku 2009, kdy byl zazděn i prostor pod střechou.

Rekonstrukce přejezdu na jaře 2013[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu května a června roku 2013 došlo k rozsáhlé rekonstrukci přejezdu křížící železnici se silnicí první třídy I/23 poblíž zastávky Třebíč-Borovina. Železniční přejezd ve své původní podobě byl již historickým unikátem. Jednalo se o přejezdové zařízení typu SSSR, které byly v době rekonstrukce v ČR pouze již čtyři v provozu. Vše bylo řízeno z technologického domečku pod větrným mlýnem. Technologický domek byl zbourán v souvislosti s rekonstrukcí obou borovinských přejezdů. Namísto původních výstražníků typu SSSR byl dosazen typ přejezdového zařízení AŽD 97 se zvonkem "umíráček".

Celková rekonstrukce 2016/2017[editovat | editovat zdroj]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Zastávka přiléhá k Řípovské ulici na jejím západním konci. Budova včetně kolejiště se nachází v katastrálním území i části města Řípov, hranice s částí města Borovina a současně s katastrálním územím Třebíč vede však těsně podél budovy a nástupiště z jižní strany.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zastávka Třebíč-Borovina je v současnosti tvořena kolejištěm o jedné koleji a k ní přiléhajícím nástupištěm o délce 130 metrů. (Během rekonstrukce na přelomu let 2016 a 2017 bylo mírně zkráceno.) Rozděleno je do dvou sektorů – A a B. Výška nástupní hrany je po rekonstrukci standardizovaných 4050 mm. Povrch nástupiště je tvořen deskami umístěnými na betonových podpěrách a vysunutými směrem ke kolejišti. Zajištěna je tak bezbariérovost nástupiště a současně tato technologie umožňuje v případě průjezdu nadměrnějšího nákladu, či výměny železničního svršku, nástupiště rozebrat a rozšířit tak průjezdný profil. Nástupiště je dále osazeno LED osvětlením na sloupech, na kterých je umístěno také zařízení pro hlášení příjezdů vlaků.

Součástí zastávky je čekárna, v současnosti eliminovaná na část původního zastřešeného prostoru budovy. Součástí jejího vybavení je dřevěná lavička. S nástupištěm ji po rekonstrukci spojují tři chodníky ze zámkové dlažby. Po rekonstrukci se nástupiště nachází výše než podlaha čekárny. Mezi chodníky oproti dřívějšímu stavu roste trávník. V čele budovy čekárny je na modrém plechu označení zastávky včetně směrů trati. (Označení v minulosti podsvícené.) Prostor před čekárnou osvětlují dvě lampy osazené LED umístěné po stranách budovy. Bývalé toalety slouží po rekonstrukci jako místnost se zabezpečovacím zařízením železnice.

Směrem k přejezdu u křižovatky Řípovské a Pražské ulice jsou ze zastávky zbudovány schody na původní chodník. V druhé polovině roku 2017 byl ale cedulí vstup na tento chodník zakázán, z důvodu jeho stavu po rekonstrukci trati a současně faktu, že nebyl nikdy zkolaudován. Chodník je přesto nadále hojně využíván nejen k příchodu do zastávky, ale také jako spojnice sídliště Za Rybníkem s blízkou prodejnou Penny Market.

Směrem k Řípovské ulici vede z obou stran budovy čekárny chodník. Ze strany ulice je také značka Příchod k vlakům'.'

Za zadní stěnou budovy byly v roce 2017 vysazeny nové stromy jako náhrada za původní pokácené během rekonstrukce.


Panoramatický pohled na železniční zastávku Třebíč-Borovina krátce před dokončením její rekonstrukce v únoru 2017.
Panoramatický pohled na železniční zastávku Třebíč-Borovina krátce před dokončením její rekonstrukce v únoru 2017.

Prostor bývalého nákladiště směrem k fotbalovému hřišti je v roce 2018 v majetku soukromé společnosti. Patrné jsou zde zbytky obou kolejí nákladiště. Přejezd přes ně na příjezdové cestě ke skladům a kuželně byl nahrazen asfaltovým povrchem. Bývalé nákladiště bývá v době konání fotbalových zápasů na sousedním stadionu využíváno jako parkoviště. Budova původně s technickým zázemím stáčírny mazutu přiléhající k nákladišti prošla před rokem 2017 rekonstrukcí a v roce 2018 je sídlem několika soukromých společností. V roce 2018 neexistuje již ani původní nákladová kolej ve směru na Jihlavu přiléhající k nákladové rampě bývalých obuvnických skladů. Kolejiště tak vede asi 2,5 metru od této rampy.

Zastávka je na příjezdu u přejezdu na Pražské ulici a na příjezdu před skladišti ve směru na Jihlavu označena tabulemi na modrém podkladu s názvem zastávky. Obdobná tabule je umístěna v půlce nástupiště včetně vyznačení směrů trati.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b JOURA, Jiří. Řípov. Zpravodaj města Třebíče. 10. 1983, čís. 10, s. 25. 
  2. JANÁK, Jan. Třebíč. Dějiny města. Ilustrace Božena a Josef Kremláčkovi. 1. vyd. Svazek 2. Brno: Blok, 1981.2 svazky (222 s.). S. 121. 
  3. a b FIALA, Petr; HÁJEK, Zdeněk. Sto čtyřicet let trati Brno–Boží Požehnání. 110 let trati Boží Požehnání–Okříšky a Studenec–Velké Meziříčí. 1. vyd. Třebíč: Klub přátel železnice Třebíčska, 1996. 76 s. S. 25. 
  4. oldmaps.geolab.cz. III. vojenské mapování, mapový list 4356_1 [online]. oldmaps.geolab.cz [cit. 2018-02-11]. Dostupné online. 
  5. Město Třebíč. Ortofoto mapa Třebíče z roku 1974 [online]. gis.trebic.cz [cit. 2018-02-11]. Dostupné online. 
  6. Město Třebíč. Ortofoto mapa Třebíče z roku 1947 [online]. gis.trebic.cz [cit. 2018-02-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]