Větrný mlýn (Třebíč)
| Větrný mlýn | |
|---|---|
 Celkový pohled na větrný mlýn v Třebíči | |
| Účel stavby | |
mlýn | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1836 |
| Přestavba | 1977 |
| Materiály | kámen a cihla |
| Poloha | |
| Adresa | U Větrníku, Třebíč,  Česko |
| Ulice | U Větrníku a Dvorského |
| Souřadnice | 49°12′41,04″ s. š., 15°52′1,92″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 25634/7-3174 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Třebíčský větrný mlýn nebo jinak také Větrník[1] je větrný mlýn holandského typu sloužící ke mletí takzvaného třísla pro třebíčské koželuhy. Nachází se na tzv. Kanciborku, v ulici U Větrníku.
V roce 2020 získal ocenění Zlatá jeřabina – Cena Kraje Vysočina za kulturní počin roku 2020, získal 1. místo kategorii Péče o kulturní dědictví za rekonstrukci mlýna.[2] V roce 2022 získal ocenění Zlatá jeřabina – Cena Kraje Vysočina za Kulturní aktivitu v roce 2021.[3]
Budova mlýna[editovat | editovat zdroj]
Budova mlýna má několik pater a je postavena z kamene a cihlového zdiva. Věž ve tvaru komolého kužele má průměr 8 metrů. V každém patře jsou tři okna a v posledním, čtvrtém patře jsou okna čtyři. V roce 1977 byl mlýn rekonstruován. Jeho dnešní podoba není původní, odpovídá však podobě z 19. století.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Mlýn byl dokončen v roce 1836 bratry Karlem a Františkem Budischowskými. Původně měl být vybudován ze dřeva, ale nakonec byl vybudován z kamene.[4] Mlýn nikdy nesloužil k mletí obilí, ale k mletí třísla pro koželužské dílny v Borovině. U mlýna nejspíše stávalo i stavení sloužící jako sklad, mělo sedlovou střechu. Mlýn byl používán ke mletí kůry až do druhé poloviny 20. století. V roce 1929 odkoupila mlýn radnice města Třebíče.[5] Poté byl využíván k bydlení a byl tak změněn jeho interiér, v roce 1977[4] byl rekonstruován a od té doby není přístupný.[1]
V roce 2016 bylo rozhodnuto, že dojde k stavebně-historickému průzkumu budovy mlýna.[4] V období socialismu jej chtěl na galerii přestavět Cyril Bouda.[5] Mlýn původně měl být poháněn pomocí volů, nicméně k tomu nedošlo.[6] Musí dojít k opravě šindelové střechy, práce začnou v roce 2017. Mezi možné využití stavby patří galerie či příležitostné bydlení.[7] V letních měsících roku 2017 byla plánována rekonstrukce šindelové střechy, investorem mělo být město Třebíč.[8] Tato oprava se uskutečnila v srpnu téhož roku v nákladech přibližně 430 tisíc Kč, další úpravy mlýna jsou v plánu na příští roky.[9]
Rekonstrukce začala v květnu roku 2020 a trvala do listopadu téhož roku.[10] V říjnu roku 2020 bylo uvedeno, že cena rekonstrukce dosáhla 8,3 milionu Kč. Nově měly být instalovány fungující lopatky s motorem, který je bude pohánět. Uvnitř jsou umístěny expozice, expozice v přízemí je věnována mletí třísla a koželužnictví, v druhém patře je expozice historie mlýna jako obytného prostoru.[11] Dřevěné lopatky byly instalovány v listopadu roku 2020. Lopatky i dřevěná hřídel byly vyrobeny ručně z dubového dřeva. Podobu lopatek město zjišťovalo v archivech a využili i informace od občanů města, nakonec však oslovilo odborníka na větrné mlýny, který pomohl se zpracováním projektu na nové lopatky.[12][13][14][15]
Po rekonstrukci byl mlýn otevřen jako výstavní objekt v červnu roku 2021.[16]
Využití v 20. století[editovat | editovat zdroj]
Vzhledem k tomu, že se jedná o technickou památku, tak se dá předpokládat využití mlýna k turistické propagaci a komerčnímu využití. V roce 2017 město vydalo výzvu, že hledá vyobrazení mlýna do půlky 19. století. Starosta Pavel Heřman uvedl, že existuje vyobrazení v knize Karla Dvořáka, ale to nemusí být přesné, neboť je kresleno podle vyprávění otce autora a pochází zřejmě z 20. století. Lopatky, které byly replikou a byly v roce 2017 sundány, vychází pravděpodobně ze vzhledu mlýna v 30. letech 20. století.[17] Větrný mlýn by měl být zpřístupněn veřejnosti v roce 2020.[18]
V rámci Dne architektury 2018 studenti Střední školy stavební v Třebíči připravili několik návrhů, jak naložit s budovou větrného mlýna.[19]
Po rekonstrukci v roce 2020 by v přízemí měla být expozice koželužnictví, v patře expozice připomínající dobové bydlení v mlýně a posledním patře bude zázemí pro zaměstnance a ovládání lopatek mlýna.[20] Lopatky mlýna byly zprovozněny, spolu se zprovozněním bude muset být přeloženo elektrické vedení do země, jinak by dráty překážely lopatkám.[21] Lopatky jsou nově od prosince 2022[22] spouštěny motoricky na přání při prohlídkách, samotný provoz není možný z důvodu blízkých obytných domů.[10][23] V prosinci 2020 byla rekonstrukce lopatek mlýna dokončena a byl dokončen i motor.[22]
V roce 2021 bylo oznámeno, že v létě téhož roku by měly být otevřeny interiéry mlýna s novými expozicemi.[24] K tomu došlo v červnu téhož roku.[16] Během první sezóny navštívilo mlýn 7 tisíc lidí.[25]
Součástí expozic je i dřevěná soška kocoura, který v rámci prázdninové soutěže měl získat nové jméno, návrhů dorazilo celkem 477, odborná porota vybrala jméno Kancimourek.[25]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Lopatky, střecha a vlaječky na mlýně -
Interiér s novodobým stolem -
Původní plán na dřevěný mlýn
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b KRČMÁŘ, Milan. Ve větrném mlýně v Třebíči bydleli lidé i sovy. Nyní je v něm muzeum. Třebíčský deník. 2023-09-13. Dostupné online [cit. 2024-03-11].
- ↑ Titul Zlatá jeřabina letos získal Oživený zámek v Náměšti nad Oslavou a Obnova kostela sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou | Kraj Vysočina. www.kr-vysocina.cz [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Titul Zlatá jeřabina letos ozdobí novou expozici třebíčského větrného mlýna a obnovu poutního kostela na Zelené hoře [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2022-05-10 [cit. 2022-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-07-17.
- ↑ a b c VONDRÁK, František. Větrný mlýn na Kanciborku čeká velký průzkum, oprava i prohlídka. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-10-14 [cit. 2016-10-16]. Dostupné online.
- ↑ a b JAKUBCOVÁ, Hana. O mlýn na Kanciborku se zajímal i slavný malíř Cyril Bouda. iDNES.cz [online]. 2016-11-02 [cit. 2016-11-04]. Dostupné online.
- ↑ ap. Původně měl být mlýn poháněn pomocí volů. Horácké noviny [online]. YASHICA, 2016-10-20 [cit. 2016-10-23]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Třebíč dá opravit větrný mlýn, využití zatím není jasné | ČeskéNoviny.cz. České noviny [online]. ČTK, 2016-10-19 [cit. 2016-10-23]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Větrný mlýn v Třebíči dostane novou šindelovou střechu. Archiweb.cz [online]. Archiweb.cz, 2017-05-19 [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. Větrný mlýn dostává novou šindelovou střechu, dovnitř zatékalo. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-08-15 [cit. 2017-08-16]. Dostupné online.
- ↑ a b JAKUBCOVÁ, Hana. Nevšední retro dominanta: lopatky větrného mlýna se u Třebíče roztočí už letos. Třebíčský deník. 2020-05-19. Dostupné online [cit. 2020-06-29].
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Zatím se schovává, brzy ale ukáže novou tvář. Oprava větrného mlýna je ve finále. Třebíčský deník. 2020-10-16. Dostupné online [cit. 2020-12-10].
- ↑ ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Větrný mlýn v Třebíči se brzy roztočí, znovu získal dřevěné lopaty. iDNES.cz [online]. 2020-11-23 [cit. 2021-02-09]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Archiweb - Třebíč dokončuje opravu větrného mlýna, otevře se zjara. Archiweb [online]. Archiweb, 2020-11-24 [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. OBRAZEM: Hotovo. Lopatky větrného mlýna v Třebíči se znovu točí. Třebíčský deník. 2020-11-26. Dostupné online [cit. 2021-03-04].
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Lenka. Nová technická památka. Po letech se roztočily lopatky třebíčského větrného mlýna. Jihlavská Drbna [online]. 2021-03-19 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online.
- ↑ a b ČTK. Třebíč v pátek poprvé otevře zrekonstruovaný mlýn. Archiweb [online]. 2021-06-24 [cit. 2021-08-10]. Dostupné online.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Je to jako detektivka, říká Heřman o hledání obrázku větrného mlýna. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-10-06 [cit. 2017-10-14]. Dostupné online.
- ↑ MARTAKIDISOVÁ, Irini. Třebíč připravuje nové lákadlo pro turisty – Vysočina news [online]. 2019-04-11 [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Redakce. Co s mlýnem na Kanciborku? Studenti navrhli několik řešení. Třebíčský deník. 2018-11-14. Dostupné online [cit. 2018-11-16].
- ↑ MARTAKIDISOVÁ, Irini. Rekonstrukce větrného mlýna v Třebíči začne příští rok – Vysočina news [online]. 2019-09-10 [cit. 2019-11-03]. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. Na větrném mlýně na Kanciborku se opět začnou otáčet lopatky. trebicsky.denik.cz. 2019-09-08. Dostupné online [cit. 2019-11-03].
- ↑ a b ŘÍHOVÁ, Ivana. Unikátní památka opravena. Lopatky větrného mlýna v Třebíči se už mohou točit. Třebíčský deník. 2020-12-22. Dostupné online [cit. 2021-03-05].
- ↑ DUZBABOVÁ, Zuzana. Lopatky větrného mlýna v Třebíči se roztočí už na jaře. TVARCHITECT.COM [online]. Living Media, 2020-11-27 [cit. 2021-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Větrník v Třebíči se točí a otevře v létě. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.
- ↑ a b ŘÍHOVÁ, Ivana. Nový obyvatel větrného mlýna: Černý kocour získal jméno Kancimourek. Třebíčský deník. 2021-09-11. Dostupné online [cit. 2021-10-27].
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Větrný mlýn v Třebíči na Wikimedia Commons - Reportáž obnoveného mlýna na ČT Archivováno 26. 5. 2021 na Wayback Machine.
