Větrný mlýn (Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Větrný mlýn

Celkový pohled na větrný mlýn v Třebíči
Účel stavby

mlýn

Základní informace
Výstavba 1836
Přestavba 1977
Poloha
Adresa U Větrníku, Třebíč, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Větrný mlýn
Větrný mlýn
Další informace
Kód památky 25634/7-3174 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třebíčský větrný mlýn nebo jinak také Větrník je větrný mlýn holandského typu sloužící ke mletí takzvaného třísla pro třebíčské koželuhy. Nachází se na tzv. Kanciborku, v ulici U Větrníku.

Budova mlýna[editovat | editovat zdroj]

Budova mlýna má několik pater a je postavena z kamenecihlového zdiva. Věž ve tvaru komolého kuželeprůměrmetrů. V každém patře jsou tři okna a v posledním, čtvrtém patře jsou okna čtyři. V roce 1977 byl mlýn rekonstruován. Jeho dnešní podoba není původní, odpovídá však podobě z 19. století.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mlýn byl dokončen v roce 1836 bratry Karlem a Františkem Budischowskými. Původně měl být vybudován ze dřeva, ale nakonec byl vybudován z kamene.[1] Mlýn nikdy nesloužil k mletí obilí, ale k mletí třísla pro koželužské dílny v Borovině. U mlýna nejspíše stávalo i stavení sloužící jako sklad, mělo sedlovou střechu. Mlýn byl používán ke mletí kůry až do druhé poloviny 20. století. V roce 1929 odkoupila mlýn radnice města Třebíče.[2] Poté byl využíván k bydlení a byl tak změněn jeho interiér, v roce 1977[1] byl rekonstruován a od té doby není přístupný. V roce 2016 bylo rozhodnuto, že dojde k stavebně-historickému průzkumu budovy mlýna.[1] Galerii v období socialismu chtěl na galerii přestavět Cyril Bouda.[2] Mlýn původně měl být poháněn pomocí volů, nicméně k tomu nedošlo.[3] Musí dojít k opravě šindelové střechy, práce začnou v roce 2017. Mezi možné využití stavby patří galerie či příležitostné bydlení.[4] V letních měsících roku 2017 byla plánována rekonstrukce šindelové střechy, investorem mělo být město Třebíč.[5] Tato oprava se uskutečnila v srpnu téhož roku v nákladech přibližně 430 tisíc Kč, další úpravy mlýna jsou v plánu na příští roky.[6]

Možné využití[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že se jedná o technickou památku, tak se dá předpokládat využití mlýna k turistické propagaci a komerčnímu využití. V roce 2017 město vydalo výzvu, že hledá vyobrazení mlýna do půlky 19. století. Starosta Pavel Heřman uvedl, že existuje vyobrazení v knize Karla Dvořáka, ale to nemusí být přesné, neboť je kresleno podle vyprávění otce autora a pochází zřejmě z 20. století. Lopatky, které byly replikou a byly v roce 2017 sundány, vychází pravděpodobně ze vzhledu mlýna v 30. letech 20. století.[7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c VONDRÁK, František. Větrný mlýn na Kanciborku čeká velký průzkum, oprava i prohlídka. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-10-14 [cit. 2016-10-16]. Dostupné online.  
  2. a b JAKUBCOVÁ, Hana. O mlýn na Kanciborku se zajímal i slavný malíř Cyril Bouda. iDNES.cz [online]. 2016-11-02 [cit. 2016-11-04]. Dostupné online.  
  3. ap. Původně měl být mlýn poháněn pomocí volů. Horácké noviny [online]. YASHICA, 2016-10-20 [cit. 2016-10-23]. Dostupné online.  
  4. ČTK. Třebíč dá opravit větrný mlýn, využití zatím není jasné | ČeskéNoviny.cz. České noviny [online]. ČTK, 2016-10-19 [cit. 2016-10-23]. Dostupné online.  
  5. ČTK. Větrný mlýn v Třebíči dostane novou šindelovou střechu. Archiweb.cz [online]. Archiweb.cz, 2017-05-19 [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  6. MAHEL, Luděk. Větrný mlýn dostává novou šindelovou střechu, dovnitř zatékalo. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-08-15 [cit. 2017-08-16]. Dostupné online.  
  7. JAKUBCOVÁ, Hana. Je to jako detektivka, říká Heřman o hledání obrázku větrného mlýna. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-10-06 [cit. 2017-10-14]. Dostupné online.