Zastávka u Brna (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Zastávka u Brna
Železniční stanice Zastávka u Brna
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Zastávka
Souřadnice
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 369157
Tratě 240
V provozu od 1856

Zastávka u Brna (původně Boží Požehnání, něm. Segen Gottes, v letech 1867–1871 Rosice-Boží Požehnání, něm. Rossitz-Segen Gottes, poté opět Boží Požehnání, něm. Segen Gottes, v roce 1921 Zastávka, od roku 1925 současný název) je železniční stanice v km 10,877 železniční trati 240 z Brna do Jihlavy, která se nachází v obci Zastávka v okrese Brno-venkov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie železniční stanice je spojena s výstavbou uhelné dráhy z Brna do Zastávky u Brna (Brněnsko-rosická dráha), která byla zprovozněna v roce 1856. U její výstavby byli Jan Arnošt Herring (1816–1871) a Franz Klein (1800–1855), kteří pro svůj záměr získali jak brněnské průmyslníky tak místní těžaře Antonína Rahna (1816–1876) a Jana Mülera (1827–1897). Po její dostavbě to byla jedna z prvních uhelných drah v českých zemích.[1] Zkušební jízda proběhla 27. prosince 1855, uhlí se začalo přepravovat 2. ledna 1856, slavnostní jízda s cestujícími o půl roku později 30. června 1856, od 1. července 1856 byla provozována pravidelná přeprava cestujících.[2] Uhlí se vozilo nejen do Brna, ale také do Vídně.[3] Z železniční zastávky vedla odbočka vlečky k Dědičné štole,[p. 1] odbočná trať byla postavena v roce 1862 k dolům Ferdinand, Jindřich, Antonín a Simson.[1] Poslední vlečka byla postavena v roce 1877 k dolu Julius.

Výpravní budova[editovat | editovat zdroj]

Koncová výpravní budova Brněnsko-rosické dráhy byla postavena podle projektu vrchního inženýra Tomáše Nováka v roce 1856. Dvoupodlažní objekt o deseti okenních osách byl krytý valbovou střechou, v průčelí členěný profilovanou patrovou římsou. Polygonální pilastry (nároží) výpravní budovy zdobily šestiboké věžičky, které vystupovaly nad okapovou římsu. Architektonické řešení výpravní budovy bylo téměř shodné s výpravní a správní budovou Rosického, později dolního nádraží v Brně.[1] Nástupiště u budovy (první kolej) bylo kryto pultovou střechou na sloupech, které bylo později odstraněno. V roce 1870 byl k budově (ze strany Brna) přistavěn přízemní hrázděný objekt výčepu s verandou, který navazoval na restauraci v přízemí výpravní budovy. V letech 1885–1886 postavila C.k. privilegovaná Rakouská společnost státní dráhy (StEG) dvoupodlažní obytnou budovu pro drážní zaměstnance podle typového plánu. Ve výpravní budově byly provedeny vnitřní úpravy a změn architektonického členění fasád (pásová rustika) a sedlové nadokenní římsy (odstraněny v roce 1962). Ve stanici se nachází obdélná remíza a zděná patrová vodárna.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Dědičná štola v Zastávce u Brna byla ražena v roce 1814, likvidována po roce 1945.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d MATĚJ, Miloš, et al. Kulturní památky rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-67-7. S. 26, 41, 142–143. 
  2. Publikace 150 let železnice z Brna do Zastávky [online]. www.alanbutschek.cz [cit. 2016-05-01]. Dostupné online. 
  3. HORKÝ, Martin. Historie severní části revíru [online]. www.zastavka.cz [cit. 2016-05-01]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj. II. díl. Litoměřice 2005, s. 200

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]