Okres Brno-venkov
| Okres Brno-venkov | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo okresu (1960–2002) | Brno |
| Kraj | Jihomoravský |
| LAU 1 | CZ0643 |
| ISO 3166-2 | CZ-643 |
| SPZ (1960–2001) | BO a BI |
| Zeměpisné souřadnice | 49°6′ s. š., 16°36′ v. d. |
| Vznik | 11. dubna 1960 |
| Základní informace | |
| Rozloha | 1 499 km² |
| Počet obyvatel | 225 514 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 150,4 obyv./km² |
| Počet ORP | 7 |
| Počet POÚ | 7 |
| Počet obcí | 187 z toho 14 měst a 10 městysů |
| Počet k. ú. | 227 |
 | |
| Další údaje | |
| Kód okresu | 3703 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okres Brno-venkov je okres v Jihomoravském kraji. Žije zde přibližně 226 tisíc[1] obyvatel. Dřívějším sídlem okresního úřadu bylo město Brno, které však do tohoto okresu nikdy nespadalo, protože vytváří samostatný okres Brno-město.[p. 1] Území okresu Brno-venkov o rozloze 1499 km² se člení do sedmi správních obvodů obcí s rozšířenou působností: Ivančice, Kuřim, Pohořelice, Rosice, Šlapanice, Tišnov, Židlochovice.
Z okresů Jihomoravského kraje sousedí okres Brno-venkov s okresem Brno-město, jejž obklopuje (přesto okres Brno-město v jediném bodě sousedí i s okresem Blansko), na severu s okresem Blansko, na východě s okresem Vyškov, na jihovýchodě s okresem Břeclav a na jihozápadě s okresem Znojmo. Dále pak na západě a severozápadě sousedí s okresy Třebíč a Žďár nad Sázavou Kraje Vysočina.
Okres Brno-venkov je funkčně velmi úzce propojen s okresem Brno-město. Pro účely krizového opatření v době pandemie covidu-19 platného od 1. března 2021 proto byly oba okresy sloučeny do jednoho celku.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Až do posledních změn územního vymezení byla podoba okresu dána správní reformou z roku 1960. Před ní bylo jeho vymezení užší, existoval např. samostatný tišnovský okres. Byl navíc rozdíl mezi politickým okresem Brno-venkov a soudním okresem Brno-okolí, což se projevilo zejména po vytvoření Velkého Brna. Brno bylo samo o sobě politickým okresem, ovšem soudní okres Brno-město byl tvořen jen vnitřním městem, nově připojené části zůstaly ve venkovském soudním okresu, který obsahoval i obce v okolí Brna, jež zůstaly samostatné. Naproti tomu politický okres Brno-venkov zahrnoval pouze tyto okolní obce a navíc soudní okres Ivančice.
Změny vymezení[editovat | editovat zdroj]
Od 1. ledna 2005 je součástí okresu Brno-venkov 25 obcí, převedených sem z kraje Vysočina, konkrétně z okresů Žďár nad Sázavou a Třebíč. Od 1. ledna 2007 byly do území okresu sjednoceny hranice všech správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které mají sídlo na jeho území, a zároveň byl připojen i správní obvod obce s rozšířenou působností Pohořelice, do té doby skoro celý součást okresů Břeclav a Znojmo. Tím došlo k připojení dalších 25 obcí.[3] Tyto rozsáhlé změny vymezení území okresu se však nedotkly obvodu Okresního soudu Brno-venkov, jenž nadále má územní působnost jen vůči obcím, které do okresu Brno-venkov patřily do roku 2005, stejně jako obvodu Státního okresního archivu Brno-venkov se sídlem v Rajhradě, který má v předarchivní péči pouze 137 ze 187 obcí ze současného vymezení okresu Brno-venkov.[4]
Obecní samospráva[editovat | editovat zdroj]
V okrese Brno-venkov se nachází 187 obcí (z toho 14 měst a 10 městysů) s 230 částmi.
Města nad 4000 obyvatel[editovat | editovat zdroj]
| Město | ORP | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Kuřim | Kuřim | 7 695 | 8 621 | 8 930 | 11 540 | 11 485 |
| Ivančice | Ivančice | 9 746 | 9 448 | 9 350 | 9 468 | 9 698 |
| Tišnov | Tišnov | 9 090 | 8 563 | 8 304 | 8 780 | 9 245 |
| Šlapanice | Šlapanice | 6 841 | 6 172 | 6 214 | 7 109 | 7 799 |
| Rosice | Rosice | 4 978 | 4 985 | 5 296 | 5 740 | 6 600 |
| Modřice | Šlapanice | 4 115 | 3 484 | 3 504 | 4 845 | 5 487 |
| Pohořelice | Pohořelice | 4 554 | 4 378 | 4 362 | 4 667 | 5 261 |
| Oslavany | Ivančice | 4 893 | 4 445 | 4 544 | 4 619 | 4 679 |
| Rajhrad | Židlochovice | 3 058 | 2 763 | 2 713 | 3 277 | 4 181 |
Seznam obcí a jejich částí[editovat | editovat zdroj]
Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.
Babice nad Svitavou • Babice u Rosic • Běleč (Křeptov) • Bílovice nad Svitavou • Biskoupky • Blažovice • Blučina • Borač (Podolí) • Borovník • Braníškov • Branišovice • Bratčice • Brumov • Březina (dříve okres Blansko) • Březina (dříve okres Tišnov) • Bukovice • Cvrčovice • Čebín • Černvír • Česká • Čučice • Deblín • Dolní Kounice • Dolní Loučky (Střemchoví) • Domašov • Doubravník (Křížovice) • Drahonín • Drásov • Hajany • Heroltice • Hlína • Hluboké Dvory • Holasice • Horní Loučky • Hostěnice (Lhotky) • Hradčany • Hrušovany u Brna • Hvozdec • Chudčice • Ivaň • Ivančice (Alexovice • Budkovice • Hrubšice • Letkovice • Němčice • Řeznovice) • Javůrek • Jinačovice • Jiříkovice • Kaly (Zahrada) • Kanice • Katov • Ketkovice • Kobylnice • Kovalovice • Kratochvilka • Křižínkov • Kupařovice • Kuřim • Kuřimská Nová Ves (Prosatín) • Kuřimské Jestřabí (Blahoňov) • Lažánky (Holasice) • Ledce • Lelekovice • Lesní Hluboké • Litostrov • Loděnice • Lomnice (Brusná • Řepka • Veselí) • Lomnička • Lubné • Lukovany • Malešovice • Malhostovice (Nuzířov) • Maršov • Medlov • Mělčany • Měnín • Modřice • Mokrá-Horákov (Horákov • Mokrá) • Moravany • Moravské Bránice • Moravské Knínice • Moutnice • Nebovidy • Nedvědice (Pernštejn) • Nelepeč-Žernůvka (Nelepeč • Žernůvka) • Němčičky • Neslovice • Nesvačilka • Níhov • Nosislav • Nová Ves • Nové Bránice • Odrovice • Ochoz u Brna • Ochoz u Tišnova • Olší (Klokočí • Litava • Rakové) • Omice • Opatovice • Ořechov • Osiky • Oslavany (Padochov) • Ostopovice • Ostrovačice • Otmarov • Pasohlávky • Pernštejnské Jestřabí (Husle • Jilmoví • Maňová) • Podolí • Pohořelice (Nová Ves • Smolín) • Ponětovice • Popovice • Popůvky • Pozořice • Prace • Pravlov • Prštice • Předklášteří (Závist) • Přibice • Příbram na Moravě • Přibyslavice (Radoškov) • Přísnotice • Radostice • Rajhrad • Rajhradice • Rašov • Rebešovice • Rohozec • Rojetín • Rosice • Rozdrojovice • Rudka • Řícmanice • Říčany • Říčky • Řikonín • Senorady • Sentice • Silůvky • Sivice • Skalička • Skryje (Boudy) • Sobotovice • Sokolnice • Stanoviště • Strhaře (Žleby) • Střelice • Svatoslav • Synalov • Syrovice • Šerkovice • Šlapanice (Bedřichovice) • Štěpánovice • Šumice • Telnice • Těšany • Tetčice • Tišnov (Hajánky • Hájek • Jamné • Pejškov) • Tišnovská Nová Ves • Trboušany • Troskotovice • Troubsko • Tvarožná • Újezd u Brna • Újezd u Rosic • Újezd u Tišnova • Unín • Unkovice • Úsuší (Čížky) • Velatice • Veverská Bítýška • Veverské Knínice • Viničné Šumice • Vlasatice • Vohančice • Vojkovice • Vranov • Vranovice • Vratislávka • Všechovice • Vysoké Popovice • Zakřany • Zálesná Zhoř • Zastávka • Zbraslav • Zbýšov • Zhoř • Žabčice • Žatčany • Žďárec (Ostrov • Víckov) • Želešice • Železné • Židlochovice
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
V okrese Brno-venkov se nachází vinařské obce, které jsou součástí Velkopavlovické, Znojemské a Mikulovské vinařské podoblasti.
Územím okresu protékají řeky Jihlava, Litava, Oslava, Svitava a Svratka.
Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]
Okresem prochází dálnice D1, dálnice D2 a dálnice D52, dále silnice I. třídy číslo I/23, I/43 I/50, I/52 a I/53 a silnice II. třídy číslo II/152, II/373, II/374, II/377, II/379, II/380, II/381, II/383, II/385, II/386, II/387, II/389, II/390, II/391, II/393, II/394, II/395, II/396, II/415, II/416, II/417, II/418, II/425, II/430 a II/602.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Okres Brno-venkov patří mezi pět okresů v České republice, jejichž dřívější okresní město není jejich součástí. Kromě něj jde také o okresy Praha-západ, Praha-východ, Plzeň-sever a Plzeň-jih.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Brno-město a Brno-venkov budou kvůli opatřením považovány za jeden okres. iDNES.cz [online]. 2021-02-28 [cit. 2021-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Statistický průvodce obcemi Jihomoravského kraje 2007 [PDF online]. Český statistický úřad, 2007-12-10 [cit. 2017-12-27]. Kapitola Územní změny v Jihomoravském kraji, s. 8. Dostupné online.
- ↑ Územní působnost Státního okresního archivu Brno-venkov [online]. Mza.cz [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2022-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Obyvatelstvo podle pohlaví a obcí vybraného okresu > Okres Brno-venkov [online]. Czso.cz [cit. 2022-05-03]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VAHALA, Miroslav. Okolí Brna, Praha : Olympia, 1976.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Okresní soud Brno-venkov
- Seznam katastrálních území v okrese Brno-venkov
- Seznam chráněných území v okrese Brno-venkov
- Seznam památných stromů v okrese Brno-venkov
- Seznam kulturních památek v okrese Brno-venkov
- Senátní obvod č. 49 – Blansko
- Senátní obvod č. 54 – Znojmo
- Senátní obvod č. 55 – Brno-město
- Senátní obvod č. 56 – Břeclav
- Senátní obvod č. 57 – Vyškov
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu okres Brno-venkov na Wikimedia Commons - Okres Brno-venkov, Český statistický úřad
