Okres Brno-venkov
| Okres Brno-venkov | |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
|---|---|
| Sídlo okresu (do r. 2002) |
Brno |
| Zeměpisné souřadnice | 49°6′ s. š., 16°36′ v. d. |
| Rozloha | 1 499 km² |
| Počet obyvatel | 219 903 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 146,7 ob./km² |
| Počet obcí |
187, z toho 14 měst a 10 městysů |
| ORP | 7 |
| POÚ | 7 |
| LAU 1 | CZ0643 |
| ISO | CZ-623 a CZ-643 |
| SPZ do r. 2001 | BO a BI |
Pozice na mapě | |
| OpenStreetMap: mapová data | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okres Brno-venkov je okres v Jihomoravském kraji. Žije zde přibližně 220 tisíc[1] obyvatel. Dřívějším sídlem okresního úřadu bylo město Brno, které však do tohoto okresu nikdy nespadalo, protože vytváří samostatný okres Brno-město.[p. 1] Území okresu Brno-venkov o rozloze 1499 km² se člení do sedmi správních obvodů obcí s rozšířenou působností: Ivančice, Kuřim, Pohořelice, Rosice, Šlapanice, Tišnov, Židlochovice.
Z okresů Jihomoravského kraje sousedí okres Brno-venkov s okresem Brno-město, jejž obklopuje (přesto okres Brno-město v jediném bodě sousedí i s okresem Blansko), na severu s okresem Blansko, na východě s okresem Vyškov, na jihovýchodě s okresem Břeclav a na jihozápadě s okresem Znojmo. Dále pak na západě a severozápadě sousedí s okresy Třebíč a Žďár nad Sázavou Kraje Vysočina.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Až do posledních změn územního vymezení byla podoba okresu dána správní reformou z roku 1960. Před ní bylo jeho vymezení užší, existoval např. samostatný tišnovský okres. Byl navíc rozdíl mezi politickým okresem Brno-venkov a soudním okresem Brno-okolí, což se projevilo zejména po vytvoření Velkého Brna. Brno bylo samo o sobě politickým okresem, ovšem soudní okres Brno-město byl tvořen jen vnitřním městem, nově připojené části zůstaly ve venkovském soudním okresu, který obsahoval i obce v okolí Brna, jenž zůstaly samostatné. Naproti tomu politický okres Brno-venkov zahrnoval pouze tyto okolní obce a navíc soudní okres Ivančice.
Změny vymezení[editovat | editovat zdroj]
Od 1. ledna 2005 je součástí okresu Brno-venkov 25 obcí, převedených sem z kraje Vysočina, konkrétně z okresů Žďár nad Sázavou a Třebíč. Od 1. ledna 2007 byly do území okresu sjednoceny hranice všech správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které mají sídlo na jeho území, a zároveň byl připojen i správní obvod obce s rozšířenou působností Pohořelice, do té doby skoro celý součást okresů Břeclav a Znojmo. Tím došlo k připojení dalších 25 obcí.[2] Tyto rozsáhlé změny vymezení území okresu se však nedotkly obvodu Okresního soudu Brno-venkov, který má stále územní působnost jen vůči obcím, které do okresu Brno-venkov patřily do roku 2005.
Seznam obcí a jejich částí[editovat | editovat zdroj]
V okrese Brno-venkov se nachází 187 obcí (z toho 14 měst a 10 městysů) s 230 částmi.
Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.
Babice nad Svitavou • Babice u Rosic • Běleč (Křeptov) • Bílovice nad Svitavou • Biskoupky • Blažovice • Blučina • Borač (Podolí) • Borovník • Braníškov • Branišovice • Bratčice • Brumov • Březina (dříve okres Blansko) • Březina (dříve okres Tišnov) • Bukovice • Cvrčovice • Čebín • Černvír • Česká • Čučice • Deblín • Dolní Kounice • Dolní Loučky (Střemchoví) • Domašov • Doubravník (Křížovice) • Drahonín • Drásov • Hajany • Heroltice • Hlína • Hluboké Dvory • Holasice • Horní Loučky • Hostěnice (Lhotky) • Hradčany • Hrušovany u Brna • Hvozdec • Chudčice • Ivaň • Ivančice (Alexovice • Budkovice • Hrubšice • Letkovice • Němčice • Řeznovice) • Javůrek • Jinačovice • Jiříkovice • Kaly (Zahrada) • Kanice • Katov • Ketkovice • Kobylnice • Kovalovice • Kratochvilka • Křižínkov • Kupařovice • Kuřim • Kuřimská Nová Ves (Prosatín) • Kuřimské Jestřabí (Blahoňov) • Lažánky (Holasice) • Ledce • Lelekovice • Lesní Hluboké • Litostrov • Loděnice • Lomnice (Brusná • Řepka • Veselí) • Lomnička • Lubné • Lukovany • Malešovice • Malhostovice (Nuzířov) • Maršov • Medlov • Mělčany • Měnín • Modřice • Mokrá-Horákov (Horákov • Mokrá) • Moravany • Moravské Bránice • Moravské Knínice • Moutnice • Nebovidy • Nedvědice (Pernštejn) • Nelepeč-Žernůvka (Nelepeč • Žernůvka) • Němčičky • Neslovice • Nesvačilka • Níhov • Nosislav • Nová Ves • Nové Bránice • Odrovice • Ochoz u Brna • Ochoz u Tišnova • Olší (Klokočí • Litava • Rakové) • Omice • Opatovice • Ořechov • Osiky • Oslavany (Padochov) • Ostopovice • Ostrovačice • Otmarov • Pasohlávky • Pernštejnské Jestřabí (Husle • Jilmoví • Maňová) • Podolí • Pohořelice (Nová Ves • Smolín) • Ponětovice • Popovice • Popůvky • Pozořice • Prace • Pravlov • Prštice • Předklášteří (Závist) • Přibice • Příbram na Moravě • Přibyslavice (Radoškov) • Přísnotice • Radostice • Rajhrad • Rajhradice • Rašov • Rebešovice • Rohozec • Rojetín • Rosice • Rozdrojovice • Rudka • Řícmanice • Říčany • Říčky • Řikonín • Senorady • Sentice • Silůvky • Sivice • Skalička • Skryje (Boudy) • Sobotovice • Sokolnice • Stanoviště • Strhaře (Žleby) • Střelice • Svatoslav • Synalov • Syrovice • Šerkovice • Šlapanice (Bedřichovice) • Štěpánovice • Šumice • Telnice • Těšany • Tetčice • Tišnov (Hajánky • Hájek • Jamné • Pejškov) • Tišnovská Nová Ves • Trboušany • Troskotovice • Troubsko • Tvarožná • Újezd u Brna • Újezd u Rosic • Újezd u Tišnova • Unín • Unkovice • Úsuší (Čížky) • Velatice • Veverská Bítýška • Veverské Knínice • Viničné Šumice • Vlasatice • Vohančice • Vojkovice • Vranov • Vranovice • Vratislávka • Všechovice • Vysoké Popovice • Zakřany • Zálesná Zhoř • Zastávka • Zbraslav • Zbýšov • Zhoř • Žabčice • Žatčany • Žďárec (Ostrov • Víckov) • Želešice • Železné • Židlochovice
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
V okrese Brno-venkov se nachází vinařské obce, které jsou součástí Velkopavlovické, Znojemské a Mikulovské vinařské podoblasti.
Územím okresu protékají řeky Jihlava, Litava, Oslava, Svitava a Svratka.
Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]
Okresem prochází dálnice D1, dálnice D2 a dálnice D52, dále silnice I. třídy číslo I/23, I/43 I/50, I/52 a I/53 a silnice II. třídy číslo II/152, II/373, II/374, II/377, II/379, II/380, II/381, II/383, II/385, II/386, II/387, II/389, II/390, II/391, II/393, II/394, II/395, II/396, II/415, II/416, II/417, II/418, II/425, II/430 a II/602.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Okres Brno-venkov patří mezi pět okresů v České republice, jejichž dřívější okresní město není jejich součástí. Kromě něj jde také o okresy Praha-západ, Praha-východ, Plzeň-sever a Plzeň-jih.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
- ↑ Statistický průvodce obcemi Jihomoravského kraje 2007 [PDF online]. Český statistický úřad, 2007-12-10 [cit. 2017-12-27]. Kapitola Územní změny v Jihomoravském kraji, s. 8. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Okresní soud Brno-venkov
- Seznam katastrálních území okresu Brno-venkov
- Seznam chráněných území v okrese Brno-venkov
- Seznam památných stromů v okrese Brno-venkov
- Seznam kulturních památek v okrese Brno-venkov
- Senátní obvod č. 49 – Blansko
- Senátní obvod č. 54 – Znojmo
- Senátní obvod č. 55 – Brno-město
- Senátní obvod č. 56 – Břeclav
- Senátní obvod č. 57 – Vyškov
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu okres Brno-venkov ve Wikimedia Commons - Okres Brno-venkov, Územně identifikační registr ČR
- Okres Brno-venkov, Český statistický úřad
