Dálnice D52

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dálnice D52
CZ traffic sign IS16a - D52.svg
CZ traffic sign IS17 - E461.svg
Mapa
Motorway D52-CZ map.svg
Základní údaje
ProvozovatelŘeditelství silnic a dálnic ČR
ZačátekBrno
(49°7′18″ s. š., 16°38′43″ v. d.)
KonecMikulov
(48°47′9″ s. š., 16°38′18″ v. d.)
Celková délka51 km
    v provozu:17 km
    ve výstavbě:0 km
    v přípravě:34 km
StátČeskoČesko Česko
Region
  • Jihomoravský kraj
    • Geodata (OSM)OSM, WMF
    Dálnice D52 u Pohořelic
    Dálnice D52 u Pohořelic
    Objekty na trase
        CZ traffic sign IZ1a.svg Provizorní nájezd Popovice I52 E461
        CZ-E11f S časovým poplatkem a mýtným (2016).jpg U+25BC.svg Začátek zpoplatněného úseku
        AB-AS-grün.svg (10) Rajhrad II425
        Zeichen 314 - Parken, StVO 2017.svg U+25C0.svgU+25B6.svg Odpočívka Rajhrad
        AB-AS-grün.svg (16) Hrušovany
        AB-AS-grün.svg (23) Pohořelice-sever II416
        AB-Brücke.svg Most přes řeku Jihlavu (70 m)
        AB-AS-grün.svg (26) Pohořelice-jih I53
        CZ-E11f S časovým poplatkem a mýtným (2016).jpg U+25B2.svg Konec zpoplatněného úseku
        CZ traffic sign IZ1b.svg Provizorní sjezd I52 E461
    (další úseky v přípravě)
    Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
    Některá data mohou pocházet z datové položky.

    Dálnice D52 (do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R52) je částečně hotová dálnice na jižní Moravě. Začíná u Rajhradu a po 17 kilometrech končí jižně od Pohořelic. Z obou stran na ni navazuje silnice I/52, na brněnské straně ve čtyřpruhovém uspořádání. Pokračování D52 jižním směrem má vést podél trasy dnešní silnice I/52 a pak západně kolem Mikulova na hranici s Rakouskem, kde se napojí na rakouskou dálnici A5.[1] Se zprovozněním celého úseku Pohořelice–Rakousko se počítá roku 2027, s výjimkou estakády přes novomlýnské nádrže, která má být dokončena až roku 2029. Stavba úvodního úseku, tvořícího propojení s dálnicí D2, je plánována až následně.

    Historie[editovat | editovat zdroj]

    Příměstský úsek z Modřic (resp. z Brna) do Rajhradu byl jako čtyřpruhová silnice I. třídy otevřen již v roce 1977. Tehdy sloužil jako společná výpadovka z Brna směrem na Pohořelice i Břeclav (dnešní silnice II/425), než byl o rok později otevřen úsek dálnice D2 z Brna.

    Stavba celé komunikace mezi Rajhradem a křižovatkou Pohořelice-jih byla zahájena v roce 1992, rychlostní silnice označená R52 byla zprovozněna roku 1996. V roce 1996 byl do této kategorie zařazen i úsek Modřice–Rajhrad,[2] ale v roce 2011 byl tento úsek přeznačen zpět na silnici první třídy I/52.

    V úseku Syrovice–Medlov je dálnice D52 postavena v trase rozestavěné dálnice Vídeň–Vratislav z doby druhé světové války. Po více než 50 letech tak bylo využito pro dopravu několika dostavěných a opuštěných mostů a dálniční těleso. V trase „Hitlerovy dálnice“ severním směrem má podle ŘSD pokračovat dálnice D43, která je rovněž předmětem sporů.[3]

    K 1. lednu 2016 byla celá rychlostní silnice R52 Rajhrad–Pohořelice zařazena do kategorie dálnic a přeznačena na D52.[4]

    Přehled postupu výstavby a zprovoznění dálnice D52
    Číslo úseku Úsek Staničení (km) Délka Zahájení stavby Zprovoznění Křižovatky
    Chrlice – Rajhrad 5,171 km plánováno 2030 plánováno 2035 Chrlice II
    Modřice/Želešice
    Rajhrad
    5202.3 Rajhrad – Pohořelice 16,540 km 11/1992 12/1996 Bratčice (exit 17)
    Pohořelice-sever (exit 23)
    Pohořelice-jih (exit 26)
    5204.1 Pohořelice – Nová Ves 16,100 – 19,200 3,100 km plánováno 2024 plánováno 2027
    5204.2 Nová Ves – VN Nové Mlýny 19,200 – 23,612 4,412 km plánováno 2024 plánováno 2027 Ivaň
    5205 Přechod VN Nové Mlýny 23,612 – 28,500 4,888 km plánováno 2026 plánováno 2029
    5206.4 VN Nové Mlýny – Bavory 28,500 – 33,500 5,000 km plánováno 2024 plánováno 2027 Perná
    5206.3 Bavory – silnice II/414 33,500 – 34,550 1,050 km plánováno 2024 plánováno 2027
    5206.1 obchvat Mikulova 34,550 – 38,445 3,895 km plánováno 2024 plánováno 2027 Mikulov-sever
    5206.2 Mikulov-jih – státní hranice 38,252 – 39,000 0,748 km plánováno 2024 plánováno 2027 Mikulov-jih

    Spor o trasování dálnice[editovat | editovat zdroj]

    O další pokračování dálnice se vede dlouhodobý spor. Zatímco Ředitelství silnic a dálnic vytrvale prosazovalo pro stavbu dálnice v maximální míře využít přímo silnici I/52, která v úseku od Pohořelic k Mikulovu vede mimo obce a ve stopě víceméně vyhovující dálničním parametrům, oponenti navrhovali využít pro tranzit Brno–Vídeň dálnici D2 z Brna do Břeclavi a odtud postavit spojku na státní hranice. Tuto trasu přes Břeclav prosazovaly některé obce pod Pálavou a environmentalistické skupiny, neboť se obávaly poškození životního prostředí v oblasti novomlýnských nádrží a chráněné krajinné oblasti Pálava, po jejíž západní hranici silnice I/52 vede. Tyto spory v důsledku zdržovaly i rozhodnutí o stavbě obchvatu Břeclavi na silnici I/55.

    Dne 23. ledna 2009 byla ve Vídni podepsána dohoda mezi Českem a Rakouskem o propojení rychlostní silnice R52 s rakouskou dálnicí A5 na trase Brno–Vídeň v úseku Mikulov–Drasenhofen (v oblasti bývalého hraničního přechodu). Stavba R52 měla být zahájena v roce 2010, ale na návrh obcí Bavory a Dolní Dunajovice a několika fyzických osob Nejvyšší správní soud zrušil v listopadu 2009 územní plán Břeclavska včetně sporné trasy R52 mezi Pohořelicemi a Vídní.[5] Také Evropská komise kritizovala postup českých úřadů při schvalování územního plánu Břeclavska a do vyjasnění situace odmítla stavbu spolufinancovat.[6]

    V lednu 2016 Zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo jednomyslně variantu R52 (nově D52) z Pohořelic. Jde o základní variantu, která kopíruje stávající silnici. Jak uvedl radní Antonín Tesařík, na této volbě se shodlo mj. Ministerstvo životního prostředí ČR i Ministerstvo dopravy ČR, neboť má minimální dopad na životní prostředí a nezasahuje do zastavěné krajiny.[7]

    Na rakouské straně byl následně, po předchozím vyčkávání ve stavu umožňujícím ještě napojení na Mikulov i Břeclav, roku 2017 otevřen úsek navazující dálnice A5 ze Schricku do Poysbrunnu, a roku 2019 pak poloviční profil dálničního obchvatu Drasenhofenu, ukončený 1,5 km před hraničním přechodem do Mikulova.

    Výjezdy[editovat | editovat zdroj]

    Reference[editovat | editovat zdroj]

    1. ↑ http://boabrno.cz/2019/03/10/dalnice-do-vidne/ Archivováno 25. 7. 2019 na Wayback Machine Dálnice do Vídně - B O A
    2. ↑ Rychlostní silnice R52 [online]. Ceskedalnice.cz [cit. 2011-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-03. 
    3. ↑ JANDA, Tomáš; LÍDL, Václav. Německá průchozí dálnice: II. díl – Jižní úsek. Praha: Ředitelství silnic a dálnic Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-06. S. 45–47.  Archivováno 6. 1. 2014 na Wayback Machine
    4. ↑ DOLEJŠÍ, Milan. Rychlostní silnice zanikají. Z většiny budou dálnice, na dvou auta zpomalí [online]. Ceskatelevize.cz, 2015-12-31 [cit. 2016-01-02]. Dostupné online. 
    5. ↑ Soud zrušil územní plán Břeclavska se spornou R52 do Vídně[nedostupný zdroj], Česká televize, 25. 11. 2009
    6. ↑ Evropská komise kritizuje Územní plán VÚC Břeclavsko. www.earch.cz [online]. [cit. 2009-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-07. 
    7. ↑ Jednomyslné rozhodnutí o výběru varianty dálnice z Brna do Vídně [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2018-02-17]. Dostupné online. 

    Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

    Dálnice v Česku
    D0 (Pražský okruh) • D1 • D2 • D3 • D4 • D5 • D6 • D7 • D8 • D10 • D11 • D35 • D43 • D46 • D48 • D49 • D52 • D55 • D56
    Nové pojetí dálniční sítě ♦ Silnice I. třídy v Česku • Silnice II. třídy v Česku
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dálnice_D52&oldid=21116377“