Vodní dílo Nové Mlýny
| Vodní dílo Nové Mlýny | |
|---|---|
 Pohled na nádrže z Děviček | |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 48°54′10″ s. š., 16°37′15″ v. d. |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | 164 m |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodní dílo Nové Mlýny (VDNM) je kaskáda tří přehradních nádrží na řece Dyji pod Pavlovskými vrchy na jihu Moravy, na rozhraní okresů Břeclav a Brno-venkov. Nazývá se podle stejnojmenné osady pod poslední hrází. Nádrže byly postaveny v 70. až 80. letech 20. století, aby zamezily každoročním záplavám a zvýšily intenzitu zemědělské výroby. Hlavním důvodem výstavby byly plány socialistického hospodářství na rozsáhlé systémy zavlažovacích kanálů.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Nové Mlýny tvoří tři přehradní nádrže:
| Přehradní nádrž | Č. | Rozloha (ha)[1][p. 1] |
Délka (km) |
Šířka (km) |
Hloubka (m)[1][p. 2] |
Obvod (km) |
Objem (m³)[1][p. 3] |
Nadm. výška (m)[1][p. 4] |
Rok dokončení |
Katastrální území |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Mušovská | I | 531 | — | — | 4,04 | — | 12 186 000 | 171,54 | 1978 | Drnholec, Brod nad Dyjí, Dolní Dunajovice, Pasohlávky, Mušov |
| Věstonická | II | 1 033 | — | — | 5,02 | — | 34 000 000 | 171,42 | 1980 | Dolní Věstonice, Strachotín, Horní Věstonice, Mušov, Ivaň, Pouzdřany |
| Novomlýnská | III | 1 668 | 7,8 | — | 7,54 | — | 87 750 000 | 171,24 | 1988 | Dolní Věstonice, Strachotín, Nové Mlýny, Milovice u Mikulova, Pavlov, Šakvice |
Samotná dolní nádrž je největší vodní plochou na Moravě a celá kaskáda zabírá plochu 32,3 km². Nádrže jsou nicméně velmi mělké, hloubka často nepřesahuje 2 metry. Horní nádrž má přirozené břehy, střední a dolní z větší části umělé (hráze) - místy je hladina nad úrovní okolního terénu. Do prostřední nádrže se společným ústím vlévají řeky Svratka a Jihlava. Na březích nádrží se nacházejí obce Brod nad Dyjí, Dolní Věstonice, Pasohlávky, Pavlov, Strachotín a několik rekreačních oblastí a areálů.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Horní nádrž slouží pro rekreaci, střední je přírodní rezervací (PR Věstonická nádrž) s ostrůvky pro hnízdění ptáků a dolní pro závlahy (v současnosti velmi omezené avšak s potenciálem do budoucna), výrobu elektřiny (Malá vodní elektrárna Nové Mlýny), rekreaci (jachting, surfing) a rybolov.
Dopady výstavby[editovat | editovat zdroj]
Výstavba vodního díla a regulace Dyje měla dramatické účinky na životní prostředí, přičemž plány na rozsáhlé zavlažovací kanály byly po roce 1989 opuštěny, a její hlavní účel tak pominul. Následkem zaplavení oblasti je zánik desítek hektarů původních lužních lesů, které zajišťovaly rozliv vody v krajině a měly značnou retenční schopnost. Po protestech některých ekologických organizací a odborníků na životní prostředí byla snížena hladina prostřední nádrže o 85 cm a vytvořeny 2 ostrůvky, na kterých se obnovily původní lužní lesy již během 5 let od ustoupení vody.
Vlivu výstavby nádrží na krajinu a faunu bylo věnováno několik odborných studií. Z některých vyplývá, že novomlýnské nádrže jsou výrazným stabilizujícím prvkem ovlivňujícím velmi pozitivně klimatické prvky v krajině, jako ostatně všechny vodní plochy. V nivě jižní Moravy probíhají totiž procesy vysušování krajiny způsobené jak globálními klimatickými změnami, tak i intenzitou čerpání podzemních vod do vodovodní sítě. Samotná existence lužních lesů jižní Moravy tak může být v současné době podmíněna maximální funkčností vodního díla Nové Mlýny.[2][3]
Sporná zůstává také protipovodňová funkce díla.[zdroj?!] Například při významných povodních na jaře 2006 bylo toto vodní dílo spíše prvkem potenciálně zhoršujícím povodňovou situaci.[zdroj?!] Vzhledem k minimální retenční kapacitě, která je ovlivněna zejména zájmy energetickými a rekreačními, zadržela soustava relativně malý objem vody a následovalo její masivní odpouštění ještě v době trvajících vysokých průtoků na Dyji i jejích přítocích. O problematičnosti situace svědčí fakt,[zdroj?!] že Povodí Moravy s.p. jako správce vodního díla odmítalo sdělit množství odpouštěné vody i povodňové komisi v Břeclavi. Na omezení povodňových škod pod VDMN se tak mnohem výrazněji[zdroj?!] uplatnily tzv. suché poldry - ohrázované území v nivě Dyje tvořené převážně lužními lesy, loukami a ornou půdou.
Samotné vodní dílo je tak schopné tlumit spíše menší lokální povodně, které nepůsobí škody velkého rozsahu a většinu obcí v území významně neohrožují.[zdroj?!]
Prostřední nádrž zcela zatopila vesnici Mušov, zachován zůstal pouze její kostel sv. Linharta stojící nad vsí na kopečku (nyní ostrově).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Soupis přehrad ČR. www.prehrady.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-22.
- ↑ KLIMÁNEK, Martin. Klimatický vliv Novomlýnských nádrží a lužní les. In: ROŽNOVSKÝ, J.; LITSCHMANN, T. XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2004. [s.l.]: [s.n.], 2002. Dostupné online. ISBN 80-85813-99-8. S. 161–179.
- ↑ Šťastný J., Sukop I.: Following dynamic of development of water invertebrates on lower reach Dyje.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodní dílo Nové Mlýny na Wikimedia Commons - Mapa přehrady a okolí (odkaz do webového archívu)
- Vodní nádrž Nové Mlýny - galerie na Turistik.cz
- Zatopené osudy – Nové Mlýny, dokument ČT, možnost online přehrání
