Vodní dílo Nové Mlýny
| Vodní dílo Nové Mlýny | |
Pohled na nádrže z Děviček
|
|
| Státy |  Česko |
|---|---|
| Zeměpisné souřadnice | 48°54′10″ s. š., 16°37′15″ v. d. |
| Nadm. výška | 164 m |
 multimediální obsah na Commons |
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodní dílo Nové Mlýny (VDNM) je kaskáda tří přehradních nádrží na řece Dyji pod Pavlovskými vrchy na jihu Moravy, na rozhraní okresů Břeclav a Brno-venkov. Nazývá se podle stejnojmenné osady pod poslední hrází. Nádrže byly postaveny v 70. až 80. letech 20. století, aby zamezily každoročním záplavám a zvýšily intenzitu zemědělské výroby. Hlavním důvodem výstavby byly plány socialistického hospodářství na rozsáhlé systémy zavlažovacích kanálů.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Nové Mlýny tvoří tři přehradní nádrže:
| přehradní nádrž | pořadí nádrže po toku | rozloha [ha] |
max. hloubka [m] |
|---|---|---|---|
| Mušovská[p 1] - horní nádrž | Nové Mlýny I | 528 | 4,3 |
| Věstonická - střední nádrž | Nové Mlýny II | 1031 (7. nejv. v Česku) |
5,3 |
| Novomlýnská - dolní nádrž | Nové Mlýny III | 1668 (4. nejv. v Česku) |
7,8 |
Samotná dolní nádrž je největší vodní plochou na Moravě a celá kaskáda zabírá plochu 32,3 km². Nádrže jsou nicméně velmi mělké, hloubka často nepřesahuje 2 metry. Horní nádrž má přirozené břehy, střední a dolní z větší části umělé (hráze) - místy je hladina nad úrovní okolního terénu. Do prostřední nádrže se společným ústím vlévají řeky Svratka a Jihlava. Na březích nádrží se nacházejí obce Brod nad Dyjí, Dolní Věstonice, Pasohlávky, Pavlov, Strachotín a několik rekreačních oblastí a areálů.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Horní nádrž slouží pro rekreaci, střední je přírodní rezervací (PR Věstonická nádrž) s ostrůvky pro hnízdění ptáků a dolní pro závlahy (v současnosti velmi omezené avšak s potenciálem do budoucna), výrobu elektřiny (Malá vodní elektrárna Nové Mlýny), rekreaci (jachting, surfing) a rybolov.
Dopady výstavby[editovat | editovat zdroj]
Výstavba vodního díla a regulace Dyje měla dramatické účinky na životní prostředí, přičemž plány na rozsáhlé zavlažovací kanály byly po roce 1989 opuštěny, a její hlavní účel tak pominul. Následkem zaplavení oblasti je zánik desítek hektarů původních lužních lesů, které zajišťovaly rozliv vody v krajině a měly značnou retenční schopnost. Po protestech některých ekologických organizací a odborníků na životní prostředí byla snížena hladina prostřední nádrže o 85 cm a vytvořeny 2 ostrůvky, na kterých se obnovily původní lužní lesy již během 5 let od ustoupení vody.
Vlivu výstavby nádrží na krajinu a faunu bylo věnováno několik odborných studií. Z některých vyplývá, že novomlýnské nádrže jsou výrazným stabilizujícím prvkem ovlivňujícím velmi pozitivně klimatické prvky v krajině, jako ostatně všechny vodní plochy. V nivě jižní Moravy probíhají totiž procesy vysušování krajiny způsobené jak globálními klimatickými změnami, tak i intenzitou čerpání podzemních vod do vodovodní sítě. Samotná existence lužních lesů jižní Moravy tak může být v současné době podmíněna maximální funkčností vodního díla Nové Mlýny.[1][2]
Sporná zůstává také protipovodňová funkce díla.[zdroj?] Například při významných povodních na jaře 2006 bylo toto vodní dílo spíše prvkem potenciálně zhoršujícím povodňovou situaci.[zdroj?] Vzhledem k minimální retenční kapacitě, která je ovlivněna zejména zájmy energetickými a rekreačními, zadržela soustava relativně malý objem vody a následovalo její masivní odpouštění ještě v době trvajících vysokých průtoků na Dyji i jejích přítocích. O problematičnosti situace svědčí fakt,[zdroj?] že Povodí Moravy s.p. jako správce vodního díla odmítalo sdělit množství odpouštěné vody i povodňové komisi v Břeclavi. Na omezení povodňových škod pod VDMN se tak mnohem výrazněji[zdroj?] uplatnily tzv. suché poldry - ohrázované území v nivě Dyje tvořené převážně lužními lesy, loukami a ornou půdou.
Samotné vodní dílo je tak schopné tlumit spíše menší lokální povodně, které nepůsobí škody velkého rozsahu a většinu obcí v území významně neohrožují.[zdroj?]
Prostřední nádrž zcela zatopila vesnici Mušov, zachován zůstal pouze její kostel sv. Linharta stojící nad vsí na kopečku (nyní ostrově).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ornitologové termínem Mušov či Mušovská zdrž často označují část Nové Mlýny II, na jejímž místě stávala ves Mušov a kde se dodnes zachoval mušovský kostel.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KLIMÁNEK, Martin. Klimatický vliv Novomlýnských nádrží a lužní les. In: ROŽNOVSKÝ, J.; LITSCHMANN, T. XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2004. ?: [s.n., 2002. ISBN 80-85813-99-8. S. 161-179.]
- ↑ Šťastný J., Sukop I.: Following dynamic of development of water invertebrates on lower reach Dyje.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodní dílo Nové Mlýny ve Wikimedia Commons- Mapa přehrady a okolí (odkaz do webového archívu)
- Vodní nádrž Nové Mlýny - galerie na Turistik.cz
- Zatopené osudy – Nové Mlýny, dokument ČT, možnost online přehrání
