Vodní dílo Nové Mlýny

	Vodní dílo Nové Mlýny
	Pohled na nádrže z Děviček
Poloha
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	48°54′10″ s. š., 16°37′15″ v. d.
Nadm. výška	164 m
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodní dílo Nové Mlýny (VDNM) je kaskáda tří přehradních nádrží na řece Dyji pod Pavlovskými vrchy na jihu Moravy, na rozhraní okresů Břeclav a Brno-venkov. Nazývá se podle stejnojmenné osady pod poslední hrází. Nádrže byly postaveny v 70. až 80. letech 20. století, aby zamezily každoročním záplavám a zvýšily intenzitu zemědělské výroby. Hlavním důvodem výstavby byly plány socialistického hospodářství na rozsáhlé systémy zavlažovacích kanálů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Segmenty druhé (Věstonické) hráze

Nové Mlýny tvoří tři přehradní nádrže:

přehradní nádrž	pořadí nádrže po toku	rozloha [ha]	max. hloubka [m]
Mušovská^{[p 1]} - horní nádrž	Nové Mlýny I	528	4,3
Věstonická - střední nádrž	Nové Mlýny II	1031 (7. nejv. v Česku)	5,3
Novomlýnská - dolní nádrž	Nové Mlýny III	1668 (4. nejv. v Česku)	7,8

Samotná dolní nádrž je největší vodní plochou na Moravě a celá kaskáda zabírá plochu 32,3 km². Nádrže jsou nicméně velmi mělké, hloubka často nepřesahuje 2 metry. Horní nádrž má přirozené břehy, střední a dolní z větší části umělé (hráze) - místy je hladina nad úrovní okolního terénu. Do prostřední nádrže se společným ústím vlévají řeky Svratka a Jihlava. Na březích nádrží se nacházejí obce Brod nad Dyjí, Dolní Věstonice, Pasohlávky, Pavlov, Strachotín a několik rekreačních oblastí a areálů.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Střední nádrž je chráněnou přírodní rezervací

Horní nádrž slouží pro rekreaci, střední je přírodní rezervací (PR Věstonická nádrž) s ostrůvky pro hnízdění ptáků a dolní pro závlahy (v současnosti velmi omezené avšak s potenciálem do budoucna), výrobu elektřiny (Malá vodní elektrárna Nové Mlýny), rekreaci (jachting, surfing) a rybolov.

Dopady výstavby[editovat | editovat zdroj]

Výstavba vodního díla a regulace Dyje měla dramatické účinky na životní prostředí, přičemž plány na rozsáhlé zavlažovací kanály byly po roce 1989 opuštěny, a její hlavní účel tak pominul. Následkem zaplavení oblasti je zánik desítek hektarů původních lužních lesů, které zajišťovaly rozliv vody v krajině a měly značnou retenční schopnost. Po protestech některých ekologických organizací a odborníků na životní prostředí byla snížena hladina prostřední nádrže o 85 cm a vytvořeny 2 ostrůvky, na kterých se obnovily původní lužní lesy již během 5 let od ustoupení vody.

Vlivu výstavby nádrží na krajinu a faunu bylo věnováno několik odborných studií. Z některých vyplývá, že novomlýnské nádrže jsou výrazným stabilizujícím prvkem ovlivňujícím velmi pozitivně klimatické prvky v krajině, jako ostatně všechny vodní plochy. V nivě jižní Moravy probíhají totiž procesy vysušování krajiny způsobené jak globálními klimatickými změnami, tak i intenzitou čerpání podzemních vod do vodovodní sítě. Samotná existence lužních lesů jižní Moravy tak může být v současné době podmíněna maximální funkčností vodního díla Nové Mlýny.^[1]^[2]

Sporná zůstává také protipovodňová funkce díla.^[zdroj?] Například při významných povodních na jaře 2006 bylo toto vodní dílo spíše prvkem potenciálně zhoršujícím povodňovou situaci.^[zdroj?] Vzhledem k minimální retenční kapacitě, která je ovlivněna zejména zájmy energetickými a rekreačními, zadržela soustava relativně malý objem vody a následovalo její masivní odpouštění ještě v době trvajících vysokých průtoků na Dyji i jejích přítocích. O problematičnosti situace svědčí fakt,^[zdroj?] že Povodí Moravy s.p. jako správce vodního díla odmítalo sdělit množství odpouštěné vody i povodňové komisi v Břeclavi. Na omezení povodňových škod pod VDMN se tak mnohem výrazněji^[zdroj?] uplatnily tzv. suché poldry - ohrázované území v nivě Dyje tvořené převážně lužními lesy, loukami a ornou půdou.

Samotné vodní dílo je tak schopné tlumit spíše menší lokální povodně, které nepůsobí škody velkého rozsahu a většinu obcí v území významně neohrožují.^[zdroj?]

Prostřední nádrž zcela zatopila vesnici Mušov, zachován zůstal pouze její kostel sv. Linharta stojící nad vsí na kopečku (nyní ostrově).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ Ornitologové termínem Mušov či Mušovská zdrž často označují část Nové Mlýny II, na jejímž místě stávala ves Mušov a kde se dodnes zachoval mušovský kostel.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ KLIMÁNEK, Martin. Klimatický vliv Novomlýnských nádrží a lužní les. In: ROŽNOVSKÝ, J.; LITSCHMANN, T. XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2004. [s.l.]: [s.n.], 2002. Dostupné online. ISBN 80-85813-99-8. S. 161-179.
↑ Šťastný J., Sukop I.: Following dynamic of development of water invertebrates on lower reach Dyje.^{[nedostupný zdroj]}

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodní dílo Nové Mlýny ve Wikimedia Commons
Mapa přehrady a okolí (odkaz do webového archívu)
Vodní nádrž Nové Mlýny - galerie na Turistik.cz
Zatopené osudy – Nové Mlýny, dokument ČT, možnost online přehrání

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Ornitologové termínem Mušov či Mušovská zdrž často označují část Nové Mlýny II, na jejímž místě stávala ves Mušov a kde se dodnes zachoval mušovský kostel.

[2] KLIMÁNEK, Martin. Klimatický vliv Novomlýnských nádrží a lužní les. In: ROŽNOVSKÝ, J.; LITSCHMANN, T. XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2004. [s.l.]: [s.n.], 2002. Dostupné online. ISBN 80-85813-99-8. S. 161-179.

[3] Šťastný J., Sukop I.: Following dynamic of development of water invertebrates on lower reach Dyje.^{[nedostupný zdroj]}

[p 1]

[1]

[2]